Celní právo pro EFP Dana Šramková l lCo je to celní právo? l lCelní právo a celní správa v lČR, lEU, lve světě (WCO) l Co je to celní právo v podmínkách EU lRůzné názory i v rámci odborné veřejnosti: l lSoučást FP? lSoučást SP? lSoučást práva mezinárodního obchodu? lSoučást práva EU? l l Tedy: lExistuje vlastně „celní právo“? CLO: Pojem lCharakteristika: lPovinná platba sui generis lStanovená právními předpisy lVybírána v přímé souvislosti s přechodem zboží přes st. hranici lOd osob, lkteré zboží dováží/vyváží či lpro které je zboží dováženo/vyváženo CLO: Pojem l l lVeřejná dávka, jež se platí za zboží, které přechází přes celní hranice určitého státu (resp. celního území) l Funkce cla lFiskální: lpříjem rozpočtu lpo vstupu do EU pokles (členským státům navíc zůstává jen část – 25%) lObchodně-politická: lnástroj hospodářské politiky lvýznam při vyjednávání l Clo vs. daň lClo - dávka ne/odlišná od daně ? l l? Jaké je členění fiskální části finančního práva: lClo vs. „daň“ sensu stricto l l? Clo z pohledu § 2 odst. 3 daňového řádu: lClo vs. „daň“ sensu lato l §Daní se pro účely tohoto zákona rozumí §a) peněžité plnění, které zákon označuje jako daň, clo nebo poplatek, §b) peněžité plnění, pokud zákon stanoví, že se při jeho správě postupuje podle tohoto zákona, §c) peněžité plnění v rámci dělené správy. l l Význam celnictví v ČR dnes lPřechody z EU do zahraničí v ČR: lmezin. letiště, vyclívací pošta lPřeprava zboží v režimu tranzit vyclívaného až v ČR lVývozy z ČR zásadně proclívány u vnitrozemského CÚ lSvobodná pásma, svobodné sklady uvnitř unie l l Mezinárodní smlouvy lustavující zóny volného obchodu: lskupina dvou nebo více celních území lNAFTA, ESVO, CEFTA lo zřízení celní unie: lnahrazení dvou nebo více celních území jediným celním územím lVšeobecná dohoda o clech a obchodu – GATT 1994 Právní úprava EU l lPřímo aplikovatelné předpisy EU (zejm. hmotněPN): l lTěžiště: celní kodex (viz dále) l l lČlenským státům ale ponechána úprava: l lOrganizace CS, postavení celníka lPodstatná část regulace procesu l Základní předpis celního práva EU lCelní kodex Unie - Nařízení EP a Rady (EU) č. 952/2013 lNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2015/2446 (doplnění kodexu) lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 2015/2447 lNařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 2016/341(doplnění kodexu) Vymezení celních předpisů dle celního kodexu EU la) kodex a ustanovení, která jej doplňují nebo provádějí, přijatá na úrovni Unie nebo na vnitrostátní úrovni; a) lb) společný celní sazebník; l lc) právní předpisy o systému Unie pro osvobození od cla; l ld) mezinárodní dohody obsahující celní ustanovení, pokud jsou tato ustanovení použitelná v Unii. Prováděcí a další předpisy EU l l lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 80/2012, kterým se vydává seznam biologických a chemických látek uvedený v čl. 53 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla l lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1224/2011 k článkům 66 až 73 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1225/2011 k článkům 42 až 52 a článkům 57 a 58 nařízení Rady (ES) č. 1186/2009 o systému Společenství pro osvobození od cla l lNařízení Komise (EHS) č. 3915/88, kterým se provádí článek 63c nařízení Rady (EHS) č. 918/83 o systému Společenství pro osvobození od cla l lProváděcí nařízení Komise (EU) č. 1352/2013, kterým se zavádějí formuláře upravené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány l l l Předpisy ČR - zákony lZákon č. 242/2016 Sb., celní zákon lZákon č. 17/2012 Sb., o Celní správě České republiky lZákon