Trestněprávní postih kyberkriminality
odpovědnost za cizí obsah
21
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
6.2.2021

Primární a odvozená odpovědnost
•Primární – každý (v zásadě) nese odpovědnost za protiprávní obsah, který umístil na Internet
•Odvozená odpovědnost – odpovědnost za cizí obsah:
–ISP
–Uživatelé „podporovatelé“
–Uživatelé - konzumenti
•
–
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
2
6.2.2021

Role zprostředkovatelů - ISP
•Připojit se k Internetu lze jen prostřednictvím subjektů, které přístup na Internet umožňují; při
umístění obsahu na Internet využívají uživatelé často služeb jiných osob, které takový prostor
nabízejí
•realizované aktivity probíhají prakticky bez výjimky zprostředkovaně
•zprostředkovatelů je poměrně zásadní, neboť v jejich vůli (faktické moci) je to, zda uživatele
připojí, odpojí, jeho příspěvek v diskusi smažou, soubory odstraní apod. - „definiční autority“
•„poskytovatelé služeb informační společnosti“ (z.č. 480/2004 Sb.), „service provider“ (Směrnice
2000/31/ES)
•Information (popř. Internet) Service Provider“ (zkr.„ISP“)
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
3
6.2.2021

Směrnice o elektronickém obchodu
•Důvod regulace:
–Objektivní odpovědnost ISP (PO a podnikající FO za přestupky; civilní delikty); v některých
případech i subjektivní odpovědnost za nevědomou nedbalost (FO za přestupky, FO i PO za některé TČ)
–neudržitelnost konstrukce, že by ISP v každém případě odpovídal za uživatelův obsah
•Kontrolovat kvanta dat uživatelů
•Omezovat svobodu projevu (nikoliv veřejnou mocí, ale třetím subjektem)
–Odvrácená strana: úplné vyloučení odpovědnosti
•nebylo dostatečné pro ochranu zájmů jednotlivce i společnosti
•nelze vždy jednoduše zjistit identitu uživatele
•subjekty, jejichž práva jsou obsahem zasažena nebo ohrožena mají reálně možnosti bránit se
požadavkem na zdržení se dalšího šíření obsahu a na jeho odstranění vůči ISP
–Spravedlivé (?): limitované vyloučení odpovědnost ISP podle druhu poskytované služby
–
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
4
6.2.2021

Koncepce: Safe harbour
-pokud ISP dodrží definované podmínky, zůstává vyloučen z odpovědnostních vztahů
-Pokud ISP podmínky poruší a „vyplují“ z bezpečného přístavu, mohou být odpovědni
-„mohou“
-„Vyplutí z bezpečného přístavu“ samo o sobě odpovědnost nezakládá, ta je založena až v návaznosti
na podmínky odpovědnosti stanovené jinými právními předpisy.
-Pod režim bezpečných přístavů nespadají aktivní služby, při kterých je zřejmé, že ISP obsah
informací kontroluje
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
5
6.2.2021

Koncepce: Safe harbour
-Aktivní vs. pasivní služba
-pro vyloučení odpovědnosti za obsah nesmí poskytovatel hrát aktivní roli takové povahy, že by bylo
možné konstatovat, že uložená data zná či kontroluje
-C-324/09: optimalizaci prezentace nabídek k prodeji online nebo propagaci těchto nabídek
- C-236/08 až C-238/08:optimalizace pro vyhledávače naplňuje definiční znaky služby informační
společnosti a podstatná pro určení odpovědnosti poskytovatele služby je analýza role, kterou
poskytovatel systému placené optimalizace pro vyhledávače hraje při vypracování obchodního sdělení
připojeného k reklamnímu odkazu nebo při stanovení či výběru klíčových slov.
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
6
6.2.2021

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti
•se vztahuje na poskytovatele služeb informační společnosti = každá fyzická nebo právnická osoba,
která poskytuje některou ze služeb informační společnosti.
•Službou informační společnosti se rozumí jakákoliv služba
–a) poskytovaná elektronickými prostředky;
–b) na individuální žádost uživatele podanou elektronickými prostředky;
–c) zpravidla za úplatu.
–
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
7
6.2.2021

Zákon č. 480/2004 Sb., o některých službách informační společnosti
•Tři typy subjektů:
–poskytovatelé připojení (tzv. mere conduit neboli prostý přenos, či access provider - § 3 ZoNSIS,
čl. 12 Směrnice), tedy poskytovatel služby, jež spočívá v přenosu informací poskytnutých uživatelem
prostřednictvím sítí elektronických komunikací nebo ve zprostředkování přístupu k sítím
elektronických komunikací za účelem přenosu informací;
–poskytovatelé služeb spočívajících v automatickém meziukládání informací poskytnutých uživatelem
(tzv. caching - § 4 ZoNSIS, čl. 13 Směrnice);
–poskytovatelé služeb spočívající v ukládání (shromážďování) informací poskytnutých uživatelem
(tzv. hosting nebo storage - § 5 ZoNSIS, čl. 14 Směrnice).
–
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
8
6.2.2021

Access provider
•Nejnižší míra odpovědnosti
•Ten může být odpovědný jen pokud
–přenos sám iniciuje,
–zvolí uživatele přenášené informace, nebo
–zvolí nebo změní obsah přenášené informace.
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
9
6.2.2021

Poskytovatel cachingu
•vyšší míra odpovědnosti
•může odpovídat za obsah informací, jestliže:
–změní obsah informace,
–nevyhoví podmínkám přístupu k informaci,
–nedodržuje pravidla o aktualizaci informace, která jsou obecně uznávána a používána v příslušném
odvětví,
–překročí povolené používání technologie obecně uznávané a používané v příslušném odvětví s cílem
získat údaje o užívání informace, nebo
–ihned nepřijme opatření vedoucí k odstranění jím uložené informace nebo ke znemožnění přístupu k
ní, jakmile zjistí, že informace byla na výchozím místě přenosu ze sítě odstraněna nebo k ní byl
znemožněn přístup nebo soud nařídil stažení či znemožnění přístupu k této informaci.
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
10
6.2.2021

Host provider
•může být odpovědný za obsah uložených informací, jestliže
–mohl vzhledem k předmětu své činnosti a okolnostem a povaze případu vědět, že obsah ukládaných
informací nebo jednání uživatele jsou protiprávní,
–se dozvěděl prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním
jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění
nebo znepřístupnění takovýchto informací, nebo
–vykonává přímo nebo nepřímo rozhodující vliv na činnost uživatele.
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
11
6.2.2021

Povinnost dohlížet na obsah
•Ani jeden z uvedených subjektů nemá povinnost dohlížet na obsah jimi přenášených nebo ukládaných
informací, či aktivně vyhledávat skutečnosti a okolnosti poukazující na protiprávní obsah informace
(§ 6).
•Zákaz obecného dohledu však není podle judikatury SD EU překážkou tzv. speciálního (zvláštního)
dohledu. Česká úprava v § 6 jde patrně mimo rámec čl. 15 Směrnice, když nerozlišuje mezi dohledem
obecným i zvláštním. C-484/14
•
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
12
6.2.2021

Trestněprávní specifika
•Vyloučení odpovědnosti se tak týká i odpovědnosti trestní, a to bez ohledu na to, zdali jde o
obecnou nebo zvláštní povinnost konat.
•Např. Access provider tak nemůže být při dodržení pravidel pro bezpečný přístav trestný ani za
neoznámení či nepřekažení trestného činu. (což by patrně byl, kdyby nebylo této speciální právní
úpravy)
•Pokud však ISP překročí pravidla pro zachování bezpečného přístavu, nemůže se dovolávat vyloučené
odpovědnosti.
•musí být naplněny všechny znaky trestného činu včetně požadované formy zavinění.
•
•
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
13
6.2.2021

Trestněprávní specifika
•Nulíček, M. Nová evropská legislativa a její dopady na práva a povinnosti ISP. Právní rozhledy
9/2017, s. 317: „I přes případnou ztrátu bezpečného přístavu nelze dovozovat trestní odpovědnost za
spáchání trestného činu, neboť ISP nenaplňuje podmínky vzniku trestní odpovědnosti, a to i
s ohledem na absenci úmyslu.“
•NESOUHLASÍM!
•
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
14
6.2.2021

Trestněprávní specifika
•subjekt (pachatel): z hlediska právní formy často bude ISP právnickou osobou: zákon č. 418/2011
Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob… (§§ 6, 7, 8);
•jednání, může mít činnost ISP podobu konání.
•méně častou bude situace, kdy je ISP sám pachatelem, např. pro to, že protiprávní obsah sám
vytvořil.
•Častěji půjde o případy, kdy ISP sám protiprávní obsah nevytvořil, ale postupoval aktivně tak, že
se podílel na jeho šíření, např. sám inicioval přenos (porušení pravidel vyloučené odpovědnosti u
acces providera) nebo změnil obsah informace (porušení pravidel vyloučené odpovědnosti u cachingu)
nebo vykonával rozhodující vliv na činnosti uživatele (porušení pravidel vyloučené odpovědnosti u
host providera).
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
15
6.2.2021

