Evropský parlament 2014-2019 PŘIJATÉ TEXTY P8_TA(2016)0279 Nařízení pro otevřenou, efektivní a nezávislou správu Evropské unie Usnesení Evropského parlamentu ze dne 9. června 2016 o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie (2016/2610(RSP)) Evropský parlament, – s ohledem na článek 225 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie, – s ohledem na článek 41 Listiny základních práv Evropské unie, který stanoví, že právo na řádnou správu je základním právem, – s ohledem na otázku Komisi týkající se otevřené, efektivní a nezávislé správy Evropské unie (O-000079/2016 – B8-0705/2016), – s ohledem na své usnesení ze dne 15. ledna 2013 obsahující doporučení Komisi o správním právu procesním Evropské unie1 , – s ohledem na čl. 128 odst. 5, čl. 123 odst. 2 a čl. 46 odst. 6 jednacího řádu, 1. připomíná, že Parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013 vyzval v souladu s článkem 225 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) k přijetí nařízení o otevřené, efektivní a nezávislé správě Evropské unie podle článku 298 SFEU, ale navzdory skutečnosti, že toto usnesení bylo přijato naprostou většinou hlasů (572 hlasů pro, 16 proti a 12 poslanců se zdrželo hlasování), nebyla žádost Parlamentu vyslyšena a Komise návrh nepředložila; 2. vyzývá Komisi, aby zvážila přiložený návrh nařízení; 3. vyzývá Komisi, aby předložila legislativní návrh, který bude zahrnut do jejího pracovního programu na rok 2017; 4. pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi. Návrh 1 Úř. věst. C 440, 30.12.2015, s. 17. NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY pro otevřenou, efektivní a nezávislou správu Evropské unie EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE, s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 298 této smlouvy, s ohledem na návrh Evropské komise, po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům, v souladu s řádným legislativním postupem, vzhledem k těmto důvodům: (1) V důsledku rozšiřování pravomocí Evropské unie se občané ve stále větší míře dostávají do styku s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, aniž by byla vždy náležitě chráněna jejich procesní práva. (2) V Unii je v souladu s právním státem nezbytné zajistit, aby byly vždy náležitě definovány, rozvíjeny a dodržovány procesní práva a povinnosti. Občané mají právo očekávat od orgánů, institucí a jiných subjektů Unie vysokou úroveň transparentnosti, efektivity, rychlého vyřízení a odpovědnosti. Rovněž mají právo dostávat odpovídající informace o možnosti v dané záležitosti učinit nějaké další kroky. (3) Stávající pravidla a zásady v oblasti řádné správy pocházejí z nejrůznějších pramenů: primárního práva, sekundárního práva, judikatury Soudního dvora Evropské unie, právně nezávazných předpisů a jednostranných závazků přijatých orgány a institucemi Unie. (4) Unie v průběhu let vytvořila velké množství odvětvových správních postupů jak ve formě závazných ustanovení, tak právně nezávazných předpisů, přičemž nebyla vždy zohledňována celková soudržnost systému. Tato složitá škála postupů způsobila, že jsou v postupech mezery a nesoulady. (5) Skutečnost, že Unie nemá k dispozici jednotný komplexní soubor kodifikovaných pravidel správního práva, způsobuje, že pro občany je obtížné porozumět tomu, jaká jsou jejich práva ve správním řízení vyplývající z práva Unie, (6) Evropský veřejný ochránce práv v dubnu roku 2000 navrhl institucím kodex řádné správní praxe, neboť se domníval, že ve všech orgánech, institucích a jiných subjektech EU by se měl uplatňovat tentýž kodex. (7) Parlament ve svém usnesení ze dne 6. září 2001 schválil se změnami návrh kodexu vypracovaného evropským veřejným ochráncem práv a vyzval Komisi, aby předložila návrh nařízení, jehož součástí by byl kodex řádné správní praxe, jenž by vycházel z článku 308 Smlouvy o založení Evropského společenství. (8) Stávající interní kodexy chování, které různé instituce postupně přijaly, většinou na základě kodexu evropského veřejného ochránce práv, mají jen omezený účinek, navzájem se od sebe liší a nejsou právně závazné. (9) Vstup Lisabonské smlouvy v platnost poskytl Unii právní základ pro přijetí nařízení o správním postupu. Článek 298 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) předpokládá přijetí předpisů k zajištění toho, aby se orgány, instituce a jiné subjekty Unie při plnění svých úkolů opíraly o otevřenou, efektivní a nezávislou evropskou správu. Se vstupem