PF_PPT pruh+znak_PF_13_gray5+fialovy_RGB Právo a revoluce ke kontinuitě a diskontinuitě státu a práva a (provází Ondřej Horák) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 2 Boj o živé právo ntři způsoby řešení právních otázek, tři pohledy na právo: n1) pozitivistický („má být“) n2) sociologický („je“) n3) přirozenoprávní („mělo by být“) nrozdílná východiska, ale v praxi se doplňují a prostupují n„Jeho podstata zůstává stále táž, mění se jen jeho forma a úseky na nichž se odehrává; neboť někdy se vede skrytě, jindy zjevně; jednou se svádí na půdě zákonodárství, podruhé aplikace, potřetí zase na půdě theorie.“ n/TOMSA, Bohuš. O živé právo. In: Právní praxe, 1944/45, roč. 9, č. 1, s. 3-4./ www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 3 Revoluce 1848-1948 „Geling es, ist es Heldentat, misslingt es, ist es Hochverrat.“ n 1848 1918 1945 1948 n Jaro národů převrat obnova puč n „vítězný“ březen říjen květen únor nobčanská a národní československá národo-demo. lido-demo. nNormativita vs. Fakticita nnormativní síla skutečnosti (G. Jellinek) n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled Pilíře čsl. revoluce n„…československá revoluce stojí na třech pilířích, jimiž byly státní převrat, pozemková reforma a přijetí ústavy“. Ferdinand Peroutka n/Budování státu II. Československá republika v letech popřevratových. Praha: František Borový, 1934, s. 564./ nvzájemné provázané události a s nimi spojené právní předpisy nrozměr právní, politický a společenský n n 4 www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 5 I. Revoluce 1918 a vznik Československa n„naše velké osmičky“, den „D“ našich dějin nodlišnost přístupu právníka a historika (stejné téma x jiné otázky, stejné otázky x jiné odpovědi) n„O žádném dni nebylo u nás tolik napsáno. Často však jakoby proto, abychom pořádně nevěděli, co se vlastně dělo.“ A. Klimek /Říjen 1918. Vznik Československa. Praha: Paseka, 1998, s. 182./ n28. říjen očima právníka a historika nčím začne historik? .... počasím (a hned spor…) nzaměříme se na skutečné (tedy právní:) problémy a spory: n vznik státu, recepce, unifikace, kontinuita/diskontinuita n n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 6 Spor č. 1: Kdy vzniklo Československo? nproblém teoretický (MPV) i praktický (reparace) nvznik státu (úz., ob., veř. moc x uznání) nřada názorů a teorií, minimálně 15 různých dat (1918-20) nFR 29.6., VB 9.8., USA 2.9., It. 3.9. (zpětně k 21.4.), Jap. 9.9., Nár. Rad. Čsl. 14.10., FR 15. 10., Wash. Dek. 18.10., Vyh. Sam. St. 28.10., (Mar. Dek. 30.10.), Navr. Žen. Jed. 5.11., (Vyh. Rep. 14.11.), Ver. Konf. 18.1.19, SG. Sml. 10.9.19 (16.7.20) nFrantišek WEYR v posudku pro prezidenta Masaryka (28.10.) nEmil SOBOTA: „antropomorfní“ teorie (přirovnání k člověku) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 7 Spor č. 2: První čsl. zákon nZákon o zřízení samostatného státu čsl. neboli recepční zákon (norma): „hard case“ první republiky nautorem dr. Alois RAŠÍN (1867-1923): kompilace, z návrhu ústavy Ferdinanda Pantůčka z října 1918 (33 čl., využita preambule a šest článků) – k přípravě viz Paměti (1929) nvyhlášení: ve čtyřech různých variantách a také v různých formách (ústně, tiskem, letáky, ve Sbírce) nslovenská verze: odpovídá původní podobě zákona, navíc zohledňuje slovenské poměry n n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 8 Zákon o zřízení samostatného státu československého nZákon Národního výboru čsl. čís. 11 Sb. z. a n. z 28. 10. 1918 n Samostatný stát československý vstoupil v život. Aby byla zachována souvislost dosavadního právního řádu se stavem novým, aby nenastaly zmatky a upraven byl nerušený přechod k novému státnímu životu, nařizuje Národní výbor jménem československého národa jako vykonavatel státní svrchovanosti toto: nČl.1 n Státní formu československého státu určí Národní shromáždění ve srozumění s Československou Národní radou v Paříži. Orgánem jednomyslné vůle národa a také vykonavatelem státní svrchovanosti je Národní výbor. n Štátnu formu československého štátu určia: Národné Zhromaždenie s československou Národnou Radou v Paríži, ako orgány jednomyseľnej vôle národa. Kým sa tak stane, vykonáva štátnu zvrchovanosť vo vnútorných veciach Národný výbor. n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 9 nČl. 2 n Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti. n Všetky doterajšie zemské a ríšske zákony a nariadenia ostávajú na ten čas v platnosti. nČl. 3 n Všechny úřady samosprávné, státní a župní, ústavy státní, zemské, okresní a zejména i obecní jsou podřízeny Národnímu výboru a prozatím úřadují a jednají dle dosavadních platných zákonů a nařízení. n Všetky úrady samosprávne, štátne a župné, ústavy štátne, zemské, okresné, župné a obecné podriadené sú Národnému Výboru; na ten čas úradujú a jednajú podľa platných zákonov a nariadení dosiaľ platných, teda na území slovenskom podľa XLIV. čl. z roku 1868 jazykom slovenským. n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 10 n nČl. 4 n Zákon tento nabývá účinnosti dnešním dnem. n Zákon tento vstupuje do života dnešným dňom. nČl. 5 n Národnímu výboru se ukládá, aby tento zákon provedl. n Predsedníctvu Národného Výboru sa ukladá, aby tento zákon previedol. n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 11 Spor č. 3: Recepce aneb co vlastně platilo po 28. říjnu? nto nikdo nevěděl…, různé názory, výklad recepční normy nčl. 2: Veškeré dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatím v platnosti. nprávní dualismus, dočasně trialismus (Hlučínsko, 1920) n„revoluční“ právo (až do účinnosti Ústavní listiny, tj. do 6. 