Brim: Občanské právo III - cvičení

Zajištění a utvrzení dluhů


Téma semináře:

Zajištění a utvrzení dluhů


Právní úprava:

§ 2010 – § 2054 občanského zákoníku


Otázky:

  1. Jak se liší zajištění a utvrzení dluhu?
  2. Jaké zajišťovací a utvrzovací nástroje znáte?
  3. Co je to věcněprávní a osobní zajištění?
  4. Jak lze splnit povinnost "dát jistotu"?
  5. Vysvětlete pojmy akcesority a subsidiarity ručení. Jak se tyto pojmy v právní úpravě projevují?
  6. Jak vzniká ručení?
  7. Jaké námitky může ručitel uplatnit proti věřiteli?
  8. Jaká práva má ručitel, který splnil dluh za dlužníka?
  9. Co je to finanční záruka a jak vzniká?
  10. Jak se liší finanční záruka od ručení?
  11. Co je to zajišťovací převod práva? Co znamená, je-li zajišťovací převod práva sjednán jako fiduciární?
  12. Co se stane, pokud dlužník nesplní dluh zajištěný zajišťovacím převodem práva? Co se stane, když dluh splní?
  13. Kdo uzavírá s kým dohodu o srážkách ze mzdy?
  14. Jaké příjmy lze použít k zajištění v rámci dohody o srážkách ze mzdy?
  15. Co je to smluvní pokuta a jaké má funkce?
  16. Je vznik práva na smluvní pokutu podmíněn zaviněným porušením povinnosti dlužníkem?
  17. Zprošťuje zaplacení smluvní pokuty dlužníka povinnosti splnit utvrzený dluh?
  18. Lze vedle smluvní pokuty požadovat též náhradu škody vzniklé z utvrzené povinnosti?
  19. Co je to moderace smluvní pokuty a za jakých podmínek je přípustná?
  20. Jakými způsoby lze uznat dluh?
  21. Jaké jsou hmotněprávní a procesní účinky uznání dluhu?



Příklady:

1.      Aleš Krátký se soudně domáhal splnění ručitelského závazku ručitele Borise Vostrého s odůvodněním, že závazek hlavního dlužníka nebyl splněn. Žalovaný Boris Vostrý vznesl námitku, že hlavnímu dlužníku věřitel Aleš Krátký celý dluh prominul. K tomu Aleš Krátký uvedl, že dluh hlavního dlužníka prominul proto, že byl přesvědčen, že bude splněn ručitelem. Proveďte rozbor příkladu a věc jako soudce rozhodněte.

         a.       Jak by spor dopadl v případě, že by k prominutí dluhu došlo v rozhovoru např. u oběda?

         b.      V případě, že prominutí nebude platné či neproběhne vůbec, dlužník odmítne zaplatit a věřitel Aleš Krátký se tak bude domáhat dluhu po ručiteli. Ručitel požadoval vůči věřiteli povolit splácet dluh ve splátkách s odůvodněním, že tuto možnost měl i hlavní dlužník. Věřitel požadavek odmítl. Rozhodněte, který ze subjektů jednal v souladu se zákonem.

2.      Pan Macek zapůjčil panu Klackovi 10 000 Kč. Závazek zajistil ručitel, pan Vacek. Pan Klacek se dlouho neměl ke splácení, což mu pan Macek dlouho trpěl, tak dlouho, až promeškal promlčecí lhůtu. Řekl si, že za to nic nedá a písemně pana Klacka vyzval k úhradě dluhu. Pan Klacek odmítl dluh zaplatit. Pan Macek se tedy cestou domů zastavil u pana Vacka a jako po ručiteli po něm chtěl uhradit dluh, neb pan Klacek ho nesplnil, ač k tomu byl vyzván, a to, jak zákon vyžaduje, v písemné formě. Posuďte situaci.

3.      Michal Straka, který byl vyzván věřitelem, aby si k zajištění své půjčky opatřil ručitele, předložil věřiteli listinu s textem dohody mezi ním jako hlavním dlužníkem a svým přítelem Pavlem Candátem, ve které se Pavel Candát zavázal vůči Michalu Strakovi zaplatit jeho dluh v případě, že nebude splněn hlavním dlužníkem. Posuďte, zda došlo k platnému vzniku ručitelského závazku.

4.      Pan Máchal uzavřel se sousedem smlouvu o zápůjčce, kterou měl splácet po měsíčních splátkách. Protože není zrovna dochvilný, promeškal datum první splátky. V hospodě ho však kamarád po přečtení smlouvy upozornil na smluvní pokutu, kterou si pan Máchal se sousedem sjednal. Pan Máchal tedy nelenil a rychle se hnal domů zaplatit první splátku, aby po něm třeba soused pokutu nechtěl. Pan Máchal si poté velmi oddechl, když mu soused druhý den potvrdil, že platbu obdržel. Jak se mu však sevřel žaludek, když mu ještě tentýž den došla do schránky tzv. předžalobní výzva dle § 142a občanského soudního řádu, ve které soused požaduje zaplacení smluvní pokuty, jinak, že nechá „pana Máchala zavřít až zčerná“. Posuďte situaci.

