CIVILNÍ PRÁVO PROCESNÍ A JEHO ZÁSADY Civilní právo procesní pro vyšší justiční úředníky I Jaro 2020 I. Civilní proces a civilní právo procesní Základní otázka •Jak lze řešit případ, kdy vám někdo zasahuje (ruší) nějaké Vaše subjektivní soukromé právo (např. vlastnické)? • •Svépomoc - § 14 OZ •Civilní proces Druhy procesu (soudnictví) •Civilní •Trestní •Správní • •Ústavní Civilní proces a civilní právo procesní •Civilní proces - postup soudu, event. jiných rozhodujících subjektů, účastníků a dalších subjektů při poskytování ochrany porušeným nebo ohroženým subjektivním právům a zákonem chráněným zájmům vyplývajícím z soukromoprávních vztahů, jakož i procesní vztahy, které mezi těmito subjekty při této činnosti vznikají •Civilní proces je možné chápat v širším nebo užším (pouze nalézací sporný proces) pojetí •Civilní právo procesní – soubor norem a zásad upravujících civilní proces Rozlišení práva hmotného a procesního •Jaké kritérium zvolit? • •Možnosti: • •Povaha předpisu – nelze použít obecně • •Dle předmětu právní regulace – normy regulující lidské chování v řízení zaměřeném na poskytování soudní ochrany před soudními orgán • •Příklady - § 13, 1040, 1041 OZ mají procesní charakter DRUHY CIVILNÍHO PROCESU A/ Nalézací řízení •Soud •Deklaruje, co je právem •Konstituuje nový právní vztah • •Nalézací řízení může mít povahu sporného i nesporného řízení Sporné a nesporné řízení •Základní rozdíly: •Povaha vydaného rozhodnutí •Uplatnění zásad •Způsob právního zakotvení •Vymezení okruhu účastníků řízení •Postavení účastníků •Funkce •Soudní poplatek Diferenciace nalézacího řízení •Sporné řízení •Deklaratorní rozhodnutí •Reparační funkce •Systém dvou stran v kontradiktorním postavení •Dispoziční a projednací zásada •Formální vymezení stran •Procesní úprava se hodí pro jakýkoliv spor •Nesporné řízení •Konstitutivní rozhodnutí •Preventivní funkce •Účastníci nejsou vzájemnými odpůrci •Zásada oficiality a vyšetřovací •Účastenství je někdy vymezeno materiálně •Procesní úprava je vždy šita na míru hmotnému právu B/ Vykonávací(exekuční) řízení •Nucená (za pomoci státněmocenského donucení) realizace povinnosti uvedené v exekučním titulu v případě, že dlužník neplnil dobrovolně • •Upraveno v: •Část VI. OSŘ - § 251 a násl. •EŘ (zákon č. 120/2001 Sb.) • •Nemusí nutně následovat po nalézacím řízení •Zásadně má strukturu sporného řízení B/ Vykonávací(exekuční) řízení •Vybrané způsoby výkonu rozhodnutí na: •Peněžité plnění •Srážky ze mzdy •Prodej movitých věcí •Přikázání pohledávky •Prodej nemovitostí •Zřízení soudcovského zástavního práva •(Pozastavení řidičského oprávnění – dle EŘ) •Nepeněžité plnění •Rozdělení věci •Vyklizení •Odebrání věci •Provedení prací a výkonů • •Poddlužnická žaloba • C/ Insolvenční řízení •Právní úprava – zákon č. 182/2006, Sb. insolvenční zákon • •Insolvenční řízení slouží k řešení úpadku •Úpadkem je situace, kdy dlužník (úpadce) má více věřitelů a •buď jeho pasiva převyšují aktiva (předlužení), nebo •je v platební neschopnosti •Prvky nalézacího i vykonávacího řízení •Jednotlivé formy: •Konkurs •Reorganizace •Oddlužení • D/ Řízení podle části V. OSŘ •Přezkum rozhodnutí správních orgánů v soukromoprávních věcech • •Hybridní řízení, obsahující prvky nalézací i přezkumné • •Řízení má nespornou povahu E/ Rozhodčí řízení •Alternativa k soudnímu řešení sporu • •Přenos pravomoci rozhodnout spor z civilních soudů na rozhodce • •Předpoklady realizace rozhodčího řízení: •A/ Rozhodčí smlouva •Smlouva o rozhodci •Rozhodčí doložka •B/ Arbitrabilita sporu •Lze ve spotřebitelských věcech? • • E/ Rozhodčí řízení •Požadavky na osobu rozhodce • •Stále rozhodčí soudy a rozhodčí řízení ad hoc • •Role civilního soudu v rozhodčím řízení •Pomocná •Kontrolní E/ Rozhodčí řízení •Výsledek rozhodčího řízení: •Usnesení rozhodců •Rozhodčí nález •Pro strany závazný •Exekuční titul • •Je možné nechat rozhodčí nález přezkoumat? Kým? Za jakých podmínek? F/ Smírčí, předběžné a zajišťovací řízení •Smírčí řízení – prétorský smír - § 67 a násl. OSŘ •Předběžné