Lisabonské smlouvy v platnost rovněž získala Listina základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) stejnou právní sílu, jakou mají Smlouvy. (10) V hlavě V Listiny („Občanská práva“) je právo na řádnou správu zakotveno v článku 41, který stanoví, že každý má právo na to, aby jeho záležitosti byly orgány, institucemi a jinými subjekty Unie řešeny nestranně, spravedlivě a v přiměřené lhůtě. Článek 41 Listiny dále uvádí nevyčerpávající výčet prvků, které jsou obsaženy v definici práva na řádnou správu, jako je právo být vyslechnut, právo každého na přístup ke spisu, který se jej týká, povinnost správních orgánů odůvodňovat svá rozhodnutí, možnost požadovat náhradu škody způsobenou orgány nebo zaměstnanci Unie při výkonu jejich funkce a práva týkající se jazyka. (11) Účinná správa Unie je nezbytná ve veřejném zájmu. Nadbytek pravidel a postupů, stejně jako jejich nedostatek, může vést k nesprávnému úřednímu postupu, který může také vyústit v existenci protichůdných, nejednotných nebo nejasných pravidel a postupů. (12) Náležitě strukturované a jednotné správní postupy podporují jak efektivní správu, tak řádné vymáhání práva na řádnou správu, které je zaručeno jako obecná zásada práva Unie a v rámci článku 41 Listiny. (13) Ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2013 vyzval Evropský parlament k přijetí nařízení o evropském správním právu procesním, které by zaručilo právo na řádnou správu prostřednictvím otevřené, efektivní a nezávislé evropské správy. Ustanovení společného souboru pravidel pro správní postup na úrovni orgánů, institucí a jiných subjektů Unie by posílilo právní jistotu, odstranilo mezery v právním systému Unie a přispělo by tak k dodržování právního státu. (14) Účelem tohoto nařízení je stanovit soubor procesních pravidel, která by správa Unie měla dodržovat při provádění svých správních činností. Cílem těchto procesních pravidel je zajistit jednak otevřenou, účinnou a nezávislou správu, jednak náležité vymáhání práva na řádnou správu. (15) Toto nařízení by se v souladu s článkem 298 SFEU nemělo uplatňovat na správy členských států. Dále by se toto nařízení nemělo uplatňovat na legislativní postupy, soudní řízení ani postupy, jejichž cílem je přijetí nelegislativních aktů přímo vycházejících ze Smluv, aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů. (16) Toto nařízení by se mělo uplatňovat na správu Unie, aniž by byly dotčeny jiné právní akty Unie, jež obsahují zvláštní správní procesní předpisy. Avšak odvětvové správní postupy nejsou zcela soudržné a úplné. V zájmu zajištění celkové soudržnosti při správních činnostech správy Unie a plného dodržování práva na řádnou správu by měly být právní akty obsahující zvláštní správní procesní předpisy vykládány v souladu s tímto nařízením a mezery v těchto aktech by měly být vyplněny příslušnými ustanoveními tohoto nařízení. Toto nařízení stanoví práva a povinnosti jakožto standardní pravidlo pro všechny správní postupy v rámci práva Unie, a tudíž zmenšuje roztříštěnost platných procesních pravidel, která je důsledkem existence odvětvových právních předpisů. (17) Cílem správních procesních předpisů stanovených v tomto nařízení je provádění zásad v oblasti řádné správy, jež jsou stanoveny v široké škále pramenů práva, s ohledem na judikaturu Soudního dvora Evropské unie. Tyto zásady jsou uvedeny níže a jejich vyjádření by mělo být inspirací pro výklad ustanovení tohoto nařízení. (18) Zásada právního státu, která je připomenuta v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (SEU), je samotným jádrem hodnot Unie. V souladu s touto zásadou musí vycházet každé opatření Unie ze Smluv a být v souladu se zásadou svěření pravomocí. Kromě toho zásada zákonnosti, která z právního státu vyplývá, vyžaduje, aby činnosti správy Unie byly prováděny zcela v souladu s právními předpisy. (19) Každý právní akt v rámci práva Unie musí být v souladu se zásadou proporcionality. Ta vyžaduje, aby byla veškerá opatření správy Unie přiměřená a nezbytná ke splnění oprávněných cílů daného opatření: pokud je na výběr mezi různými opatřeními, jež by mohla být vhodná, je třeba přijmout to nejméně zatěžující, přičemž poplatky uložené správou nesmí být nepřiměřené sledovaným cílům. (20) Právo na řádnou správu vyžaduje, aby správa Unie přijímala správní akty v souladu se správními postupy, jež zaručují nestrannost, spravedlnost a včasnost. (21) Právo na řádnou správu vyžaduje, aby každé rozhodnutí o zahájení