Civilní právo procesní Přednáška dne 4. 3. 2015 Petr Lavický Přehled přednášky uVývoj diferenciace hmotného a procesního práva u uKritérium třídění hmotného a procesního práva u uPrameny civilního práva procesního u uInterpretace procesních předpisů Vývoj diferenciace hmotného a procesního práva uČást I. Počátky teorie procesního práva uPočátky vzniku teorie procesního práva jsou spojeny s C. F. von Savignym (pol. 19. stol.) uSnažil se přizpůsobit římské právo moderní době (tzv. historickoprávní škola) uProcesní právo je ještě zcela pohlceno právem hmotným uHmotněprávní pojetí se promítá kupř. do užaloby upředmětu sporu uprocesních podmínek uatd. Učení o právním nároku (dualistická teorie) uB. Windscheid rozlišil 2 složky žalobního práva umateriální uprocesní uMateriální složka uprávní nárok plynoucí ze subjektivního hmotného práva usoukromoprávní povaha uProcesní složka uveřejnoprávní nárok na soudní ochranu upředpokladem jeho vzniku je ale existence materiálního nároku Teorie abstraktního žalobního práva uO. Bülow, K. H. Degenkolb uOdpoutává se zcela od hmotněprávního pojetí žalobního práva uŽalobní právo je uveřejnoprávní povahy uprávo na poskytnutí ochrany státem unezávislé na existenci hmotného práva uNejednotně řešeno, vůči komu žalobní právo směřuje (stát, soud, soudce, žalovaný) Nárok na právní ochranu (konkrétní žalobní právo) uA. Wach, K. Hellwig uŽalobce se obrací na soud s žádostí o vydání příznivého meritorního rozhodnutí uNárok na právní ochranu (Rechtsschutzanspruch) upřísluší žalobci, je-li žaloba důvodná upřísluší žalovanému, je-li žaloba nedůvodná uPředpoklady vzniku nároku na právní ochranu byly uprocesní (např. pravomoc soud) umateriální (subjektivní hmotněprávní nárok) u Konečná fáze diferenciace hmotného a procesního práva uÚplné osamostatnění civilního práva procesního uochrana subjektivního práva se stává funkcí právního odvětví – civilního práva procesního uProcesní normy, instituty, pojmy a zásady uani nepřímo neobsahují žádné hmotněprávní prvky ujejich vymezení má ryze procesní povahu uSubjektivní hmotné právo unení obsahem civilního procesu (jako v předchozích vývojových fázích) uale předmětem poznání Praktický význam - příklady uProcesní jednání stran nelze posuzovat podle ustanovení občanského zákoníku o náležitostech právních úkonů uDále např.: uprocesní podmínky upředmět sporu udůkazní břemeno uprávní moc užaloba a žalobní právo atd. Současné názory na vztah hmotného a procesního práva uSoukromé právo (SP) a CPP jsou dvě relativně samostatná právní odvětví uVzájemný vztah SP a CPP popisují tři základní názorové proudy: usměry nadřazující procesní právo právu hmotnému ukoncepce nadřazující právo hmotné právu procesnímu ukoncepce vzájemných funkčních vazeb práva hmotného a procesního Koncepce nadřazující procesní právo právu hmotnému u uHmotné právo uje „plán“ či „projekt“, který je však již svou povahou nehotový, neúplný umůže se uskutečnit pouze v procesu uZdůrazňuje se tvořivá složka činnosti soudu: uúčelem procesu je tvorba práva uPotlačení intelektuální (poznávací) složky činnosti soudu Koncepce nadřazující hmotné právo právu procesnímu uZdůrazňují kognitivní aspekty procesu: ucílem civilního procesu je poznání existence či neexistence právního vztahu uPopírají mocenskou povahu soudního rozhodnutí uúprava budoucího chování stran nevyplývá z rozsudku, ale z objektivního práva uprávní následky tak nemusí být v rozsudku výslovně stanoveny Koncepce rovnocenných vzájemných vazeb uOPH (soukromé právo) a CPP ujsou relativně samostatná a rovnocenná odvětví ujejich předmětem jsou dvě odlišné oblasti lidské činnosti uMezi těmito odvětvími existují vzájemné funkční vazby, vyplývající z jejich vzájemné podmíněnosti: uexistence CPP je odůvodněna poskytováním ochrany hmotným subjektivním právům uexistence OPH není možná bez mocenského donucujícího působení CPP Kriterium třídění hmotného a procesního práva uČást II. Formální kritérium uPovaha právního předpisu uvšechna pravidla obsažená v OZ jsou hmotněprávní uvšechna pravidla v OSŘ jsou procesní uObecně odmítnuto ui hmotněprávní předpis