Ústav soudního lékařství Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně a Lékařské fakulty Masarykovy univerzity1 Postup při úmrtí a pitvy MUDr. Mgr. Tomáš Vojtíšek, Ph.D. Právní prameny ̶ Zákon o zdravotních službách, č. 372/2011 Sb., od 1. 4. 2012 ̶ Trestní řád, č. 141/1961 Sb. (TŘ) ̶ Občanský zákoník, č. 89/2012 Sb., od 1. 1. 2014 (NOZ), novela 460/2016 Sb., od 28. 2. 2017 ̶ Transplantační zákon, č. 285/2002 Sb. ̶ Zákon o pohřebnictví, č. 256/2001 Sb. ̶ JIŽ NE: Vyhláška o postupu při úmrtí a pohřebnictví č. 19/1988 Sb., ZRUŠENO – pozor skripta! PITVY A NOVÝ OBČANSKÝ ZÁKONÍK Ochrana lidského těla po smrti § 113 (1) Člověk má právo rozhodnout, jak bude po jeho smrti naloženo s jeho tělem. (2) Provést pitvu nebo použít lidské tělo po smrti bez souhlasu zemřelého lze jen, pokud tak stanoví jiný zákon. POSTUP PŘI ÚMRTÍ A PITVY ZÁKON O ZDRAVOTNÍCH SLUŽBÁCH Zákon o zdravotních službách Část sedmá Nakládání s odejmutými částmi lidského těla, tělem zemřelého, postup při úmrtí a pitvy Významná novela č. 147/2016 Sb., účinná od 1. 7. 2016. Úkony na těle zemřelého Taxativní výčet (§ 79 ZZS): a) prohlídka těla zemřelého b) pitva, včetně odběru biologického materiálu pro diagnostické účely c) odběr orgánů dle transplantačního zákona d) odběr tkání a buněk určených k použití u člověka e) odběr částí lidského těla pro vědu a výzkum f) vyjmutí implantabilních zdravotnických prostředků, je-li to účelné; vyjímání stomatologických pevných protetických výrobků je zakázáno g) další úkony stanovené zákonem o pohřebnictví Časová hranice 2 hodin! Výjimky! (a, c + soudní pitva) Postup při úmrtí – oznámení úmrtí Oznamovací povinnost u úmrtí mimo zdravotnické zařízení má každý, kdo se o úmrtí dozvěděl nebo nalezl tělo zemřelého nebo jeho část a neví, zda úmrtí nebo nález těla nebo jeho části již bylo oznámeno. Oznamuje se prohlížejícímu lékaři nebo na linku 112. Prohlídka těla zemřelého Provádí se vždy (bez ohledu na místo úmrtí), jejím účelem je: 1. zjištění smrti 2. zjištění pravděpodobného data a času smrti 3. zjištění pravděpodobné příčiny smrti 4. určení, zda bude provedena pitva 5. v rámci prohlídky se provede označení těla zemřelého Prohlídku těla zemřelého vykonává výhradně lékař! Prohlížející lékař Povinnost zajistit prohlídku těla zemřelého má při úmrtí mimo zdravotnické zařízení: - registrující praktický lékař (pro dospělé, pro děti a dorost) - lékař LPS, nebo lékař/poskytovatel na základě smlouvy s krajem (např. 1. KORONERSKÁ, s.r.o.) - lékař zdravotnické záchranné služby (při poskytování přednemocniční neodkladné péče) Při úmrtí ve zdravotnickém zařízení má tuto povinnost nemocniční lékař Prohlížející lékař – oznamovací povinnost vůči pozůstalým Prohlížející lékař informuje o úmrtí osobu blízkou zemřelému; pokud není známa, tak Policii ČR, za účelem vyhledání osoby blízké a předání informace o úmrtí Prohlížející lékař – oznamovací povinnost vůči Policii ČR !!! Prohlížející lékař informuje PČR, jde-li o: 1. podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem nebo sebevraždou; 2. zemřelého neznámé totožnosti; 3. úmrtí, ke kterému došlo za nejasných okolností Dále má prohlížející lékař povinnost zdržet se zničení nebo poškození stop Tato povinnost platí i pro úmrtí v nemocnici!!! Prohlížející lékař - dokumentace Prohlížející lékař vždy vyplní List o prohlídce těla zemřelého V případě určení provedení zdravotní pitvy je prohlížející lékař dále povinen vyplnit i Průvodní list ke zdravotní pitvě Prohlížející lékař - pitva O provedení pitvy rozhoduje primárně prohlížející lékař tzv. určením provedení pitvy Prohlížející lékař určuje provedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy, a to výhradně v případech uvedených v zákoně v tzv. katalogu povinných pitev (!) Jiné druhy pitev (soudní pitvu, anatomickou pitvu) prohlížející lékař není oprávněn nařizovat!!! Druhy pitev v ČR Patologicko-anatomické (za účelem zjištění základní nemoci a dalších nemocí, komplikací zjištěných nemocí a k ověření klinické diagnózy a léčebného postupu u osob zemřelých ve zdravotnickém zařízení smrtí z chorobných příčin) Zdravotní (za účelem zjištění příčiny smrti a objasnění dalších ze zdravotního hlediska závažných okolností a mechanismu úmrtí u osob, které zemřely mimo zdravotnické zařízení nebo v něm náhlým, neočekávaným nebo násilným úmrtím, včetně sebevraždy) Druhy pitev v ČR II Soudní (při podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem, a to podle jiného právního předpisu) Anatomické (k výukovým účelům nebo pro účely vědy a výzkumu v oblasti zdravotnictví) Povinné patologicko-anatomické pitvy a) u žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí b) u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu c) u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku d) u pacientů, kteří zemřeli při operaci, při nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikací navazující na operaci nebo nechirurgický intervenční výkon nebo při úvodu do anestézie e) jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům Povinné patologicko-anatomické pitvy f) v případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebo v případě podezření na tyto skutečnosti g) v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka h) v případě, kdy není dostatečně objasněna příčina smrti, základní nemoci, dalších nemocí nebo jejich komplikací nebo klinická diagnóza Povinné pitvy zdravotní a) při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nedošlo ke stanovení příčiny smrti nebo nebyla příčina smrti dostatečně objasněna b) při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy c) při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo osoba blízká zemřelému d) při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek e) u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence Pravidla pro určování pitev Patologicko-anatomické pitvy lze určovat pouze u hospitalizovaných pacientů s chorobnou příčinou smrti Při úmrtí mimo zdravotnické zařízení nebo při násilném úmrtí (ze zevních příčin) lze určit provedení pouze zdravotní pitvy Pitvy se určují právě tehdy, pokud se jedná o případ z katalogu povinných pitev; provádějí se i bez souhlasu zemřelého Jde-li současně o povinnou pitvu patologicko-anatomickou a zdravotní, provede se pitva zdravotní! Přerušení pitvy Pokud v rámci pitvy (vyjma soudní) nastane podezření, že úmrtí bylo způsobeno trestným činem, nebo že okolnosti úmrtí jsou nejasné, pitva se přeruší. Tuto skutečnost oznámí poskytovatel neprodleně Policii České republiky; pokud orgán činný v trestním řízení nenařídí do 2 hodin od tohoto oznámení pitvu podle jiného právního předpisu, může poskytovatel přerušenou pitvu dokončit. Absolutně a relativně povinné pitvy U některých položek katalogu povinných pitev je za splnění určitých podmínek možná výjimka a je možné rozhodnout o jejich neprovedení. Tyto pitvy se označují jako relativně povinné, kdy rozlišujeme: 1. pitvy povinné relativně z odborných důvodů 2. pitvy povinné relativně z důvodu nesouhlasu s pitvou Ostatní položky katalogu tvoří tzv. absolutně povinné pitvy (musí být provedeny vždy!) Relativně povinné pitvy z odborných důvodů Prohlížející lékař je povinen vždy určit provedení tohoto typu