správního postupu bylo oznámeno stranám a aby jim byly poskytnuty potřebné informace, jež jim umožní výkon jejich práv v průběhu tohoto postupu. Správa Unie se může s oznámením opozdit nebo od něj může upustit v řádně odůvodněných a výjimečných případech, kdy to vyžaduje veřejný zájem. (22) Jestliže je správní postup zahájen na žádost některé strany, právo na řádnou správu ukládá správě Unie, aby písemně potvrdila přijetí žádosti. V potvrzení o přijetí by měly být uvedeny potřebné informace, které straně umožní během správního postupu vykonávat svá práva na obhajobu. Správa Unie by však měla mít právo odmítnout neodůvodněné nebo zneužívající žádosti, které mohou ohrozit efektivitu správy. (23) Z důvodů právní jistoty by měl být správní postup zahájen v přiměřené době po vzniku události. Proto by mělo toto nařízení obsahovat ustanovení o promlčecí lhůtě. (24) Právo na řádnou správu vyžaduje, aby správa Unie plnila povinnost péče, která jí ukládá, aby určila a pečlivě a nestranně přezkoumala všechny významné skutkové a právní okolnosti případu a zohlednila přitom všechny patřičné zájmy, a to ve všech fázích postupu. Za tímto účelem by jí mělo být svěřeno právo vyslechnout strany, svědky a odborníky, požadovat dokumenty a záznamy a provádět návštěvy nebo kontroly. Při výběru odborníků by správa Unie měla zajistit, aby byli profesionálně způsobilí a nebyli dotčeni střetem zájmů. (25) Strany by měly mít povinnost v průběhu šetření, které provádí správa Unie, spolupracovat a pomáhat jí se zjišťováním skutečností a okolností případu. Když správa Unie požaduje od stran spolupráci, měla by jim poskytnout přiměřenou lhůtu na odpověď a měla by jim připomenout, že mají právo nevypovídat ve vlastní neprospěch, pokud by správní postup mohl vyústit v postih. (26) Právo na nestranné zacházení ze strany správy Unie je logickým vyústěním základního práva na řádnou správu a znamená to, že zaměstnanci mají povinnost nezúčastnit se správního postupu, na kterém mají přímý nebo nepřímý osobní zájem, zejména mimo jiné rodinný nebo finanční zájem, který by mohl narušit jejich nestrannost. (27) Právo na řádnou správu může vyžadovat, aby správa za určitých okolností prováděla inspekce, pokud je to nutné ke splnění její povinnosti nebo dosažení cíle v rámci práva Unie. Při těchto inspekcích by měly být dodrženy určité podmínky a postupy, aby byla zaručena práva stran. (28) Ve všech řízeních, jež byla zahájena proti nějaké osobě a mohou vyústit v opatření, které bude mít na tuto osobu nepříznivý dopad, by mělo být dodrženo právo být vyslechnut. Žádné legislativní opatření by nemělo toto právo vyloučit ani omezit. Podle práva být vyslechnut musí dotčená osoba obdržet přesné a úplné znění vznesených nároků nebo námitek a musí dostat příležitost k podání připomínek ohledně pravdivosti a relevance skutkových zjištění a použitých dokumentů. (29) Součástí práva na řádnou správu je právo strany správního postupu na přístup k vlastnímu spisu, což je rovněž požadavek nezbytný pro výkon práva být vyslechnut. Jestliže ochrana oprávněných zájmů důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství neumožňuje úplný přístup ke spisu, měl by se straně poskytnout alespoň vhodný souhrn jeho obsahu. Pokud jde o usnadnění přístupu ke spisu, a tedy zajištění transparentní správy informací, měla by správa Unie vést záznamy o příchozí a odchozí poště, o dokumentech, jež dostává, a opatřeních, jež přijímá, a měla by zřídit rejstřík zaznamenaných spisů. (30) Správa Unie by měla správní akty přijímat v přiměřené lhůtě. Pomalá správa je špatná správa. Jakékoli zpoždění při přijímání správního aktu by mělo být odůvodněno a strana správního postupu by o tom měla být řádně informována a měl by jí být sdělen odhad předpokládaného data přijetí správního aktu. (31) Právo na řádnou správu ukládá správě Unie povinnost jednoznačně uvádět důvody, z nichž její správní akty vycházejí. Uvedení důvodů by mělo obsahovat právní základ aktu, celkovou situaci, jež vedla k jeho přijetí, a obecné cíle, kterých má akt dosáhnout. Mělo by uvádět jasné a jednoznačné odůvodnění příslušného orgánu, který přijal akt, a to takovým způsobem, aby se dotčené strany mohly rozhodnout, zda chtějí hájit svá práva podáním žádosti o soudní přezkum. (32) V souladu s právem na účinnou právní ochranu nemohou Unie ani členské státy vykonávat práva svěřená právem Unie, pokud by tento výkon byl prakticky nemožný či nepřiměřeně náročný. Mají namísto toho povinnost