č. 18/2012 Sb. (změnový) lZákon č. 594/2004 Sb., jímž se provádí režim Evropských společenství pro kontrolu vývozu zboží a technologií dvojího užití lZákon č. 440/2003 Sb., o nakládání se surovými diamanty, o podmínkách jejich dovozu, vývozu a tranzitu a o změně některých zákonů lZákon č. 500/2004 Sb., správní řád lZákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích lZákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě l Předpisy ČR – NV a vyhlášky lNV č. 244/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona v oblasti statistiky lNV č. 344/2010 Sb., o stanovení formulářů žádosti o individuální a souhrnné vývozní povolení, žádosti o povolení k poskytnutí zprostředkovatelských služeb a žádosti o mezinárodní dovozní certifikát pro zboží a technologie dvojího užití lVyhláška č. 245/2016 Sb., k provedení některých ustanovení celního zákona lVyhláška č. 246/2016 Sb., o způsobu provádění osobní prohlídky celníkem lVyhláška č. 285/2012 Sb., o územních pracovištích celních úřadů, která se nenacházejí v jejich sídlech l lVyhláška č. 286/2012 Sb., o vnějším označení, odznacích, služebních stejnokrojích a zvláštním barevném provedení a označení služebních vozidel celní správy lVyhláška č. 287/2012 Sb., o stanovení vzorů žádostí a formulářů používaných při výměně operativních informací s členskými státy Evropské Unie a v rámci policejní spolupráce prováděné orgány Celní správy České republiky lVyhláška MZV č. 157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích lVyhláška MZV č. 160/1988 Sb., o Mezinárodní úmluvě o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží a Protokol o její změně lVyhláška MZV č. 32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích lVyhláška č. 422/2012 Sb., o stanovení minimální prahové hodnoty pro počet a objem dovozních operací, které jsou dostatečné pro vydání osvědčení schváleného hospodářského subjektu lVyhláška Ministerstva dopravy č. 478/2000 Sb., kterou se provádí zákon o silniční dopravě EORI l​​Jedinečný identifikátor pro styk s celní správou od 1.7.2009 dle nařízení Komise (ES) č. 312/2009 lEORI číslo může být přiděleno pouze hospodářskému subjektu s právní subjektivitou. lO přidělení EORI čísla si hospodářský subjekt požádá v členském státě, v němž má své sídlo. Pokud subjekt nemá v žádném členském státě sídlo, požádá o přidělení EORI čísla v tom členském státě, v kterém bude poprvé podávat celní deklaraci. lV České republice jsou EORI čísla přidělována na celních úřadech. Celní území lCelní území – není zcela totožné s územím členských států EU l lnapř. l- Ostrov Helgoland (SRN) l+ Monako Celní status lstatus zboží vyjadřující, že se jedná: l lo zboží Unie nebo l lo zboží, které není zbožím Unie Ad Zboží Unie la) zboží zcela získané na celním území Unie, k němuž nebylo přidáno zboží dovezené ze zemí či území mimo celní území Unie; a) lb) zboží přepravené na celní území Unie ze zemí či území mimo toto území a propuštěné do volného oběhu; l lc) zboží získané nebo vyrobené na celním území Unie buď zcela ze zboží uvedeného v písmenu b), nebo ze zboží uvedeného v písmenech a) a b). Ad Zboží, které není zbožím Unie lzboží jiné než zboží Unie (viz předchozí snímek) lnebo zboží, které ztratilo svůj celní status zboží Unie. l lZboží, které není zbožím Unie, musí být od okamžiku předložení celnímu úřadu dočasně uskladněno. Předpoklad celního statusu zboží Unie lVeškeré zboží na celním území Unie se považuje za zboží, které má celní status zboží Unie, nezjistí-li se, že zboží není zbožím Unie. l lVe zvláštních případech je třeba celní status zboží Unie prokázat. lV zvláštních případech