Tématem nás bude
provázet text Jerry L. Andersona „Law
School Enters the Matrix: Teaching Critical Legal Studies“ (ANDERSON, Jerry L. Law School Enters
the Matrix: Teaching Critical Legal Studies.
Journal of Legal Education, 2004, č. 2;.
Tento článek je dobré si přečíst, protože ukazuje CLS z velmi zajímavé perspektivy a umožňuje hnutí dobře pochopit.
Probíraná témata proto
budou sledovat text s nutnými odbočkami, které článek předpokládá
(formalismus, objektivismus a „indeterminacy“). Samotná historie hnutí a její
základní fáze včetně teoretické orientace je shrnuta v textu Roberto M.
Ungera „The
Critical Legal Studies Movement“ (UNGER, Roberto Mangabeira. The
critical legal studies movement. Harvard Law Review, 1983, č. 3;), proto
se příliš k faktografii nebudeme vracet, vyjma prvků nezbytných pro
pochopení orientace CLS. Text je to zajímavý a přínosný, ale přečtěte si jej,
jen pokud máte zájem o hnutí a chcete se dozvědět něco o jeho historii.
Anderson se ve svém textu
také věnuje reprodukci hierarchie. Proto se dále se soustředíme na hierarchii
moci a disciplinaci. K tomu je relevantní kniha Michela Foucaulta „Dohlížet
a trestat“ (FOUCAULT, Michel. Dohlížet a trestat: kniha o zrodu vězení.
Dauphin, 2000). Alespoň část týkající se panopticismu (část III/3) – obohacující
by také mohla být kniha Ericha Fromma „Strach
ze svobody“ (FROMM, Erich. Strach ze svobody.
Naše vojsko, 1993), zejména kapitola II (str. 13-30).
Posledním tématem je
poněkud šířeji chápané téma sociální spravedlnosti. Proto se zaměříme na možné
nerovnosti v soudním rozhodování. Relevantní je k tomu článek Jakuba
Drápala Sentencing
disparities in the Czech Republic: Empirical evidence from post-communist
Europe (DRÁPAL, Jakub. Sentencing
disparities in the Czech Republic: Empirical evidence from post-communist
Europe. European Journal of Criminology, 2018;).
Poslední téma je
v Andersonově článku věnováno filmu „The
Matrix“. Shlédněte prosím tento film a pokusíme se zjistit, zda jsou
Andersonova přirovnání přiléhavá.
Základní probíraná témata
objektivismus a formalismus a jejich
kritika;
„indeterminacy“ a její vztah
k právnímu realismu a CLS;
reprodukce hierarchie moci, zdánlivá
(příp. nařízená) svoboda;
panopticismus jako východisko kritiky;
možnost sociální spravedlnosti
v soudním rozhodování.
Hnutí CLS je také
rozebráno v přiloženém textu (jedná se o pracovní verzi, která teprve bude
publikována).
Prezentaci k tématu je možné (alespoň doufám) zobrazit zde: