a
str. 1/5
 Navazující magisterský studijní program „Veřejná správa“, jaro 2020, 2. semestr 
NP201Zk Činnost veřejné správy
Garant: doc. JUDr. Soňa Skulová, Ph.D.
TEZE KOLEKTIVNÍCH KONZULTACÍ
I. kolektivní konzultace (doc. JUDr. Soňa Skulová, Ph.D.)
Subtéma I.
Činnost veřejné správy. Pojem, systém. Formy realizace veřejné
správy. Právní a neprávní formy realizace veřejné správy. Druhy a
znaky hlavních právních forem realizace veřejné správy.
Činnost veřejné správy a správní řád.
1. Veřejná správa jako činnost (pojem, systém). Systémové pojetí veřejné
správy. Právní základ činnosti veřejné správy.
Posláním a úkolem veřejné správy ve společnosti je zajistit plnění veřejných úkolů, jež
obsahově veřejnou správu vymezují.
Veřejná správa své úkoly plní ve stanovených organizačních strukturách, a
prostřednictvím stanovených postupů, resp. forem. Tyto postupy a formy realizace
naplňují funkční pojetí veřejné správy, veřejnou správu jako činnost.
Teprve spojení organizační a funkční („činnostní“) stránky umožňuje celostní zachycení
existence veřejné správy jako složitého společenského systému. Systém veřejné správy se
vyznačuje množstvím prvků a subsystémů, a také mnohostí vzájemných vnitřních vazeb
organizační i funkční povahy, s určitým uspořádáním organizačním i funkčním.
str. 2/5
Veřejná správa se realizuje mnoha projevy – formami, a to jak navenek, vůči osobám a
společnosti, tak i formami zaměřenými dovnitř tohoto systému.
Stejně jako pro organizační stránku, tak i pro činnost veřejné správy je určujícím ústavní a
právní základ. Právo v základní rovině určuje formu příslušných postupů, a také vztah,
resp. limity veřejné správy k adresátům jejího působení.
Ústavním limitem pro činnost veřejné správy je ustanovení čl. 2 odst. 3 Ústavy ČR, dle
kterého státní moc slouží všem občanům a lze ji uplatňovat jen v případech, v mezích a
způsoby, které stanoví zákon.
Ustanovení čl. 4 Listiny základních práv a svobod stanoví, že povinnosti mohou být
ukládány toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a
svobod. Meze základních práv a svobod mohou být za podmínek stanovených Listinou
základních práv a svobod upraveny pouze zákonem. Zákonná omezení základních práv a
svobod musí platit stejně pro všechny případy, které splňují stanovené podmínky. Při
používání ustanovení o mezích základních práv a svobod musí být šetřeno jejich podstaty
a smyslu. Taková omezení nesmějí být neužívána k jiným účelům, než pro které byla
stanovena.
Pro adresáty veřejné správy naopak Listina v čl. 2 odst. 3 stanoví, že každý může činit, co
není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákona neukládá.
Z pohledu záruk zákonnosti veřejné správy je pak významná hlava pátá Listiny
základních práv a svobod upravující právo na soudní a jinou právní ochranu. Dle čl. 36
Listiny se může každý domáhat stanoveným postupem svého práva u nezávislého a
nestranného soudu a ve stanovených případech u jiného orgánu. Kdo tvrdí, že byl na
svých právech zkrácen rozhodnutím orgánu veřejné správy, může se obrátit na soud, aby
přezkoumal zákonnost takového rozhodnutí, nestanoví-li zákon jinak. Z pravomoci soudu však
nesmí být vyloučeno přezkoumávání rozhodnutí týkajících se základních práv a svobod
podle Listiny. Rovněž má každý právo na náhradu škody způsobené mu nezákonným
rozhodnutím soudu, jiného státního orgánu či orgánu veřejné správy nebo nesprávným
úředním postupem.
2. Formy realizace veřejné správy. Právní a neprávní formy realizace.
Veřejná správa se vyznačuje rozmanitostí forem realizace.
Veškerá činnost veřejné správy se odehrává na právním základě, ovšem vázanost právem se
projevuje zejména při realizaci projevů veřejné správy s bezprostředními právními účinky
pro adresáty těchto postupů, tedy při právních formách realizace veřejné správy.
A. Právní formy (s přímými právními důsledky):
 Správní akty (= jednostranné úkony):
o Normativní (abstraktní) – např. vyhláška, nařízení,
str. 3/5
o Individuální (konkrétní) – např. rozhodnutí
(u obou těchto správních aktů rozeznáváme také jejich vnitřní variantu –
interní směrnice, instrukce, pokyny, jež jsou závazné pouze dovnitř systému
veřejné správy)
o Smíšené - opatření obecné povahy,
 Veřejnoprávní smlouvy (dohody), (=dvou- a vícestranné),
 Evidenční a registrační úkony,
 Faktické úkony s přímými právními důsledky (zákroky, donucení).
B. Neprávní formy (nemají přímé právní účinky):
Vedle shora uvedených právních forem realizace (činnosti) správních orgánů rozlišujeme také
neprávní formy činnosti – různé organizační a materiálně-technické činnosti, které veřejná
správa zajišťuje a provádí. Řada z těchto činností má doplňkovou, obslužnou funkci ve vztahu
k formám právním.