nemá zboží zcela získané na celním území Unie celní status zboží Unie, pokud bylo získáno ze zboží v dočasném uskladnění nebo zboží propuštěného do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění, dočasného použití nebo aktivního zušlechťovacího styku. Ztráta celního statusu zboží Unie la) opustí-li celní území Unie, pokud se nepoužijí pravidla týkající se vnitřního tranzitu; lb) bylo-li zboží propuštěno do režimu vnějšího tranzitu, uskladnění nebo aktivního zušlechťovacího styku, pokud to celní předpisy dovolují; lc) bylo-li zboží propuštěno do režimu konečného užití a následně bylo buď přenecháno ve prospěch státu, nebo zničeno, přičemž po něm zůstal odpad; ld) je-li po propuštění zboží zrušena platnost celního prohlášení s návrhem na propuštění do volného oběhu. Co se zbožím? lPropuštění do celního režimu l lJiné varianty: lzničení zboží podle článku 197; lprodej zboží podle čl. 198 odst. 1; lpřenechání zboží ve prospěch státu podle článku 199. Propuštění zboží do celního režimu l1. Veškeré zboží, které má být propuštěno do celního režimu, s výjimkou režimu svobodného pásma, musí být uvedeno v celním prohlášení, které je příslušné pro daný celní režim. l l2. Ve zvláštních případech lze podat celní prohlášení jinými způsoby, než je metoda elektronického zpracování dat. l l3. Zboží Unie navržené v prohlášení k vývozu, k propuštění do režimu vnitřního tranzitu Unie nebo pasivního zušlechťovacího styku je pod celním dohledem od okamžiku přijetí celního prohlášení uvedeného v odstavci 1 až do okamžiku, kdy opustí celní území Unie nebo je přenecháno ve prospěch státu nebo zničeno nebo kdy je platnost celního prohlášení zrušena. Celní režimy lPropuštění do volného oběhu lZvláštní režimy: lTranzit: vnější a vnitřní lUskladnění: uskladnění v celním skladu a svobodná pásma lZvláštní účel: dočasné použití a konečné použití lZušlechtění: aktivní zušlechťovací styk a pasivní zušlechťovací styk lVývoz (režim vývozu pro zboží Unie; u zboží neunijního se jedná o tzv. zpětný vývoz) Propuštění do volného oběhu lNejtypičtější lZboží se stává po propuštění do tohoto režimu zbožím Unie lStandardně spojeno s úhradou dovozního cla Proč zvláštní režimy? lNapř. pro hospodářský účinek lDosažení kýženého, aniž by předmětné zboží podléhalo: ldovoznímu clu; ljiným poplatkům stanoveným dalšími příslušnými platnými předpisy; lobchodněpolitickým opatřením, pokud tato opatření nezakazují vstup zboží na celní území Unie nebo jeho výstup z tohoto územ Ad Tranzit lVnitřní tranzit – umožňuje přepravu zboží, které není zbožím Unie, mezi dvěma místy na celním území Unie. l lVnější tranzit - umožňuje přepravu zboží Unie mezi dvěma místy na celním území Unie přes zemi nebo území mimo toto celní území beze změny jeho celního statusu. Ad Tranzit lPřeprava v rámci tranzitu se uskutečňuje jedním z těchto způsobů: lv režimu vnějšího/vnitřního tranzitu Unie lv souladu s Úmluvou TIR lv souladu s Úmluvou ATA/Istanbulskou úmluvou lna podkladě Rýnského manifestu (článek 9 Revidované úmluvy pro plavbu na Rýně) l na podkladě formuláře 302 v rámci Dohody mezi stranami Severoatlantické smlouvy o statusu jejich ozbrojených sil, podepsané v Londýně dne 19. června 1951 lv rámci poštovního systému v souladu s akty Světové poštovní unie, pokud je zboží přepravováno držiteli nebo pro držitele práv a povinností vyplývajících z těchto aktů. l Ad Uskladnění lUskladnění v celním skladu nebo umístění do svobodného pásma lZboží Unie může být propuštěno do režimu uskladnění v celním skladu nebo může být umístěno do svobodného pásma: lv souladu se zvláštními předpisy Unie lnebo proto, aby se na ně