Diplomový úkol pro studijní obor Vyšší justiční úředník Zadání Paní Jarmila Kopečková, podala k Městskému soudu v Brně žalobu na zaplacení částky 80 000 Kč proti žalované Hanah Ortner, bytem v Brně, Družstevní 89/1, a to z titulu nezaplaceného nájemného. Paní Hanah Ortner jako nájemkyně bytu v Brně, Družstevní 89/1 totiž nezaplatila pronajímatelce Kopečkové sjednané nájemné za období roku 2020. Poté, co soud žalobu doručil k vyjádření žalované, žalovaná reagovala ve vyjádření tak, že nerozumí žalobě ani jazyku soudu, je cizinkou (má rakouské státní občanství a hovoří jen německy a základním způsobem anglicky) a proto nemůže nijak reagovat. Soud byl nicméně toho názoru, že je v řízení povinné zastoupení advokátem a je věcí každého, aby si vzal českého advokáta, který bude hájit jeho zájmy v řízení a bez dalšího v řízení dále pokračoval. Krátce po zahájení řízení se navíc paní Ortner odstěhovala do Prahy na adresu Myslbekovo nám. 31/2 a proto bude na místě věc postoupit příslušnému soudu Obvodnímu soudu pro Prahu 8. Úkoly 1. Je názor soudu, že žalovaná musí být zastoupena českým advokátem správný? 2. Pokud máte za to, že poté, co žalovaná soudu oznámila, že nerozumí žalobě ani jazyku soudu, je na místě nějaký procesní postup, vyhotovte tomu odpovídající rozhodnutí. Pokud máte za to, že nikoliv, vyhotovte předvolání k jednání. 3. Je v řešené věci Městský soud v Brně místně příslušný? Jaký vliv má na řízení to, že se žalovaná po zahájení řízení odstěhovala do Prahy? řešení 1. Je názor soudu, že žalovaná musí být zastoupena českým advokátem správný? V civilním soudním řízení není povinnost zastoupení advokátem, s výjimkou dovolacího řízení. V ustanovení § 241 odst. 1 o. s. ř. se uvádí, že musí být dovolatel zastoupen advokátem nebo notářem, pokud sám nemá právnické vzdělání. Takové ustanovení v řízení před soudem prvního stupně a odvolacím soudem chybí. Strana tedy v těchto řízeních může jednat sama, ať už je nebo není cizincem. Samozřejmě se jí nebrání, aby se – na bázi dobrovolnosti – nechala advokátem zastoupit na základě plné moci (§ 24 o. s. ř.). Názor soudu tedy nelze považovat za správný. 2. Pokud máte za to, že poté, co žalovaná soudu oznámila, že nerozumí žalobě ani jazyku soudu, je na místě nějaký procesní postup, vyhotovte tomu odpovídající rozhodnutí. Pokud máte za to, že nikoliv, vyhotovte předvolání k jednání. Součástí práva na spravedlivý proces je rovnost zbraní v procesu, která se promítá do požadavku, aby měli účastníci stejnou příležitost k uplatnění svých práv. Kromě jiného je v zásadě rovnosti účastníků zahrnuto také právo jednat před soudem ve své mateřštině. Za tím účelem je třeba stanovit účastníkovi, který nerozumí jazyku soudu, tlumočníka, jakmile potřeba ustanovení tlumočníka v řízení vyjde najevo (§ 18 odst. 2 o. s. ř.). Na místě je tedy, aby soud ustanovil žalované tlumočníka. č. j. 20 C 89/2020-87 USNESENÍ Městský soud v Brně rozhodl JUDr. Evou Kaupovou ve věci žalobce/žalobkyně: Jarmily Kopečkové, bytem v Brně, Králova 78/10, proti žalovanému/žalované: Hanah Ortner, bytem v Brně, Družstevní 89/1 o zaplacení 80 000 Kč, o ustanovení tlumočníka, takto: Soud ustanovuje Mgr. Hanu Kolouchovou tlumočníkem z jazyka německého. Tlumočníku se ukládá, aby provedl tlumočnický úkon písemně ve 2 vyhotoveních do 4 dnů od doručení tohoto usnesení a současně být přítomen u úkonu soudu k němuž bude předvolán. Tlumočnický úkon není žádán jako spěšný. Úkolem tlumočníka je přeložit žalobu přiloženou k tomuto usnesení a dostavit se na jednání soudu, o jehož termínu bude vyrozuměn v samostatném usnesení. Tlumočník je povinen