Soudy jako procesní subjekty Mgr. Miloslav Hrdlička Procesní subjekty - pojem nSubjekty řízení, které mohou svými procesními úkony působit ke změně, vzniku, zániku civilněprocesních vztahů Procesní subjekty – členění nRozhodující orgány n nÚčastníci řízení n nZvláštní procesní subjekty n nNutné odlišit od osob zúčastněných na řízení Osoby zúčastněné na řízení nJedná se o takové subjekty, které nelze označit za účastníky celého řízení a nejsou to ani subjekty řízení n nMají v procesu právem upravené postavení n nNemohou ale vykonávat vliv na průběh procesu n nPříklad: svědek, znalec, tlumočník n nNěkdy jsou tyto subjekty označovány též jako účastníci pro určitý úsek řízení n Obecně k pojmu soudnictví a soudní moc Teorie dělby moci nStátní moc je dělena: 1.Moc zákonodárná 2.Moc výkonná 3.Moc soudní nZásady dělby moci: oddělenost, samostatnost, nezávislost, rovnováha a vzájemmé brzdy. nDůvody pro toto dělení jsou zejména snaha o nalezení garancí proti zneužití a libovůli n Pojem soudnictví nSoudnictví je specifická činnost státu, která je vykonávána nezávislými a nestrannými orgány(soudy) a směřuje k poskytování ochrany subjektivním právům a právem chráněným zájmům nMožnost státního(mocenského) donucení Druhy soudnictví nCivilní soudnictví ØRozhodování soukromoprávních věcí nSprávní soudnictví ØRozhodování o ochraně veřejných subjektivních práv – často proti rozhodnutí správních org. nTrestní soudnictví ØRozhodování o vině a trestu – trestné činy nÚstavní soudnictví ØZajištění ústavních práv Pravomoc a příslušnost soudů Společný výklad n nPravomoc i příslušnost jsou tzv. podmínky řízení na straně soudu n Pravomoc civilních soudů n Pravomoc soudů nSouhrn oprávnění a povinností, které zákon přiznává soudům k jejich činnosti nJedná se vlastně o meze možného chování subjektů(v našem případě civilních soudů) nJe to okruh věcí, které mohou projednat a rozhodnout soudy nTento okruh je upraven zejména v § 7 o.s.ř. nI vymezení pravomoci se dotkly novelizace procesních předpisů účinné od 1.1.2014 n Vymezení pravomoci civilních soudů n n§7 odst. 1 nV občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. n n§8 nZrušen Pravomoc soudů II. n§ 7 odst. 2. – upravuje pravomoc soudů rozhodnout v řízení podle části V. OSŘ n n§ 7 odst. 3. – tzv. rozšířená pravomoc n n§ 7 odst. 4. – odkaz na SŘS Zkoumání pravomoci n§ 104 OSŘ n nPokud soud zjistí, že není dána jeho pravomoc, zastaví řízení a postoupí po právní moci usnesení o zastavení řízení orgánu, který má pravomoc rozhodnout (v případě, že podáte žalobu u správního soudu a ten shledá, že by měl rozhodnout civilní soud – obdobný postup, ale žaloba se odmítá) n nPokud tento orgán nesouhlasí s postoupením– vzniká tzv. kompetenční konflikt nČasto jde o spor mezi civilním a správním soudem nPoznámka - § 104b a 104c nesprávně hovoří o věcné příslušnosti – jedná se zde též o pravomoc nPoužití § 104b a § 104c – civilní soud x správní soud Pravomoc soudů II. nSpory o pravomoc – ØZákon č. 131/2002 Sb., o řešení některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů ØKompetenční konflikty: ØKladné ØZáporné Ø„Zvláštní senát“ ve složení – 3 soudci Nejvyššího soudu a 3 soudci Nejvyššího správního soudu Ø n Rozhodčí řízení nZa pomoci rozhodčí smlouvy dochází k přenosu pravomoci rozhodnout daný spor na rozhodce n nZ hlediska zkoumání soudu - § 106 OSŘ Příslušnost n Příslušnost soudů nVymezení okruhu působnosti mezi soudy navzájem nPříslušnost je možné dělit: ØA) Věcná ØB) Funkční ØC) Místní n Věcná příslušnost soudů nKterý druh soudu bude v konkrétní věci rozhodovat v I. stupni. nVymezení rozsahu působnosti mezi soudy navzájem nVymezuje, který článek bude rozhodovat nOkresní soudy - § 9 odst. 1 o.s.