vztahovalo rozhodnutí o vrácení nebo prominutí dovozního cla. lUskladnění není časově omezeno Ad Uskladnění lUskladnění v celních skladech: lRežim uskladnění v celním skladu umožňuje skladovat zboží, které není zbožím Unie, v prostorách nebo na jiných místech schválených pro tento režim celními orgány a pod celním dohledem ("celní sklady"). lCelní sklady může pro celní skladování zboží použít jakákoli osoba ("veřejný celní sklad") nebo mohou být provozovány držitelem povolení k provozování celního skladu ("soukromý celní sklad"). lJe-li to hospodářsky odůvodněné a není-li tím nepříznivě dotčen celní dohled, mohou celní orgány povolit, aby v celním skladu došlo ke zpracování zboží v režimu aktivního zušlechťovacího styku nebo v režimu konečného užití, a to za podmínek stanovených uvedenými režimy. Ad Zvláštní účel lDočasné použití nebo konečné užití lDočasné užití: lPro zboží, které není zbožím Unie a které má být zpětně vyvezeno, podléhalo na celním území Unie zvláštnímu účelu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla lZboží nemá být kromě běžného snížení hodnoty způsobeného jeho používáním nijak změněno lDočasnost – max. 24 měsíců Ad Zušlechtění lAktivní zušlechťovací styk: lUmožňuje, aby pro účely jedné nebo několika zušlechťovacích operací na celním území Unie bylo použito zboží, které není zbožím Unie, lNapř. opravy či operace k zajištění dodržování technických požadavků na jeho propuštění do volného oběhu lStandardně max. 6 měsíců lLze i dočasný zpětný vývoz pro účely dalšího zpracování Ad Zušlechtění lPasivní zušlechťovací styk: lUmožňuje, aby zboží Unie bylo dočasně vyvezeno z celního území Unie za účelem zušlechťovacích operací. lZušlechtěné produkty, které jsou výsledkem zušlechtění tohoto zboží, mohou být na žádost (za splnění předepsaných podmínek) propuštěny do volného oběhu s úplným nebo částečným osvobozením od dovozního cla Organizační diagram Co je to „celní správa“? Celní správa Ve funkčním pojetí V organizačním pojetí Celní správa - organizace lZ pohledu národního: lSoustava orgánů daného státu: lCelní správa ČR (CÚ + GFŘ) l lZ pohledu unijního: lSoustavy orgánů jednotlivých členských států lPonecháno na národních právních úpravách lNení harmonizováno, „jen“ obdobné tendence l lZ pohledu globálního: lWorld Customs Organisation, WTO aj. lMezinárodní spolupráce celních správ l Proč o WCO? lClo coby jednu z dávek uvalovaných na zboží a služby lze považovat za výrazný faktor ovlivňující mezinárodní obchod. l lJe třeba brát v potaz nejen EU, ale i aspekty celosvětové. l lPředpisy připravené na půdě WCO jsou inspirací pro EU. l lWCO v současnosti: l l„Světová celní organizace“ (World Customs Organisation – WCO) je název pracovní lRada pro celní spolupráci (the Customs Co-operation Council – CCC) - oficiální název lcelosvětová mezivládní organizace se sídlem v Bruselu l181 členských zemí = většina celních správ lzahrnuje země s podílem přes 98 % celosvětového obchodu Cíle a funkce WCO lHlavním cílem WCO je zjednodušování a harmonizace celních postupů. l lMezi funkce WCO lze v souladu s všeobecným cílem: lStudium všech otázek týkajících se spolupráce v celních věcech. lRozbory technické stránky celních systémů včetně souvisejících ekonomických činitelů. lCílem WCO v této oblasti je navrhnout svým členům praktická opatření k získání co nejvyššího možného stupně harmonizace a sjednocení celních systémů a procedur. lVypracování návrhů mezinárodních smluv či jejich změn. lWCO následně doporučuje jejich přijetí zúčastněným vládám. l lTvorba doporučení k zajištění jednotné interpretace a aplikace smluv uzavřených v rámci