Dějiny právního myšlení

Osnova přednášky

Právo a jazyk - osnova

              0. Lingvistický základ: Sémiotický trojúhelník

  1. filosofie jazyka + spojení mezi filosofií jazyka a filosofií (teorií) práva
  2. otázky právního jazyka
  3. právo jako jazyk

Ad 0 Sémiotický trojúhelník

V této přednášce budeme na řadě míst narážet na určitou trojvztažnost: budeme mluvit o znacích (kódech, smybolech...), konceptu (pojmu, významu...) a světě (věcech, referentech, denotátech...).

Vztahy mezi těmito třemi prvky se dá znázornit tzv. sémiotickým trojúhelníkem (přestože zdaleka nebyli první, kdo se touto souvztažností zabýval, základní vysvětlení můžeme nalézt například u Ogdena a Richardse ). Jde o to, že mezi světem (fyzickými objekty i abstraktními objekty) a znaky (jazyk, slova, písmo) neexistuje žádný přímý vztah. Nic na čárách, křivkách a zvucích slova "židle" nenaznačuje, že se tento shluk vztahuje k nějakému fyzickému objektu. To, že si při vyřčení nebo přečtení znaku "židle" představíme konkrétní věc, je díky mentální spojce - významu (konceptu), která se vytváří nejrůznějšími sociálními a mentálními vlivy (v další přednášce o právní interpretaci se budeme bavit o Gadamerovi a jeho konceptu "předporozumění").



Ad 1 Filosofie jazyka + spojení mezi filosofií jazyka a filosofií (teorií) práva 

Bentham

  • jazykem nejen mluvíme, ale i myslíme
  • jazyk bývá zdrojem některých lidských omylů - protože odkazuje k věcem, které nemají hmotnou podstatu ve světě
  • právo je soubor znaků, které vyjadřuje záměr suveréna - právo je tedy promluva a právní filosofie je podmnožinou filosofie jazyka
  • v tomto poněkud předběhl svou dobu - podobný směr myšlení se vrátil až v tzv. obratu k jazyku


Schlick

  • osud všech filosofických otázek je tento: některé zmizí tak, že se ukáže, že se jedná o chyby a neporozumění spočívající v našem jazyce, jiné se ukážou být vědeckými otázkami v přestrojení

Nietzche

  • všechny metafyzické otázky jsou ve skutečnosti otázkami o jazyce a všechny monou být zodpovězeny tím, že pochopíme povahu jazyka

Schleiemacher

  • subjekt sdělování nemůže být oddělen od jazyka - bez jazyka nejsou myšlenky
  • jazyk je forma sociální akce, která nám umožňuje odhalovat svět kolem nás

Derrida

  • všechno je text - interpretativní universalismus - na naši realitu není možné odkazovat jinak, než skrze interpretativní zkušenost

Barthes

  • podstata významu sdělení není v autorovi a jeho úmyslu/záměru, ale ve čtenáři a jeho porozumění textu - "smrt autora a zrození čtenáře"

Hart

  • otevřená textura práva

Raz

  • problém normativity práva je problémem vysvětlování použití normativního jazyka při popisu práva nebo právních situací

Olivecrona (skanidávští realisté)

  • právní pojmy neodkazují k ničemu v reálném světě, jsou prázdné, a proto právní vztahy nemůžou mít rozměr pravda/nepravda

Austin (John Langshaw, nikoli pozitivista John)

  • "škola filosofie běžného jazyka"
  • řečové akty - některé promluvy jsou performativní - jazykem nejen popisujeme, ale i jednáme


Ad 2 Právní jazyk

  • právní jazyk je ovlivněn svou funkcí - jazykové vyjádření norem a sdělování norem vede k tlaku na přesnost, určitost, srozumitelnost atd, což se projevuje v rovině pojmosloví, syntaxe a stylu
  • Je možné dosáhnout dokonalého přesného jazyka? 
  • Hart: jazyk práva je jazykem s otevřenou texturou, počítá se s tím, že se obsah právních pojmů (tedy v rovině sémiotického trojúhelníku význam, resp. koncept) bude v čase měnit. 
  • srozumitelnost právního jazyka má lingvistický a konceptuální rozměr
  • Musí být právo srozumitelné i laikovi? 
  • A co kdybychom právo nesdělovali slovy? 


Ad 3 Právo jako jazyk

James Boyd White

  • právo je zvláštní konstitutivní prostor, ve kterém jsou vymezovány role a postavení osob, jejich vzájemné vztahy, pozice, ze kterých jsou oprávněny komunikovat, a publika, ke kterým mohou mluvit

Právem - jazykem - se vytváři komunity - společenství.