Ekonomická kriminalita Hospodářská kriminalita Finanční kriminalita Kriminalita bílých límečků Majetková kriminalita Další trestné činy s majetkovými dopady Trestné činy spáchané při podnikání ekonomických subjektů osobami působícími uvnitř těchto subjektů,poškozujících práva v hospodářské sféře, zneužívající slabiny hospodářského systému, motivované ziskem nebo touhou po moci, latentní povahy, v masové formě ohrožující fungování právního státu Úmyslné trestné činy Abstraktní formulace SP Jednání je nenásilné povahy Plánovitost a organizovanost, skupinovost až ve formě zločinného spolčení Internacionálnost Anonymita, osobní distance mezi pachatelem a obětí •Hospodářská kriminalita : Hlava VI., část Hlavy V. •Majetková kriminalita : Hlava V. •Další trestné činy : Hlavy VII., VIII., IX., X. • • •Změny v pořadí jednotlivých hlav oproti dřívějšímu TZ – nyní je majetková kriminalita před hospodářskou, větší zájmy jsou tedy kladeny na vlastnictví než na samotnou hospodářskou soustavu. •Hlava VII : •§ 272 – obecné ohrožení •§ 273 – obecné ohrožení z nedbalosti •§ 276 - poškození a ohrožení provozu obecně prospěšného zařízení •Hlava VIII : •§ 293 – poškození a ohrožení životního prostředí •§ 294 – totéž z nedbalosti •§ 296 – poškození lesa •§ 297 - neoprávněné nakládání s odpady •§ 304 - pytláctví •§ 305 - neoprávněná výroba, držení a jiné nakládání s léčivy a jinými látkami ovlivňujícími užitkovost hospodářských zvířat •Hlava IX : •§ 311 – teroristický útok •§ 314 – sabotáž • • •Hlava X. •§ 331 - přijetí úplatku •§ 332 - podplácení •§ 333 - nepřímé úplatkářství •Hlava II : •§ 173 – loupež • • •Přímá návaznost na trestný čin krádeže • •Pomocná úloha trestní represe • •U HK má být výraznější než u jiné trestné činnosti, trestní právo má být tzv. ultima ratio • •Výrazem pomocné úlohy by měla být TP legislativa. •Do roku 1989 přeceňování trestní represe •9O. Léta – liberalizace •Po roce 1995 – opět zpřísňování •Nový TrZ – zavádí nové skutkové podstaty, zpřesňuje dosavadní, vypuštěn dosavadní § 126/2 •Zásahy TP v této oblasti by se obecně měly omezit na tyto oblasti : •Sankcionovat nesplnění povinností vůči státu •Zajistit mimotrestní rámec podnikání •Zajistit postih jednání podvodného charakteru •Ochrana účetní evidence, obchodních informací, měny, cenných papírů, průmyslových práv •Postih nabývání výnosů z trestné činnosti • Podobně konstruované skutkové podstaty •Typické zejména u trestných činů hlavy šesté •Skutkové podstaty obecné a kazuistické – výhody a nevýhody •Návaznost na mimotrestní normy – postih nejzávažnějších porušení těchto norem • •Zdůraznění znaku neoprávněnosti jednání •Nezávislost soudů na jiných orgánech • •Předběžné otázky řeší soudy zásadně samostatně • •Vztah k již pravomocným rozhodnutím jiných orgánů Ohrožovací trestné činy •Některé z těchto TČ jsou dokonány vytvořením nebezpečí – např. § 254 – účetní delikt • •Způsobení konkretní škody je znakem •vyšších odstavců TČ Hlavy šesté i některých majetkových trestných činů Hlavy páté Zvláštnosti majetkových poměrů u právnických osob •Právnické osoby jsou samostatné majetkové subjekty • •Fyzické subjekty je nevlastní, např. u s.r.o. nejsou společníci podílovými spoluvlastníky společností, ale soubor jejich práv je zvláště vymezen •Specifika společností vlastněných jednou osobou • •Nedostatečná ochrana majetku společníků – primárně je poškozen majetek právnických osob – problematika tunelování. Odpovědnost za zavinění •Až na výjimky jde o úmyslné trestné činy •Výjimky jsou pouze § 215, 221, 224 a 232 TrZ •Tendence rozšiřovat počet nedbalostních trestných činů – výhody a nevýhody •Vyžaduje se zavinění fyzických osob Problematika omylů u HTČ •Právní omyly – neznalost zákona neomlouvá •Blanketní a odkazovací podstaty HTČ •Omyl v trestním právu a v předpisech, na které TP odkazuje – právní omyl •Omyl v mimotrestních předpisech, na které TZ přímo neodkazuje – omyl skutkový •Nová úprava právního omylu v § 19 TrZ •Složitost jednání v hospodářské sféře • •Účinnost postihu – limitována mnoha faktory •Problémy výkladu a aplikace norem •Nové praktiky a zaostávání trestního postihu •Nevhodné chování samotných podnikatelů Výše způsobené škody podle § 138 •Škoda nejméně 5000.- Kč – škoda nepatrná •Škoda nejméně 25000.- Kč – škoda nikoli malá •Škoda nejméně 50000.- Kč – škoda většího rozsahu •Škoda nejméně 500000.- Kč – škoda značná •Škoda nejméně 5 milionů Kč – škoda velkého rozsahu Způsoby určování škody - § 137 1)cena, za niž se věc v době a v místě činu obvykle prodává 2)Účelně vynaložené náklady na obstarání stejné nebo obdobné věci 3)Náklady na uvedení věci do původního stavu • Výpočet výše škody – pro nemovitosti a nehmotný majetek – zákon 151/1997Sb. ve znění 303/2013Sb. vyhláška 441/2013Sb. •Pojem věci : •Věci movité a nemovité •Ovladatelná energie – 134 •Zaknihované i listinné cenné papíry, prostředky na účtu •Jiná majetková hodnota – nová úprava •Prakticky nehmotný majetek podle NOZ •Telefonní impulsy – nejsou věcí Okolnosti vylučující protiprávnost •§ 28 až 31 trestního zákona • •Okolnosti mající význam pro HTČ – v zákoně dosud neuvedené: Svolení poškozeného •Nově upraveno v § 30 •Funguje pouze ve vztahu ke statkům, kterých se člověk může platně vzdát •Svolení musí být učiněno svobodně, vážně, srozumitelně •Musí být učiněno nejpozději při činu •Učiněné po činu – snižuje společenskou nebezpečnost •Odůvodněná domněnka o tom, že by poškozený s porušením souhlasil - totéž Individuální trestní odpovědnost •Existuje již trestní odpovědnost právnických osob – zákon č. 418/2011 Sb. • •Za PO jednají fyzické osoby •Problematika rozhodování kolektivních orgánů •Problematika § 114 TrZ Dovolená míra nebezpečí •Přípustné riziko je nově upraveno v § 31. •Znaky : •Společensky prospěšný účel a cíl •Subsidiarita rizika •Vztah mezi ziskem a ztrátou •Minimalitace možných rizik a ztrát •Subjekt rizikového rozhodování •Optimální informovanost •Postup de lege artis •Vyloučení škod na životě a zdraví •Soulad s požadavky právních norem •Předem deklarované riziko • •Následuje : •Rozbor jednotlivých skutkových podstat podle jejich frekvence v praxi a významu. • •Děkuji za pozornost.