Právo na ochranu rodinného života, práva dětí v judikatuře ESLP Eva Petrová Kancelář vládního zmocněnce Právnická fakulta Masarykovy univerzity Květen 2020 Článek 8 Úmluvy • 1.„Každý má právo na respektování svého soukromého a rodinného života, obydlí a korespondence. 2.Státní orgán nemůže do výkonu tohoto práva zasahovat kromě případů, kdy je to v souladu se zákonem a nezbytné v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, hospodářského blahobytu země, ochrany pořádku a předcházení zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných.“ Základní principy interpretace •Negativní závazky státu (zásah státu do rodinného života) •zásada legality: –v souladu s právním předpisem, dostupnost, předvídatelnost •zásada legitimity (čl. 8 odst. 2 Úmluvy) –národní bezpečnost, veřejná bezpečnost, hospodářský blahobyt země, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrana zdraví nebo morálky, ochrana práv a svobod jiných •zásada proporcionality –nezbytnost zásahu v demokratické společnosti •Pozitivní závazky státu (aktivní jednání státu) •spravedlivá rovnováha mezi protichůdnými zájmy •prostor pro uvážení (margin of appreciation) – • Pojem rodina •předpoklad existence rodiny •faktická existence blízkých osobních vazeb •konkrétní okolnosti případu •vztahy mezi rodiči a dětmi •není nutná existence manželství •vzdálenější příbuzenské vztahy – • Pojem zásah •důkazní břemeno existence zásahu nese stěžovatel •existence zásahu „mimo rozumnou pochybnost“ •zásah – existence samotné legislativy •zásah – konkrétní individuální akt Nejlepší zájem dítěte •„rodinné“ spory jsou spory o tom, co je nejlepším zájmem dítěte •zájem dítěte může převážit nad zájmem rodiče •zájem rodiče nesmí ohrozit zdraví nebo vývoj dítěte •mění se v čase – vždy je třeba zkoumat aktuální nejlepší zájem dítěte •je žádoucí, aby odůvodnění rozhodnutí vnitrostátních orgánů vycházela z hodnocení nejlepšího zájmu dítěte •roli hraje věk dítěte • Základní zásady judikatury ESLP •„Pro rodiče a jeho dítě znamená právo být spolu základní prvek rodinného života. Pokud dojde k zásahu do práva na respektování rodinného života, takový zásah není v rozporu s článkem 8, pouze je-li v souladu se zákonem, sleduje-li některý nebo některé z cílů uvedených v druhém odstavci tohoto článku a je-li pro dosažení těchto cílů nezbytný v demokratické společnosti. Pojem „nezbytnosti“ znamená zásah založený na naléhavé společenské potřebě, která je zejména přiměřená sledovanému legitimnímu cíli.“ • •„Hranici mezi pozitivními a negativními povinnostmi státu podle článku 8 Úmluvy nelze přesně definovat; zásady, které je třeba použít, jsou nicméně srovnatelné. Zejména je nutno v obou případech dbát na zachování spravedlivé rovnováhy mezi soupeřícími zájmy; stát má také v obou těchto případech určitý prostor pro vlastní uvážení.“ • • • Základní zásady judikatury ESLP •„Po odebrání dítěte za účelem jeho převzetí do péče je třeba provádět přísnější kontrolu jak dodatečných omezení, jako je omezení práv rodičů a jejich styku s dítětem, tak záruk určených k zajištění účinné ochrany práva rodičů a dítěte na respektování rodinného života. Taková dodatečná omezení totiž s sebou nesou riziko, že dojde k přerušení rodinných vztahů mezi rodiči a malým dítětem.