Bioetika, společenské vědy a zdravotnictví, zdravotnické a medicínské právo, terminologie Kursy zdravotnického práva (ČEZP PrF MU, VLPMI LF MU, AZLP FEKT VUT) 1. Lekce, 2016 Filip Křepelka Téma č. 1 lPRÁVO A ETIKA ve zdravotnictví Ethics Užívané výrazy pro etiku lRůzné označování: -lékařská etika: týkající se pouze lékařů -zdravotnická etika: zahrnuje též další zdravotnické profese -bioetika: širší pojetí, zahrnuje výzkum mimo zdravotnictví v úzkém slova smyslu týkající se lidí, nakládání se zvířaty a rostlinami apod. -deontologie – profesní standardy, může být také chápáno jako odborné standardy. l l Jednotlivé roviny zdravotnické etiky l (1) Profesní etika založená na konsensu lékařů jako vlivné společenské skupiny a ohledech na veřejnosti. l(1+) Mezinárodní profesní etika vzešlá ze shody národních profesních skupin na mezinárodních fórech. l(2) Svářící se ideologie a doktríny (náboženské, politické) s různou mírou vlivu na formování národní a do určité míry též mezinárodní profesní etiky. l(3) Věda a nauka na lékařských fakultách a dalších vyšších školách, založená na zkoumání a zprostředkování národní profesní etiky, nezřídka pochopitelně ovlivněná některou z (bio)etických ideologií a doktrín. l Konsensuální bioetika pro zdravotnictví lSamostatný normativní systém odlišný od práva. lProsazuje se společenským tlakem v rámci profesní komunity společenskými sankcemi (ztrátou prestiže porušitelů, zavržením ze strany profesní pospolitosti). lV řadě zemí světa a na mezinárodní úrovni vyjadřují tuto etiku etické kodexy l- přijaté reprezentací lékařů. l- nebo převzaté od autorit. lJe otázka, zda skutečně existuje nějaká konsensuální etika v českém zdravotnictví. lPřinejmenším se přihlašujeme k mezinárodní bioetice: jednotlivé profesní komory mají své etické kodexy. l Tradiční bioetické kodexy – Hippokratova přísaha lToho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit, jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou stejní jako moji bratři. Pokud znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího. lLékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné. lNepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k potratu. lSvůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění. Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny a tento zákrok přenechám mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí. lDo všech domů, kam vstoupím budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co nesmí se sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti. lKdyž tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak. Světová lékařská asociace (WMA) lNezaměňovat s mezivládní Světovou zdravotnickou organizací (WHO). lSvětová lékařská asociace (www.wma.net) sdružuje profesní svazy a komory. lPřijala řadu deklarací, rezolucí, stanovisek k etickým otázkám: Helsinská deklarace týkající se zdravotnického výzkumu, Soulská deklarace o procesní autonomii a klinické nezávislosti, deklarace v souvislosti s válečnými konflikty, postavením žen jako pacientek a zdravotnic a četné další. l Ideologická bioetika obecně lNáboženská bioetika: katolická, fundamentalistická (evangelikální)-protestantská, liberálně protestantská, judaistická (konzervativní, reformní), islámská, hinduistická, buddhistická, šintoistická apod. lPolitická bioetika navazuje na jednotlivé politické směry: konzervativní, liberální, sociálně-demokratická, ale také komunistická, fašistická či nacistická. lJednotlivé ideologie a doktríny jsou různě propracované. lMnohé existují jenom v náznacích a vyjadřují stanovisko k pouze zlomku problémů ve zdravotnictví. Ideologická bioetika v Česku lPrakticky existuje pouze katolická bioetika. lExistoval např. časopis Scripta Bioethica. lProti ní se zatím neetablovala nějaká sekulární česká bioetika, nanejvýš se odkazuje na mezinárodní minimum. lBioetika (lékařská etika, zdravotnická etika) se do značné míry považuje v profesních kruzích za katolické působení a nemálo se zpochybňuje. lHodně