zaručit skutečnou a účinnou soudní ochranu a nesmí uplatňovat žádné pravidlo nebo postup, které by mohly bránit plné platnosti a účinnosti práva Unie, byť by to bylo dočasně. (33) Aby se usnadnilo uplatňování práva na účinnou právní ochranu, měla by správa Unie uvádět ve svých správních aktech možnosti nápravy, které mají k dispozici strany, jejichž práva a zájmy jsou těmito akty dotčeny. Kromě možnosti zahájit soudní řízení nebo podat stížnost k evropskému veřejnému ochránci práv by strana měla mít zaručeno právo požádat o správní přezkum a měly by jí být poskytnuty informace o postupu a lhůtě pro podání takové žádosti. (34) Žádostí o správní přezkum není dotčeno právo strany zahájit soudní řízení. Pro účely stanovení lhůty pro žádost o soudní přezkum se správní akt považuje za konečný, pokud strana nepředloží žádost o správní přezkum v příslušné lhůtě, nebo pokud takovou žádost předloží, je konečným správním aktem akt, kterým se správní přezkum uzavírá. (35) Strany správního postupu by v souladu se zásadami transparentnosti a právní jistoty měly být schopny jednoznačně porozumět svým právům a povinnostem, jež vyplývají ze správního aktu, který je jim určen. Správa Unie by proto měla zajistit, aby byly její správní akty vypracovány v jasném, jednoduchém a srozumitelném jazyce a nabývaly účinku na základě oznámení stranám. Při plnění této povinnosti musí správa Unie náležitě využívat informační a komunikační technologie a přizpůsobovat se jejich vývoji. (36) Pro účely transparentnosti a správní účinnosti by měla správa Unie zajistit, že příslušný orgán opraví úřední, početní a obdobné chyby v jejích správních aktech. (37) Zásada zákonnosti, která z právního státu vyplývá, ukládá správě Unie povinnost opravit nebo zrušit nezákonné správní akty. Nicméně vhledem k tomu, že jakákoli oprava nebo zrušení správního aktu může být v rozporu s ochranou oprávněných očekávání a se zásadou právní jistoty, by měla správa Unie pečlivě a nestranně posuzovat dopady nápravy nebo zrušení na jiné strany a zařadit závěry takového posouzení do odůvodnění aktu, kterým se oprava nebo zrušení provádí. (38) Občané Unie mají právo psát orgánům, institucím a jiným subjektům Unie v jednom z jazyků Smluv a obdržet odpověď v témže jazyce. Správa Unie by měla dodržovat jazyková práva stran tím, že zajistí, aby byl správní postup prováděn v jednom z jazyků Smluv, který si zvolí strana. V případě, že správní postup zahájí správa Unie, by mělo být první oznámení formulováno v jednom z jazyků Smluv, který odpovídá členskému státu, v němž se strana nachází. (39) Zásada transparentnosti a právo na přístup k dokumentům mají v rámci správního postupu obzvláštní význam, aniž by byly dotčeny legislativní akty přijaté podle čl. 15 odst. 3 SFEU. Jakékoli omezení těchto zásad by mělo být úzce vymezeno tak, aby byla dodržena kritéria stanovená s čl. 52 odst. 1 Listiny, a proto by mělo být stanoveno zákonem a mělo by respektovat podstatu těchto práv a svobod a podléhat zásadě proporcionality. (40) Z práva na ochranu osobních údajů vyplývá, že – aniž jsou dotčeny legislativní akty přijaté podle článku 16 SFEU – údaje, které správa Unie využije, by měly být zaznamenány přesně, aktuálně a v souladu se zákonem. (41) Zásada ochrany oprávněných očekávání je odvozena z právního státu a vyplývá z ní, že opatření veřejných orgánů by neměla zasahovat do nabytých práv a konečných právních situací s výjimkou případů, kdy je to bezpodmínečně nutné ve veřejném zájmu. Pokud je správní akt opravován nebo zrušován, měla by být oprávněná očekávání náležitě zohledněna. (42) Zásada právní jistoty vyžaduje, aby byla pravidla Unie jasná a přesná. Cílem této zásady je zajistit, aby situace a právní vztahy upravované právem Unie byly předvídatelné v tom smyslu, že jednotlivci dokážou jednoznačně zjistit, co jsou jejich práva a povinnosti, a jsou schopni podle toho jednat. V souladu se zásadou právní jistoty by neměla být přijímána opatření se zpětnou účinností, s výjimkou právně odůvodněných situací. (43) Pokud jde o zajištění celkové soudržnosti činností správy Unie, správní akty s obecnou působností by měly být v souladu se zásadami řádné správy uvedenými v tomto nařízení. (44) Při výkladu tohoto nařízení by se mělo dbát zejména na rovné zacházení a nediskriminaci, které se uplatňují na správní činnosti jakožto významný důsledek právního státu a zásad efektivní a nezávislé evropské správy, PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ: KAPITOLA I OBECNÁ USTANOVENÍ Článek 1 Předmět a cíle 1. Toto nařízení stanoví procesní pravidla, která upravují správní činnosti správy Unie. 2. Cílem tohoto nařízení je zaručit právo na řádnou správu, zakotvené v článku 41 Listiny základních práv Evropské unie, prostřednictvím otevřené, účinné a nezávislé správy. Článek 2 Oblast působnosti 1. Toto nařízení se použije na správní činnosti orgánů, institucí a jiných subjektů Unie. 2. Toto nařízení se nepoužije na činnosti správy Unie v průběhu: a) legislativních postupů; b) soudních řízení; c) postupů, jejichž cílem je přijetí nelegislativních aktů přímo vycházejících ze Smluv, aktů v přenesené pravomoci nebo prováděcích aktů. 3. Toto nařízení se nepoužije na činnosti správy členských států. Článek 3 Vztah mezi tímto nařízením a jinými právními akty Unie Toto nařízení se použije, aniž by byly dotčeny jiné právní akty Unie, jež obsahují zvláštní správní procesní předpisy. Toto nařízení doplní tyto právní akty Unie, které se mají vykládat v souladu s jeho příslušnými ustanoveními. Článek 4 Definice Pro účely tohoto nařízení se rozumí: a) „správou Unie“ správa orgánů, institucí a jiných subjektů Unie; b) „správními činnostmi“ činnosti, které vykonává správa Unie za účelem provádění práva Unie, s výjimkou postupů uvedených v čl. 2 odst. 2; c) „správním postupem“ proces, kterým správa Unie připravuje, přijímá, provádí a vymáhá správní akty; d) „zaměstnancem“ úředník ve smyslu článku 1a služebního řádu a zaměstnanec, jak je definován v čl. 1 odrážce 1 až 3 pracovního řádu ostatních zaměstnanců Evropské unie; e) „příslušným orgánem“ orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie, subjekt v jejich rámci nebo osoba na nějaké pozici ve správě Unie, která je podle rozhodného práva odpovědná za správní postup; f) „stranou“ fyzická nebo právnická osoba, jejíž právní postavení může být dotčeno výsledkem správního postupu. KAPITOLA II ZAHÁJENÍ SPRÁVNÍHO POSTUPU Článek 5 Zahájení správního postupu Správní postupy může zahájit správa Unie ze svého podnětu nebo na základě žádosti některé strany. Článek 6 Zahájení z podnětu správy Unie 1. Správa Unie může zahájit správní postupy ze svého podnětu na základě rozhodnutí příslušného orgánu. Předtím než příslušný orgán přijme rozhodnutí, zda zahájit postup, prověří zvláštní okolnosti případu. 2. Rozhodnutí zahájit správní postup se oznámí stranám. Rozhodnutí se zveřejní teprve po oznámení. 3. Oznámení může být učiněno se zpožděním nebo od něj lze upustit pouze v případě, že to je zcela nezbytné ve veřejném zájmu. Rozhodnutí, že oznámení bude učiněno se zpožděním nebo od něj bude upuštěno, musí být řádně odůvodněno. 4. V rozhodnutí zahájit správní postup je uvedeno: a) referenční číslo a datum; b) předmět a účel postupu; c) popis nejdůležitějších procesních úkonů; d) jméno a kontaktní údaje příslušného zaměstnance; e) příslušný orgán; f) lhůta pro přijetí správního aktu a následky nepřijetí správního aktu v dané lhůtě; g) dostupné opravné prostředky; h) adresa internetové stránky uvedené v článku 28, pokud existuje. 5. Rozhodnutí zahájit správní postup se vypracuje v jazycích Smluv odpovídajících členským státům, v nichž se nacházejí strany. 6. Správní postup se zahájí v přiměřené době ode dne, kdy došlo k události, která tento postup zakládá. V žádném případě se nezahájí později než 10 let ode dne, kdy došlo k události. Článek 7 Zahájení na základě žádosti 1. Správní postupy může zahájit některá strana. 2. Žádosti nejsou předmětem nadbytečných formálních požadavků. Uvádí se v nich jasně jméno strany, adresa pro oznámení, předmět žádosti, relevantní skutečnosti a důvody pro podání žádosti, datum a místo a příslušný orgán, kterému jsou adresovány. Předkládají se písemně v listinné nebo elektronické podobě. Jsou vypracovány v jednom z jazyků Smluv. 3. Přijetí žádosti musí být písemně potvrzeno. Potvrzení o přijetí je formulováno v jazyce žádosti a obsahuje: a) referenční číslo a datum; b) datum přijetí žádosti; c) popis nejdůležitějších procesních úkonů; d) jméno a kontaktní údaje příslušného zaměstnance; e) lhůtu pro přijetí správního aktu a následky nepřijetí správního aktu v dané lhůtě; f) adresu internetové stránky uvedené v článku 28, pokud existuje. 