pitvy, ale pověřený lékař pracoviště provádějící pitvu může rozhodnout o jejím neprovedení, pokud při dodatečném odborném posouzení je příčina úmrtí zřejmá Relativně povinné pitvy z důvodu nesouhlasu s pitvou Položky katalogu povinných pitev, u kterých může prohlížející lékař i pověřený lékař pracoviště provádějící pitvu rozhodnout o jejich neprovedení za současného splnění dvou podmínek: 1. zemřelý za svého života vyslovil prokazatelný nesouhlas s pitvou nebo osoby jemu blízké požádali o neprovedení pitvy a 2. příčina úmrtí je zřejmá Typy pitev - graficky Absolutně povinné Relativně povinné z odborných důvodů Relativně povinné z důvodu nesouhlasu s pitvou POZOR!: všechny pitvy relativně povinné z důvodu nesouhlasu s pitvou jsou současně relativně povinné i z odborných důvodů!!! (Nikoliv naopak!) AP RPOD RPNS Povinné patologicko-anatomické pitvy a) u žen, které zemřely v souvislosti s těhotenstvím, porodem, potratem, umělým přerušením těhotenství nebo v šestinedělí b) u plodů z uměle přerušených těhotenství provedených z důvodů genetické indikace nebo indikace vrozené vývojové vady plodu c) u dětí mrtvě narozených a u dětí zemřelých do 18 let věku d) u pacientů, kteří zemřeli při operaci, při nechirurgickém intervenčním výkonu, v souvislosti s komplikací navazující na operaci nebo nechirurgický intervenční výkon nebo při úvodu do anestézie e) jestliže byl z těla zemřelého proveden odběr orgánu pro účely transplantací, tkání nebo buněk pro použití u člověka nebo odebrána část těla pro výzkum nebo k výukovým účelům AP AP RPNS RPNS RPNS Povinné patologicko-anatomické pitvy f) v případě, že k úmrtí došlo v souvislosti se závažnou nežádoucí příhodou při klinickém hodnocení humánního léčivého přípravku nebo s nežádoucí příhodou při klinických zkouškách zdravotnického prostředku nebo v souvislosti s ověřováním nových poznatků použitím metod, které dosud nebyly v klinické praxi na živém člověku zavedeny, nebo v případě podezření na tyto skutečnosti g) v případě podezření, že k úmrtí došlo v souvislosti s odběrem orgánu za účelem transplantace nebo tkání nebo buněk pro použití u člověka h) v případě, kdy není dostatečně objasněna příčina smrti, základní nemoci, dalších nemocí nebo jejich komplikací nebo klinická diagnóza AP AP RPOD Povinné pitvy zdravotní a) při náhlých a neočekávaných úmrtích, jestliže při prohlídce těla zemřelého nedošlo ke stanovení příčiny smrti nebo nebyla příčina smrti dostatečně objasněna b) při všech násilných úmrtích včetně sebevraždy c) při podezření, že úmrtí může být v příčinné souvislosti s nesprávným postupem při poskytování zdravotních služeb, které vyslovil zdravotnický pracovník zúčastněný na poskytování zdravotních služeb, lékař, který provedl prohlídku těla zemřelého, nebo osoba blízká zemřelému d) při podezření, že úmrtí mohlo být způsobeno v souvislosti se zneužíváním návykových látek e) u osob, které zemřely ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody nebo zabezpečovací detence AP AP RPOD RPNS RPNS Nesouhlasy s pitvou – ÚSL Brno 0 2 4 6 8 10 12 2012 2013 2014 2015 9 11 10 8 V průměru je na ÚSL v Brně rozhodnuto o neprovedení relativně povinné pitvy z důvodu nesouhlasu s pitvou u 0,5 % zemřelých ročně. O rozhodnutí o neprovedení zdravotní pitvy je poskytovatel v oboru soudní lékařství povinen informovat Policii České republiky!!! Rozhodnutí o provedení pitvy neurčené prohlížejícím lékařem Poskytovatel provádějící pitvu může rozhodnout o provedení patologicko-anatomické nebo zdravotní pitvy, i když nebyla určena lékařem provádějícím prohlídku těla zemřelého!!! Diskuze? Diskuzní fórum…