3. 1920), „negativní normotvorba“ Nejvyšších soudů, „recepční“ judikatura (viz dále dvě kauzy), teleologické výklady („recipováno bylo to, co je v zájmu státu“) www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 12 Názory na recepci nJaromír SEDLÁČEK (1885-1945): novým nejvyšším normotvorným a nařizovacím orgánem státu Národní výbor a všechna ustanovení dosavadního platného řádu, která tomu odporovala, pozbyla platnosti. n /Ústavní listina a občanský zákoník. In Naše právo a stát. Praha 1928, s. 90./ n nNejvyšší soud (Vážný civ. 7751): úvodní věta preambule recepční normy – „samostatný stát československý vstoupil v život“ – podle něj nepřipouští, aby „zůstaly v platnosti ony říšské zákony rakouské, jež se s existencí a samostatností nově zřízeného československého státu nesrovnávají…“. n /Rozhodnutí z 3. února 1928, R II 28/28. In VÁŽNÝ, František (ed.). Rozhodnutí n nejvyššího soudu ČSR ve věcech občanských. X. 1928. Praha, s. 177-178./ www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 13 Jak jinak? nZákon čís. 1/1939 Sl. z. zo dňa 14. marca 1939, o samostatnom Slovenskom štáte n§ 3 nVšetky doterajšie zákony, nariadenia a opatrenia ostávajú v platnosti so zmenami, ktoré vyplývajú z ducha samostatnosti Slovenského národa. nNariadenie Slovenskej národnej rady čís. 1/1944 Sb. n. SNR zo dňa 1. 9. 1944, o vykonávaní zákonodarnej, vládnej a výkonnej moci na Slovensku n § 2 nVšetky zákony, nariadenia a opatrenia ostávajú v platnosti, pokiaľ neodporujú duchu republikánsko-demokratickému. www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 14 Spor č. 3.1: Kauza „státní jazyk v ČSR po 28. říjnu“ nZák. čís. 142/1867 ř. z., o všeobecných právech státních občanů nčl. 2: Před zákonem jsou si všichni státní občané rovni. nčl. 19: Všechny národní kmeny jsou rovnoprávné a každý národní kmen má nedotknutelné právo na hájení a péči o jeho národnost a jazyk. n Rovnoprávnost všech v zemi běžných jazyků ve školách, úřadech a ve veřejném životě je uznávána státem. … nBoh. adm. V/1919: plenisimární usnesení NSS ze dne 19. března 1919, kde soud vyložil oblast jazykového práva v souvislosti se vznikem samostatného československého státu n „Převratem z 28. října 1918 nastala změna důsledkem toho, že bylo dlužno československý národ pokládati za státotvorný živel nového státu, a že proto řeč česká (slovenská) stala se jazykem, v němž stát svými orgány projevuje svou vůli, či že řeč česká (slovenská) nabyla významu, který měly dříve fakticky, a v Uhrách podle zákona, řeč německá a maďarská.“ n www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 15 Spor č. 3.2: Kauza „Liechtensteinové“ nVážný civ. 7751 a 8982: spor, zda byl recipován zák. čís. 15/1893 ř. z. ze dne 12. ledna 1893, publikující liechtensteinskou rodinnou smlouvu ze dne 1. srpna 1842. nObsahem rodinné smlouvy byla úprava postavení knížecího rodu jako panující dynastie, propojení funkce panovníka a regenta rodu či vztah jednotlivých agnátů k panujícímu knížeti. nArgumentace NS: zákon nemohl být zachován „zákon ze dne 12. ledna 1893, jenž podle obsahu svého není vůbec dán v zájmu zdejším, nýbrž čiře v zájmu knížectví Liechtensteinského a jeho dynastie a který by byl československému státu, aspoň jistotně nyní jeho pozemkové reformě, spíše na škodu …“ www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 16 II. Kontinuita nebo diskontinuita (1918)? nideologický, teoretický i praktický rozměr nrůzné teorie, některé odlišovaly „stát“ a „právo“ nnormativní škola (stát = právní řád) npo roce 1918: formální diskontinuita a materiální kontinuita F. WEYR /Soustava čsl. práva státního. Praha: F. Borový, 1924, s. 53n./ nViktor KNAPP: úplná recepce, kontinuita práva n /Dvě cesty československého práva: kontinuita a diskontinuita (1918, 1945). n In Právník, 1979, roč. 118, s. 270-283./ www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 17 III. Jací jsme? „Národní povahy“, mýty a stereotypy n„Okolnost, že jsme dětmi husitů je zcela bezvýznamná ve srovnání s faktem, že jsme potomky spořádaných a poslušných CaK občanů.“ Ferdinand Peroutka n/Jací jsme. 2. vyd. Praha: F. Borový, 1934, s. 9./ www.law.muni.cz PF_PPT2 PF_PPT_nahled 18 n n n nDěkujeme za pozornost