Soudy jako procesní
subjekty
Civilní právo procesní pro vyšší justiční úředníky I
Jaro 2020
Přehled
přednášky
Soudní soustava v ČR
Civilní soudní pravomoc
Příslušnost
Obsazení soudu
Procesní subjekty
 Subjekty řízení, které mohou
svými procesními úkony působit
ke změně, vzniku, zániku
civilněprocesních vztahů
 Rozhodující orgány
 Účastníci řízení
 Zvláštní procesní subjekty
 X Nutné odlišit od osob
zúčastněných na řízení
(svědek, znalec, tlumočník)
Rozhodující
orgán
ŽalovanýŽalobce
 Civilněprocesní vztah
 Mocenské postavení soudu
Část I.
Soudní soustava v ČR
Soustava soudů
Jednotná soudní soustava zahrnuje všechny soudy ve státě
Více soudních soustav
soudy obecné (zpravidla civilní a trestní)
soudy zvláštní (např. soustava správních
soudů, ústavní soudnictví)
V ČR dvě soustavy
soustava obecných soudů
ústavní soudnictví
Článek a instance
Článek soudní soustavy
organizační pojem - postavení
soudu v rámci soudní soustavy
jeden nebo více článků
(zpravidla)
Instance (stupeň, stolice)
procesní pojem - procesní vztahy
při rozhodování o řádných
opravných prostředcích
Soustava obecných soudů v ČR
NS, NSS
Vrchní
soudy
Krajské soudy
Okresní soudy
Část II.
Civilní soudní pravomoc
Pravomoc
Druhy soudní pravomoci
civilní trestní správní ústavní
Odlišuje soudní agendu od záležitostí patřící
jiným (zejm. správním) orgánům
Pravomoc soudů – okruh věcí, které jsou soudy
oprávněny a povinny projednávat a rozhodovat
Civilní soudní
pravomoc
Civilní pravomoc
soudu
okruh záležitostí, které
jsou soudy oprávněny a
povinny rozhodovat v
civilním řízení soudním
Odlišuje civilní
soudní agendu od
věcí náležejících do
jiného druhu soudnictví
(správní soudnictví)
věcí projednávaných v
rozhodčím řízení
Jádrem civilní pravomoci jsou
soukromoprávní spory
Standardní rozsah civilní soudní
pravomoci
 Soukromoprávní spory o právo
 civilní, obchodní, pracovní a další soukromoprávní spory
 projednávají se v civilním procesu
 Jiné právní věci soukromoprávní povahy než spory o právo
 většinou se projednávají v jiných druzích řízení před civilními soudy
 dále též např. žaloby na ochranu držby
 K založení civilní soudní pravomoci v případě soukromoprávních záležitostí
není zapotřebí zvláštního ustanovení zákona
Zúžení a rozšíření
civilní soudní
pravomoci
 Zúžení civilní soudní pravomoci
 o některých záležitostech soukromoprávní povahy
se nebude rozhodovat v civilním soudním řízení
 musí být výslovně stanoveno zákonem
 např. rozhodování ČTÚ ve věcech služeb
elektronických komunikací (např. spor o
správnost vyúčtování), ERÚ, KatÚ
 Rozšíření civilní soudní pravomoci
 do civilního soudního řízení jsou přiřazeny věci
veřejnoprávní povahy
 jedině v případě, že tak výslovně stanoví zákon
 např. řízení ve věcech vyslovení přípustnosti
převzetí nebo držení ve zdravotním ústavu (§ 66 a
násl. ZŘS)
Zkoumání pravomoci I.
 Civilní pravomoc je obecnou procesní podmínkou; soud ji proto zkoumá ex
offo (§ 103)
 Má-li podle soudu věc projednat správní orgán
 soud řízení zastaví a věc mu po právní moci postoupí (§ 104)
 právní účinky zahájení řízení zůstávají zachovány
 nesouhlasí-li správní orgán s postoupením věci, navrhne tzv. konfliktnímu senátu,
aby rozhodl spor o pravomoc mezi ním a soudem (z. č. 131/2002 Sb.)
Zkoumání pravomoci II.