4. Jestliže žádost nesplňuje jeden nebo více požadavků stanovených v odstavci 2, uvede se v potvrzení o přijetí přiměřená lhůta pro nápravu chyby nebo dodání chybějícího dokumentu. Neodůvodněné nebo zjevně nepodložené žádosti mohou být zamítnuty jako nepřípustné prostřednictvím stručně odůvodněného potvrzení o přijetí. Potvrzení o přijetí se nezasílá v případech, kdy tentýž žadatel zneužívajícím způsobem podává žádosti stále po sobě. 5. Jestliže je žádost adresována orgánu, který není příslušný pro její zpracování, předá ji tento orgán příslušnému orgánu a v potvrzení o přijetí uvede, kterému příslušnému orgánu ji předal, nebo že záležitost nespadá do příslušnosti správy Unie. 6. Jestliže příslušný orgán pokračuje ve správním postupu, v případě potřeby se použije čl. 6 odst. 2 až 4. KAPITOLA III ŘÍZENÍ SPRÁVNÍHO POSTUPU Článek 8 Procesní práva Strany mají následující práva související s řízením postupu: a) právo dostat jasným a srozumitelným způsobem veškeré relevantní informace související s postupem; b) právo komunikovat a dokončit všechny procesní formality na dálku a elektronickými prostředky, je-li to možné a vhodné; c) právo používat kterýkoli z jazyků Smluv a být oslovovány v jazyku Smluv, který si zvolí; d) právo dostat oznámení o všech procesních úkonech a rozhodnutích, které se jich mohou týkat; e) právo být zastupovány právníkem nebo jinou osobou, kterou si zvolí; f) právo platit pouze ty poplatky, které jsou rozumné a přiměřené s ohledem na náklady dotčeného postupu. Článek 9 Povinnost pečlivého a nestranného šetření 1. Příslušný orgán případ šetří pečlivě a nestranně. Zohledňuje všechny významné faktory a shromáždí veškeré informace, jež jsou zapotřebí k přijetí rozhodnutí. 2. S cílem shromáždit nezbytné informace příslušný orgán případně může: a) vyslechnout strany, svědky a odborníky; b) vyžádat si dokumenty a záznamy; c) provádět návštěvy a kontroly. 3. Strany mohou poskytnout důkazy, které považují za vhodné. Článek 10 Povinnost spolupráce 1. Strany pomáhají příslušnému orgánu se zjišťováním skutečností a okolností případu. 2. Strany dostanou přiměřenou lhůtu na odpověď na jakoukoli žádost o spolupráci, přičemž se zohledňuje délka a složitost žádosti a požadavky šetření. 3. Pokud může správní postup vyústit v postih, stranám se připomene, že mají právo nevypovídat ve vlastní neprospěch. Článek 11 Svědkové a odborníci Svědkové a odborníci mohou být vyslechnuti z podnětu příslušného orgánu nebo na návrh stran. Příslušný orgán zajistí výběr odborníků, kteří jsou profesionálně způsobilí a nejsou dotčeni střetem zájmů. Článek 12 Kontroly 1. Kontroly lze provádět, jestliže legislativní akt Unie stanoví pravomoc k provádění kontrol a je to nezbytné ke splnění povinnosti nebo dosažení cíle v rámci právních předpisů Unie. 2. Kontroly se provádí v souladu se stanovenými specifikacemi a ve lhůtách určených aktem, který zmocňuje nebo opravňuje k provádění kontrol, pokud jde o opatření, jež mohou být přijata, a prostory, které mohou být prohledány. Inspektoři vykonávají svou pravomoc pouze na základě písemného oprávnění, které prokazuje jejich totožnost a postavení. 3. Orgán příslušný k provedení kontroly oznámí straně, která má být kontrolována, datum a čas zahájení kontroly. Tato strana má právo být během kontroly přítomna a vyjádřit své názory a klást otázky týkající se kontroly. Je-li to nezbytně nutné ve veřejném zájmu, orgán příslušný k provedení kontroly může oznámení uskutečnit se zpožděním nebo jej může neuskutečnit, pokud to řádně odůvodní. 4. Přítomné strany jsou během kontroly informovány, pokud je to možné, o předmětu a účelu kontroly, postupu a pravidlech upravujících kontrolu a o navazujících opatřeních a případných důsledcích kontroly. Kontrola se provádí tak, aby ve vztahu k jejímu předmětu nebo osobě, která jej vlastní, nebyly způsobeny zbytečné nepříjemnosti. 5. Inspektoři bez prodlení vypracují zprávu o kontrole, v níž shrnou přínos kontroly k dosažení účelu šetření a uvedou hlavní zjištění. Orgán příslušný pro provedení kontroly zašle kopii této zprávy o kontrole stranám, které mají právo na přítomnost během kontroly. 6. Orgán příslušný pro provedení kontroly kontrolu připravuje a provádí v těsné spolupráci s oprávněnými orgány členských států, v nichž se kontrola provádí, pokud není předmětem kontroly samotný členský stát, nebo pokud by to ohrozilo účel kontroly. 7. Orgán příslušný pro provedení kontroly při provádění kontroly a vypracovávání zprávy o kontrole zohledňuje všechny procesní požadavky stanovené ve vnitrostátních právních předpisech dotčeného členského státu, které upřesňují přípustné důkazy ve správních nebo soudních řízeních členského státu, v němž má být zpráva o kontrole použita. Článek 13 Střet zájmů 1. Zaměstnanec se neúčastní správního postupu, na kterém má přímý nebo nepřímý osobní zájem, zejména mimo jiné rodinný nebo finanční zájem, který by mohl narušit jeho nestrannost. 