Praxe řízení před ESLP Úvod do ochrany lidských práv Eva Petrová Kancelář vládního zmocněnce Právnická fakulta Masarykovy univerzity 12. března 2019 Program semináře • Úvod do ochrany lidských práv (12. března 2019) • Migranti a uprchlíci aneb cesta tam a zase zpátky (26. března 2019) • Svoboda projevu, nenávistné projevy, internet a technologie (9. dubna 2019) • Zdravotnictví a bioetika, právo soc. zabezpečení a právo životního prostředí (23. dubna 2019) • Právo na spravedlivý proces (7. května 2019) • Ochrana rodiny a práv dětí (14. května 2019) Program bloku • Úvod • Evropská úmluva o lidských právech • judikatura ESLP • Česká republika před ESLP • zastupování České republiky před ESLP - činnost kanceláře vládního zmocněnce • Řízení před ESLP – „život“ stížnosti • Aktuální rozsudky před ESLP (příklady) • Praktický nácvik podání stížnosti k ESLP Evropská úmluva o lidských právech • obecná, stručná ustanovení – konkrétní obsah práv a svobod v tom kterém kontextu definuje v judikatuře ESLP • některá „novější“ práva dovozena v judikatuře – právo na příznivé životní prostředí (Tătar proti Rumunsku, 27. 1. 2009) – právo na poskytnutí sociální služby (McDonald proti Spojenému království, 20. 5. 2014) • Protokoly k Úmluvě (rozšíření rozsahu práv) • minimální standard ochrany lidských práv v Evropě – Listina základních práv a svobod může stanovit vyšší standard – přiměřenost dle Úmluvy se nerovná vždy nejmenšímu možnému zásahu do práv Základní zásady výkladu a použití Úmluvy  omezení práv (explicitní, implicitní; absolutní práva)  přiměřenost  prostor pro uvážení (margin of appreciation)  autonomní pojmy  trestní obvinění (Lauko proti Slovensku, 2. 9. 1998)  zákon (Gillan a Quinton proti Spojenému království, 12. 1. 2010)  pozitivní závazky  souvislost se zásadou účinnosti ochrany lidských práv  účinná a konkrétní práva, nikoli teoretická a iluzorní  subsidiarita  Úmluva jako „živoucí instrument“ Evropská úmluva o lidských právech (vnitrostátní pohled)  součást ústavního pořádku (nález Pl. ÚS 36/01, 25. 6. 2002): „Ústavní zakotvení všeobecné inkorporační normy, a tím překonání dualistické koncepce vztahu práva mezinárodního a práva vnitrostátního, nelze interpretovat ve smyslu odstranění referenčního hlediska ratifikovaných a vyhlášených mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách pro posuzování vnitrostátního práva Ústavním soudem, a to s derogačními důsledky. Proto rozsah pojmu ústavního pořádku nelze vyložit toliko s ohledem na ustanovení čl. 112 odst. 1 Ústavy, nýbrž i vzhledem k ustanovení čl. 1 odst. 2 Ústavy a do jeho rámce zahrnout i ratifikované a vyhlášené mezinárodních smlouvy o lidských právech a základních svobodách.“ Judikatura ESLP (1)  závazný výklad Úmluvy  pro strany řízení (článek 46 Úmluvy): věc rozhodnutá  výkon rozsudku: individuální a obecná opatření k nápravě  účinky erga omnes: věc vyložená  „Rozsudky ESLP slouží nejen účelu rozhodnout o věcech, které jsou ESLP předloženy, ale obecněji též účelu objasnit, ochránit a rozvinout pravidla zakotvená Úmluvou, a tím přispět k dodržování závazků, které státy jako smluvní strany převzaly (…) Posláním ESLP je také rozhodovat ve veřejném zájmu o celospolečenských otázkách, a tím zvyšovat obecné standardy ochrany lidských práv a šířit judikaturu v této oblasti ve společenství států Úmluvy.“ (Paposhvili proti Belgii, velký senát, 13. 12. 2016, § 130)  zásada právní jistoty, předvídatelnosti a rovnosti: pro změnu judikatury musí existovat dobré důvody, zejména shodný vývoj ve smluvních státech Úmluvy [Scoppola proti Itálii (č. 3), velký senát, 22. 5. 2012, § 94]  nález I. ÚS 310/05 (15. 11. 