opatření - § 74 a násl. OSŘ •Lhůty pro rozhodnutí •Jistota •Pouze na návrh •Zvláštní případy: •Domácí násilí •Úprava poměrů dítěte •Zajištění důkazu - § 78 a násl. OSŘ •Zajištění předmětu důkazního prostředku ve věcech týkajících se práv z duševního vlastnictví - § 78b a násl. OSŘ Teoretické koncepce civilního procesu •Liberální koncepce •Individualistické pojetí •CP slouží pouze k prosazování soukromých zájmů stran •promítá se do role soudu a stran •Strany •rozhodují o tom, zda k řízení dojde a co bude jeho předmětem •mohou nakládat skutkovým stavem; povinnost pravdivosti neplatí •Role soudu •slabá, pasivní •skutkový stav vymezený stranami je pro něj závazný •Sociální koncepce •Účel CP •nejen ochrana individuálních zájmů, ale také ochrana právního (tím i sociálního) míru •každý spor je sociální zlo, které je nutno co nejrychleji a nejlevněji překonat; rozsudek by měl odpovídat skutečnému hmotněprávnímu stavu •Omezení ryzího pojetí projednací zásady •strany – povinnost pravdivosti a úplnosti •soud – materiální vedení řízení (dotazovací, poučovací a vysvětlovací povinnost) Základní prameny civilního procesu •Mezinárodní prameny – zejména čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod •Ústava •Listina •Zákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád •Zákon č. 292/2013 Sb., zákon o zvláštních řízeních soudních •Zákon č. 120/2001 Sb., exekuční řád •Zákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon •Zákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení •Zákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících FO a PO - § 75 a násl. Základní prameny civilního procesu II. •Zákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích •Zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích •Zákon č. 86/1996 Sb., o advokacii •Zákon č. 358/1992 Sb., notářský řád •Zákon č. 131/2002 Sb., o řešení některých kompetenčních sporů • •Vyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy •Vyhláška č. 177/1996 Sb., advokátní tarif • • II. Základní principy civilního procesu Zásady civilního procesu •Zásady (principy) vyjadřují základní ideje, na nichž je proces vybudován • •Význam – zejména při interpretaci předpisů a při legislativní činnosti • •Vyplývají z různých ustanovení procesních předpisů, ale obvykle nejsou výslovně upraveny • Základní principy •principy vycházející z práva na spravedlivý proces (principy fungování soudnictví) • •principy civilního procesu (odvětvové principy) kontradiktornosti – právo vyjádřit se ke sporným skutečnostem a důkazům Přehled odvětvových zásad civilního procesu •zásada dispoziční a zásada oficiality •zásada projednací a zásada vyšetřovací •zásada poctivosti, pravdy •zásada jednotnosti řízení a zásada koncentrační • •zásada ústnosti •zásada přímosti •zásada veřejnosti •zásada procesní ekonomie •zásada oboustranného slyšení •zásada volného hodnocení důkazů a legální teorie důkazní • Zásada dispoziční a zásada oficiality •DISPOZIČNÍ ZÁSADA •Typická pro sporné řízení •Strany rozhodují o •Zahájení řízení (žaloba) •Vymezení předmětu řízení (žalobní petit a skutková tvrzení) •Soudce je předmětem řízení vázán •Platí též pro opravná řízení •Strany mohou předmět řízení měnit (změna žaloby) •Strany mohou též přivodit předčasné Skončení řízení (zpětvzetí žaloby, klid řízení, vzdání se nebo zpětvzetí odvolání, uznání nároku, smír) •ZÁSADA OFICIALITY •Typická pro nesporná řízení •I ve sporném řízení, bylo-li řízení žalobou zahájeno, postupuje v něm soud i bez dalších návrhů, tj. ex offo (§ 100 odst. 1 OSŘ), např. •I bez návrhu doručuje písemnosti a předvolává svědky •I bez návrhu nařizuje jednání a toto jednání vede atd. •Strany jsou povinny poskytovat soudu součinnost (§ 6 OSŘ) •Účelem je rychlost, jednoduchost a nenákladnost řízení • Zásada projednací a zásada vyšetřovací •PROJEDNACÍ ZÁSADA •Typická pro sporné řízení •Iniciativa a odpovědnost za objasnění skutkového stavu leží především na stranách •Skutkové přednesy musí uvést do řízení strany •Dokazování •Zásadně je na stranách, aby