Pravidla podmíněnosti a problematika eroze půdy Zadání na II. blok On-line pořady k eroznímu ohrožení půdy ´Nedej se. Bleskové povodně. Česká televize, 2009. Dostupné na https://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/1095913550-nedej-se/209562248420026 ´Nedej se plus. Eroze – vesnické tsunami. Česká televize, 2017. Dostupné https://www.ceskatelevize.cz/porady/1095913550-nedej-se/217562248410014-eroze-vesnicke-tsunami/ ´Seriál. V jaké kondici je česká zemědělská půda? Český rozhlas, 2019. Dostupné na https://plus.rozhlas.cz/serial-v-jake-kondici-je-ceska-zemedelska-puda-8039983 Erozní ohrožení půdy v judikatuře ´Podle § 3 odst. 1 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění účinném do 31. 3. 2015 (tj. před novelou provedenou zákonem č. 41/2015 Sb.), hospodařit na zemědělském půdním fondu musí vlastníci nebo nájemci pozemků tak, aby neznečišťovali půdu, a tím potravní řetězec a zdroje pitné vody škodlivými látkami ohrožujícími zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů, nepoškozovali okolní pozemky a příznivé fyzikální, biologické a chemické vlastnosti půdy a chránili obdělávané pozemky podle schválených projektů pozemkových úprav. ´Neučinila-li žalovaná dostatečná opatření, která by čelila přírodnímu působení, jakým je i přívalový déšť, ačkoliv taková dostupná možnost byla, porušila tuto speciální prevenční povinnost, a došlo-li v důsledku porušení její povinnosti k masivnímu smyvu ornice při dešti a ke vzniku škody, odpovídá za ni podle § 420 odst. 1 obč. zák. ´Přívalový déšť jako příčina vedoucí ke vzniku škody by obecně mohl být okolností vylučující odpovědnost za škodu v režimu podle § 420 obč. zák. s ohledem na neexistenci zavinění. Nemůže tomu tak být ale v projednávané věci, neboť zákonem uložená prevenční povinnost směřuje právě k provádění opatření minimalizujících nepříznivý vliv přírodních podmínek či událostí na zemědělský půdní fond. ´NS 25 Cdo 3811/2017 ´Jestliže ovšem vyplývá ze skutkových závěrů, jejichž správnost nepodléhá dovolacímu přezkumu, že intenzita mimořádných přívalových srážek spojených s bouřkovou činností byla takového charakteru, že jí nemohlo zabránit ani jakékoliv protierozní opatření (včetně erozi nejodolnějšího travního krytu), nelze odpovědnost žalovaného dovodit ani podle této úpravy. ´NS 25 Cdo 1634/2018 Podle § 27 zákona č. 254/2001 Sb., vodní zákon, vlastníci pozemků jsou povinni, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak, zajistit péči o ně tak, aby nedocházelo ke zhoršování vodních poměrů. Zejména jsou povinni za těchto podmínek zajistit, aby nedocházelo ke zhoršování odtokových poměrů, odnosu půdy erozní činností vody a dbát o zlepšování retenční schopnosti krajiny. Obě citovaná ustanovení stanoví vlastníkům a nájemcům pozemků speciální prevenční povinnost (ve vztahu k obecné prevenční povinnosti zakotvené v § 415 obč. zák.) chránit půdu tak, aby nedocházelo k jejímu odnosu erozní činností a ke zhoršování jejích fyzikálních, biologických a chemických vlastností, např. též narušením půdy erozí (jak lze dovodit i z pozdějšího zpřesňujícího znění § 3 odst. 1 písm. d) zákona č. 334/1992 Sb.; toto ustanovení bylo novelou provedenou zákonem č. 41/2015 Sb. přeformulováno z důvodů precizace povinností v ochraně zemědělského půdního fondu). Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy VÚMOP ´Veřejný výzkumná instituce zřízená Ministerstvem zemědělství ´Široké spektrum výzkumné činnosti ´Voda, půda, krajina, …, blíže viz https://www.vumop.cz/o-ustavu ´Nástroje pro veřejnou správu i praxi ´Geoportál = Geografický informační systém ochrany půdy a vody, dostupný na https://geoportal.vumop.cz/ ´Protierozní kalkulačka ´Monitoring eroze Státní pozemkový úřad ´Organizační složka státu, správní úřad ´Blíže k agendě SPÚ na https://www.spucr.cz/ ´Monitoring eroze zemědělských půd, viz https://me.vumop.cz/ ´Projekt ve spolupráci s VÚMOP, blíže viz https://me.vumop.cz/docs/metodika.pdf ´Schéma fungování Státní zemědělský intervenční fond Orgány ochrany zemědělského půdního fondu ´Ministerstvo životního prostředí ´vypracovává koncepci ochrany zemědělského půdního fondu jako složky životního prostředí a zajišťuje přípravu obecně závazných právních předpisů ´Návrh vyhlášky o ochraně zemědělské půdy před erozí ´Obecní úřad obcí s rozšířenou působností/správy národních parků (§ 15 a 16 zákona č. 334/1992 Sb.) ´Uděluje souhlas podle § 2 ke změně trvalého travního porostu na ornou půdu ´Ukládá opatření k nápravě závadného stavu vzniklého porušením povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. c) a d) a v § 3 odst. 4 až 6 a neplněním podmínek jím vydaného souhlasu ´Kontroluje plnění ´povinností uvedených v § 3 odst. 1 písm. b) až d) a § 3 odst. 4 až 6 ´podmínek jím vydaného souhlasu, včetně provádění rekultivací ´jím uloženého opatření k nápravě ´Ohledně erozního ohrožení zemědělské půdy podle § 3b pořizuje informace o zemědělské půdě a hodnotí její stav a tyto údaje předává do evidence informací o kvalitě zemědělské půdy ´Projednává přestupky Agrární komora České republiky ´Sdružení podnikatelů, právnická osoba zapisovaná do obchodního rejstříku ´Zřízená zákonem č. 301/199S Sb. ´Podpora podnikatelských aktivit v zemědělství, potravinářství a lesnictví, a prosazování a ochrana zájmů a k zajišťování potřeb členů ´Nesouhlas s původním zněním ´https://www.tyden.cz/rubriky/domaci/protierozni-vyhlaska-se-odklada-agrarni-komore-se-nelibi_45239 2.html ´Připomínky další subjektů k novému návrhu protierozní vyhlášky ´Zemědělský svaz ČR, stanovisko dostupné na http://www.agris.cz/clanek/208213, https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ochrana-pudy-je-dostatecna.a-proti-erozi-pomohou-technol ogie-tvrdi-zemedelsky-svaz Z odůvodnění k návrhu vyhlášky na ochranu zemědělské půdy před erozí, dostupný na https://apps.odok.cz/veklep-detail?pid=ALBSBJKFH49F: Nejvíce zásadních připomínek v rámci meziresortního připomínkového řízení v roce 2017 uplatnilo MZE. Zásadní připomínky měla také Agrární komora. Přestože k vypořádání připomínek agrárního sektoru obdrželo MŽP souhlasné vyjádření tehdejšího ministra zemědělství Ing. Mariana Jurečky, vystoupil následně agrární sektor, zejména Agrární komora a Zemědělský svaz proti návrhu vyhlášky. Jako hlavní důvod nesouhlasu uvedly nadměrnou zátěž zemědělsky hospodářích subjektů dvojí kontrolou, nedostatečnou provázanost vyhlášky s podmínkami dotačního systému MZE a pochybnosti nad systémem výpočtu eroze, byť protierozní kalkulačku vyvinulo MZE a její právní zakotvení ve vyhlášce bylo předem mezi MŽP a MZE dohodnuto. V průběhu roku 2018 probíhala proto další jednání, zejména mezi předkladatelem a MZE. MZE předložilo alternativní návrh vyhlášky, který však podle názoru předkladatele nebyl v souladu se zákonem. Obsahově byl tento návrh pouhým odkazem na již existující systém (tj. nařízení vlády k zemědělským dotacím v gesci MZE); podle návrhu by nebylo možno ověřit dopady právní úpravy. Návrh protierozní vyhlášky – obsah ´stanoví půdy nevhodné pro změnu trvalého travního porostu na ornou půdu ´stanoví přípustnou mírou erozního ohrožení ´Obecná ´Výjimky ´Zvláštní pro realizaci projektových opatření ´stanoví postup orgánu ochrany zemědělského půdního fondu při hodnocení erozního ohrožení půdy ´stanoví opatření ke snížení erozního ohrožení ´Organizační, agrotechnická a technická Návrh protierozní vyhlášky - principy ´Obecná ochrana zemědělské půdy před erozí bez ohledu na hospodařící subjekt ´Nejsou dotčena zvláštní/přísnější ustanovení, zejména DZES a pozemkové úpravy ´Minimální standard ochrany půdy před ´Omezená odpovědnost vlastníka, příp. uživatele ´§ 3c odst. 2 druhá věta: Způsob nápravy při erozním ohrožení volí původce závadného stavu podle prováděcího právního předpisu. ´Legalizace protiprávního stavu ´Viz § 6 odst. 4: Pokud přípustnou míru erozního ohrožení nelze na