PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Organizační struktura EU Aktualizováno 2021 (zahrnuje změny po Brexitu) K o m i s e R a d a Schéma principu nadstátnosti orgán EU orgán členských států rozhodování o návrhu povinný návrh R a d a E U Evropská k o m i s e Evropský parlament Soudní dvůr EU Účetní dvůr Evropská centrální banka Evropská rada Schéma organizační struktury EU Evropská komise •Evropská komise je nadnárodní orgán Evropské unie, –nezávislý na členských státech a –hájící zájmy Unie. –Dva významy: kolegium 27 komisařů nebo toto kolegium s celým administrativním aparátem (+ 35 000 úředníků a překladatelů). • •Pravomoci: •1. iniciativní •2. výkonná •3. kontrolní •4. právotvorná •5. zastupování EU navenek Evropská komise základní informace •Činnost Komise je zabezpečována prostřednictvím Generálních ředitelství. GŘ je odpovědný jednomu z komisařů. O celkový chod Komise se stará Generální sekretariát. •Celkem má Komise přibližně 35 000 zaměstnanců, z nichž asi patnáct procent tvoří překladatelská a tlumočnická služba. •Předsedu Komise musí schválit Rada EU a Evropský parlament. 8 místopředsedů. •Komisaře nominují a jmenují dohodou jednotlivé členské státy, celkový počet = 27. Komisaři nejsou reprezentanty státu, který je delegoval. •Každému z komisařů je předsedou Komise přidělen jeden resort. •Evropskou komisi nakonec jako celek schvaluje Evropský parlament. •Komise je politicky zodpovědná Parlamentu, který jí jako celku může vyjádřit nedůvěru. Rada EU • •Složení: zástupci člen. států (ministři – 10 různých sektorových variant podle agendy) •Předsednictví: po 6 měsících •Pravomoci: rozhodovací, legislativní •Hlasování: –vážené –kvalifikovaná většina nebo jednomyslnost •COREPER I a II • Rada EU Název sektorové rady Zkratka Rada pro všeobecné záležitosti GAC Rada pro zahraniční věci FAC Rada pro hospodářské a finanční záležitosti ECOFIN Rada pro spravedlnost a vnitřní věci JHA Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdravotnictví a spotřebitelské záležitosti EPSCO Rada pro konkurenceschopnost CC Rada pro dopravu, telekomunikace a energetiku TTE Rada pro zemědělství a rybolov AGRI Rada pro životní prostředí ENVI Rada pro školství, mládež, kulturu a sport EYC • • Kvalifikovaná většina v Radě podle Lisabonu (současnost) •55% členských států a současně alespoň •65% obyvatel EU (součet obyvatel ve státech hlasujících kladně) • = kumulativní podmínky •Blokační menšina - tzv. ioanninský kompromis: –Nesmí ji tvořit jen 3 státy, i kdyby představovaly 35% obyv. –Menšina musí být tvořena minimálně 4 zeměmi (případně takovým počtem členů, jenž zastupuje nejméně 35 % obyvatelstva zúčastněných členských států plus ještě jeden člen), jinak se kvalifikovaná většina považuje za dosaženou. • • Hlasovací váha jednotlivých členských států v Radě EU u kvalifikované většiny Austria 1.98% Belgium 2.56% Bulgaria 1.56% Croatia 0.91% Cyprus 0.20% Czech Republic 2.35% Denmark 1.30% Estonia 0.30% Finland 1.23% France 14.98% Germany 18.54% Greece 2.40% Hungary 2.18% Ireland 1.10% Italy 13.65% Latvia 0.43% Lithuania 0.62% Luxembourg 0.14% Malta 0.11% Netherlands 3.89% Poland 8.49% Portugal 2.30% Romania 4.34% Slovakia 1.22% Slovenia 0.47% Spain 10.49% Sweden 2.29% Evropská unie a Rada Evropy • Evropská rada (summit) Evropská Unie Rada Evropy Evropská komise Rada EU (Rada ministrů) EvropskýParlament Evropský soud pro lidská práva (Štrasburk) Soudní dvůr EU (Lucemburk) Evropská rada •určuje celkové směry rozvoje a politické priority Unie •volí Vysokého představitele pro zahraniční a bezpečnostní politiku •Neplést si Evropskou radu s Radou EU nebo s Radou Evropy. •Skládá se z –hlav členských států nebo předsedů vlád, –předsedy (jmenovaného Evropskou radou na 2,5 roku) –a předsedy Evropské komise – Evropská rada •Povaha: vrcholný politický orgán, přijímá zásadní rozhodnutí o dalším vývoji Unie, řeší stěžejní politické otázky, přijímá koncepční a strategické závěry. Nevytváří legislativu. •Řádné zasedání 2x ročně, mimořádná podle potřeby •Rozhodování: konsensem (nelze žádný členský stát přehlasovat) Evropský parlament •Složení (2020): 705 poslanců – přímé volby •Brexit: ubylo 46 poslanců, přerozdělení 27 zbývajících (přidáno bylo zejména Francii a Španělsku – po 3) –jednokomorový •Hlavní pravomoci: –spolurozhodování s Radou EU (legislativní činnost) –demokratický dohled nad Komisí (nedůvěra) –rozpočtová pravomoc Zasedání EP •Parlament má tři oficiální sídla. •1. Ve Štrasburku se europoslanci scházejí jeden týden v měsíci na plenárním zasedání. •2. Stálé výbory Evropského parlamentu se scházejí mezi plenárními zasedáními v Bruselu, kde se konají také "miniplenární zasedání". •3. Předsednictvo Evropského parlamentu a generální sekretariát sídlí v Lucemburku. •Mezi Bruselem a Štrasburkem poslanci s celým svým aparátem několikrát ročně pendlují. Evropský soudní dvůr podle Lisabonu Speciali- zované soudy (do 2016) Soudní dvůr EU: Soudní dvůr Tribunál Složení SD EU: • •1. Soudní dvůr – 27 soudců, 11 generálních advokátů •2. Tribunál – 54 soudců (2019) Základní funkce Soudního dvora • •1. Klasické řešení sporů, ukládání sankcí • •2. SDEU jako ústavní (správní) soud • •3. Sjednocování výkladu práva EU v členských zemích