2. Dotčený zaměstnanec oznámí každý střet zájmů příslušnému orgánu, který s ohledem na konkrétní okolnosti případu rozhodne o tom, zda má být tato osoba ze správního postupu vyloučena. 3. Kterákoli strana může požádat, aby byl zaměstnanec vyloučen z účasti na správním postupu z důvodu střetu zájmů. Odůvodněná žádost v této věci se předkládá písemně příslušnému orgánu, který po vyslechnutí dotčeného zaměstnance přijme rozhodnutí. Článek 14 Právo být vyslechnut 1. Strany mají právo na to, aby byly vyslechnuty, dříve než je přijato individuální opatření, které na ně bude mít nepříznivý dopad. 2. Strany obdrží dostatečné informace a dostanou přiměřený čas na to, aby se na svůj případ připravily. 3. Strany dostanou příležitost, aby vyjádřily své názory písemně nebo ústně, je-li to nutné, a pokud se tak rozhodnou, s pomocí osoby, kterou si zvolí. Článek 15 Právo na přístup ke spisu 1. Dotčeným stranám je umožněn úplný přístup ke spisu, přičemž jsou respektovány oprávněné zájmy důvěrnosti a profesního a obchodního tajemství. Každé omezení tohoto práva musí být řádně odůvodněno. 2. Pokud nelze umožnit úplný přístup k celému spisu, strany dostanou vhodný souhrn obsahu těchto dokumentů. Článek 16 Povinnost vést záznamy 1. Správa Unie vede u každého spisu záznamy o příchozí a odchozí poště, o dokumentech, jež dostává, a opatřeních, jež přijímá. Správa zřídí rejstřík spisů, které vede. 2. Při vedení záznamů se v plném rozsahu zohledňuje právo na ochranu údajů. Článek 17 Lhůty 1. Správní akty se přijímají a správní postupy se uzavírají v přiměřené lhůtě a bez zbytečných odkladů. Lhůta pro přijetí správního aktu nepřesáhne tři měsíce ode dne: a) oznámení o rozhodnutí zahájit správní postup, pokud jej zahájila správa Unie, nebo b) potvrzení o přijetí žádosti, pokud byl správní postup zahájen na základě žádosti. 2. Jestliže v přiměřené lhůtě není možné přijmout žádný správní akt, dotčené strany jsou o tom informovány, jsou jim sděleny důvody odkladu a odhad předpokládaného data přijetí správního aktu. Příslušný orgán na základě žádosti odpoví na otázky týkající se pokroku s projednáváním záležitosti. 3. Jestliže správa Unie nepotvrdí přijetí žádosti do tří měsíců, žádost se považuje za zamítnutou. 4. Lhůty se vypočítají podle nařízení Rady (EHS, Euratom) č. 1182/711 . Kapitola IV UZAVŘENÍ SPRÁVNÍHO POSTUPU Článek 18 Forma správních aktů Správní akty mají písemnou podobu a jsou podepsány příslušným orgánem. Jsou formulovány jasným, jednoduchým a srozumitelným způsobem. Článek 19 Povinnost uvést odůvodnění 1. Správní akty musí jasně uvádět důvody, na nichž se zakládají. 2. Správní akty musí uvádět právní základ, relevantní skutečnosti a způsob, jakým byly zohledněny různé příslušné zájmy. 3. Správní akty obsahují jednotlivá odůvodnění, která jsou relevantní s ohledem na situaci stran. Pokud to není možné, protože je dotčeno velké množství osob, postačí všeobecné odůvodnění. Pokud však v tomto případě některá strana výslovně požádá o individuální odůvodnění, musí jí být poskytnuto. Článek 20 Opravné prostředky 1. Správní akty jasně uvádí, že je možný správní přezkum. 1 Rady (EHS, Euratom) č. 1182/1971 ze dne 3. června 1971, kterým se určují pravidla pro lhůty, data a termíny (Úř. věst. L 124, 8.6.1971, s. 1). 2. Strany mají právo požadovat správní přezkum správních aktů, které mají nepříznivý dopad na jejich práva a zájmy. Žádosti o správní přezkum se podávají nadřízenému orgánu, a pokud to není možné, témuž orgánu, který přijal správní akt. 3. Správní akty popisují postup, který je třeba dodržet při podávání žádosti o správní přezkum, a rovněž název a úřední adresu příslušného orgánu nebo jméno a úřední adresu příslušného zaměstnance, u kterého lze žádost o přezkum podat. Akt rovněž uvádí lhůtu pro podání takové žádosti. Pokud není v příslušné lhůtě předložena žádná žádost, považuje se správní akt za konečný. 4. Správní akty jasně upozorňují na možnost zahájit soudní řízení nebo podat stížnost u evropského veřejného ochránce práv, pokud tak právní předpisy Unie stanoví. Článek 21 Oznámení správních aktů Správní akty, které se dotýkají práv a zájmů stran, se stranám oznámí písemně co nejdříve poté, co byly přijaty. Správní akty nabývají pro stranu účinku na základě oznámení této straně. KAPITOLA V OPRAVA A ZRUŠENÍ AKTŮ Článek 22 Oprava chyb ve správních aktech 1. Příslušný orgán opraví ze svého podnětu nebo na žádost dotčené strany úřední, početní a obdobné chyby. 