posuzované ploše docílit opatřeními ke snížení erozního ohrožení uvedenými v odstavci 1 písm. a) a b), má se za to, že přípustná míra erozního ohrožení není překročena. ´ Podklady pro zemědělce ´Příručka ochrany proti erozi zemědělské půdy. Ministerstvo zemědělství, 2017. Dostupné na http://eagri.cz/public/web/file/293635/MZE_prirucka_ochrany_proti_erozi_zemedelske_pudy_2017.pdf ´Protierozní kalkulačka. VÚMOP. Dostupné na https://kalkulacka.vumop.cz/?core=account Pravidla podmíněnosti http://eagri.cz/public/web/file/647734/Prirucka_CC_2020_verze_16_3_2020_web_final.pdf ´Povinné Požadavky Hospodaření (angl. SMR) ´Kontrolované požadavky podle aktů EU (směrnice a nařízení) ´Dobrý Zemědělský a Environmentální Stav (angl. GAEC) ´Kontrolované požadavky podle standardů specifikovaných na základě obecného unijního rámce ´Formu a metodu kontroly kontrolovaných požadavků si stanoví členský stát ´ ´Vyhláška č. 48/2017 Sb. a její poslední změny ´Ve znění do 31. 12. 2020 ´Požadavek na omezení souvislé plochy jedné plodiny na erozně ohrožených půdách ´Ve znění od 1. 1. 2021 ´Zpřísnění požadavků na zacházení se závadnými látkami v rámci ochrany povrchových a podzemních vod a životního prostředí ´Rozšíření požadavku na omezení souvislé plochy jedné plodiny i mimo erozně ohrožených půdách Průběh kontroly Správní řád a kontrolní řád Kontroly na místě ´Formy ´Fyzická kontrola na místě ´Terénní inspektor ´Dálkový průzkum Země = zpracování a vizuální interpretace družicových snímků ´+ rychlá polní návštěva = interpretace družicových snímků pomocí fotodokumentace ´Principy ´Neoznámení provedení předem ´Povinnost strpět = předpokládaný souhlas ´Povinnost součinnosti (přístup, doklady, evidence) ´Znemožnění kontroly = porušení závazku = zamítnutí jednotné žádosti Kontroly na místě ´Zahájení kontroly = první kontrolní úkon ´Předložení průkazu inspektora nebo doručení oznámení o kontrole ´Ukončení kontroly = poslední kontrolní úkon ´Protokol o kontrole do 30, max. 60 dnů ´Doručení protokolu o kontrole ´Námitky proti protokolu o kontrole (písemné, odůvodněné) ´Do 15 dnů od doručení ´Zahájení řízení o námitkách → rozhodnutí o námitkách (bez odvolání) ´Marné uplynutí lhůty pro podání námitek/vzdání se práva podat námitky/doručení rozhodnutí o námitkách Poklady k příkladu č. 2 Na co se zaměřit? Pěstování kukuřice regulováno z důvodu erozní óhroženosti půdy a hnojení dusíkatými hnojivými látkami. Výměra obhospodařované půdy vyšší než 10 ha → Greening = plnění podmínek pro platbu na zemědělské postupy příznivé pro klima a životní prostředí dle nařízení vlády č. 50 /2015 Sb. a nařízení EU č. 1306/2013 -Diverzifikace plodin (čl. 44) = Pokud orná půda zemědělce zahrnuje více než 30 hektarů a po významnou část roku nebo po významnou část vegetačního cyklu není zcela oseta plodinami pěstovanými ve vodě, musí na ní být pěstovány alespoň tři různé plodiny. Hlavní plodina se nesmí pěstovat na více než 75 % plochy této orné půdy a dvě hlavní plodiny nesmí společně pokrývat více než 95 % plochy této orné půdy. -Plocha využívaná v ekologickém zájmu = Pokud orná půda zemědělského podniku pokrývá více než 15 hektarů, zemědělci zajistí, aby plocha odpovídající alespoň 5 % orné půdy zemědělského podniku, kterou zemědělec ohlásil, byla plochou využívanou v ekologickém zájmu. -Částečný překryv s DZES Souvislá plocha jedné plodiny 38 ha ´DZES 7d ve znění do 31.12.2020: ´Žadatel nepěstuje ve vegetačním období podle § 9 nařízení vlády č․ 50/2015 Sb., o stanovení některých podmínek poskytování přímých plateb zemědělcům a o změně některých souvisejících nařízení vlády, ve znění pozdějších předpisů, na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, který obsahuje souvislou plochu erozně ohrožené půdy větší než 2 ha nebo jehož výměra je z více než 50 % pokryta erozně ohroženou půdou, více než 30 ha souvislé plochy jedné plodiny; ´za souvislou plochu jedné plodiny jsou v rámci dílu půdního bloku považovány