ř. nKrajské soudy - § 9 odst. 2 o.s.ř. nNejvyšší soud – ANO - § 9 odst. 3 o.s.ř. nPro určení rozhodné podmínky při zahájení řízení Věcná příslušnost II. n§ 9 OSŘ nOkresní soudy budou projednávat např.: spory o ochranu osobnosti nZrušen § 9 odst. 3 OSŘ – a od 1.1.2014 obecně přesunuto do § 7a ins. zákona – opět krajské soudy n nKrajské soudy budou projednávat jako soudy I. stupně např.: nSpory vyplývající z práva duševního vlastnictví nOchrana názvu a pověsti PO nNekalá soutěž nSpory z koupě závodu, pachtu závodu n n § 3 ZZŘS – věcná příslušnost – opět obecně okresní soudy, ale § 3 odst. 2 ZZŘS – věcná příslušnost krajských soudů např. v řízení o opatrovnictví PO, statusové věci PO a dalších n nÚvahy de lege ferenda n Zkoumání věcné příslušnosti n§ 104a OSŘ n nZkoumána kdykoli za řízení nMůže namítnout i účastník nObecně rozhoduje nadřízený vrchní soud, (popřípadě Nejvyšší soud - § 104a odst. 2 OSŘ) nSoudy i účastníci jsou tímto rozhodnutím vázáni n n Místní příslušnost soudů nVymezuje, který konkrétní soud (v rámci jednoho článku) bude ve věci rozhodovat nUpraveno v § 84 a násl. o.s.ř. nRozlišujeme: nObecná místní příslušnost – Obecný soud žalovaného nZvláštní, kterou je možné členit na ØA) Výlučnou(obligatorní) - § 88 o.s.ř. ØB) Fakultativní – § 87 o.s.ř. n Obecná místní příslušnost n§ 84 - § 86 OSŘ n§ 4 ZZŘS – příslušný je obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná n nTzv. Obecný soud žalovaného (§ 84 OSŘ a násl.) nFyzická osoba – podle místa bydliště nFyzická osoba podnikatel – ve věcech týkajících se jeho podnikatelské činnosti – podle sídla nPrávnická osoba – sídlo nStát – podle sídla organizační složky státu Fakultativní místní příslušnost n§ 87 OSŘ n nJe možné zvolit vedle obecného soudu – volba na žalobci n nNapř. podle místa, kde má stále pracoviště žalovaný nebo kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, atd. n n Obligatorní místní příslušnost n§ 88 OSŘ n nJe nutné vždy využít tato pravidla (pokud se jedná o situaci uvedenou v § 88 OSŘ) n nNapř. soud v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, atd. – možný problém - naprosto odlišné pojetí nemovitosti (OZ1964) a nemovité věci NOZ n Delegace nDelegace – ØA) Nutná § 12 odst. 1 o.s.ř. ØB) Vhodná § 12 odst. 2 o.s.ř. Ø ØRozhoduje nejblíže společně nadřízený soud (§ 12 odst. 3 OSŘ) Prorogace nProrogace - § 89a o.s.ř. – písemná dohoda o místní příslušnosti Øve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti Zkoumání místní příslušnosti n§ 105 OSŘ n nSoud zkoumá pouze do skončení přípravného jednání (§ 114c OSŘ). Pokud se nekonalo přípravné jednání tak pouze předtím, než začne jednat o věci samé. Později pouze pokud nebylo provedeno přípravné jednání a pouze k námitce účastníka uplatněné při prvním úkonu. nSoud vysloví, že není příslušný a po právní moci postoupí jinému soudu nPokud ten nesouhlasí, předloží svému nadřízenému soud Funkční příslušnost nVymezuje, který soud může rozhodnout o opravném prostředku. n§ 10 OSŘ nOdvolání – vyšší článek soudní soustavy n§ 10a OSŘ nDovolání – Nejvyšší soud nŽaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost – obvykle soud, který vydal napadené rozhodnutí n Zásada perpetuatio fori n§ 11 OSŘ n nStanovení okamžiku rozhodného pro určení příslušnosti n nZásada trvání příslušnosti Organizace soudní soustavy ČR Základní právní předpisy I. nÚstavní zákon č. 1/1993, Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů nÚstavní zákon č. 2/1993, o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD nZákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích + PŘÍLOHY nZákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních nZákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 150/2002 Sb., Soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů nZákon č.131/2002 Sb., o řešení některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů Základní právní předpisy II. nZákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů nVyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Vymezení základních pojmů článek a instance nČlánek ØOrganizační postavení soudu ØMísto soudu v organizační struktuře soustavy soudů nInstance(stupeň) ØProcesní pojem ØProcesní vztahy při rozhodování o řádném opravném prostředku ØSoustava soudů ČR je dvouinstanční Vybrané základní principy organizace soudů v ČR nZásada nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců nZásada výkonu soudnictví pouze soudem nZásada zákonného soudce nZásada účasti laického prvku na výkonu soudnictví n n Zásada nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců I. nZákladní předpoklad pro naplnění funkce soudnictví nVyplývá z mnoha právních předpisů různé právní síly: nČl. 81 a čl. 82 Ústavy nČl. 36 Listiny základních práv a svobod nČl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod n§ 1 a § 79 zákona o soudech a soudcích Zásada nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců II. nJe možné rozlišit: ØInstitucionální nezávislost soudů ØFunkční nezávislost soudců Institucionální nezávislost nNezávislost na „ostatní“ státní moci ve státě nSamostatné organizační uspořádání a úprava pravomoci soudů nNemožnost přezkumu, rušení nebo změny rozhodnutí soudu jinými orgány než soudy nZákaz ovlivňování soudců a přísedících ze strany kohokoliv (§79/2 zákona o soudech a soudcích) n Funkční nezávislost nSoudce je při rozhodování vázaný pouze zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu – Čl. 95 Ústavy nNejde obecně říct, že je vázán celým právním řádem nSoudce je oprávněn posoudit soulad právního předpisu nižší právní síly se zákonem – na) pokud je v souladu – je povinen se jím řídit nb) pokud je v rozporu – podzákonný předpis se neaplikuje v konkrétním projednávaném případě Záruky soudcovské nezávislosti a nestrannosti nSamotná osobnost soudce ØPředpoklady § 60 zákona o soudech a soudcích nNeodvolatelnost a nepřeložitelnost nInkompatibilita(neslučitelnost) funkcí nZpůsob ustanovování soudců – jmenování hlavou státu na časově neomezenou dobu nÚstnost a veřejnost jednání nKárná odpovědnost nImunita soudce nÚstnost a přímost jednání nTajnost porad o hlasování nHmotné zabezpečení n III. ÚS 200/98 n Základní právo na zákonného soudce (tj. příslušnost soudu a soudce) není vyčerpáno toliko zákonným vymezením věcné, funkční a místní příslušnosti soudu (§ 9 až 12, § 84 až 89a o. s. ř.), ani pouhým zákonným vymezením obsazení soudu (§ 36 až 36c o. s. ř., § 