2006): „(…) orgány veřejné moci mají povinnost přihlížet k výkladu Úmluvy provedenému ESLP, (…) a to i ve věcech týkajících se jiného státu než ČR, pokud tyto věci mají podle své povahy význam i pro výklad Úmluvy v českém kontextu (…)“ Judikatura ESLP (2)  důležité jsou obecné zásady a kritéria posouzení dané situace  velmi zřídka konkrétní podrobná pravidla typu lhůt (přiměřená délka řízení apod.)  stále častěji výčet kritérií [Muršić proti Chorvatsku, 20. 10. 2016, § 136–141; Von Hannover (č. 2) proti Německu, 7. 2. 2012, § 108–113]  situace posuzována jako celek, málokdy je důvodem porušení jednotlivý aspekt sám o sobě  přirozeně ne všechny situace již ESLP posuzoval: nutné pracovat s obecnými zásadami vyplývajícími z ustálené rozhodovací praxe, spíše než hledat skutkově totožný případ  struktura rozsudku ESLP  Kummer proti České republice  jak číst rozsudek ESLP 1. námitka stěžovatele formulovaná ESLP (§ 3) 2. hodnoceni ESLP (§ 56 a dále; § 80 a dále) 3. oddělená stanoviska 4. rozsudek od začátku Zdroje judikatury ESLP  HUDOC: http://hudoc.echr.coe.int/  databáze v češtině: http://eslp.justice.cz/  instruktážní video  Zpravodaj KVZ  ASPI  Soudní judikatura („žlutá sbírka“); sbírka Nejvyššího soudu („modrá sbírka“); Soudní rozhledy; Jurisprudence  Komentář k Úmluvě (2012; Kmec, Kosař, Kratochvíl, Bobek)  anglické komentáře  Harris, O´Boyle : Law of the European Convention on Human Rights, 2014  Reid : A Practitioner’s Guide to the European Convention on Human Rights, 2015 Řízení před ESLP • vnitrostátní úroveň • vyčerpání prostředků nápravy • uplatnění námitky porušení Úmluvy alespoň v substanci • lhůta 6 měsíců • článek 47 jednacího řádu ESLP (jak napsat stížnost) • řízení před ESLP • sporné řízení • smírné urovnání, jednostranné prohlášení vlády • vedlejší účastenství • výkon rozsudku • vnitrostátní úroveň (Kolegium expertů k výkonu rozsudků ESLP) • dohled Výboru ministrů Rady Evropy Rozhodovací formace ESLP • samosoudce • rozhodnutí o věcech zjevně nepřijatelných a bagatelních • rozhodnutí jsou konečná • výbor • složen ze 3 soudců • rozhoduje o přijatelnosti či vyškrtnutí stížnosti, případně v meritu, pokud otázka v ní posuzovaná je předmětem ustálené judikatury ESLP • senát • složen ze 7 soudců • rozhoduje o přijatelnosti a meritu věci současně rozsudkem • velký senát • složen ze 17 • vyvolává-li věc závažnou otázku týkající se výkladu Úmluvy nebo jejích protokolů, nebo může-li vyřešení otázky vést k rozporu s dřívější judikaturou Vládní zmocněnec a jeho kancelář • Statut vládního zmocněnce • poslání vládního zmocněnce • kancelář vládního zmocněnce • úkoly a pravomoc vládního zmocněnce • spolupráce s orgány veřejné moci (zákon č. 186/2011 Sb.) • Zpráva o činnosti – do vlády/ročně Spolupráce vládního zmocněnce s „dotčenými orgány“ • Zákon č. 186/2011 Sb., o poskytování součinnosti pro účely řízení před některými mezinárodními soudy a jinými mezinárodními kontrolními orgány • Dotčené orgány • Poskytování informací a další součinnosti • Informace se poskytují na žádost, ve stanovené lhůtě a bezúplatně Řízení před ESLP • Podání stížnosti • Oznámení stížnosti žalované vládě • Stanovisko vlády k přijatelnosti a odůvodněnosti stížnosti • Doplňující stanovisko vlády – reakce na repliku stěžovatele a návrh na přiznání spravedlivého zadostiučinění • Nepřijatelnost, vyškrtnutí ze seznamu • Rozsudek, smír, jednostranné prohlášení vlády • Výkon rozsudku – dohled Výboru ministrů Rady Evropy • Komunikace s ESLP je písemná, ústní jednání výjimečně Sepsání stížnosti k ESLP • Praktický nácvik Děkuji za pozornost Eva Petrová kancelář vládního zmocněnce epetrova@msp.justice.cz