navrhovaly důkazy •Poučovací povinnost soudce •Oprávnění soudce vykonat dokazování ex offo (§ 120 odst. 2 OSŘ) •VYŠETŘOVACÍ ZÁSADA •Především typická pro nesporná řízení •Odpovědnost za zjištění skutkového stavu leží zásadně na soudu •Strany jsou povinny poskytovat soudu součinnost (§ 6 OSŘ) •Neuplatňují se zde břemena tvrzení ani důkazní stejně jako ve sporném řízení • Zásada poctivosti •Zavazuje všechny procesní subjekty a osoby zúčastněné na řízení •Nejvýznamnější projev: povinnost k poctivému procesnímu jednání •V rozporu s ním by bylo •Uvádění nepravdivých přednesů •Vnitřně rozporné procesní jednání •Zneužití práva • Zásada jednotnosti řízení a zásada koncentrační •ZÁSADA JEDNOTNOSTI ŘÍZENÍ •Řízení se nečlení na určité fáze/úseky •ZÁSADA KONCENTRAČNÍ •Řízení by mělo být pokud možno jednoduché, rychlé a levné •Toho nelze dosáhnout, pokud bude protahováno neustále novými skutkovými přednesy a důkazními návrhy – ty musí být soustředěně uvedeny do řízení co nejdříve •K tomu slouží zejména: •Povinnost součinnosti uložená stranám (§ 6 OSŘ) •Materiální vedení řízení soudem •Prekluze opožděných přednesů a důkazních návrhů (§ 118b OSŘ) •Zákaz novot v odvolacím řízení (§ 205a OSŘ) •Separace nákladů (§ 147/1 OSŘ) Zásada ústnosti a zásada písemnosti •Otázka formy procesních úkonů stran a soudu •moderní civilní proces preferuje ústnost (nikoliv ale výlučně) •Žaloba – písemná •Vyjádření k žalobě – zpravidla písemné •Příprava jednání – písemná či ústní •Jednání - ústní •K projednání věci se zásadně nařizuje jednání (§ 115 OSŘ) •Základem rozhodnutí může být jenom to, co bylo ústně projednáno •Výjimka § 115a • •Rozsudek – Ústně vyhlášen, písemně vyhotoven •Opravné prostředky •Písemné •Výjimky z ústního projednání opravných prostředků •Veřejné vyhlášení (v případě dovolání nikoliv ústní, ale vyvěšením na úřední desce) •Rozkazní řízení a řízení o žalobách na ochranu držby •Výlučně procesní povaha • Zásada přímosti •Základem rozhodnutí může být jenom to, co se odehrálo přímo před samotným nalézacím soudem (soudcem) •Umožňuje volné hodnocení důkazů soudcem •Několik podob přímosti •Věcná (formální) - dokazování se provádí při jednání před soudem, který o věci rozhoduje (mimo zajištění důkazů a dožádání) •Materiální (objektivní) - vyžití těch důkazních prostředků, které představují bezprostřední pramen poznání skutečnosti •Osobní - rozhodnout ve věci může jenom soudce, který věc projednal •Časová - objasňování skutkového stavu by mělo probíhat kontinuálně; hodnocení důkazů nesmí být příliš časově vzdáleno od jejich provádění • Zásada veřejnosti •Jednání je veřejné; může se jej zúčastnit kdokoliv •Význam •Ochrana před kabinetní justicí •Prostředek udržování důvěry veřejnosti v soudy •Výjimky viz § 116 OSŘ •Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně (§ 156/1 OSŘ), i kdyby byl vynesen bez nařízení jednání nebo i kdyby byla veřejnost vyloučena • Zásada oboustranného slyšení (kontradiktornosti) •Kontradiktornost můžeme chápat ve dvou rovinách: • •Zásada civilního procesu – vyjadřuje protichůdné postavení stran ve sporném řízení • •Součást práva na spravedlivý proces – možnost účastníků vyjádřit se ke všem skutečnostem, důkazům, návrhům… Zásada procesní ekonomie •Řízení by mělo být pokud možno jednoduché, rychlé a levné •K tomu slouží zejména: •Postup soudu v řízení ex offo •Povinnost součinnosti uložená stranám (§ 6 OSŘ) •Materiální vedení řízení soudem •Prekluze opožděných přednesů a důkazních návrhů (§ 118b OSŘ) •Povinnost projednat věc při jediném jednání •Zákaz novot v odvolacím řízení (§ 205a OSŘ) •Separace nákladů (§ 147/1 OSŘ) Zásada volného hodnocení důkazů a legální teorie důkazní •ZÁSADA VOLNÉHO HODNOCENÍ DŮKAZŮ •§ 132 OSŘ • •Zákon neukládá soudci jakou důkazní sílu (věrohodnost) má přikládat jednotlivým důkazním prostředkům •LEGÁLNÍ TEORIE DŮKAZNÍ •Důkazy mají a priori předepsanou důkazní sílů • •Překonaná koncepce Zakotvení práva na spravedlivý proces •Čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod •Aplikuje se