Pojem rozpočet

Ekvivalentem pojmu rozpočet je anglické slovo „budget“, které vzniklo ze starofrancouzského „boulgette“, což znamenalo kožený vak na peníze.[1]

Rozpočtem v nejširším pojetí se rozumí přehled příjmů pro určité rozpočtové období a výdajů soukromého nebo veřejného hospodářství taktéž pro určité období.[2]

Nalézt v odborné literatuře jednoznačnou definici pojmu rozpočet není možné. Důvodem je především to, že rozpočet sehrává ve společnosti dvojí roli, a to roli hospodářskou a roli státoprávní. Podle toho, která role vystupuje do popředí, je i jednotlivými odborníky rozpočet charakterizován. Nejčastěji bývá rozpočet posuzován ze stránky hospodářské, a to jako číselný hospodářský plán pro určité, časově omezené, zpravidla jednoroční fiskální období, jehož hlavní náplní jsou příjmy a výdaje spojené s tímto obdobím.

Z hlediska historického lze rozpočet chápat jako produkt historického vývoje společnosti a její ekonomiky[3] a současně vznik státního rozpočtu je reakcí na vzrůstající společenské potřeby veřejné instituce se specifickým účelem. Vývoj společnosti ukazuje, že období předcházející vzniku státního rozpočtu lze charakterizovat v dějinném kontextu požadavkem na tvorbu nejrůznějších pokladen, kas, popřípadě specificky utvářených fondů. Prvotní příčinou byla trvalá poptávka po zdrojích financování válečných akcí a druhotnou pak zájem na tlumení následků přírodních kalamit. Za první veřejné rozpočty v modernějším pojetí lze považovat rozpočty státní z 19. století, na našem území pak za vlády Marie Terezie. V této době se přerozdělování národního důchodu státním rozpočtem omezovalo v podstatě na získávání státních příjmů ke krytí výdajů spojených s udržováním státního aparátu, státních zařízení a armády. V té době rozpočtová politika byla skutečně jen fiskální politikou, politikou státní pokladny. S rozvojem sociální a ekonomické funkce státu objem rozpočtového fondu v porovnání s národním důchodem stoupal.[4]

V teorii veřejných financí prezentované v Evropské unii převládá názor, že fungování rozvinuté tržní ekonomiky je možné jen za předpokladu, že systém tržní regulace bude v odůvodněných případech doplněn účinným systémem státních regulačních zásahů. [5]