provést tlumočnický úkon ve stanovené lhůtě; ze závažných důvodů může soud požádat o její prodloužení. Neprovede-li tlumočník do uplynutí stanovené lhůty stanovený tlumočnický úkon, může mu být uložena pořádková pokuta až do výše 50 000 Kč. Opožděné provedení tlumočnického úkonu může mít za následek snížení odměny až na polovinu. Tlumočník může odepřít provedení tlumočnického úkonu, nepatří-li vymezený úkol do oboru jeho tlumočnické činnosti, nebo kdyby provedením tlumočnického úkonu způsobil nebezpečí trestního stíhání sobě nebo osobám blízkým. O důvodnosti odepření provedení tlumočnického úkonu rozhoduje soud. Pokud tlumočník nesprávně, hrubě zkresleně nebo neúplně tlumočí nebo písemně překládá nebo uvede-li nepravdu o okolnosti, která má význam pro rozhodnutí, nebo zamlčí-li takovou okolnost, spáchá tím trestný čin (§ 347 zák. č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku). Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání/dovolání přípustné. Nesplní-li povinný/povinná dobrovolně povinnost uloženou mu/jí ve výroku II. tohoto usnesení, může se stát domáhat podle tohoto usnesení nařízení výkonu rozhodnutí. Tlumočník je vyloučen z výkonu funkce, jestliže lze mít pro jeho poměr k věci, k účastníkům řízení nebo k jejich zástupcům pochybnost o jeho nepodjatosti. Jakmile se tlumočník dozví o skutečnostech, pro které je vyloučen, je povinen to neprodleně oznámit soudu. Účastníci řízení se mohou vyjádřit k osobě tlumočníka ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení. O tom, zda je tlumočník vyloučen, rozhodne soud. V Brně dne 8. 4. 2021 JUDr. Eva Kaupová, samosoudkyně 3. Je v řešené věci Městský soud v Brně místně příslušný? Jaký vliv má na řízení to, že se žalovaná po zahájení řízení odstěhovala do Prahy? Příslušnost soudu rozlišujeme věcnou, místní a funkční. Pravidla věcné příslušnosti (§ 9 o. s. ř.) udávají, které soudy jsou příslušné projednat a rozhodnout věc jako soudy prvního stupně. Funkční příslušnost určuje dělení působnosti mezi soudy různých článků soudní soustavy při projednání jedné a téže věci, resp. určuje, který soud rozhoduje o opravných prostředcích. Místní příslušnost pak vymezuje který ze soudů stejného článku soudní soustavy v rámci věcné příslušnosti bude věc projednávat a rozhodovat – rozhodující se jde územní obvod soudu vymezený přílohami zákona o soudech a soudcích. Místní příslušnost můžeme dále rozlišit na obecnou a zvláštní (zvláštní potom na výběr danou - § 87 o. s. ř. – a výlučnou - § 88 o. s. ř.). Obecná místní příslušnost udává, že k řízení je příslušný obecný soud, tj. obecný soud žalovaného – u fyzické osoby zpravidla soud, v jehož obvodu má své bydliště (§ 85 o. s. ř.). Soud však podmínky věcné a místní příslušnosti soudu zkoumá pouze ve vztahu k okolnostem, které jsou zde v době zahájení řízení (zásada perpetuatio fori vyjádřená v § 11 odst. 1 o. s. ř.). Je proto nerozhodné, pokud se tyto okolnosti po zahájení řízení změní. V řešené věci je věcně příslušný okresní soud (§ 9 odst. 1, nejde totiž o žádnou věc, která by byla uvedena v § 9 odst. 2 o. s. ř.). S ohledem na bydliště žalované při zahájení řízení pak bude místně příslušný Městský soud v Brně (plnící funkci okresního soudu), neboť žalovaná má bydliště v jeho obvodu (srov. § 9 odst. 2 zákona o soudech a soudcích). Jestliže se žalovaná po zahájení řízení odstěhovala do obvodu jiného soudu, neznamená to, že by se měnila soudní příslušnost s ohledem na to, že podmínky jejího zkoumání se vztahují k okamžiku zahájení řízení. Na řízení tedy nemá bez dalšího vliv to, že se žalovaná po zahájení řízení odstěhovala do Prahy.