může obsahovat procesní pravidla uu některých předpisů nelze určit jejich povahu Obsahové kritérium uPředmět právního regulování – lidské chování uHmotné právo unormy upravující lidské chování v životních oblastech, v nichž právní subjekty vystupují přímo, bez prostřednictví soudních orgánů uvztahy mezi FO a PO, jejich vzájemná práva a povinnosti uProcesní právo unormy regulující lidské chování v řízení zaměřeném na poskytování soudní ochrany před soudními orgány uzpůsob uplatnění, ochrany a vynucení splnění subjektivních práv Příklad č. 1 - § 13 OZ uKaždý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky. Příklad č. 2 - § 1040 a § 1041 OZ u u§ 1040 odst. 1: Kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. u u§ 1041 odst. 1: Kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu. Prameny civilního práva procesního uČást III. Mezinárodní prameny uÚmluva o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.) uzejm. čl. 6 odst. 1 upravující právo na spravedlivý proces ustěžejní význam judikatury Evropského soudu pro lidská práva uMezinárodní pakt o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb., zejm. čl. 14 odst. 1) Ústavní prameny uÚstava uzejm. hlava čtvrtá uListina základních práv a svobod uzejm. hlava pátá uÚstavní principy (např. princip proporcionality) Zákony upravující jednotlivé druhy civilního procesu uZákon č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád uZákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních uZákon č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících PO a FO uZákon č. 120/2001 Sb., o soudních exekutorech a exekuční činnosti (exekuční řád) uZákon č. 182/2006 Sb., insolvenční zákon uZákon č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů u Zákony týkající se organizace justice uZákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích uZákon č. 7/2002 Sb., o řízení ve věcech soudců a státních zástupců uZákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) uZákon č. 189/1994 Sb., o vyšších soudních úřednících uZákon č. 85/1996 Sb., o advokacii Další významné zákony uZákon č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém uZákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících uZákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích uZákon č. 119/2001 Sb., kterým se stanoví pravidla pro případy souběžně probíhajících výkonů rozhodnutí uZákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů uZákon č. 629/2004 Sb., o zajištění právní pomoci v přeshraničních sporech v rámci Evropské unie Podzákonné předpisy uVyhláška č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy u[kancelářský řád je pouhou instrukcí ministerstva spravedlnosti – č. 505/2001] uŘada dalších nařízení či vyhlášek upravujících jednotlivé dílčí otázky Právo EU uPrimární právo uje přímo aplikovatelné a soud je jím vázán stejně jako zákonem unapř. úprava předběžné otázky v čl. 267 Smlouvy o fungování EU uSekundární právo uv civilním procesu jde o nařízení; ta jsou přímo závazná a mají přednost před zákonem Nařízení I. uNařízení č. 1346/2000, o insolvenčních řízeních uNařízení č. 2201/2003, o příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti (tzv. Brusel II. bis) uNařízení č. 1393/2007, o doručování soudních a mimosoudních písemností ve věcech občanských a obchodních v členských státech uNařízení č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech Nařízení II. uNařízení č. 1206/2001, o spolupráci soudů členských států při dokazování v občanskoprávních a obchodněprávních řízeních uNařízení č. 743/2002, o založení obecného rámce pro činnosti Společenství usnadňující justiční spolupráci v civilních věcech uNařízení č. 805/2004, kterým se zavádí evropský exekuční titul pro nesporné nároky uNařízení č. 1896/2006, kterým se zavádí řízení o evropském platebním rozkazu uNařízení č. 861/2007, kterým se zavádí evropské řízení o drobných nárocích u Interpretace procesních předpisů uČást IV. K některým interpretačním metodám uDůraz na výklad uústavně konformní uteleologický uJazykový výklad je jenom prvotním přiblížením se obsahu právní normy