9 odst. 2, 3, § 12 odst. 2, 3, § 15 odst. 2 a § 27 odst. 1 zákona č. 335/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Ústavní soud v řadě svých rozhodnutí interpretoval obsah základního práva na zákonného soudce dle čl. 38 odst. 1 Listiny i v širším kontextu. Konstatoval, že zmíněný ústavní imperativ se sluší pokládat za zcela neopominutelnou podmínku řádného výkonu té části veřejné moci, která soudům byla ústavně svěřena; ten totiž na jedné straně dotváří a upevňuje soudcovskou nezávislost, na straně druhé pak představuje pro každého účastníka řízení stejně cennou záruku, že k rozhodnutí jeho věci jsou povolávány soudy a soudci podle předem daných zásad (procesních pravidel) tak, aby byla zachována zásada pevného přidělování soudní agendy, a aby byl vyloučen - pro různé důvody a rozličné účely - výběr soudů a soudců "ad hoc" (III. ÚS 232/95). Ke shodnému závěru dospěl Ústavní soud i ve věci sp. zn. III. ÚS 230/96, když zdůraznil, že ústavní imperativ, dle něhož "nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci" (čl. 38 odst. 1 Listiny), je ochranou především proti libovolnému či účelovému obsazení jednajícího soudu ad hoc. III. ÚS 200/98 n Kromě procesních pravidel určování příslušnosti soudů a jejich obsazení, jako garance proti možné svévoli, je součástí základního práva na zákonného soudce i zásada přidělování soudní agendy a určení složení senátů na základě pravidel, obsažených v rozvrhu práce soudů. Do rámce základního práva na zákonného soudce nutno podřadit i požadavek vyloučení soudců z projednávání a rozhodování věci z důvodu jejich podjatosti (§ 14 o. s. ř.). Mezi požadavky, jež vyplývají pro rozvrh práce z čl. 38 odst. 1 Listiny, patří dále předvídatelnost a transparentnost obsazení soudu, včetně zastupování, pro účastníky řízení. Ještě naléhavější je tento požadavek v případě možnosti rozhodování soudu bez jednání (§ 243a odst. 1 o. s. ř.). Osoba soudce ve složení senátů musí tedy být jista předem, než návrh ve věci civilní, resp. obžaloba ve věci trestní, dojde soudu. n n Pokud příslušný senát, stanovený rozvrhem práce soudu, projedná a rozhodne věc v jiném, než určeném složení, může se tak stát toliko tehdy, jestliže je absence rozvrhem práce soudu určených soudců důvodná. Za takovou je třeba považovat zejména vyloučení soudce z důvodu podjatosti a jeho odůvodněnou nepřítomnost (v důsledku nemoci, dovolené, pracovní cesty apod.). Zastoupení soudců se stejně jako složení senátů musí řídit předem stanovenými pravidly, určenými rozvrhem práce. Funkci rozvrhu práce proporcionálně přidělovat projednávané věci mezi jednotlivé senáty, resp. soudce, nutno považovat ve vztahu k požadavkům, plynoucím z čl. 38 odst. 1 Listiny, a to zejména k požadavku předvídatelnosti a transparentnosti obsazení soudu pro účastníky řízení, za sekundární. < n Zásada výkonu soudnictví pouze soudem nSoudnictví je výkonem jedné z funkcí státu nVýkon soudnictví – činnost rozhodců, exekutorů, notářů? –NE ØRozhodčí řízení (zákon č. 216/1994 Sb. o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů) ØSoudem je vždy státní orgán, který je nezávislý n n Zásada zákonného soudce nČl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: Ø„Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.