činností WCO a v rámci problematiky úmluv týkajících se názvosloví pro třídění zboží v celních tarifech a určování celní hodnoty zboží. lFormulace doporučení k řešení případných sporů z úmluv. lWCO v roli smírčího orgánu pro urovnání sporů, které by mohly vzniknout ve věci výkladu nebo provádění úmluv. lZúčastněné strany se mohou společnou dohodou předem zavázat, že přijmou doporučení Rady jako závazná. lZajištění předávání a rozšiřování informací týkajících se celních předpisů a celní techniky. lPoskytování informací a poradenství v celních záležitostech zúčastněným vládám lz vlastního podnětu nebo lna jejich žádost. lSpolupráce s jinými mezivládními organizacemi ve všech oblastech spadajících do působnosti WCO (např. s WTO). l WCO - příklady činnosti ludržuje mezinárodní harmonizovaný systém celní nomenklatury a podílí se na zajištění realizace dohody WTO o celní hodnotě a pravidlech původu zboží. l15. prosince 1950 vyjednána Úmluva o nomenklatuře pro třídění zboží v celních tarifech, l14. června 1983 nahrazena Mezinárodní úmluvou o harmonizovaném systému popisu a číselného označování zboží („harmonizovaný systém“). WCO - příklady činnosti lKombinovaná nomenklatura znamená jednotný systém třídění a označování zboží, který je nezávislý na jednotlivých jazycích používaných ve světě. K číselným kódům, které jsou univerzálně srozumitelné, je možné přiřadit slovní popis zboží v libovolném jazyce. lHarmonizovaný systém pak představuje klasifikaci zboží na základě číselných kódů, která je užívána v řadě států světa. Tyto kódy slouží k zařazení zboží do příslušné celní sazby. Vedle celního řízení se však kódy nomenklatury běžně využívají mj. v oblasti nepřímých daní – např. k určení vybraných druhů zboží, které podléhají spotřebním daním. lZ mezinárodního harmonizovaného systému celní nomenklatury v rámci EU vychází Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o Společném celním sazebníku WCO - příklady činnosti lÚmluva o dočasném použití zboží, která byla projednána v rámci WCO a uzavřena v Istanbulu dne 26. června 1990: ltýká se dočasného dovozu zboží a upravuje „karnet ATA“. lNázev „ATA“ je zkratkou francouzských a anglických slov „Addmission temporaire / temporary admission“. lJedná se o mezinárodní celní doklad pro dočasný vývoz a dovoz zboží, který usnadňuje celní odbavení a manipulaci s vyváženým zbožím. Karnet ATA je vhodné použít při dočasných vývozech a dovozech lvzorků zboží za účelem rozšíření obchodních aktivit, lpředmětů pro účely výstav a veletrhů či lprofesionálního vybavení (např. nástrojů pro lékaře, aparatur pro umělce nebo zařízení pro archeology a jiné vědecké pracovníky). lhttp://www.komora.cz/podpora-exportu-a-zahranicni-vztahy/exportni-dokumenty/ata-karnety/ata-karnet y.aspx WCO - příklady činnosti lStejně jako WCO se na přijetí řady dokumentů podílí i další organizace, např. Hospodářská komise OSN pro Evropu, pod jejíž záštitou byly vyjednány a přijaty tři důležité dohody. lŠlo o: l lCelní úmluvu o mezinárodní přepravě zboží na podkladě karnetu TIR (tzv. „Úmluva TIR“) z roku 1975. lOperace TIR je však možná jen v zemích, které mají schválená záruční sdružení (k 1. lednu 2009 to bylo celkem 57 zemí). l„karnet TIR“ - celní prohlášení, na jehož základě je možné v rámci systému TIR provádět tranzitní přepravu zboží ve schválených vozidlech nebo kontejnerech pod celní závěrou. Zboží je pak v praxi kontrolováno pouze na počátku a konci cesty, zpravidla již není kontrolováno v zemích tranzitu. Karnety distribuuje vnitrostátním záručním sdružením Mezinárodní unie silniční dopravy (International Road Transport Union – IRU).