“ • •„Zásadním hlediskem je především zájem dítěte. Soud však zdůrazňuje, že tento zájem má dvě roviny: na straně jedné zaručit dítěti vývoj ve zdravém prostředí a na straně druhé zachovat vazby dítěte s jeho rodinou, ledaže tato rodina nemá o dítě vůbec zájem, protože narušení této vazby znamená odříznutí dítěte od jeho kořenů. Z toho vyplývá, že zájem dítěte znamená, že k přerušení rodinných vztahů mohou vést pouze zcela výjimečné okolnosti a že je třeba učinit vše pro zachování osobních vztahů a případně, až k tomu nastane vhodný okamžik, pro „obnovu“ rodiny.“ •T. proti České republice, č. 19315/11, rozsudek ze dne 17. července 2014 Základní zásady judikatury ESLP •„Je-li prokázána existence rodinného vztahu, měl by stát v zásadě jednat tak, aby umožnil rozvoj tohoto vztahu, a měl by přijmout vhodná opatření k navázání styku mezi rodičem a dítětem. Tato povinnost však není absolutní, neboť porozumění a spolupráce všech zúčastněných osob rovněž představuje důležitý faktor. Státní orgány sice mají vyvíjet snahu, aby této spolupráci napomohly, ale jejich povinnost využít donucovacích prostředků nemůže být neomezená: musí brát ohled na zájmy, práva a svobody dotčených osob a zejména na nejlepší zájem dítěte a jeho práva. Zejména pak článek 8 Úmluvy neumožňuje v zájmu rodičů přijímat tato opatření, pokud by poškodila zdraví a vývoj dítěte. Rozhodující je fakt, zda vnitrostátní orgány přijaly všechna nezbytná opatření, která na nich bylo možno rozumně požadovat s přihlédnutím ke konkrétním okolnostem případu.“ •Novotný proti České republice, č. 33920/05, rozhodnutí ze dne 6. listopadu 2006: •„Vnitrostátní soudy respektovaly právo stěžovatele na styk s nezletilým synem a svoje opatření přijatá za asistence opatrovníka nezletilého konzultovaly s odborníky. Stěžovatel však neprokázal dostatečnou vnímavost a přispěl k obtížím, se kterými se soudy potýkaly při zkoumání rovnováhy mezi rozdílnými zájmy. Stěžovatel odmítal spolupracovat s odborníky.“ • Základní zásady judikatury ESLP •„Rozhodnutí o převzetí dítěte do péče je třeba v zásadě považovat za dočasné opatření, které má být ukončeno, jakmile to okolnosti umožní, a že provádění jakéhokoliv opatření musí být v souladu s konečným cílem, jímž je znovu spojit biologického rodiče s dítětem. Existuje zvýšené riziko, že déletrvající přerušení kontaktu mezi rodiči a dítětem nebo příliš velké časové intervaly mezi jejich jednotlivými setkáními ohrozí každou vážnější snahu pomoci stěžovatelům překonat obtíže, které nastaly v jejich rodinném životě.“ • •„Pozitivní povinnost přijmout opatření s cílem usnadnit sloučení rodiny, jakmile to jen bude možné, mají vnitrostátní orgány již od počátku období, kdy došlo k převzetí dítěte do péče a tato povinnost se stává s postupem času naléhavější, je však omezena péčí o nejlepší zájem dítěte. Je-li patrné, že je tento zájem kontaktem s rodiči ohrožen, musí vnitrostátní orgán zachovat spravedlivou rovnováhu mezi zájmy dítěte a zájmy rodičů.“ • Základní zásady judikatury ESLP •„Státy jsou povinny zorganizovat svůj soudní systém tak, aby vyhověly požadavkům na přiměřenou délku řízení, a vytvořit nástroje, které umožní vyřizovat případy týkající se nezletilých dětí s nejvyšší rychlostí, navzdory napětí panujícímu mezi rodiči.