Téma semináře:

Závazky z jiných právních důvodů – bezdůvodné obohacení

Právní úprava:

§ 2991– § 3005 občanského zákoníku

Otázky:

1. Jaký je vztah obecné klauzule bezdůvodného obohacení a jednotlivých skutkových podstat bezdůvodného obohacení? Je výčet skutkových podstat v § 2991 odst. 2 o. z. vyčerpávající?
2. Co je to plnění bez právního důvodu? Uveďte příklad.
3. Co je to plnění na základě právního důvodu, který odpadl? Uveďte příklad.
4. Co je to protiprávní užití cizí hodnoty? Uveďte příklad.
5. Co je to plnění za jiného? Kdo se v tomto případě obohacuje na úkor koho?
6. Jaké má bezdůvodné obohacení postavení ve vztahu k jiným institutům soukromého práva?
7. Kdo se obohacuje na úkor koho, pronajme-li někdo neoprávněně cizí věc?
8. Kdo se obohacuje na úkor koho při plnění na základě neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy?
9. Jak se v režimu bezdůvodného obohacení vypořádává vzájemné plnění na základě neplatné, zdánlivé či zrušené oboustranně zavazující smlouvy?
10. Co je to "vědomé plnění nedluhu"?
11. Jaké důsledky má plnění na dluh založený smlouvou neplatnou pro nedostatek formy?
12. Jak vypořádat bezdůvodné obohacení, které nelze vydat naturálně (vrácením předmětu obohacení)?
13. Jaký časový okamžik je rozhodující pro rozsah povinnosti poctivého obohaceného vydat bezdůvodné obohacení? Jaký význam pro povinnost vydat bezdůvodné obohacení získaného poctivým obohaceným má fakt, že bylo plněno na základě úplatné smlouvy?
14. Jaký časový okamžik je určující  pro rozsah povinnosti vydat bezdůvodné obohacení u nepoctivého obohaceného?
15. Jaké jsou důsledky zcizení předmětu bezdůvodného obohacení u poctivého a nepoctivého obohaceného?
16. Co je to "vnucené bezdůvodné obohacení"?
17. Jaká práva má obohacený při vydání předmětu bezdůvodného obohacení?

Setkání v MS Teams:

Po 24. 5. 2021 10:00–11:40 PrF:MP410Z/02 Občan. právo III cv.

Zápisky ze semináře:

Vyrovnávací video (příklady č. 5 a 6)

Příklady:

1.      Automechanik dle smlouvy mění zákazníkovi na autě pneumatiky, nicméně vidí, že by brzdy potřebovaly opravit. Zcela bez vědomí zákazníka tak brzdy opraví. Zabývejte se otázkou možného bezdůvodného obohacení.

2.

A) Omítkáři jedou nahazovat omítku na dům pana Ondřeje, který dle smlouvy mají opatřit novou omítkou. Nicméně se spletou a provedou omítku na sousedním domě pana Jaroslava. Jaroslavovi tak vzniká bezdůvodné obohacení. Co když však toto bezdůvodné obohacení zanikne (pana Jaroslava totiž postihne tragédie a domek mu vyhoří).

B) Omítkáři prováděli omítku na domku ve spoluvlastnictví pana Ondřeje a pana Jaroslava. Po několikerých problémech ze strany omítkářů (vadné plnění, prodlení) se na základě smluvního ujednání rozhodli odstoupit od smlouvy, aby nemuseli omítkářům platit víc než zálohy, které již pan Ondřej s panem Jaroslavem smluvně zaplatili. Přestože si Ondřej a Jaroslav mysleli, že dojde k započtení a věc se k soudu nedostane, zanedlouho dostali do schránky žalobu. Musí se Ondřej a Jaroslav starat o nějaké námitky vzájemného plnění?

3.      Pan Ladislav je podílovým spoluvlastníkem domu č. p. 24, v katastrálním území a obci Ivančice, který je samostatnou věcí v právním smyslu. Jeho podíl činí ideální 2/3. Jeho sestra paní Ivana je rovněž podílovou spoluvlastnicí domu, náleží jí také ideální 1/3. Pan Ladislav jako většinový spoluvlastník užívá celou nemovitost na základě svého rozhodnutí sám. Může požadovat jeho sestra paní Ivana nějakou náhradu? Z jakého titulu?