plochy oseté nebo osázené touto plodinou, které nejsou od sebe navzájem viditelně odděleny ochranným pásem osetým pícninami nebo plodinami pro ochranný pás podle § 14 odst. 4 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. o minimální šířce 22 m nebo plochou jiné plodiny o minimální šířce 110 m; ´tuto podmínku nemusí žadatel dodržet na dílu půdního bloku I. s plodinami podle § 18 nařízení vlády č. 50/2015 Sb., II. na který byla podána žádost o poskytnutí dotace na podopatření podle § 21 nebo 22 nařízení vlády č. 75/2015 Sb. nebo § 18 nebo 19 nařízení vlády č. 330/2019 Sb., o podmínkách provádění navazujících agroenvironmentálně-klimatických opatření, a na kterém byly ve vegetačním období podle § 9 nařízení vlády č. 50/2015 Sb. splněny podmínky předepsané pro tato podopatření, nebo III. s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, na nichž jsou pěstovány trávy na semeno. ´Od 1. 1. 2021 omezení pěstování souvislé plochy 1 plodiny na více než 30 ha bez ohledu na erozní ohrožení půdy K problematice povrchových vod a zemědělskému hospodaření „povrchové vody jsou za pomoci systému zavlažovacích zařízení využity k zavlažování pozemku“ ´DZES 2: Žadatel, který využívá v souladu s § 6 odst. 1 vodního zákona zvláštní technické zařízení k zavlažování, předloží pro tento účel platné povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami, které bylo vydáno v souladu s vodním zákonem. ´Hodnocení porušení v režimu podmíněnosti, chybí-li platné povolení ´Rozsah porušení je velký, závažnost je velká, porušení je neodstranitelné. ´Kontrolní orgán: ÚKZÚZ ´Související zákonné povinnosti ´Zákon o vodách § 8 Zákon o vodách § 8 (1) Povolení k nakládání s povrchovými nebo podzemními vodami (dále jen "povolení k nakládání s vodami") je třeba a) jde-li o povrchové vody a nejde-li při tom o obecné nakládání s nimi 1.k jejich odběru,… (2) Povolení k nakládání s vodami se vydává fyzickým nebo právnickým osobám k jejich žádosti. Fyzická nebo právnická osoba, která má platné povolení k nakládání s vodami podle odstavce 1 nebo podle předchozích předpisů (dále jen "oprávněný") je oprávněna nakládat s vodami v rozsahu a k účelu po dobu uvedenou v platném povolení. K problematice povrchových vod a zemědělskému hospodaření „při hospodaření jsou aplikována hnojiva až k břehové čáře předmětném vodního útvaru“ ´DZES 1a: Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku sousedícím s útvarem povrchových vod splňuje podmínky pro aplikaci hnojiv a přípravků na ochranu rostlin ve stanovených pásmech vymezených kolem vodních útvarů tím, že ´zachová uvnitř i vně zranitelných oblastí ochranný pás nehnojené půdy stanovený podle § 12 nařízení vlády č. 262/2012 Sb. o šířce nejméně 3 m od břehové čáry. ´Hodnocení porušení: ´Rozsah dle délky: ?? ´Závažnost dle blízkosti: velká (do 1 m) ´Trvalost: neodstranitelné ´Nebezpečí pro zdraví lidí a zvířat: ano ´Kontrolní orgán: ÚKZÚZ ´Související zákonné povinnosti ´Zákon o vodách § 33 a 39 Útvar povrchové vody je vymezené soustředění povrchové vody v určitém prostředí, například v jezeru, ve vodní nádrži, v korytě vodního toku. § 33 zákona o vodách (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. (2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu. K problematice ochrany půdy a zemědělskému hospodaření „k hnojení půdy je používána mj. kejda (hnojivo s rychle uvolnitelným dusíkem“ ´Povinné zákonné požadavky na hospodaření ve zranitelných oblastech ´PPH 1/1: Byl dodržen zákaz použití dusíkatých hnojivých látek v období zákazu hnojení? ´PPH 1/2: Byly při hnojení jednotlivých plodin dodrženy limity stanovené v příloze č. 3 k nařízení vlády č. 262/2012 Sb.? ´PPH 1/3: Byl dodržen maximální limit 170 kg N/ha/rok v použitých organických, organominerálních a statkových hnojivech v průměru zemědělského podniku? ´PPH 1/6: Jsou v blízkosti útvaru povrchových vod udržovány ochranné pásy v šířce nejméně 3 m od břehové čáry? ´PPH 1/7: Byl na zemědělských pozemcích dodržen zákaz používání dusíkatých hnojivých látek na půdu zaplavenou, přesycenou vodou, promrzlou nebo pokrytou sněhem? K problematice ochrany povrchových a podzemních vod a zemědělskému hospodaření „k hnojení půdy je používána mj. kejda (hnojivo s rychle uvolnitelným dusíkem“ ´Ve vztahu ke skladování závadných látek ´DZES 3a: Žadatel v souladu s § 38 a § 39 vodního zákona při zacházení se závadnými látkami podle předpisu Evropské unie upravujícího společná pravidla pro režimy přímých podpor dodržuje pravidla vedoucí k ochraně povrchových a podzemních vod a životního prostředí tím, že ´a) při manipulaci se závadnými látkami zajistí ochranu povrchových a podzemních vod, blízkého okolí a životního prostředí. ´c) skladuje závadné látky tak, aby nedošlo k jejich úniku, popřípadě k jejich nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami a zároveň zajistí, aby technický stav skladovacích zařízení závadných látek splňoval kvalitativní požadavky vodního zákona. ´PPH 1/4: Jsou kapacity skladovacích prostor pro statková hnojiva dostatečné pro potřebu jejich uskladnění? ´PPH 1/8: Splňují skladovací prostory pro statková hnojiva kvalitativní požadavky z hlediska ochrany vod? ´Hodnocení porušení v režimu pravidel podmíněnosti ´Kontrolní orgán ÚKZÚZ ´Související zákonné povinnosti ´Zákon o vodách § 39 ´Zákon o hnojivech § 8 Zákon o vodách § 39 Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod (dále jen "závadné látky"). Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Zákon o hnojivech § 8 (1) Zemědělský podnikatel11), výrobce3a), dovozce3a) nebo dodavatel, který skladuje hnojiva, popřípadě pomocné látky, je povinen hnojiva nebo pomocné látky a) uskladnit odděleně, b) označit čitelným způsobem, c) zajistit, aby nedošlo k jejich smísení s jinými látkami, d) evidovat, zejména vést dokladovou evidenci o příjmu, výdeji a skladovaném množství hnojiv nebo pomocných látek. (2) Osoby podle odstavce 1 jsou povinny činit opatření k zabránění úniku tekutých hnojiv. Ustanovení odstavce 1 písm. a) až c) se nevztahuje na statková hnojiva. (3) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě jsou při skladování hnojiv ve zranitelných oblastech12) povinni dodržovat ustanovení zvláštního právního předpisu.12a) (4) Hnojiva musí být skladována tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Do hnojiv nesmějí být vnášeny rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec. (5) Ministerstvo stanoví vyhláškou způsob skladování hnojiv a pomocných látek, kapacitu skladovacích prostor. K problematice ochrany půdy a zemědělskému hospodaření „k hnojení půdy je používána mj. kejda (hnojivo s rychle uvolnitelným dusíkem“ ´Ve vztahu k používání hnojiv ´DZES 4: Žadatel na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury standardní orná půda, jehož průměrná sklonitost přesahuje 4°, ´zajistí po sklizni plodiny založení porostu ozimé plodiny nebo víceleté pícniny, ´nebo provede některé z těchto opatření: ´- ponechání strniště sklizené plodiny na dílu půdního bloku do založení porostu následné jarní plodiny, ´- podmítnutí strniště sklizené plodiny a jeho ponechání bez orby až do založení porostu následné jarní plodiny, - ponechání půdy po pásovém zpracování do založení porostu následné jarní plodiny, nebo ´- osetí dílu půdního bloku nejpozději do 20. září meziplodinou a zachování souvislého porostu meziplodiny nejméně do 31. října. ´Hodnocení porušení v režimu pravidel podmíněnosti ´Rozsah dle zasažené plochy/závažnost: velká/trvalost: neodstranitelné ´Kontrolní orgán: SZIF ´Související zákonné povinnosti ´Zákon hnojivech = podmínky používání hnojiv ´Zákon o ochraně zemědělského půdního fondu = podmínky používání hnojiv Zákon o hnojivech § 9 (1) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni používat hnojiva, pomocné látky, upravené kaly a sedimenty způsobem stanoveným tímto zákonem, zákonem o odpadech a zákonem