 Patří-li podle soudu věc do správního soudnictví, postupuje se podle § 104b a
§ 104c
 chyba – nejde o věcnou příslušnost
 zásadně zastavení řízení a poučení žalobce o možnosti podat žalobu ve správním
soudnictví (§ 72/3 SŘS)
 nesouhlasí-li správní soud, navrhne konfliktnímu senátu, aby rozhodl kompetenční
konflikt mezi soudy v civilním řízení a ve správním soudnictví
 civilní soud by se obrátil sám na konfliktní senát, pokud by již předtím soud ve
správním soudnictví žalobu odmítl
 Má-li být věc projednána před rozhodcem, soud k námitce žalovaného řízení
zastaví (§ 106)
Kompetenční spory
 Řešení upraveno v zákoně č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých
kompetenčních sporů
 Negativní kompetenční spor - oba orgány popírají svoji pravomoc vydat
rozhodnutí
 Pozitivní kompetenční spor – jeden z orgánů si osobuje pravomoc věc
rozhodnut, ačkoli již druhým orgánem bylo vydáno pravomocné rozhodnutí
 Rozhoduje zvláštní senát složený ze tří soudců NS a tří soudců NSS
Část III.
Příslušnost
Příslušnost - přehled
Příslušnost
Určuje konkrétní soud, který se má věcí
zabývat
Vymezuje okruh působnosti mezi soudy
navzájem
Druhy
Věcná
Místní
Funkční
Věcná příslušnost I.
 Věcná příslušnost – určuje, který článek soudní soustavy má věc projednat a
rozhodnout věc jako soud I. stupně
 Možná kritéria:
 ratio valoris – hodnota předmětu sporu
 ratio causae – povaha věci
 U nás převládá povaha věci; rakouská či německá úprava je typicky postavena
na hodnotě předmětu sporu
 Otázka, zda je vůbec diferenciace věcné příslušnosti potřeba
Věcná příslušnost II.
 Nestanoví-li zákon jinak, jsou zásadně věcně příslušné v
prvním stupni okresní soudy
 Příslušnost krajských soudů stanovuje
 pro sporné řízení § 9/2 OSŘ (např. nekalá soutěž)
 pro nesporné řízení § 3/2 ZŘS (např. statusové věci PO)
 pro insolvenční řízení a incidenční spory § 7a IZ
Zkoumání věcné příslušnosti (§ 104a)
 Zkoumání VP
 rozhodující jsou skutečnosti v době zahájení řízení
 VP zkoumá soud kdykoliv za řízení
 Výjimka: pokud o VP rozhodl vrchní soud, je jeho rozhodnutí pro účastníky i pro
soudy závazné a VP již nelze dále zkoumat
 Nepovažuje-li se soud za VP, předloží věc vrchnímu soudu
 VS rozhodne, zda jsou v I. stupni VP soudy okresní nebo krajské a věc
některému z nich postoupí
Místní příslušnost
Místní
příslušnost
Obecná místní
příslušnost
Zvláštní místní
příslušnost
Fakultativní
(daná na
výběr)
Obligatorní
+ Možnost
prorogace a
delegace
Místní příslušnost I.
 Obecná místní příslušnost (§ 84, § 85)
 místně příslušným je obecný soud žalovaného
 obecným soudem žalované FO je soud, v jehož obvodu má bydliště (podpůrně
trvalý pobyt)
 obecným soudem podnikající FO a PO je soud, v jehož obvodu je jejich sídlo
 Zvláštní místní příslušnost na výběr daná (§ 87)
 žalobce má volbu, zda podá žalobu u obecného soudu žalovaného nebo u soudu na
výběr daného
 např. ve sporu o náhradu škody soud, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, která
zakládá právo na náhradu škody
Místní příslušnost II.
