MP214Zk Občanské právo – obecná část
Osobnost člověka a jeho ochrana.
Téma přednášky: Osobnost člověka a jeho ochrana.
Přednášející: doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Čas: 8. 3. 2021, 12:00
Odkaz na přednášku:
Prosím, připojte se na následující odkaz:
https://is.muni.cz/auth/do/law/stud/streams/038.html
PPT prezentace:
Záznam přednášky:
Sylabus k tématu:
Doplňující přednáška (dr. Vojtek):
Judikatura:
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 5. 2018, sp. zn. 30 Cdo 5848/2016
Prezident republiky je státním orgánem ve smyslu § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., přičemž není rozhodné, zda v rámci takovéto své činnosti rozhoduje či naopak nerozhoduje o právech a povinnostech jiných subjektů cestou individuálních nebo obecně závazných aktů. Výkon veřejné moci ve smyslu § 1 odst. 1 citovaného zákona zahrnuje výkon jakékoliv veřejnoprávní pravomoci, kterou je státní orgán ze zákona nadán. Výkon této pravomoci prezidenta republiky je tak třeba posuzovat jako úřední postup, který může vést ke vzniku újmy a založení odpovědnosti státu za ni podle § 13 odst. 1 tohoto zákona.
Nález Ústavního soudu ze dne 2. 2. 2021, sp. zn. IV. ÚS 3076/20
Nutno zdůraznit, že aby šlo o veřejné projevy prezidenta republiky, jimiž je dotvářen výkon jeho funkce, musí být u nich, případně jejich částí, jsou-li oddělitelné, dána potřebná souvislost s výkonem jeho funkce. Půjde-li o projev, který vybočuje z rámce výkonu funkce prezidenta republiky (tj. půjde-li o projev mimo výkon funkce prezidenta ve smyslu čl. 54 odst. 3 Ústavy a mimo úřední postup prezidenta ve smyslu čl. 36 odst. 3 Listiny), pak z pohledu ústavního práva není nic, co by bránilo tomu, aby za případnou újmu jím způsobenou odpovídal prezident jako soukromá osoba podle obecných předpisů soukromého práva.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 29. 8. 2019, sp. zn. 25 Cdo 3423/2018
Nepodložené a neopodstatněné označení žalobce za osobu, která hodlá majetkově kořistit z připomínkových akcí k holokaustu, představuje podstatný zásah do cti a vážnosti bývalého senátora, zakládající nárok na finanční zadostiučinění, i když formulace použitá v článku celostátního tištěného deníku nebyla přehnaně expresivní či dokonce vulgární.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2019, sp. zn. 25 Cdo 1778/2019 (R 74/2020)
U profilové fotografie uživatele sociální sítě Facebook nelze při použití mimo tuto sociální síť bez dalšího dovodit konkludentní souhlas tohoto uživatele s jejím dalším uveřejněním ani naplnění předpokladů zákonné zpravodajské licence; vždy je třeba zabývat se hlediskem přiměřenosti se zřetelem ke konkrétním okolnostem uveřejnění a chránit nejen svobodu projevu informačních médií a právo veřejnosti na informace, ale též oprávněné zájmy zobrazené osoby.
Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 7. 2020, sp. zn. 25 Cdo 167/2019
Omluva je postačující formou zadostiučinění za vulgární poukaz na sexuální orientaci poškozeného, který ji na sociálních sítích neskrývá, jestliže tento neoprávněný zásah vyvolaný diskusním příspěvkem k internetovému článku neměl celoplošnou působnost, nebyl veden záměrně s cílem snížit důstojnost či vážnost poškozeného ve společnosti, nýbrž byl jen okamžitou nesouhlasnou reakcí na předchozí příspěvek poškozeného, a trval krátkou dobu do odstranění nevhodného vyjádření správcem diskusního fóra.