Trestněprávní specifika
•Jelikož zákon v některých případech ukládá ISP povinnost konat (týká se jen cachingu a host
providera), pak může z jednání ISP spočívat i v opomenutí povinnosti konat ve smyslu § 112 TZ.
•§ 112: Jednáním se rozumí i opomenutí takového konání, k němuž byl pachatel povinen podle jiného
právního předpisu, úředního rozhodnutí nebo smlouvy, v důsledku dobrovolného převzetí povinnosti
konat nebo vyplývala-li taková jeho zvláštní povinnost z jeho předchozího ohrožujícího jednání
anebo k němuž byl z jiného důvodu podle okolností a svých poměrů povinen.
•Poskytovatele cachingu: povinnost ihned přijmout opatření vedoucí k odstranění jím uložené
informace nebo ke znemožnění přístupu k ní. Host provider: povinnost neprodleně učinit veškeré
kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění nebo znepřístupnění takovýchto informací.
•Jestliže některý z těchto subjektů opomene konat, odpovídá za následek způsobený tímto opomenutím
v závislosti na svém zavinění.
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
16
6.2.2021

Notice and take down
•dozvěděl-li se prokazatelně o protiprávní povaze obsahu ukládaných informací nebo o protiprávním
jednání uživatele a neprodleně neučinil veškeré kroky, které lze po něm požadovat, k odstranění
nebo znepřístupnění takovýchto informací.
•Dozvědět se od koho a jak? Ústně, písemně, anonymně - dostatečně určitá informaci, aby protiprávní
obsah bylo možné identifikovat (neurčitost by vyžadovala zapovězený obecný dohled)
•Protiprávní povaha? (jak ji posoudit?) – znalost trestních norem = ignorantia iuris nocet; znalost
skutkových okolností závisí na vědomí ISP:
–výrok uživatele v diskusním fóru může být sám o sobě dostatečně způsobilý, aby umožňoval ISP jej
kvalifikovat jako protiprávní,
–Jindy k takovému závěru bude potřebovat informací více, např. u trestného činu pomluvy podle § 184
TZ nemusí nutně ISP vědět, že sdělená informace je nepravdivá.
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
17
6.2.2021

Příklad
•Uživatel umístí na webový server soubor obsahující dětskou pornografii (§ 192 odst. 3 – výroba a
jiné nakládání s dětskou pornografií). Jiný uživatel upozorní host providera na tento soubor. Host
provider je schopen bez obtíží seznat, že se skutečně o dětskou pornografii jedná, zůstane však
nečinný, aniž by mu v odstranění souboru bránila jakákoliv překážka technického charakteru. Jelikož
host provider se prokazatelně dozvěděl o protiprávní povaze ukládaných informací, měl povinnost
konat, tedy odstranit soubor s dětskou pornografií. Pokud tak neučinil, lze jeho opomenutí
považovat za jednání, konkrétně, že činí veřejně přístupným počítačové (resp. filmové či
elektronické) pornografické dílo. Tohoto jednání se host provider dopustil přes to, že se o souboru
s dětskou pornografií dozvěděl a aniž by mu v tom bránili jakékoliv okolnosti, svou povinnost
nesplnil. Jednal tedy v úmyslu toto dětské pornografické dílo (nadále) činit veřejně přístupným.
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
18
6.2.2021

Odpovědnost za cizí obsah podporovatelem
•otázka tzv. odkazů (hyperlink) z vlastních interaktivních webových stránkách na webové stránky
jiného s protiprávním obsahem
•Obdobně případ „laikování“.
•řešení toho problému je třeba hledat v obecných normách. Pečlivě je třeba zkoumat zavinění. Je-li
úmyslem pachatele tímto způsobem podporovat nebo šířit obsah závadných stránek, přichází do úvahy
jak některá z forem součinnosti, tak odpovědnost za pachatelství trestného činu. O pachatelství
půjde tam, kde znaky skutkové podstaty trestného činu jsou formulovány tak, že zahrnují podporu
nebo šíření takového obsahu (např. § 191, 192, 270, 305, 356, 403 až 405 TZ), či kořistění z
trestného činu jiné osoby (např. § 189 odst. 1 al. 2 TZ).
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
19
6.2.2021

Odpovědnost za cizí obsah konzumentem
•V případech, kdy trestní zákoník sankcionuje přístup k obsahu nebo jeho přechovávání, byť pro
vlastní potřebu (obdobně jako u drog)
•§ 191 odst. (1): Kdo přechovává fotografické, filmové, počítačové, elektronické nebo jiné
pornografické dílo, které zobrazuje nebo jinak využívá dítě nebo osobu, jež se jeví být dítětem,
bude potrestán odnětím svobody až na dva roky.
• § 191 odst. (2) Stejně bude potrestán ten, kdo prostřednictvím informační nebo komunikační
technologie získá přístup k dětské pornografii.
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
20
6.2.2021

Děkuji za pozornost
•grivna@prf.cuni.cz
21
Doc. JUDr. Tomáš Gřivna, Ph.D.
6.2.2021