 Zvláštní místní příslušnost výlučná
 žalobu je nutno podat u výlučně místně příslušného soudu; obecný soud příslušným
není
 věci vyjmenované v § 88, např. podle § 88 písm. b) OSŘ je příslušný soud, v jehož
obvodu je nemovitost, týká-li se řízení práva k ní
 § 89 (místní příslušnost k řízení o spojených věcech a o vzájemné žalobě)
 Delegace (§ 12)
 a) nutná (odst. 1), b) vhodná (odst. 2)
 rozhoduje nejblíže společně nadřazený soud (odst. 3)
 Prorogace (§ 89a)
 v obchodních věcech si mohou strany MP dohodnout
 výlučnou MP měnit nelze
 Obvody VS, KS a OS viz přílohy 1 až 3 ZSS
Zkoumání místní příslušnosti
 Zásada perpetuatio fori - pro určení místní (a stejně tak i věcné)
příslušnosti jsou rozhodné okolnosti, které tu byly v době zahájení řízení
 Jejich pozdější změna nemá na příslušnost vliv
 Výjimkou v některých nesporných věcech je institut přenesení příslušnosti (§
5 ZŘS)
 např. změní-li nezletilý ve věcech péče soudu o nezletilé bydliště
 Má-li soud za to, že není MP, usnesením vysloví nepříslušnost a věc postoupí
soudu příslušnému
 Nesouhlasí-li tento soud s postoupením, předloží věc k rozhodnutí svému
nadřízenému soudu; jeho rozhodnutí je závazné
Zkoumání MP, konalo-li se přípravné jednání
(§ 114c)
 Při stanovení doby, do níž lze zkoumat MP, má význam, zda se konalo
přípravné jednání, či nikoliv
 Konalo-li se přípravné jednání lze MP zkoumat nejpozději do skončení
přípravného jednání
 platí pro soud i pro účastníky
 nemusí jít o 1. procesní úkon v rámci PJ
 žalobce nedostatek MP namítnout nemůže
 Konvalidace nedostatku MP, nezjistí-li se do konce PJ
Zkoumání MP, nekonalo-li se PJ
Rozhoduje-li se bez jednání a nejde-li o platební rozkaz
– před vydáním rozhodnutí
Platební rozkaz (byl-li zrušen) – omezení vydáním
rozhodnutí neplatí
Rozhoduje-li se s jednáním
předtím, než soud začne jednat o věci
samé
k námitce žalovaného při 1. procesním
úkonu
Funkční
příslušnost
 Funkční příslušnost – určuje, který soud
rozhoduje o opravných prostředcích (§ 10, §
10a)
 O odvolání proti OS rozhodují KS
 O odvolání proti KS rozhodují VS
 O dovolání proti rozhodnutí odvolacího soudu
(KS i VS) rozhoduje Nejvyšší soud
 O žalobě pro zmatečnost a žalobě na obnovu
zásadně rozhoduje soud, který o věci
rozhodoval v prvním stupni (§ 235a)
Část IV.
Obsazení soudu
Obsazení soudu
 Okresní soudy
 senát v pracovních věcech
 v ostatních věcech samosoudce
 Krajské soudy
 senát v odvolacím řízení
 v prvním stupni samosoudce
 Vrchní soudy a Nejvyšší soud rozhodují vždy
v senátech
 Rozhodování v jiném obsazení (ledaže místo
samosoudce rozhoduje senát) je zmatečností
řízení [§ 229 odst. 1 písm. f) OSŘ] a porušuje
princip zákonného soudce
Část V.
Podjatost a vyloučení
soudce
Podjatost soudce
 Soudce nesmí mít zájem na tom, jak bude o věci rozhodnuto -> tj. požadavek
nepodjatosti (§ 14 a násl. OSŘ)
 Je-li důvod pochybovat o nepodjatosti soudce, je vyloučen z projednávání a
rozhodování věci
 Může jít např. o poměr soudce k projednávané věci, k účastníkům či k jejím zástupcům
 Důvodem k vyloučení zásadně nejsou okolnosti, které spočívají v postupu soudce v řízení
nebo v rozhodování v jiných věcech, tj. samotné nabytí dojmu, že je soudce proti
účastníkovi zaujat -> opodstatněnost takového postupu je možné přezkoumat v opravném
řízení
 Ustanovení o vyloučení soudce se přiměřeně použijí i na přísedící a další soudní osoby
(např. vyšší justiční úředníky)
Rozhodnutí o vyloučení soudce
1. Soudce může sám namítnout svoji podjatost
 V tomto případě to oznámí předsedovi soudu
 V případě důvodné námitky předseda soudu určí k projednání věci jiného
soudce
 V případě, že předseda soudu s vyloučením soudce nesouhlasí, rozhodne o
vyloučení nadřízený soud
2. Účastník podá námitku podjatosti soudce
 V tomto případě o vyloučení soudce rozhodne nadřízený soud
Námitka podjatosti
 Účastníci mají právo vyjádřit se k osobě soudce, o tom musí být poučeni
 Zásada koncentrace = námitku lze uplatnit pouze do určitého okamžiku
 Nejpozději při prvním jednání, jehož se soudce účastní, popř. do 15 dní poté, co se
účastník dozvěděl o důvodu vyloučení soudce
 Soud k námitce nepřihlíží jen při její zjevní neopodstatněnosti (§ 15b), jinak ji
předloží k rozhodnutí nadřízenému soudu
 Nevyhoví-li nadřízený soud námitce podjatosti, může účastník tuto námitku jako
vadu řízení uplatnit i v odvolacím řízení či v žalobě pro zmatečnost (§ 16b)