o ochraně zemědělského půdního fondu12b). Hnojivy, pomocnými látkami a upravenými kaly nesmějí být při jejich používání vnášeny do půdy rizikové prvky nebo rizikové látky v množství, které pro hnojiva a pomocné látky stanoví ministerstvo prováděcím právním předpisem a pro upravené kaly stanoví zvláštní právní předpis12c). Hnojiva, pomocné látky a upravené kaly musí být používány tak, aby nemohlo dojít ke znečištění vod. Sedimenty nesmějí být používány, pokud obsah rizikových prvků a rizikových látek v sedimentu a v půdě, na kterou mají být použity, a další vlastnosti sedimentu překročí limity stanovené prováděcím právním předpisem. (2) Hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud a) jejich vlastnosti neumožňují rovnoměrné pokrytí pozemku, b) způsob jejich použití nevede k rovnoměrnému pokrytí pozemku; to neplatí v případě diferencovaného hnojení na základě údajů o vlastnostech půdy nebo stavu porostu a v případě hnojení ve zranitelných oblastech12), c) jejich použití může vést k poškození fyzikálních, chemických nebo biologických vlastností zemědělské půdy, lesního pozemku nebo pozemků sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i jeho širšího okolí, d) půda, na kterou mají být použity, je 1. zaplavená, 2. přesycená vodou, 3. pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm, nebo 4. promrzlá tak, že povrch půdy do hloubky 5 cm přes den nerozmrzá; toto ustanovení se nevztahuje na hnojení vedlejšími či hlavními produkty vzniklými při pěstování rostlin a na ponechání výkalů a moči hospodářských zvířat na zemědělské půdě. (3) Ustanovení odstavce 2 platí pro používání upravených kalů a sedimentů na zemědělské půdě obdobně. Zemědělský podnikatel11) nesmí používat upravené kaly, pokud mu nebyl předán program použití kalů1a). Tento program musí být uchováván pro potřeby odborného dozoru po dobu 7 let od použití upravených kalů. (4) Zemědělští podnikatelé, kteří letecky aplikují kapalná hnojiva nebo pomocné látky na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před aplikací hlášení podle prováděcího právního předpisu. (5) Organická hnojiva vzniklá anaerobní fermentací při výrobě bioplynu smějí být používána na zemědělské půdě a lesních pozemcích pouze pokud jsou registrována podle tohoto zákona; to neplatí, jsou-li vyrobena výhradně ze statkových hnojiv nebo krmiv. (6) Zemědělští podnikatelé11) hospodařící na zemědělské půdě ve zranitelných oblastech12) jsou povinni používat hnojiva a pomocné látky v souladu se zvláštním právním předpisem12a). (7) Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci o hnojivech a pomocných látkách použitých na zemědělské půdě a lesních pozemcích; tato povinnost se nevztahuje na evidenci vedlejších produktů při pěstování kulturních rostlin, s výjimkou slámy. Zemědělští podnikatelé11) jsou povinni řádně vést evidenci též o upravených kalech a sedimentech použitých na zemědělské půdě. Zemědělští podnikatelé, kteří používají upravené kaly na zemědělské půdě, jsou povinni zaslat ústavu nejpozději 14 dnů před jejich použitím hlášení podle prováděcího právního předpisu. (8) Evidence podle odstavce 7 se vede o množství, druhu a době použití hnojiv, pomocných látek, upravených kalů a sedimentů podle jednotlivých pozemků, plodin a let a uchovává se nejméně 7 let. Na požádání ústavu jsou zemědělští podnikatelé11) povinni evidenci předložit a umožnit ověření v ní uvedených údajů. (9) Záznam o použití hnojiva, pomocné látky, upraveného kalu nebo sedimentu musí být v evidenci proveden do 1 měsíce od ukončení jeho použití. (10) Ministerstvo stanoví vyhláškou a) způsob používání hnojiv a pomocných látek na zemědělské půdě a lesních pozemcích, b) způsob vedení evidence o použití hnojiv, pomocných látek a upravených kalů, c) způsob hlášení o používání upravených kalů a hlášení letecké aplikace hnojiv a pomocných látek. Zákon o ochraně ZPF § 3 (1) Je zakázáno a) způsobovat znečištění zemědělské půdy