řízení před soudem prvního stupně Příklady na seminář 1. Žalobce A podal žalobu o zrušení podílového spoluvlastnictví k pozemku, který mu náležel spolu s žalovaným B, a to přikázáním věci do výlučného vlastnictví A za náhradu ve prospěch B. Dne 15. 4. 2020 byla žalovanému doručena výzva soudu I. stupně dle § 114b OSŘ, v níž byl žalovaný vyzván, aby se do třiceti dnů ode dne doručení tohoto usnesení vyjádřil, a zároveň byl v souladu s citovaným ustanovením poučen o následcích, které by nastaly v případě, že by výzvě nevyhověl. Dne 14. 5. 2020 bylo soudu doručeno vyjádření žalovaného, jehož obsahem bylo pouhé konstatování, že s návrhem na zrušení podílového spoluvlastnictví nesouhlasí a považuje jej za nedůvodný. Dne 19. 5. 2020 doručil žalovaný soudu podání, v němž žalovaný důvody svého nesouhlasu rozváděl, uvedl skutkové přednesy a učinil důkazní návrhy. Soud I. stupně vyhověl žalobě rozsudkem pro uznání s tím, že vyjádření žalovaného ve stanovené lhůtě bylo nedostatečné, a že k vyjádření doručenému po lhůtě již nebylo možno přihlížet. Žalovaný podal proti rozsudku odvolání, v němž postup soudu I. stupně označil za přepjatý formalismus, který je sofistikovaným zdůvodněním zjevné nespravedlnosti. Zvažte, zda je odvolání důvodné, či nikoliv. 2. Rozvedená manželka Anna Hruška se rozhodla podat proti bývalému manželovi Pavlu Hruškovi žalobu o vypořádání společného jmění manželů. V žalobě navrhla žalobkyně vypořádání 40 položek, které mají tvořit součást SJM. Soud se rozhodl nařídit v této věci přípravné jednání. Oba účastníky na přípravné jednání předvolal, nicméně ani jeden z nich se při představě, že by se měli navzájem spatřit, nakonec nedostavil. Mohl soud v této věci nařídit přípravné jednání? A jak by měl soud rozhodnout v případě, že se ani jedna ze stran na přípravné jednání nedostavila? 3. Po doručení žaloby vyzval Obvodní soud pro Prahu 2 žalovaného podle § 114a odst. 2 písm. a) OSŘ, aby se písemně vyjádřil. Po dojití vyjádření k žalobě soud nařídil jednání. V předvolání k jednání byli účastníci poučeni o koncentraci řízení. Na jednání konaném dne 10. 3. 2020 od 9,45 žalobce přednesl žalobu a následně žalovaný sdělil obsah podaného písemného vyjádření. Ihned poté bylo jednání z časových důvodů odročeno, neboť měl soud další jednání v jiné věci nařízeno na 10,00. Před skončením tohoto jednání soud opět poučil účastníky o koncentraci řízení. Termín druhého jednání byl stanoven na 4. 5. 2020. Na druhém jednání žalobce navrhl ke skutečnostem tvrzeným v žalobě nový důkaz, a sice výslech dvou svědků. Obvodní soud pro Prahu 2 však tento návrh překvapivě zamítl, neboť žalobce nenavrhl provedení těchto důkazů včas. Je závěr soudu správný? 4. Okresní soud v Blansku předvolal účastníky k prvnímu jednání ve věci a v předvolání je poučil o účincích koncentrace řízení. V rámci prvního jednání soud mj. vyslechl svědkyni Martu Novotnou, která vypověděla, že viděla žalovaného v noci u osobního automobilu žalobce a to při tom, jak rozbíjí žalobci přední laserové světlo. Na konci prvního jednání účastníky opět poučil o tom, že řízení bude zkoncentrováno koncem prvního jednání. První jednání skončilo a bylo nařízeno jednání druhé jednání na 15. 6. 2020. Na tomto jednání žalovaný soudu sdělil, že navrhuje nový důkaz – výslech svědka Jiřího Moravského, který slyšel, jak se žalobce se svědkyní Martou Novotnou domlouvá na tom, jak má před soudem vypovídat, aby to bylo ve prospěch žalobce. Soud ale tomuto návrhu na výslech Jiřího Moravského nevyhověl s odůvodněním, že byl uplatněn v rozporu s principem koncentrace řízení, o čemž byli oba účastníci řádně poučeni. Je názor soudu správný? 5. Žalobce A se žalobou domáhal po žalovaných B, C a D, aby mu rukou společnou a nerozdílnou zaplatili kupní cenu za osobní automobil Mazda ve výši 360 000 Kč s příslušenstvím. K prvnímu jednání ve věci se dostavil žalobce A a žalovaný C. Žalovaní B a D se bez omluvy nedostavili. Žalobce proto navrhl, aby mu soud I. stupně vyhověl vůči žalovaným B a D kontumačním rozsudkem. Žalovaný C s tím nesouhlasil, neboť dle jeho mínění takto soud nemůže rozhodnout, pokud se jednání zúčastní alespoň jeden nerozlučný společník. Zvažte, zda jsou splněny předpoklady pro rozhodnutí kontumačním rozsudkem, či nikoliv. 6. Alžběta Boušková zapůjčila své kamarádce Lindě Kozákové 50 000 Kč. Linda však peníze Alžbětě ve sjednaném termínu po několika výzvách nevrátila. Z toho důvodu se nakonec Alžběta rozhodla podat k Městskému soudu v Brně proti Lindě žalobu o zaplacení 50 000 Kč. Na nařízeném jednání se obě bývalé kamarádky dostavily se svými právními zástupci (advokáty). Linda na tomto jednání uvedla, že „žalobkyni peníze již vrátila“. Soud po skončení jednání vyhlásil rozsudek, jímž žalobě vyhověl. V odůvodnění uvedl, že žalovaná blíže nespecifikovala a ani neprokázala své tvrzení, že žalobkyni již peníze vrátila. V tomto ohledu nemohl soud žalované nijak radit. Navíc byla zastoupena advokátem – právním profesionálem, o to víc nepřipadalo v úvahu poučení soudem o tom, aby své tvrzení rozvedla a podložila důkazními návrhy. Je závěr soudu ohledně jeho poučovací povinnosti správný?