Spravedlnost je komplikované a rozsáhlé téma. Dokonce můžeme říci, že všechna témata, kterými jsme se doposud zabývali, směřují do oblasti spravedlnosti. Dokonce do té míry, že pro jejich komplexní uchopení musíme spravedlnost přidat, aby nám to začalo dávat smysl. Samozřejmě, typicky se spravedlnost vysvětluje na „velkých“ případech. Ale jejich aplikace na menší (méně závažné případy) je stejná. Spravedlnostní úsudek, spravedlnostní pravidla a teorie spravedlnosti jsou stejná v případě hodnocení závažných dopadů, stejně jako v případě pětikoruny (jenže tady to není tak vidět). Jak v případě ontologie tak noetiky je patrné, že spravedlnostní hodnocení je pro komplexní uchopení nezbytné. Ve všech těchto případech se nám tam vkrádaly hodnoty – což je prostor pro axiologii. Stejně jako jsou spravedlnostní úsudky vhodné pro pochopení a správné uchopení naší současnosti.

Nejprve ale samozřejmě teoretické základy. Zde je výhoda, že přednáška na spravedlnost je udělána tak, aby odpovídala i semináři. Můžeme ji proto využít. Jen si zopakujeme několik základních prvků. Nejprve se podíváme na typologie problémů spravedlnosti – zde půjde především o připomenutí některých základních pojmů. Pak si zopakujeme některé vybrané části některých antinomií spravedlnosti. Soustředíme se na formální spravedlnost a materiální spravedlnost, na spravedlnost a rovnost (s odbočkou k utilitarismu), relativní spravedlnost a absolutní spravedlnost, a na obecnou a individuální spravedlnost. Pak se zaměříme na to, jak spravedlnostní hodnocení probíhá a k čemu slouží kontext.