2. Strany jsou informovány před provedením každé opravy a oprava nabývá účinku na základě oznámení. Pokud to není možné vzhledem k velkému počtu dotčených stran, přijmou se opatření potřebná k zajištění, aby všechny strany byly informovány bez zbytečných odkladů. Článek 23 Oprava nebo zrušení správních aktů, které mají nepříznivý dopad na některou stranu 1. Příslušný orgán ze svého podnětu nebo na žádost dotčené strany opraví nebo zruší nezákonný správní akt, který má nepříznivé dopady na některou stranu. Oprava nebo zrušení má zpětný účinek. 2. Příslušný orgán ze svého podnětu nebo na žádost dotčené strany opraví nebo zruší zákonný správní akt, který má nepříznivé dopady na některou stranu, pokud již neexistují důvody, které vedly k přijetí tohoto určitého aktu. Oprava nebo zrušení nemají zpětný účinek. 3. Oprava nebo zrušení nabývá účinku na základě oznámení straně. 4. Jestliže má správní akt nepříznivé dopady na některou stranu a zároveň působí ve prospěch ostatních stran, provede se hodnocení možného dopadu na všechny strany a závěry jsou uvedeny v odůvodnění aktu, kterým se oprava nebo zrušení provádí. Článek 24 Oprava nebo zrušení správních aktů, které mají příznivý dopad na některou stranu 1. Příslušný orgán ze svého podnětu nebo na žádost jiné strany opraví nebo zruší nezákonný správní akt, který má příznivé dopady na některou stranu. 2. Řádná pozornost se věnuje důsledkům opravy nebo zrušení pro strany, které mohly oprávněně předpokládat, že akt je zákonný. Pokud by tyto strany utrpěly ztráty, protože se spoléhaly na zákonnost rozhodnutí, příslušný orgán posoudí, zda mají nárok na náhradu škody. 3. Oprava nebo zrušení platí se zpětným účinkem pouze v případě, že byly provedeny v přiměřeném časovém rámci. Jestliže strana, která mohla oprávněně očekávat, že akt je zákonný, namítá, že by měl být zachován, oprava nebo zrušení nemá ve vztahu k této straně zpětný účinek. 4. Příslušný orgán může ze svého podnětu nebo na základě žádosti jiné strany opravit nebo zrušit zákonný správní akt, který má příznivý dopad na některou stranu, pokud již neexistují důvody, které vedly k tomuto konkrétnímu aktu. Řádně se zohlední oprávněná očekávání jiných stran. 5. Oprava nebo zrušení nabývá účinku na základě oznámení straně. Článek 25 Řízení oprav chyb, jiných oprav a zrušení V případě oprav chyb, jiných oprav a zrušení správních aktů se použijí příslušná ustanovení kapitol III, IV a VI tohoto nařízení. KAPITOLA VI SPRÁVNÍ AKTY S OBECNOU PŮSOBNOSTÍ Článek 26 Dodržování procesních práv Správní akty s obecnou působností přijaté správou Unie jsou v souladu s procesními právy stanovenými v tomto nařízení. Článek 27 Právní základ, odůvodnění a zveřejnění 1. Správní akty s obecnou působností přijaté správou Unie obsahují právní základ a jasně uvádějí důvody, na nichž se zakládají. 2. Tyto akty vstupují v platnost v den zveřejnění prostředky, které jsou dotčeným stranám přímo přístupné. KAPITOLA VII INFORMACE A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ Článek 28 Online informace o pravidlech pro správní postupy 1. Správa Unie podporuje poskytování aktualizovaných online informací o stávajících správních postupech na ad hoc internetové stránce, je-li to možné a vhodné. Je třeba upřednostnit informování o postupech pro podávání žádostí. 2. Tyto online informace obsahují: a) odkaz na platné právní předpisy; b) stručné vysvětlení nejdůležitějších právních požadavků a jejich správní výklad; c) popis nejdůležitějších procesních úkonů; d) informaci o orgánu příslušném pro přijetí konečného aktu; e) informaci o lhůtě pro přijetí aktu; f) informaci o opravných prostředcích, které jsou k dispozici g) odkaz na standardní formuláře, které mohou strany používat při komunikaci se správou Unie během postupu. 3. Online informace uvedené v odstavci 2 se poskytují jasným a jednoduchým způsobem. Přístup k těmto informacím je bezplatný. Článek 29 Hodnocení Komise předloží zprávu o hodnocení používání tohoto nařízení Evropskému parlamentu a Radě nejpozději do [xx let po vstupu v platnost]. Článek 30 Vstup v platnost Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Uvedené nařízení je závazné v celém rozsahu. V … dne ... Za Evropský parlament Za Radu předseda předseda nebo předsedkyně