překračováním indikačních hodnot. Indikačními hodnotami se rozumí obsahy rizikových látek nebo rizikových prvků v zemědělské půdě, při jejichž překročení dochází k ohrožení zdravotní nezávadnosti potravin nebo krmiv, přímému ohrožení zdraví lidí nebo zvířat při kontaktu s půdou a negativnímu vlivu na produkční funkci zemědělské půdy, stanovené prováděcím právním předpisem; za znečišťování zemědělské půdy se nepovažuje používání látek a přípravků na zemědělské půdě v souladu se zvláštním právním předpisem28), b) způsobovat ohrožení zemědělské půdy erozí překračováním přípustné míry jejího erozního ohrožení stanovené prováděcím právním předpisem; přípustná míra erozního ohrožení se stanoví na základě průměrné dlouhodobé ztráty půdy vyjádřené v tunách na 1 ha za 1 rok v závislosti na hloubce půdy, c) užívat zemědělskou půdu k nezemědělským účelům bez souhlasu s odnětím ze zemědělského půdního fondu s výjimkou případů, kdy souhlasu není třeba, a d) poškozovat fyzikální, chemické nebo biologické vlastnosti zemědělské půdy jejím zhutňováním, zamokřováním, vysoušením, překrýváním nebo narušováním erozí. (2) Do zemědělské půdy nebo na ni je zakázáno vnášet jiné látky nebo přípravky, než umožňují zvláštní právní předpisy28). K problematice ochrany půdy a zemědělskému hospodaření „na shrabaných hromadách (bodově) byly spáleny bylinné zbytky“ ´DZES 6a: Žadatel nepálí na jím užívaném dílu půdního bloku s druhem zemědělské kultury orná půda bylinné zbytky. ´Hodnocení porušení v režimu pravidel podmíněnosti ´Rozsah dle plochy: ?? ´Závažnost: střední (bodově) ´Trvalost neodstranitelné ´Kontrolní orgán: SZIF (pověření ÚKZÚZ) ´ ´ ´ K problematice ochrany biodiverzity a zemědělskému hospodaření „při hospodaření byly poškozeny břehové porosty a zničeno ptačí hnízdo“ ´DZES 7a: Žadatel nezruší a nepoškodí krajinný prvek podle § 5 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 307/2014 Sb., a druh zemědělské kultury rybník podle § 3 odst. 13 nařízení vlády č. 307/2014 Sb., v případě krajinného prvku mokřad podle § 5 odst. 11 nařízení vlády č. 307/2014 Sb. se za jeho poškozování považuje aplikace hnojiv nebo přípravků na ochranu rostlin, odvodňování nebo provádění agrotechnických operací, uvedené podmínky se nevztahují na zásahy provedené se souhlasem příslušného orgánu ochrany přírody a krajiny. ´Hodnocení porušení v režimu pravidel podmíněnosti ´Rozsah dle počtu zasažení KP ´Závažnost dle druhu zasaženého KP ´Trvalost: neodstranitelné ´Kontrolní orgán: SZIF (pověření AOPK) ´Související zákonné povinnosti ´Zákon o ochraně přírody a krajiny § 4 a 8 ´ ´ ´ Krajinnými prvky se dle § 5 odst. 2 písm. a) nařízení vlády č. 307/2014 Sb., ve znění pozdějších předpisů rozumí: mez, terasa, travnatá údolnice, skupina dřevin, stromořadí, solitérní dřevina, příkop a mokřad. Travnatou údolnicí se rozumí členitý svažitý útvar, sloužící ke snižování nebezpečí vodní nebo větrné eroze, vymezující dráhu soustředěného odtoku vody z dílu půdního bloku, se zemědělskou kulturou orná půda. Součástí travnaté údolnice může být dřevinná vegetace. Skupinou dřevin se rozumí samostatný útvar neliniového typu, tvořený nejméně 2 kusy dřevinné vegetace s nejvyšší možnou výměrou 3 000 m². Za skupinu dřevin se nepovažuje dřevinná vegetace, která je součástí meze, terasy nebo travnaté údolnice, a dřevinná vegetace, která plní funkci lesa podle § 3 lesního zákona. § 3 a 4 zákona o ochraně přírody a krajiny Významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem. § 7 a 8 zákona o ochraně přírody a krajiny Dřeviny jsou chráněny podle tohoto ustanovení před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější (§ 46 a 48) nebo ochrana podle zvláštních předpisů.5) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody, není-li dále stanoveno jinak. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin. Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích může orgán ochrany přírody vydat jen po dohodě se silničním správním úřadem6). K problematice ochrany biodiverzity a zemědělskému hospodaření „při hospodaření byly poškozeny břehové porosty a zničeno ptačí hnízdo“ ´PPH 2/1: Nedošlo v souvislosti se zemědělským hospodařením k nedovolenému škodlivému zásahu do významného krajinného prvku vodní tok a údolní niva? ´PPH 2/2: Nedošlo v souvislosti se zemědělským hospodařením k poškození nebo zničení dřevin rostoucích mimo les v rozporu se zákonem? ´PPH 2/3: Nedošlo v souvislosti se zemědělským hospodařením k závažnému rušení (zejména během rozmnožování a odchovu mláďat) nebo jinému škodlivému zásahu do jejich přirozeného vývoje (včetně usmrcení nebo zničení vývojových stadií) vybraných druhů ptáků nebo poškozování obývaných stanovišť s negativním dopadem na populaci těchto druhů, zejména při hospodaření na plochách určených k jejich rozmnožování? K problematice ochrany vody a půdy a zemědělskému hospodaření „při aplikaci přípravku na ochranu rostlin byl zasažen i sousední pozemek“ ´PPH 10/1: Byly při aplikaci přípravku na ochranu rostlin se stejnou účinnou látkou dodržovány požadavky na ochranu podzemní vody? ´PPH 10/2: Byl aplikovaný přípravek použit k ochraně plodiny proti škodlivému organismu v souladu s údaji o použití? ´PPH 10/3: Byl aplikovaný přípravek použit v množství, které nepřesáhlo nejvyšší povolenou dávku? ´PPH 10/6: Byl přípravek aplikován tak, aby nedošlo k zasažení rostlin mimo pozemek, na němž se prováděla aplikace? ´PPH 10/7: Bylo při aplikaci přípravku postupováno v souladu s požadavky na ochranu vodních organismů z hlediska ochranné vzdálenosti od povrchové vody? ´PPH 10/8: Byl použitý přípravek na ochranu rostlin povolen v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady č. 1107/2009? ´Související zákonné povinnosti ´Nařízení EU č. 1107/2009 o uvádění přípravků na ochranu rostlin na trh ´Zákon o rostlinolékařské péči ´Občanský zákoník ´ ´ Hodnocení kontrol podmíněnosti ´Zpráva o kontrole ´Po provedení každé kontroly a jejím uzavření na úrovni kontrolního orgánu (po ukončení případného řízení o námitkách) je odpovědným kontrolním orgánem zpracována zpráva o kontrole (ZoK) ´obsahuje ve zkrácené formě záznamy převedené z protokolu o kontrole, kterým je žadatel seznámen s výsledkem kontroly. ´SZIF pak na základě údajů v ZoK provede vyhodnocení v rámci podmíněnosti a stanoví procentuální snížení dotace (sankci) za případné porušení požadavků. ´V případě více zpráv o kontrole u žadatele v daném roce, se pro stanovení sankce zohlední nejzávažnější porušení z každého kontrolovaného aktu/standardu. Postup při hodnocení porušení a stanovení sankce nařízení vlády č. 48/2017 Sb. a nařízení EU č. 640/2014 Oblasti pravidel podmíněnosti: I.Životní prostředí, změna klimatu, dobrý zemědělský a environmentální stav půdy = PPH 1 - 3, DZES 1 – 7 II.Veřejné zdraví, zdraví zvířat a rostlin = PPH 4 – 10 III.Dobré životní podmínky zvířat = PPH 11 – 13 Problematika opakovaného porušení a fikce úmyslného porušení (čl. 39 odst. 4 nařízení EU č. 640/2014) Aniž jsou dotčeny případy úmyslného nesouladu, snížení, které se má uplatnit při prvním opakování téhož nesouladu (nedbalostní), se vynásobí koeficientem tři. V případě dalších opakování se koeficientem tři vynásobí vždy výsledek snížení stanovený za předchozí opakování. Maximální snížení však nepřekročí 15 % celkové částky. Po dosažení maximálního procentního podílu ve výši 15 % sdělí platební agentura dotčenému příjemci, že bude-li tentýž nesoulad zjištěn znovu, bude se mít za to, že příjemce jednal úmyslně ve smyslu článku 40. Opakované porušení = porušení zjištěné při další kontrole v průběhu 3 let. Porušení zákonných povinností ´Ukládání nápravných opatření v návaznosti na kontrolní zjištění (viz protokol o kontrole) ´Rozhodování dle správního řádu ´Uplatňování odpovědnosti za přestupek v režimu dotčených právních předpisů ´Ukládání pokut dle zákona o přestupcích ´Principy správního trestání