“ • •„Pokud jde o umožnění styku rodiče s dítětem, nejde o povinnost na výsledek, nýbrž o povinnost učinit veškeré kroky, které lze po státu rozumně požadovat, aby výkon práva styku rodiče s dítětem usnadnil. Nejde tedy o povinnost dosáhnout určitého výsledku, ale pouze povinnost vynaložit k tomu prostředky. Národní soudy totiž nejsou všemohoucí, a to zejména v případech, kdy se v oblasti rodinného života dostávají do střetu s rodiči, kteří nejsou schopni překonat své negativní postoje vůči sobě navzájem a nedbají zájmů vlastního dítěte. “ • • • • Svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem •citlivé právní spory •nejlepší zájem dítěte – průběžné hodnocení •negativní postoj druhého rodiče •syndrom zavrženého rodiče •efektivní prosazení práva rodiče na styk s dítětem •nepřiměřená délka řízení •úprava pouze předběžným opatřením •zákaz styku jako poslední řešení • Svěření dítěte do péče a právo na styk s dítětem •Prodělalová proti České republice, č. 40094/08, rozsudek ze dne 20. prosince 2011 •Bergmann proti České republice, č. 8857/08, rozsudek ze dne 27. října 2011 –pozitivní povinnosti státu – zachování rodinné vazby mezi rodičem a dítětem –povinnost státních orgánů přijmout všechna opatření za účelem respektování rodičovských práv stěžovatelů –plynutí času a pasivita státních orgánů –porušení článku 8 Úmluvy •Drenk proti České republice, č. 1071/12, rozsudek ze dne 4. září 2014 –nevhodné chování stěžovatele otce k dítěti –odmítání styku s otcem ze strany dítěte, zdravotní problémy dítěte –neporušení článku 8 Úmluvy • Odebrání dítěte z péče •citelný zásah, krajní řešení („a measure of last resort“) •dostatečně závažné důvody – důvodem nemůže být pouze možnost umístit dítě do prostředí vhodnějšího pro jeho výchovu •povinnost státu přijmout veškerá opatření za účelem sloučení rodiny – omezení musí trvat jen nezbytně nutnou dobu •roli hraje četnost kontaktů rodičů s dětmi po odebrání – v opačném případě hrozí odcizení dětí •při posuzování zainteresovaných zájmů hraje roli i věk dítěte •po určité době může zájem dítěte nad setrváním v novém prostředí převážit nad zájmy biologických rodičů na sloučení rodiny • – • Odebrání dítěte z péče •T. proti České republice, č. 19315/11, rozsudek ze dne 17. července 2014 –umístění nezletilého dítěte do péče Klokánku –porušení článku 8 Úmluvy •Havelka a ostatní proti České republice, č. 23499/06, rozsudek ze dne 21. června 2007 –umístění do ústavní péče –porušení článku 8 Úmluvy •Wallová a Walla proti České republice, č. 23848/04, rozsudek ze dne 26. října 2006 –umístění do ústavní péče –porušení článku 8 Úmluvy • Rozdělení sourozenců •dostatečně odůvodněná rozhodnutí •roli hrají kontakty sourozenců po rozdělení •Kutzner proti Německu, č. 46544/99, rozsudek ze dne 10. července 2002: •Dvě sestry rozděleny do dvou pěstounských rodin, což Soud shledal jako „přitěžující okolnost“, poukázal na to, že děti byly odebrány rodičům a nadto rozděleny do různých pěstounských rodin. Současně vnitrostátním orgánům vytkl, že děti nebyly v žádné fázi řízení soudem vyslechnuty. Roli hrál rovněž nízký věk dětí, který rovněž způsobil odcizení dětí od rodičů a mezi sebou navzájem. • Kontakt dítěte se širší rodinou •Soud připouští existenci rodinného života mezi prarodiči a vnoučaty, pokud mají silné rodinné vazby, nemusí spolu bydlet, postačuje častý kontakt •rodinné pouto mezi dětmi a rodiči je silnější než rodinné pouto mezi dětmi a prarodiči •pokud se dítě ocitne bez rodičovské péče, prarodiče mohou být oprávněni požadovat jeho svěření do své péče •Kruškić a ostatní proti Chorvatsku, č. 10140/13, rozsudek ze dne 25. listopadu 2014 •Hokkanen proti Finsku, č. 19823/92, rozsudek ze dne 23. září 1994 •G. H. B. proti Spojenému království, č. 42455/98, rozsudek ze dne 4. května 2000 • Náhradní rodinná péče •M. L. proti Norsku, č. 43701/14, rozsudek ze dne 7. 