ve věcech týkajících se občanských práv a závazků nebo trestních obvinění (autonomní výklad) •Judikatura ESLP •Čl. 14 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech •Hlava pátá Listiny základních práv a svobod • Právo na spravedlivý proces •Procesní charakter • •Zachování základních pravidel pro soudní řízení • • Principy vycházející z práva na spravedlivý proces (principy fungování soudnictví) •právo na přístup k soudu •právo na účinné prostředky nápravy •organizační principy (nezávislost soudu, nestrannost soudu, princip zákonného soudce) •principy týkající se průběhu řízení (spravedlnost řízení obecně, princip plné jurisdikce, zásada rovnosti zbraní a zásady s ní související, tj. právo na právní pomoc a právo na tlumočníka, právo být přítomen projednání vlastní věci, právo být slyšen, princip kontradiktornosti, ústavně konformní průběh dokazování, veřejnost a ústnost jednání) •zásady týkající se rozhodnutí soudu (předvídatelnost rozhodnutí, náležité odůvodnění, veřejné vyhlášení rozsudku) •přiměřená délka řízení • Právo na přístup k soudu •Čl. 36 LZPS • •Každý by měl mít právo domáhat se soudní ochrany • •Lze toto právo omezit? Jakým způsobem? • Přiměřená doba řízení •Pro civilní proces je typické, že zákon nestanovuje pro soud lhůty (výjimky) • •Odpovědnost za škodu státu •Kárné provinění soudce • •Prostředky nápravy: •Návrh na určení lhůty k provedení procesního úkonu - § 174a zákona 6/2002 Sb. •Stížnost na průtahy dle § 164 zákona č. 6/2002Sb. Organizační principy •Nezávislost soudu •Nestrannost soudu – zejména nesmí být podjatý - § 14 a násl. OSŘ •Princip zákonného soudce (včetně zřízení soudu zákonem) – čl. 38 LZPS • • Zásada nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců I. •Základní předpoklad pro naplnění funkce soudnictví •Vyplývá z mnoha právních předpisů různé právní síly: •Čl. 81 a čl. 82 Ústavy •Čl. 36 Listiny základních práv a svobod •Čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod •§ 1 a § 79 zákona o soudech a soudcích Zásada nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců II. •Je možné rozlišit: •Institucionální nezávislost soudů •Funkční nezávislost soudců Institucionální nezávislost •Nezávislost na „ostatní“ státní moci ve státě •Samostatné organizační uspořádání a úprava pravomoci soudů •Nemožnost přezkumu, rušení nebo změny rozhodnutí soudu jinými orgány než soudy •Zákaz ovlivňování soudců a přísedících ze strany kohokoliv (§79/2 zákona o soudech a soudcích) • Funkční nezávislost •Soudce je při rozhodování vázaný pouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu – Čl. 95 Ústavy •Nejde obecně říct, že je vázán celým právním řádem •Soudce je oprávněn posoudit soulad právního předpisu nižší právní síly se zákonem – •a) pokud je v souladu – je povinen se jím řídit •b) pokud je v rozporu – podzákonný předpis se neaplikuje v konkrétním projednávaném případě Záruky soudcovské nezávislosti a nestrannosti •Samotná osobnost soudce •Předpoklady § 60 zákona o soudech a soudcích •Neodvolatelnost a nepřeložitelnost •Inkompatibilita(neslučitelnost) funkcí •Způsob ustanovování soudců – jmenování hlavou státu na časově neomezenou dobu •Ústnost a veřejnost jednání •Kárná odpovědnost •Imunita soudce •Ústnost a přímost jednání •Tajnost porad o hlasování •Hmotné zabezpečení • Zásada zákonného soudce •Čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: •„Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.“ •Vyloučení ovlivňování a manipulování s věcmi •Předem jsou zákonem stanovena pravidla, který soud a v jakém složení(obsazení) bude ve věci rozhodovat •Tato zásada se projevuje v institutech: •Příslušnost soudu •Obsazení soudu •Vytvoření rozvrhu práce(§41 zákona o soudech a soudcích) •Podjatost soudce (§ 14 a násl. OSŘ) • Principy týkající se průběhu řízení •Zejména: •Spravedlnost řízení (obecně) •Zásada rovnosti zbraní a zásady s ní související •Princip kontradiktornosti •Ústavně konformní průběh dokazování •Veřejnost a ústnost jednání •Zásady týkající se rozhodnutí soudu •