1
3. seminář – vynucování mezinárodního a unijního práva
I. Donucení v mezinárodním právu
1. Zamyslete se nad důvody dodržování MP. Proč téměř vždy téměř všechny státy dodržují
téměř všechna pravidla MP, a to navzdory skutečnosti, že v rámci mezinárodního společenství,
založeného na svrchované rovnosti jeho členů, není přítomna žádná persona potentior?
Pokuste se v této souvislosti odhadnout význam těchto pojmů: reputaci, reciprocita a
retaliace.
Nápověda: vraťte se k poznatkům z přednášek a učebnice
2. Vysvětlete význam následující ustanovení pro donucení v mezinárodním právu a pokuste se
zjistit, v jakém dokumentu se ustanovení nalézá:
„Čl.I
Vysoké smluvní strany slavnostně prohlašují jménem svých národů, že odsuzují válku jako
prostředek k vyřešení mezinárodních neshod a zříkají se jí jako prostředku národní politiky ve
svých vzájemných vztazích.
Článek II.
Vysoké smluvní strany se shodují, že urovnání neb vyřešení všech neshod a sporů, ať by byly
jakékoliv povahy nebo původu, k nimž by mohlo dojíti mezi nimi, nemá se nikdy jinak díti než
pokojnými prostředky.“
Nápověda: jedná se o první mezinárodní smlouvu zakazující použití síly jako způsobu řešení
sporů mezi státy.
3. Co jsou prostředky řešení sporů mezi státy? Jaké prostředky řešení sporů známe?
Návod: čl. 33 Charty OSN
2
4.Uveďte druhy řízení o stížnostech dle Evropské úmluvy o lidských právech, jakož i základní
rozdíly mezi nimi.
Nápověda: čl. 33 a 34 EÚLP
5. Vysvětlete pojem „kolektivní sebeobrana“.
Nápověda: čl. 5 Severoatlantické smlouvy 1949
„Článek 5
Smluvní strany se dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní
Americe bude považován za útok proti všem, a proto odsouhlasily, že dojde-li k takovému
ozbrojenému útoku, každá z nich uplatní právo na individuální nebo kolektivní obranu, uznané
článkem 51 Charty Spojených národů, pomůže smluvní straně nebo stranám takto napadeným
tím, že neprodleně podnikne sama a v souladu s ostatními stranami takovou akci, jakou bude
považovat za nutnou, včetně použití ozbrojené síly, s cílem obnovit a udržet bezpečnost
severoatlantické oblasti. Každý takový útok a všechna opatření učiněná v jeho důsledku budou
neprodleně oznámena Radě bezpečnosti. Tato opatření budou ukončena, jakmile Rada
bezpečnosti přijme opatření nutná pro obnovení a zachování mezinárodního míru a
bezpečnosti.“
6. Pokuste se odhadnout význam a podstatu pojmu „diplomatická ochrana“ na základě
následujícího úryvku z rozsudku mezinárodního soudu:
„Převzetím nároku jednoho ze svých subjektů a využitím diplomatické akce nebo uplatnění
nároku v mezinárodním soudním řízení ve prospěch tohoto subjektu, stát ve skutečnosti
uplatňuje své právo – právo zajistit ve prospěch svých subjektů respekt k pravidlům
mezinárodního práva.“
7. Zamyslete se nad účinky rozhodčího nálezu jako výsledku rozhodčího řízení v mezinárodním
právu.
Návod: čl. 53 a 54 Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany druhých států
3
„článek 53
(1) Rozhodčí nález bude pro strany závazný a nebude předmětem odvolání nebo jakéhokoli
jiného opravného prostředku, s výjimkou těch, které jsou uvedeny v této Úmluvě. Každá strana
bude dodržovat a plnit podmínky rozhodčího nálezu
Článek 54
(2) Každý smluvní stát uzná rozhodčí nález vydaný podle této Úmluvy jako závazný a bude na
svém území vymáhat plnění peněžních závazků uložených v rozhodčím nálezu, jakoby to bylo
konečné rozhodnutí soudu v tomto státě.“
8. Posuďte význam tohoto úryvku pro vymáhání mezinárodního práva. Kvalifikujte o jaký (é)
akt (y) donucení se z pohledu mezinárodního práva může jednat.
Exekutivní příkaz 13876 ze dne 24. června 2019
„Ze své pravomoci prezidenta Spojených států na základě Ústavy, já, Donald Trump,…,
přijímám následující exekutivní příkaz…:
Odstavec 1: Veškerý majetek…, který je ve Spojených státech anebo v držení nebo pod
kontrolou kterékoli americké osoby, patřící následujícím osobám, je blokován a nesmí být
převeden, nesmí být za něj placeno, exportován, vybrán nebo jinak obchodován:
a) Nejvyšší vůdce Islámské republiky Írán…“
___________________________________________
II. Unijní právo
9. Ztotožňujete se s tvrzením, že „je plně na úvaze soudu členského státu, zda podá žádost o
předběžnou otázku“?
Návod: čl. 267 Smlouvy o fungování EU
10. Ztotožňujete se s tvrzením, že „Soudní dvůr EU může přezkoumávat, mimo jiné, legalitu
legislativních aktů Unie?“ Pokud ano, uveďte ustanovení práva EU, o něž svůj závěr opíráte.
4
Nápověda: čl. 263 Smlouvy o fungování EU
11. čl. 344 Smlouvy o fungování EU stanoví, že:
„Členské státy se zavazují, že spory o výklad nebo provádění Smluv nebudou řešit jinak,
než jak stanoví Smlouvy.“
Vysvětlete význam tohoto ustanovení, a to především s ohledem na funkce Soudního
dvora.
