Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. CHARAKTERISTIKA EVROPSKÉ UNIE Pro Úvod – 215 --- 2021 Představení EU •po válce – úsilí o vytvoření jednotného trhu v Evropě a o celkovou ekonomickou integraci Evropy (bez její východní části) •metody integrace - alternativy: •1. klasická mezinárodní organizace (RVHP) na základě mezinárodního práva •2. nadstátní organizce na základě částečného přenosu suverénních pravomocí státu na tuto organizaci •druhá možnost přijata • Výkon pravomocí • •EU je organizace vytvořená státy, které se dobrovolně rozhodly společně vykonávat některé svoje pravomoci (legislativní) podle Smlouvy o EU a Smlouvy o fungování EU. •Společný výkon: prostřednictvím orgánů (institucí) Unie. Předpoklady nadstátnosti: • •Členské státy se vzdávají ve prospěch této organizace (Společenství, dnes Unie) části svých svrchovaných práv. •Evropské hospodářské společenství (EHS) a později Evropská unie vytvořily nový mezinárodní řád, v jehož prospěch členské státy převedly svá svrchovaná práva. • • • Nadstátnost – Costa v ENEL •Založením na neomezenou dobu Společenství, které má vlastní orgány, právní subjektivitu, způsobilost k právním úkonům, ... a zvláště skutečné pravomoci vyplývající z omezení svrchovaných pravomocí nebo jejich přenosu ze států na Společenství, •tyto státy omezily, byť jen v omezených oblastech, svá suverénní práva, a vytvořily tak soubor práva použitelného na své státní příslušníky i na sebe samotné. • Znaky nadstátnosti: • 1.orgány, které nereprezentují členské státy; 2.přijímání rozhodnutí většinou hlasů, přičemž tato rozhodnutí zavazují všechny členské státy (i ty, které hlasovali proti), 3.přímá závaznost některých aktů i pro fyzické a právnické osoby, 4.nový právní řád (dnes právo EU): nejen Smlouva (původně EHS), ale i sekundární právo, které tvoří orgány EHS (dnes EU) Nadstátnost (supranacionalita) •nadstátnost – nová metoda pro těsnou integraci (nejen obvyklá spolupráce) •dosud bezprecedentní v mezinárodních vztazích •členské státy delegují pravomoci na instituce mezin. organizace - Společenství (Unie) - cestou zřizovacích mezinárodních smluv •dva aspekty nadstátnosti mezin. organizace: –musí získat od členských států pravomoci ve vymezených oblastech –musí mít prostředky k realizaci nadstátních pravomocí (právní akty = PRÁVO) • Charakter právního modelu integrace •1. Suverénní stát je tvůrcem integračního procesu – jeho účast v této činnosti není omezením, ale výkonem kompetencí (pravomocí) vyplývajících ze suverenity •2. Modelem procesu integrace zůstává mezinárodní organizace, i když velmi zvláštní Delegování (přenášení) výkonu svrchovaných pravomocí na EU •prvotní je členský stát •pravomoci členských států jsou prvotní •členský stát rozhoduje o tom, výkon kterých pravomocí bude delegovat (předávat) •nejednoznačnosti nebo nejasnosti: kdo rozhoduje o rozsahu předaného výkonu pravomocí? (Soudní dvůr EU...!) •samotné právo EU určuje způsob své aplikace (přímý účinek) i podmínky platnosti (u sekundárního práva) Omezení svrchovanosti: dvojí pojetí svrchovanosti • •Co je svrchovanost (suverenita): nezávislost státní moci na jakékoli jiné moci uvnitř nebo vně •1. V tomto smyslu je svrchovanost členského státu omezená – stát je povinen akceptovat rozhodování i právní předpisy práva EU i když nesouhlasí nebo proti své vůli bez ohledu na svou svrchovanost. •2. ALE: k tomu došlo vědomě a dobrovolně vstupem do EU. Je možné vystoupit. Proto má členský stát plnou svrchovanost. Argumentace ve prospěch druhého pojetí • •a) Suverenita státu by byla omezená uzavřením jakékoli mezinárodní smlouvy, neboť každá smlouva stanoví pro své strany nejen práva, ale i povinnosti. •b) Vysoký stupeň integrace nelze uskutečnit konvenčním způsobem jen prostřednictvím běžných mezinárodních smluv. Členské státy – „vládci Smluv“ •Transfer výkonu pravomocí: jen na základě (prostřednictvím) zřizovacích smluv. EU nemá žádné vlastní (původní) pravomoci. •Jedině členské státy tak určují rozsah přenosu výkonu svých pravomocí na Unii cestou zřizovacích smluv, které jen ony samy schvalují. Proto jsou „vládci Smluv“ (Herren des Verträge). •Žádná změna Smluv není možná bez souhlasu všech členských států. • Příklad: Ústava Francie •Čl. 88-1 •„Francouzská republika je členem Evropské unie, kterou tvoří státy, jež se svobodně rozhodly společné vykonávat určité pravomoci, za podmínek stanovených ve Smlouvě o Evropské unii a Smlouvě o fungování Evropské unie, ...“ Charakter EU – státní moc •státní moc si zachovávají členské státy •státní moc nepřechází na EU, přechází pouze výkon některých pravomocí, a to pod kontrolou členských států •EU nemá žádnou státní moc, není státem. Nemá proto ani vlastní svrchovanost. Omezení svrchovanosti členských států (jejich podřízení EU) neznamená, že se jejich svrchovanost „přelévá“ na Unii.