5.      Pracovnice pobočky Úsporné spořitelny, a. s., byla požádána dlužníkem, který poskytoval pravidelné splátky na základě dohody o srážkách ze mzdy k úhradě dluhu ze zápůjčky, aby nepřijímala plnění k její úhradě od ručitele, kterým byl otec dlužníka. Dlužník požadavek odůvodnil tak, že nechce být ručiteli zavázán. Ručitel však po určité době zaslal pobočce spořitelny částku peněz ve výši zbytku celého dluhu se sdělením, že touto částkou uhrazuje dluh za hlavního dlužníka. Jednalo se o plnění ručitelského závazku? Byla pracovnice spořitelny oprávněna či povinna nabízené plnění k uvedenému účelu přijmout?

6.      Pan Lakomý uzavřel s panem Karlíkem úvěrovou smlouvu na částku 250.000 Kč. Vzhledem k rizikovosti obchodu si pan Lakomý sjednal s panem Karlíkem zajišťovací převod k jeho domu, jenž byl následně i zapsán do Katastru nemovitostí. Pan Karlík měl splnit do 31. 12. 2019, v důsledku novoročních oslav se však rozhodl, že závazek splní až následující den, tj. 1. 1. 2020. Jaké bylo jeho překvapení, když 2. 1. 2020 vyzval pan Lakomý pana Karlíka, aby mu předal klíče od domu a návod k plynovému kotli, který je umístěn ve sklepě. Posuďte situaci.


Setkání v MS Teams:


Zápisky ze semináře:

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/law/jaro2021/MP410Z/110423981/Dokument76.docx


Judikatura:


Zajištění a utvrzení dluhu

Realizace zástavního práva:

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2018, sp. zn. 21 Cdo 5983/2017.

  • Co je zástavní právo?
  • Jaké subjekty má zástavněprávní vztah?
  • Jakými způsoby se může zástavní věřitel uspokojit ze zástavy?
  • Jaký způsob uspokojení ze zástavy si zástavní věřitel a zástavce nemohou sjednat, je-li zástavce spotřebitelem nebo malým a středním podnikatelem?


Finanční záruka

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2018, sp. zn. 29 Cdo 4747/2016.

  • Co je to princip akcesority a subsidiarity?
  • Uplatní se tyto principy v případě finanční záruky?
  • Jaký význam má pro obsah finanční záruky záruční listina?


Nepřiměřeně vysoká smluvní pokuta 

Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 5377/2017.

  • Jaké jsou funkce smluvní pokuty?
  • V jaké formě si lze sjednat smluvní pokutu?
  • Může být ujednání o smluvní pokutě neplatné pro rozpor s dobrými mravy?
  • Jak lze reagovat na nepřiměřnou výši smluvní pokuty?


Smluvní pokuta při odstoupení od smlouvy

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2019, sp. zn. 23 Cdo 1192/2019.

  • Jaký vliv má odstoupení od smlouvy na smluvní pokutu?
  • Mohou si strany sjednat smluvní pokutu jako sankci za odstoupení od smlouvy?
  • Mohou si strany sjednat smluvní pokutu navázanou na porušení povinnosti dlužníkem a odstoupení od smlouvy věřitelem?


Uznání dluhu

Rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 6073/2017.

  • Jaké způsoby uznání dluhu upravuje občanský zákoník?
  • Jaké jsou náležitosti výslovného uznání dluhu?
  • Jaké jsou právní následky uznání dluhu?


Doporučená literatura:

RONOVSKÁ, Kateřina, Eva DOBROVOLNÁ a Petr LAVICKÝ. Úvod do soukromého práva: zvláštní část. Brno: Česká společnost pro civilní právo procesní, 2017.

RABAN, Přemysl a kol. Občanské právo hmotné: závazkové právo. Brno: Václav Klemm - Vydavatelství a nakladatelství, 2014.

KRČMÁŘ, Jan, SPÁČIL, Jiří, ed. Právo občanské. III. Právo obligační. Praha: Wolters Kluwer, 2014.

SEDLÁČEK, Jaromír, SPÁČIL, Jiří, ed. Obligační právo I. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2010.

FIALA, Josef a kol. Občanské právo hmotné. 3. opr. a dopl. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2002.

BEJČEK, Josef, Josef ŠILHÁN a kol. Obchodní smlouvy: závazky v podnikání. Praha: C.H. Beck, 2015.

PRAŽÁK, Zbyněk, FIALA, Josef, HANDLAR, Jiří a kolektiv. Závazky z právních jednání podle občanského zákoníku: komentář k § 1721-2893 OZ podle stavu k 1.4.2017 ve znění zákona č. 460/2016 Sb. Praha: Leges, 2017.

PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a koletkiv. Občanský zákoník: komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2019.

HULMÁK, Milan a kolektiv. Občanský zákoník: komentář. V, Závazkové právo : obecná část (§ 1721-2054). Praha: C. H. Beck, 2014.

ŠVESTKA, Jiří, FIALA, Josef, DVOŘÁK, Jan a kol. Občanský zákoník: komentář. Svazek V. (§ 1721 až 2520). Praha: Wolters Kluwer, 2014.