Komentář: Soudní dvůr si vyhrazuje řešit spory mezi členskými státy stran výkladu a
použití Smluv (v širší interpretaci též sporů mezi členskými státy a jednotlivci, jak ukázal
případ Achmea). Cílem by mělo být zdůraznění monopolu SDEU v této oblasti.
12. Pokuste se zařadit úryvek do kontextu vynucování práva EU. Označte řízení,
v němž s největší pravděpodobností zazněly v něm obsažené výroky.
„S ohledem na všechny výše uvedené úvahy je třeba určit, že:
– Maďarsko tím, že přijalo opatření stanovené v čl. 76 odst. 1 písm. a) zákona o vysokých
školách, nesplnilo povinnosti vyplývající z článku XVII GATS;
– Maďarsko tím, že přijalo opatření stanovené v čl. 76 odst. 1 písm. b) zákona o vysokých
školách, nesplnilo v rozsahu, v němž se toto ustanovení použije na vysoké školy se
sídlem ve třetím státě, který je členem WTO, povinnosti vyplývající z článku XVII GATS,
a v rozsahu, v němž se použije na vysoké školy se sídlem v jiném členském státě,
povinnosti vyplývající z článku 49 SFEU a z článku 16 směrnice 2006/123, a
– Maďarsko přijetím sporných opatření nesplnilo povinnosti vyplývající z článku 13, čl. 14
odst. 3 a článku 16 Listiny.“
Nápověda: čl. 260 Smlouvy o fungování EU
13. K náhradě škody netransponováním/neimplementací směrnice:
a) má jednotlivec právo na náhradu škody, která mu vznikla tím, že členský stát EU
netransponoval směrnici?
5
b) pokud je odpověď sub a) kladná, jaké jsou podmínky pro vymáhání škody takto vzniklé?
c) vysvětlete důvod, proč by jednotlivec měl mít možnost vymáhat po členském státu tuto
škodu?
d) před jakým orgánem se bude jednotlivec této škody domáhat?
Nápověda: učebnice, přednáška
_____________________________________
III. Případová studie
Vezměte v potaz současné dění týkající se incidentu ve Vrběticích. Vycházejte z toho, že Rusko
se dopustilo porušení mezinárodního práva, tj. porušení pravidel v oblasti zákazu užití sílu
(útočného činu). Jak může v dané situaci ČR reagovat?
a) Nepřímé donucení (odpovědnost):
Nápověda: Návrh článků o odpovědnosti států za mezinárodně protiprávní chování – čl. 2, čl.
31, čl. 36 (rozděleno do 2 dokumentů ve Studijních materiálech)
b) Donucení před vnitrostátním soudem:
zamyslete se nad možností pozůstalých po dvou obětech výbuchu muničního skladu
uplatňovat nárok na náhradu vzniklé újmy přímo před českými soudy.
Nápověda: Úmluva OSN o jurisdikčních imunitách států a jejich majetku (zejména čl. 12 – viz
níže).
Čl. 12 Úmluvy o jurisdikčních imunitách:
„Škody na zdraví a majetku Nedohodnou-li se dotčené státy jinak, stát se nemůže dovolávat imunity
vůči jurisdikci před soudem jiného státu, který je jinak k věci příslušný, v řízení týkajícím se peněžité
náhrady za smrt či újmu na zdraví osoby nebo za poškození či ztrátu hmotného majetku způsobenou
jednáním či opomenutím, které lze údajně státu přičíst, pokud k jednání či opomenutí došlo zcela či
zčásti na území uvedeného jiného státu a pokud byl původce jednání či opomenutí přítomen na tomto
území v době, kdy k jednání či opomenutí došlo.“
c) Mezinárodní soud: zvažte, zda by případný spor nemohl řešit některý mezinárodní soud.
Lze dohledat právní základ pro založení pravomoci takového soudu ve dvoustranné
6
smlouvě mezi ČR-RF o přátelství a spolupráci (č. 99/1996 Sb.)? Pokud by měl pravomoc
Mezinárodní soudní dvůr, pak zvažte event. roli čl. 94 Charty OSN (zohledněte okolnost, že
RF je stálým členem Rady bezpečnosti OSN).
Nápověda: dvoustranná smlouva mezi ČR a Ruskem, Charta OSN
d) Diplomatické právo: předpokládejme, že ČR zjistí, že se na výbuchu muničního skladu
podíleli diplomaté Ruska. Posuďte možnosti reakce ČR v oblasti diplomatického práva.
Nápověda: čl. 9 Vídeňské úmluvy o diplomatických stycích
„Článek 9
1. Přijímající stát může kdykoliv a bez povinnosti uvést důvody pro své rozhodnutí oznámit
vysílajícímu státu, že šéf mise nebo kterýkoliv člen diplomatického personálu mise je persona
non grata anebo že kterýkoliv jiný člen personálu mise je nepřijatelný. V takovém případě
vysílající stát podle okolností buď odvolá tuto osobu anebo ukončí její funkci na misi. Osoba
může být prohlášena za non grata nebo za nepřijatelnou předtím, než vstoupila na území
přijímajícího státu.
2. Jestliže vysílající stát odmítne nebo opomene v rozumné době vyhovět povinnosti podle
odstavce 1 tohoto článku, přijímající stát může odmítnout uznat dotyčnou osobu za člena
mise.“
7