Úvod do studia civilního procesu Příklady na seminář 1. Jiří Karásek je vlastníkem rozsáhlého venkovského pozemku, jenž je zčásti používán jako (neoplocená) louka a zčásti jako zahrada; součástí pozemku je rovněž stavba chalupy, kterou Karásek využívá k rekreaci o jarních a letních prázdninách. Po příjezdu na letní dovolenou 2019 Jiří Karásek zjistil, že od jarních prázdnin na jeho louce soused bez jeho vědomí postavil dřevěnou kůlnu, v níž uskladnil zemědělské nářadí. Nedaleko této kůlny, ovšem již na svém pozemku, si soused – bez stavebního povolení – postavil kozí chlívek, z něhož se line tak nesnesitelný zápach, že z něj Karáskovy začnou slzet oči, kdykoliv se k němu jenom přiblíží na dvacet metrů. Poraďte Jiřímu Karáskovi: a) Může svépomocně odstranit dřevěnou kůlnu? b) Může svépomocně odstranit kozí chlívek? c) Na jaký orgán se může Jiří Karásek obrátit kvůli neoprávněné stavbě kůlny? d) Na jaký orgán se může Jiří Karásek obrátit kvůli kozímu chlívku, a to z důvodu a. chybějícího stavebního povolení; b. nesnesitelného obtěžování zápachem. 2. Pravomocným rozsudkem bylo žalovanému uloženo, aby žalobci vydal v rozsudku blíže specifikovaný obraz. Žalovaný se odmítl rozsudkem řídit, protože jej považoval za nespravedlivý. Žalobce proto v doprovodu dvou vysloužilých mistrů bojových sportů navštívil žalovaného, překonal jeho odpor a obraz si odnesl. Zvažte: a) Postupoval žalobce v souladu s právem? b) Jaký postup byste doporučili žalobci ve výše uvedeném případě? Pokud by bylo třeba zahájit nějaké řízení před soudem, bude ho zahajovat soud ex-offo sám nebo bude třeba návrhu žalobce? 3. V rámci řízení o omezení svéprávnosti soud omezil svéprávnost Karla Nováka. Rozsudek se stal pravomocným. Asi po 4 měsících od právní moci vyšlo najevo, že nebyly dány podmínky pro toto omezení (soud v řízení nesprávně zjistil zdravotní stav Karla Nováka). Dle názoru soudu ovšem k žádnému pochybení na jeho straně nedošlo, neboť mu nikdo z účastníků řízení nenavrhl žádný jiný důkaz, než ty které provedl. V civilním řízení není pak rolí soudu aktivně zjišťovat skutkový stav rozhodný pro rozhodnutí ve věci, neboť v souladu se zásadou projednací je na účastnících, aby soudu tvrdili rozhodné skutečnosti a navrhli důkazy prokázání. Zvažte: a) Je názor soudu správný? b) Jak by bylo možné popsanou situaci vyřešit? 4. Civilnímu soudu došla žaloba, v níž se žalobce domáhá zaplacení 33 857 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené kupní ceny. Žalobce v žalobě uvádí, že sice součástí kupní smlouvy byla rozhodčí doložka, ale že považuje za spravedlivější, aby věc rozhodl civilní soud. Může tuto věc projednat civilní soud? 5. Je § 60 OZ ustanovením hmotněprávní nebo procesní povahy? Podle jakého kritéria by mělo být rozlišováno, zda jde o hmotněprávní, či procesní pravidlo? 6. Odvolací soud potvrdil rozsudek soudu I. stupně, kterým byla žalovanému uložena povinnost zaplatit částku 50 000 Kč s příslušenstvím. Rozsudek nabyl právní moci a stal se vykonatelným, a žalovaný proto tuto částku zaplatil; zároveň však podal dovolání k Nejvyššímu soudu. V dovolacím řízení Nejvyšší soudu změnil rozhodnutí odvolacího soudu tak, že žalobu zamítl, neboť dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. Vysvětlete: a. jaký vliv na hmotněprávní vztah mezi žalobcem a žalovaným má pravomocné rozhodnutí soudu? Kupř. zda původní vztah zaniká a místo něj nastupuje nový hmotněprávní vztah založený rozhodnutím soudu apod.; b. jaká hmotněprávní situace nastane po zrušení pravomocného rozhodnutí, na základě nějž již bylo plněno; c. jaké bude právní postavení třetí osoby, která v důvěře v pravomocný rozsudek kupř. určující vlastnické právo žalobce k pozemku od něj koupila tento pozemek, bude-li posléze určovací rozhodnutí zrušeno proto, že žalobce ve skutečnosti nikdy vlastníkem nebyl.