záleží na orientaci vyučujících lékařské etiky na lékařských fakultách. Bioetika dříve a nyní lZa socialismu se vědomě zdravotnická či lékařská etika nerozvíjela a nepěstovala. lOficiálně se „morálka socialistického člověka“ považovala za dostatečnou pro zajištění kvalitní zdravotní péče a vyřešení všech dilemat. lZdravotní péče v Československu měla být a do určité míry vskutku byla výkladní skříní socialismu. lExistující dilemata týkající se zdravotnictví (dostupnost péče, řešení dilemat) se nediskutovala veřejně. lZde by bylo dobré se ptát profesionálů-pamětníků. lTeprve po roce 1990 se v ČR etabluje lékařská etika jako předmět výuky a obor výzkumu, bezpochyby pod zahraničním vlivem. Bioetika jako předmět výuky a vědy lEtablované ústavy, katedry, profesury nebo systemizovaná místa na lékařských fakultách. lPodobně je tomu na fakultách nebo školách zdravotnických nebo školách ošetřovatelství. lVyučují vesměs lékaři nebo filosofové. lSlavná jména současnosti: Singer, Savulescu a další. lK bioetice se vyjadřuje řada filosofů, lékařů a dalších vědců. lPrávo se vesměs vyučuje odděleně, často v rámci vzdělávání managementu pro zdravotnictví, sociálního a veřejného lékařství apod. Výuka v ČR lŘada pedagogů lékařské etiky v České republice je katolicky orientovaných, někteří jsou však kritičtí ke všem aspektům oficiální katolické doktríny. lDůsledkem je určitá zdrženlivost ostatních pedagogů stejně jako studentů, avšak malá vůle formulace nenáboženské etiky více odpovídající českým poměrům. lVýuka zdravotnického práva v rámci sociálního (veřejného) zdravotnictví na jiných katedrách a ústavech, zejména v rámci veřejného a sociálního zdravotnictví, kde se věnuje též pozornost ekonomii a managementu. lCentra zdravotnického práva (3LF UK, CZP PrF UK, kabient ÚSP AV) Bioetika jako studijní obor lV řadě zemí se bioetika pěstuje jako doktorské studium a související bádání lJenom vzácně se vyučuje jako magisterský program (USA). lAbsolventi (bioethicists) pak slouží jako poradci či zprostředkovatelé pro řešení problémů ve zdravotnictví, které zjevně slouží předcházení vzniku právních sporů s ohledem na jejich nákladnost a nebezpečnost. Tj. jsou vlastně levnější prevencí drahých právníků. lSoučástí takové psychologie je průprava v jednání s pacienty a jejich příbuznými. Soužití práva a bioetiky lPrávo se pochopitelně jenom vzácně ocitá v napětí nebo v rozporu s bioetikou, zejména s tou oficiální, založenou na profesním konsensu beroucím ohled na veřejnost. lMůže se ovšem pochopitelně ocitat ve střetu s některou z bioetických doktrín a ideologií. lPřípadný konflikt ale často bývá zdánlivý, jestliže respekt k určité bioetické doktríně je možný v mezích práva. lVětšinou se ale vzájemně podporují, neboť dominantní bioetika se politikou přenáší do práva. lNalezneme samozřejmě standardy pouze právní nebo standardy pouze etické. Prolínání bioetiky a práva lAdaptace: tvůrce práva nezřídka zohledňuje mínění pospolitosti odborníků, popř. náboženských činitelů zabývajících se danou problematikou. lInkorporace: Právo (zákony, rozhodnutí, smlouvy) odkáže na bioetiku obecně nebo na její vybrané kodifikace lProlnutí ztělesňují to právem předpokládané etické komise pro výzkum, zvláštní zdravotnické praktiky anebo pro legislativu. l Zdravotnické právo - průřezová disciplína lZáklad zdravotnického práva: správní právo hospodářské (organizace, podnikání ve zdravotnictví) lPrávo sociálního zabezpečení (veřejné financování zdravotní péče) lSilná komponenta občansko-právní (dílem vztah pacient – zdravotnické zařízení, odpovědnost) lObchodní, rodinné, pracovní právo pro některé souvislosti zdravotní péče lTrestně-právní zaštítění -Okrajově finanční právo a právo životního prostředí lMantinely v ústavním právu – základní práva! lMezinárodní a evropské právo lPodobně: školské, dopravní, stavební, zemědělské… Prameny: legislativa a judikatura -Zákony obecné s důsledky pro zdravotnictví -Nový občanský zákoník (nahradil starý OZ, obchodní zákoník, zákon