9. 2017 •Fakta případu: •Dítě narozené v r. 2008 umístěno v r. 2010 do péče babičky •Dítě narozené v r. 2012 v témže roce umístěno do pěstounské péče mimo rodinu •Vyšší věk babičky, špatná spolupráce rodiny s úřady •Umístění dítěte pěstounům mimo rodinu bylo v jeho nejlepším zájmu •Zápory umístění do rodiny převažovaly nad jeho výhodami •Umístění dítěte do péče pěstounů mimo rodinu, ačkoli zájem babičky o pěstounství • • Náhradní rodinná péče •M. L. proti Norsku, č. 43701/14, rozsudek ze dne 7. 9. 2017 •Odůvodnění rozhodnutí ESLP: •Úřady zvažovaly umístění mladšího dítěte do péče rodiny •Přizváni odborníci, zranitelnost mladšího dítěte, nepozornost, ADHD •Vyšší věk babičky, která měla v pěstounské péči starší dítě •Špatný vliv matky na dítě, což by mělo vliv na zvyknutí si dítěte u pěstounů •Pěstounství mladšího chlapce by mohlo ovlivnit pěstounství staršího chlapce •Nevýhody společného bytí sourozenců u babičky převážily nad výhodami sourozeneckého vztahu •Změna umístění nesla riziko újmy •Neporušení čl. 8 Úmluvy • Osvojení •Úmluva negarantuje právo na osvojení •Osvojení bez souhlasu biologických rodičů je možné jen za výjimečných okolností •Klasický přezkum negativních povinností a pozitivních závazků •Legalita, legitimita, proporcionalita •Vztah mezi adoptovanou osobou a adoptivním rodičem může zakládat rodinný život ve smyslu Úmluvy (Pini a ostatní proti Rumunsku, č. 78028/01 a 78030/01, rozsudek ze dne 22.6.2004) •Vztah Úmluvy a mezinárodních úmluv o osvojení (Pini a ostatní proti Rumunsku, § 139 a 140) Mezinárodní únosy dětí •Vztah Úmluvy a Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí a Úmluvy o právech dítěte •Spravedlivá rovnováha mezi dotčenými zájmy •Nejlepší zájem dítěte je zásadní •Rodiče musí mít adekvátní příležitost účastnit se rozhodovacího procesu •Rozhodnutí (zejména to o nenavrácení, výjimky z pravidla návratu) musí být dostatečně odůvodněno – procesní závazky státu (X proti Lotyšsku, § 106 a 107) •Překročení lhůty šesti týdnů pro rozhodnutí musí být dostatečně odůvodněno •Efektivní a urychlené vykonávací řízení Mezinárodní únosy dětí •Macready proti České republice, č. 4824/06 a 15512/08, rozsudek ze dne 22.dubna 2010 –mezinárodní únos dítěte do České republiky, aplikace Haagské úmluvy o občanskoprávních aspektech mezinárodních únosů dětí –nejlepší zájem dítěte, délka řízení o navrácení, Soud kritizoval vnitrostátní soudy mj. za to, že si nevyžádaly pomoc sociálních orgánů a odborníků –porušení článku 8 Úmluvy •Hromádka a Hromádková proti Rusku, č. 22909/10, rozsudek ze dne 11. prosince 2014 • Otázky •1. Jak byste popsali nejlepší zájem dítěte? •2. Jak byste charakterizovali mezinárodní únos dítěte? •3. Má stát dle článku 8 Úmluvy pozitivní povinnost chránit rodiče, jemuž druhý rodič brání ve styku s dítětem? •4. Garantuje Úmluva právo na osvojení? •5. Je rozdělení pětičlenné sourozenecké skupiny do tří pěstounských rodin porušením Úmluvy? • • Děkuji za pozornost •Eva Petrová •kancelář vládního zmocněnce •epetrova@msp.justice.cz