“ nVyloučení ovlivňování a manipulování s věcmi nPředem jsou zákonem stanovena pravidla, který soud a v jakém složení(obsazení) bude ve věci rozhodovat nTato zásada se projevuje v institutech: ØPříslušnost soudu ØObsazení soudu ØVytvoření rozvrhu práce(§41 zákona o soudech a soudcích) ØPodjatost soudce (§ 14 a násl. OSŘ) n Zásada účasti laického prvku na výkonu soudnictví nČl. 94 odst. 2 Ústavy nLaický prvek – občané – přísedící nPřísedící - pouze v senátech okresních soudů (v civilním soudním řízení) Soustava civilních soudů v ČR nObecné soudy – 4 články: ØNejvyšší soud ØVrchní soudy ØKrajské soudy ØOkresní soudy Okresní soudy nNejnižší článek soudní soustavy nSoudy I. stupně – nestanoví-li zákon jinak(§9 o.s.ř.) nÚzemní obvody – příloha č. 3 k zákonu o soudech a soudcích nÚzemní členění státu nemusí odpovídat členění organizace a sídel soudů! nPobočky – příloha č. 7 k zákonu o soudech a soudcích ØNapř. Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově nV Brně – působnost okresních soudů Městský soud v Brně nV Praze – působnost okresních soudů Obvodní soud pro Prahu … Krajské soudy nDruhý článek soustavy soudů nMohou rozhodovat: Øa) jako soudy I. stupně – viz. § 9 o.s.ř. Øb) Jako soudy II. stupně – rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutí okresního soudu nMohou rozhodovat i ve věcech správního soudnictví nObvody – příloha č. 2 k zákonu o soudech a soudcích nPobočky – přílohy č. 5 a 6 k k zákonu o soudech a soudcích nV Praze – působnost krajských soudů Městský soud v Praze Vrchní soudy nTřetí článek soudní soustavy nV Praze a Olomouci nVystupují jako soudy II. stupně nObvody - příloha č. 1 k zákonu o soudech a soudcích n Nejvyšší soud nČtvrtý článek soudní soustavy nNejvyšší článek soudní soustavy nČinnost: ØRozhoduje o dovoláních ØSjednocování judikatury nSídlo – Brno n Rozhodování soudu – v jakém složení soud rozhoduje? – zejm. § 36 a násl. OSŘ nCivilní řízení(upraveno v o.s.ř., ZZŘS): nOkresní soud ØObecně rozhoduje samosoudce ØSenát rozhoduje ve věcech pracovních nKrajský soud ØV II. stupni – senát ØV I. stupni – samosoudce nVrchní soud – vždy v senátech nNejvyšší soud – vždy v senátech n n(Kompetenční spory – zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů - speciální senát složený ze 3 soudců NS a 3 soudců NSS) n nMůže rozhodnout i vyšší soudní úředník n n Vyšší soudní úředník nZákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů n nVyšší soudní úředník může sám rozhodnout ve věcech uvedených v § 11 zákona č. 121/2008 Sb. nZvláštní režim např. u odvolání proti takovému rozhodnutí (§ 9 zákona č. 121/2008 Sb.) Vnitřní organizační struktura soudů Soudní oddělení nZáklad vnitřní organizační struktury soudů nVytváří se podle senátů či samosoudců nRozvrh práce: ØSouvisí se zásadou zákonného soudce ا41 zákona o soudech a soudcích ØRozdělení věcí u soudu na kalendářní rok ØVolně dostupný pro veřejnost n n n Nejvyšší soud nZvláštní organizační struktura nRozhoduje vždy v senátu nSenáty tvoří tzv. kolegia: ØA) Občanskoprávní a obchodní kolegium ØB) Trestní kolegium nV čele kolegia stojí předseda – organizuje jejich činnost a navrhuje kolegiu přijetí stanoviska nKolegia např. zaujímají stanoviska nebo provádí výběr rozhodnutí do sbírky nVelké senáty nPlénum NS – předseda, místopředsedové a soudci nJednání o dovolání – obvykle senáty složené ze 3 soudců Podjatost a vyloučení soudce nPojem podjatosti n nPostup při zjištění podjatosti nSoudcem nNámitka podjatosti Děkuji za pozornost…