4.      Kupní smlouva, kterou uzavřel pan Pavel s paní Terezou, byla neplatná, protože prodávající, pan Pavel, kupující podvedl. Paní Tereza chce nazpět kupní cenu. V mezidobí ale došlo k tomu, že paní Tereza koupenou nemovitost rekonstruovala, a pan Pavel obdržené peníze dvakrát znásobil investicemi na burze. Jak provedete vypořádání mezi prodávajícím a kupující a podle jakých pravidel?

5.      V rodinném domku spolu žili druh a družka – pan Krbec a slečna Bílá. Domek byl v podílovém spoluvlastnictví slečny Bílé a jejích sourozenců. Slečna Bílá panu Krbcovi přislíbila, že až se stane výlučnou vlastnicí domku (k čemuž právě podniká příslušné kroky), převede na něho ideální podíl. Pan Krbec své družce věřil a domek v roce 2015 zhodnotil nemalými investicemi. Slečna Bílá se opravdu v roce 2017 stala výlučnou vlastnicí domku, ale s druhem se rozešla.

• a.       Může pan Krbec žádat zpět investice, které do domku vložil?
• b.      Posuďte otázku promlčení.

6.      Pan Křeček dne 1. 4. 2015 uzavřel se společnosti Oslavan, a.s., smlouvu o prodeji výstředníkového lisu za dohodnutou kupní cenu ve výši 65 000 Kč. Rozsudkem Okresního soudu v Třebíči byla uložena společnosti Oslavan, a. s. povinnost předmětný lis panu Křečkovi vydat, protože od smlouvy bylo platně odstoupeno. Bylo však zjištěno, že společnost Oslavan, a. s. odvezla následně předmětný stroj bez vědomí a souhlasu pana Křečka do kovošrotu k likvidaci. Posuďte daný případ – jaké nároky má pan Křeček?

Judikatura

Bezdůvodné obohacení plnění za jiného:

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 3. 5. 2019, sp. zn. 28 Cdo 208/2019.

• Jaké skutkové podstaty bezdůvodného obohacení upravuje zákon?
• Co je to vědomé plnění nedluhu a jaké má důsledky?
• Lze plnění za jiného považovat za vědomé plnění nedluhu?
• Jak se skutková podstata bezdůvodného obohacení plněním za jiného vztahuje k § 1936 o. z.?

Bezdůvodné obohacení plněním na základě vadné smlouvy:

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 6. 2019, sp. zn. 28 Cdo 694/2019.

• Kdo je obohacený a ochuzený při plnění na základě neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy?
• Jaký je význam § 2995 o. z.?
• Může být na základě vadné či zrušené smlouvy plněno za jiného? Jaké to má důsledky z hlediska určení obohaceného a ochuzeného?

Bezdůvodné obohacení užitím cizí majetkové hodnoty I. (užívání věci ve vlastnictví jiného):

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. 28 Cdo 311/2019.

• Jaký občanský zákoník aplikovat, byla-li cizí věc kontinuálně užívána v letech 2013 a 2014.
• Jak se vypočítává výše bezdůvodného obohacení při neoprávněném užívání cizí?

Bezdůvodné obohacení užitím cizí majetkové hodnoty II. (zcizení věci ve vlastnictví jiného):

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 7. 2019, sp. zn. 28 Cdo 509/2019.

Doporučená literatura:

RONOVSKÁ, Kateřina, Eva DOBROVOLNÁ a Petr LAVICKÝ. Úvod do soukromého práva: zvláštní část. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, 2017. 

ELIÁŠ, Jan, BRIM, Luboš, ADAMOVÁ, Hana. Bezdůvodné obohacení. Praha: Wolters Kluwer, 2016.

RABAN, Přemysl a kol. Občanské právo hmotné: závazkové právo. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2014.

KRČMÁŘ, Jan, SPÁČIL, Jiří, ed. Právo občanské. III. Právo obligační. Praha: Wolters Kluwer, 2014.

SEDLÁČEK, Jaromír, SPÁČIL, Jiří, ed. Obligační právo III. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010.

FIALA, Josef a kol. Občanské právo hmotné. 3. opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002.

PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a koletkiv. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019.

MELZER, Filip, TÉGL, Petr a kolektiv. Občanský zákoník: velký komentář. Svazek IX, § 2894-3081. Praha: Leges, 2018.

HULMÁK, Milan a kolektiv. Občanský zákoník: komentář. VI, Závazkové právo : zvláštní část (§ 2055-3014). Praha: C. H. Beck, 2014.

ŠVESTKA, Jiří, FIALA, Josef, DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek VI. (§ 2521 až 3081). Praha: Wolters Kluwer, 2014.