MP214Zk Občanské právo – obecná část
Právnické osoby občanského práva, korporace, fundace a ústavy
Téma přednášky: Právnické osoby občanského práva, korporace, fundace a ústavy
Přednášející: doc. JUDr. Kateřina Ronovská, Ph.D.
Čas: 19. 4. 2021, 12:00
Odkaz na přednášku:
https://cesnet.zoom.us/j/
Meeting ID: 991 1766 8638
Passcode: 095495
Záznam přednášky (doc. Ronovská):
PTT prezentace (doc. Ronovská):
Podrobnější prezentace k tématu:
Sylaby - doplňující materiály - spolky, nadace, ústav
Judikatura:
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. 9. 2018, sp. zn. 29 Cdo 5859/2016
Postupem podle § 258 o. z. lze napadat (zásadně) pouze ta rozhodnutí orgánu spolku, která již nemohou být (podle stanov) přezkoumána (některým) orgánem spolku (tedy, jejichž nezákonnost či rozpornost se stanovami nemůže napravit sám spolek prostřednictvím rozhodnutí k tomu příslušného orgánu). Subjektivní prekluzivní lhůta k podání návrhu na vyslovení neplatnosti takového rozhodnutí podle § 259 o. z. může začít běžet až od okamžiku, kdy se navrhovatel dozvěděl nebo mohl dozvědět právě o tom rozhodnutí, které lze napadnout u soudu (tj. o rozhodnutí, které již nelze napadat u orgánu spolku).
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 4173/2018
1. Výzva ke zjednání nápravy podle § 239 odst. 1 o. z., která může být učiněna ústně i písemně, je zásadním předpokladem vyloučení; výjimku představují jedině případy, kdy porušení členských povinností nelze odčinit nebo způsobilo-li spolku zvlášť závažnou újmu. 2. Jestliže v řízení o vyslovení neplatnosti vyloučení nebude prokázáno, že spolek vyloučeného člena řádně vyzval ke zjednání nápravy, soud již zpravidla dále nezkoumá, zda k porušení členských povinností vůbec došlo, a vysloví neplatnost rozhodnutí o vyloučení.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2020, sp. zn. 27 Cdo 3814/2018
Název pobočného spolku musí obsahovat označení právní formy některým ze způsobů upravených v § 216 o. z. Rozhodne-li se hlavní spolek učinit součástí názvu pobočného spolku slovní spojení „pobočný spolek“, vyhoví tím jak požadavku ustanovení § 132 odst. 2 věty první o. z. na označení právní formy, tak i povinnosti (uložené ustanovením § 228 odst. 2 o. z.) vyjádřit vlastnost pobočného spolku. Nicméně využije-li možnosti vyjádřit tuto vlastnost jinak, musí (vedle toho) učinit součástí názvu pobočného spolku některé z označení právní formy připuštěné ustanovením § 216 o. z.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 16. 3. 2020, sp. zn. 27 Cdo 1644/2018
Neurčují-li stanovy hlavního spolku jinak, pobočný spolek nemůže svým jednostranným právním jednáním (např. usnesením své členské schůze) vystoupit z hlavního spolku.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 29 Cdo 3225/2016 (R 54/2019)
I. Ustanovení upravující nadace nelze použít na nadační fondy subsidiárně. II. Zakladatel nadačního fondu je oprávněn měnit zakládací listinu nadačního fondu (i co do účelu) v rozsahu a způsobem, který si pro sebe v zakládací listině výslovně vyhradil, a to za (analogicky aplikovaných) podmínek stanovených pro změnu nadačních listin nadací. III. Účelem § 3049 odst. 2 a 3 o. z. je dát zakladatelům nadací a nadačních fondů vzniklých před 1. lednem 2014 možnost vyrovnat rozdílný (přísnější) standard zákonných omezení, kterými byli tito zakladatelé vázáni (na rozdíl od zakladatelů současných fundací) při projevech svých zakladatelských právních jednání.
Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 2. 2017, sp. zn. 29 Cdo 4197/2015 (R 45/2018)
Pro zakladatelské právní jednání ústavu postačuje písemná forma.