Případová studie č. 1
Shrnutí skutkového stavu:
Stěžovatel působil v pozici zástupce prvního náměstka ministra obrany a ředitele sekce majetku
Ministerstva obrany. Podmínkou pro výkon těchto funkcí je platnost osvědčení fyzické osoby pro styk
s utajovanými informacemi pro stupeň utajení „Tajné“ (dále jen „bezpečnostní prověrka“).
Zpravodajská služba zjistila, že se stěžovatel podílí na činnosti organizované zločinecké skupiny čítající
asi 50 osob, která manipuluje veřejné zakázky v působnosti Ministerstva obrany. Tato zjištění
zpravodajské služba popsala ve své zprávě, kterou předložila Národnímu bezpečnostnímu úřadu (dále
jen „NBÚ“). Na základě této zprávy podléhající režimu utajení na stupni „Vyhrazené“ vznikly důvodné
pochybnosti o bezpečnostní spolehlivosti stěžovatele. NBÚ proto bezodkladně rozhodl o zrušení
platnosti stěžovatelovy bezpečnostní prověrky. V důsledku ztráty bezpečnostní prověrky přestal
stěžovatel splňovat základní podmínku, aby mohl pokračovat v dosavadních funkcích. Stěžovatel proto
podal proti rozhodnutí NBÚ rozklad k jeho řediteli, který však rozklad zamítl. Stěžovatel posléze
vyčerpal správní žalobu, kasační stížnost i ústavní stížnost, avšak zrušení rozhodnutí o odnětí
bezpečnostní prověrky nedosáhl, a proto byl nucen úřad opustit.
Namítaná porušení Úmluvy:
V řízení před Evropským soudem pro lidská práva stěžovatel namítá, že došlo k porušení jeho práva na
spravedlivý proces ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy, jelikož mu v žádném stádiu řízení na vnitrostátní
úrovni nebylo umožněno seznámit se s utajovanou zprávou zpravodajské služby v režimu „Vyhrazené“,
neboť v době probíhajícího řízení již nebyl držitelem platné bezpečnostní prověrky. Stejně tak byl
odepřen přístup k dané zprávě i jeho právnímu zástupci.
Otázky:
1) Jaká základní procesní práva stěžovatele mohla být postupem vnitrostátních orgánů porušena?
(kontradiktornost řízení a rovnost zbraní, právo na odhalení důkazů a na náležité odůvodnění
rozhodnutí)
2) Je čl. 6 odst. 1 Úmluvy ve své civilní části použitelný na popsané řízení?