Osnova přednášky
Právo a jazyk - osnova
0. Lingvistický základ: Sémiotický trojúhelník
- filosofie jazyka + spojení mezi filosofií jazyka a filosofií (teorií) práva
- otázky právního jazyka
- právo jako jazyk
Ad 0 Sémiotický trojúhelník
V této přednášce budeme na řadě míst narážet na určitou trojvztažnost: budeme mluvit o znacích (kódech, smybolech...), konceptu (pojmu, významu...) a světě (věcech, referentech, denotátech...).
Vztahy mezi těmito třemi prvky se dá znázornit tzv. sémiotickým trojúhelníkem (přestože zdaleka nebyli první, kdo se touto souvztažností zabýval, základní vysvětlení můžeme nalézt například u Ogdena a Richardse zde). Jde o to, že mezi světem (fyzickými objekty i abstraktními objekty) a znaky (jazyk, slova, písmo) neexistuje žádný přímý vztah. Nic na čárách, křivkách a zvucích slova "židle" nenaznačuje, že se tento shluk vztahuje k nějakému fyzickému objektu. To, že si při vyřčení nebo přečtení znaku "židle" představíme konkrétní věc, je díky mentální spojce - významu (konceptu), která se vytváří nejrůznějšími sociálními a mentálními vlivy (v další přednášce o právní interpretaci se budeme bavit o Gadamerovi a jeho konceptu "předporozumění").
Ad 1 Filosofie jazyka + spojení mezi filosofií jazyka a filosofií (teorií) práva
Bentham
- jazykem nejen mluvíme, ale i myslíme
- jazyk bývá zdrojem některých lidských omylů - protože odkazuje k věcem, které nemají hmotnou podstatu ve světě
- právo je soubor znaků, které vyjadřuje záměr suveréna - právo je tedy promluva a právní filosofie je podmnožinou filosofie jazyka
- v tomto poněkud předběhl svou dobu - podobný směr myšlení se vrátil až v tzv. obratu k jazyku
Schlick
- osud všech filosofických otázek je tento: některé zmizí tak, že se ukáže, že se jedná o chyby a neporozumění spočívající v našem jazyce, jiné se ukážou být vědeckými otázkami v přestrojení
Nietzche
- všechny metafyzické otázky jsou ve skutečnosti otázkami o jazyce a všechny monou být zodpovězeny tím, že pochopíme povahu jazyka
Schleiemacher
- subjekt sdělování nemůže být oddělen od jazyka - bez jazyka nejsou myšlenky
- jazyk je forma sociální akce, která nám umožňuje odhalovat svět kolem nás
Derrida
- všechno je text - interpretativní universalismus - na naši realitu není možné odkazovat jinak, než skrze interpretativní zkušenost
Barthes
- podstata významu sdělení není v autorovi a jeho úmyslu/záměru, ale ve čtenáři a jeho porozumění textu - "smrt autora a zrození čtenáře"
Hart
- otevřená textura práva
Raz
- problém normativity práva je problémem vysvětlování použití normativního jazyka při popisu práva nebo právních situací
Olivecrona (skanidávští realisté)
- právní pojmy neodkazují k ničemu v reálném světě, jsou prázdné, a proto právní vztahy nemůžou mít rozměr pravda/nepravda
Austin (John Langshaw, nikoli pozitivista John)
- "škola filosofie běžného jazyka"
- řečové akty - některé promluvy jsou performativní - jazykem nejen popisujeme, ale i jednáme
Ad 2 Právní jazyk
- právní jazyk je ovlivněn svou funkcí - jazykové vyjádření norem a sdělování norem vede k tlaku na přesnost, určitost, srozumitelnost atd, což se projevuje v rovině pojmosloví, syntaxe a stylu
- Je možné dosáhnout dokonalého přesného jazyka?
- Hart: jazyk práva je jazykem s otevřenou texturou, počítá se s tím, že se obsah právních pojmů (tedy v rovině sémiotického trojúhelníku význam, resp. koncept) bude v čase měnit.
- srozumitelnost právního jazyka má lingvistický a konceptuální rozměr
- Musí být právo srozumitelné i laikovi?
- A co kdybychom právo nesdělovali slovy?
Ad 3 Právo jako jazyk
James Boyd White
- právo je zvláštní konstitutivní prostor, ve kterém jsou vymezovány role a postavení osob, jejich vzájemné vztahy, pozice, ze kterých jsou oprávněny komunikovat, a publika, ke kterým mohou mluvit
Právem - jazykem - se vytváři komunity - společenství.