Základním rozlišujícím znakem právních forem činnosti – jejich přímý dopad do právní sféry
(práv, oprávněných zájmů, povinností) adresátů působení veřejné správy, který se u neprávních
forem neprojevuje.
3. Činnost veřejné správy a správní řád.
Správní řád (zákon č.500/2004 Sb., v platném znění) obsahuje obecnou úpravu:
 správního řízení (= postup vedoucí k vydávání správních rozhodnutí /individuálních
správních aktů/, kterými správní orgány rozhodují o právech a povinnostech individuálně
určených osob – účastníků řízení), a to ve své části druhé a třetí (§ 9 – 153),
 veřejnoprávních smluv, uzavíraných ve věcech výkonu veřejné správy mezi správními
orgány ( např. mezi obcemi k zajištění výkonu přenesené působnosti), resp. mezi správními
orgány a dalšími osobami, a takovými osobami navzájem, a to v části páté (§ 160 - § 70),
 opatření obecné povahy (smíšených správních aktů, nesoucích některé znaky právního
předpisu a některé znaky rozhodnutí), a to v části šesté (§ 171 – 174).
str. 4/5
 jiných úkonů správních orgánů („vyjádření, osvědčení a sdělení“), a to v části čtvrté (§ 154 §
158), která plní úlohu podpůrného režimu pro postupy správních orgánů vůči dotčeným
osobám, jež nespadají pod procesní rámec ostatních, shora uvedených postupů.
 Ve správním řádu je rovněž zařazena úprava stížnosti, jež je neformálním prostředkem proti
postupu správního orgánu nebo chování úředních osob (§ 175).
Ve zvláštních zákonech upravujících výkon veřejné správy na jednotlivých úsecích (např. stavební
zákon, živnostenský zákon, zákon o odpovědnosti za přestupky, a další), jsou obvykle obsažena
ještě speciální ustanovení, upravujících příslušné postupy (zejména správní řízení) odchylně od
úpravy obecné. Tato speciální ustanovení ze zvláštních zákonů se použijí přednostně. Ustanovení
správního řádu se použijí, pokud zvláštní zákon pro daný postup nemá svou speciální úpravu.
Správní řád má tedy podpůrnou (subsidiární) působnost vůči zvláštním zákonům (§ 1 odst. 2).
Ve správním řádu nejsou konkrétně upraveny další právní formy činnosti veřejné správy, a to
vydávání právních předpisů (normativních správních aktů) a dále realizace tzv. faktických
úkonů s přímými právními důsledky (jimi jsou nejčastěji bezprostřední zákroky policistů nebo
strážníků, nebo donucovací úkony v rámci správní exekuce), které nemají procesní stránku a jde u
nich o přímou realizaci pravomoci a oprávnění příslušných osob. Avšak také na ně se vztahují
základní zásady činnosti správních orgánů, obsažené ve správním řádu.
AVŠAK - na všechny formy realizace veřejné správy (tj. na „výkon veřejné správy“, resp. na
činnost veřejné správy působící navenek, ve vztahu k adresátům veřejné správy) se vztahují
„Základní zásady činnosti správních orgánů“ ( § 2 – 8 správního řádu).
Více - viz II. Kolektivní konzultace.
STUDIJNÍ PRAMENY
Obecná studijní literatura
 Průcha, P.: Správní právo, obecná část. 8. vydání. Brno : MU a Doplněk, 2012.
 Skulová, S., a kol.: Správní právo procesní, 3. aktualizované a doplněné vydání. Plzeň:
Vydavatelství Aleš Čeněk, s.r.o., 2017.
 Skulová, S. a kolektiv: Základy správní vědy. 2. doplněné a rozšířené vydání. Brno:
Masarykova univerzita, 2014.
 Hendrych, D.: Správní věda. Teorie veřejné správy. 4. vydání. Praha : Wolters Kluwer,
2014.
 Hendrych, D, a kol..: Správní právo. Obecná část. 9. vydání. Praha : C. H. Beck, 2016.
str. 5/5
 Sládeček, V.: Obecné správní právo. 4 aktualizované vydání. Praha : Wolters Kluwer,
2019.
 Skulová, S., Potěšil, L., a kol.: Prostředky ochrany subjektivních práv ve veřejné správě, jejich
systém a efektivnost. Praha: C. H. Beck, 2017.
KONTROLNÍ OTÁZKY
1. Co znamená funkční pojetí veřejné správy, a chápání veřejné správy jako systému ?
2. Jaké jsou hlavní právní formy realizace veřejné správy ? V jakém vztahu jsou k nim formy
neprávní, a čím se odlišují od forem právních ?
3. Čím se z pohledu dotčených osob odlišují jednotlivé druhy správních aktů ?
4. Které právní formy činnosti veřejné správy jsou upraveny ve správním řádu?
5. Objasněte subsidiární působnost správního řádu.
6. Jaká je úloha a působnost úpravy části čtvrté správního řádu ?