o rodině) – vztah pacienta a poskytovatele, tělesná integrita, náhrada újmy na zdraví a její způsobení/zavinění) -Zákoník práce (zaměstnání ve zdravotnictví) -Občanský soudní řád (rozhodování civilních sporů, rozhodování v -Trestní zákon a trestní řád (trestné činy ve zdravotnictví, vyšetřovací metody). -Správní řád (rozhodování úřadů ve zdravotnictví) l Nejdůležitější zákony pro zdravotnictví lDonedávna: zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění četných novel (57, všechny po roce 1990). lNyní: zákon č. 372/2011 Sb., o zdravotnických službách a podmínkách jejich poskytování lZákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování lZákon č. 378/2007 Sb., o léčivech lZákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví lZákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění lÚmluva na ochranu lidských práv a lidské důstojnosti v souvislosti s aplikací biologie a medicíny (CETS 164, č. 96/2001 Sb. m. s.) Mezinárodní a nadnárodní právo lMezinárodní spolupráce v oblasti zdravotnictví – činnost Světové zdravotnické organizace (WHO) lSvětová hospodářská integrace – právo a činnost Světové obchodní organizace (WTO) lStandardy základních práv včetně specifického kodexu pro zdravotnictví + posilování spolupráce členských států – Rada Evropy lAngažmá Evropské unie (dříve Evropských společenství) v souvislosti s volným pohybem zboží, osob a služeb, zárodečné vlastní angažmá v oblasti ochrany veřejného zdraví. Rozsudky a rozhodnutí lJako v jiných odvětvích práva a průřezových oborech je mnohá právní úprava obecná. lŘešení sporů před soudy může vést k vyjasnění hraničních situací či situací, kde je napětí se základními právy či mezi právními úpravami lV Česku jsou s judikaturou z řady důvodů problémy. lPřesto je na místě judikaturu sledovat, máme též pro zdravotnické právo důležitou judikaturu. lV některých záležitostech – například správa léčivých přípravků – je na místě sledovat též správní rozhodování. Terminologie – osoby a instituce lPacient – jednotlivec žádající či podstupující zdravotní péči či čerpající zdravotní služby lZdravotník, resp. zdravotnický pracovník (lékař, zdravotní sestra apod.) lZdravotnické zařízení – dosud provoz poskytující zdravotní péči, nově prostory určené a vybavené pro poskytování zdravotní péče. lDosud provozovatel zdravotnického zařízení, nově poskytovatel zdravotní péče, resp. služeb – jednotlivec, obchodní společnost, jiná právnická osoba, stát. Terminologie – jednotlivé činnosti lZdravotní služby: zdravotní péče, konzultace, nakládání se zemřelým, dopravní služby, záchranná služba apod. lZdravotní péče: vlastní ošetřování lČlenění dle naléhavosti – neodkladná, akutní, nezbytná, plánovaná. lČlenění dle účelu – preventivní, diagnostická, dispenzární, terapeutická (léčebná), posudková, rehabilitační, paliativní, lékárenská a klinicko-farmaceutická lČlenění dle doby – ambulantní, jednodenní, lůžková, domácí Zdravotnictví a hospodářství – zdravotnická ekonomie lZdravotnictví je – s ohledem na profesionalizaci a používání produktů - součástí hospodářství. lPodíl na hospodářství vyspělých zemí (5-17% HDP) roste: omezený prostor pro automatizaci. lPřevládá veřejné financování. lProto je soukromý příspěvek je spoluúčastí. lJe tak žádoucí studovat poměry ve zdravotnictví jako poměry v odvětví hospodářství ekonomií. lZdravotnická ekonomie se ve značném rozsahu studuje, existují odborná pracoviště a projekty. lVe zdravotnictví se zvláště projevuje nedokonalost trhů (informační asymetrie, stav nouze, požadavek pomoci). Závěr úvodu lVe zdravotnictví jde opravdu o zdraví a o život (leckde jinde jenom o peníze a o slávu). lProto spousta napětí a stresu u všech zúčastněných: zdravotníků a pacientů. lVyhraněné politické a náboženské názory na některá témata lProto prosba o zdrženlivost a citlivost lPrávníci a zdravotnictví: vyhrocený střet dvou elitních skupin (právníci a lékaři…) v USA. lVzniká pozvolna takový střet v ČR? Máme takový střet v plném rozsahu přenášet do ČR?