Princip proporcionality
JUDr. Lukáš Hlouch, Ph.D.
KPT PrF MU

Struktura práva
nPrávní standardy
nNormy
nkonkrétní pravidla chování pro neurčitý počet případů téhož druhu
nPrincipy
nAbstraktní ideje vyjadřující jednotící myšlenkové momenty společné pro komplexy norem (instituty,
odvětví, právní řád)
nŘada možných mezi-stupňů (zásady, teleologické finální normy….)
nDále: účely, hodnoty a zájmy
n
n
n

3
Norma x princip
nNorma – pokud jsou dány podmínky stanovené hypotézou, nutně se musí uplatnit dispozice
nPrincip – antecedent má otevřenou povahu
nRobert Alexy: je-li subsumpce formulována jednoznačně, jedná se o normy. Pokud je řešení dáno
vyvažováním a poměřováním obou elementů, musí se jednat o principy.
nVýsledkem kolize je vždy norma → podmínky, za nichž jeden princip má přednost před jiným principem
konstituují skutkové okolnosti (hypotézy) normy, která má tyto následky, k nimž směřuje princip,
který má v dané situaci přednost.

Pojem proporcionality
nPřiměřenost a proporcionalita
n1) Proporcionalita (přiměřenost) sensu largissimo)
nPrávní princip spjatý s existencí práva
nPrávo má na společenské vztahy působit přiměřeně (úměrně cíli právní regulace a povaze životního
vztahu)
nKorektiv (kupř. „přiměřené zadostiučinění“, „přiměřeně poměrům“, „přiměřenost sankce“)
n2) Proporcionalita largo sensu
nPoužívá se při vymezení hledisek (prvků či kritérií) proporcionality
nSoučást materiálního právního státu
nMeta-princip (princip o principech)
nMetodologický test pro aplikaci principů
n3) Proporcionalita sensu stricto
nPohled zevnitř – jádro ideje přiměřenosti
nPoměřování (vyvažování) v rámci algoritmu proporcionality

Pojem proporcionality
nAd proporcionalita – sensu largo
nExistuje mnoho různých strukturálních pojetí
nKlasický test a jeho varianty
nZákladem je idea přiměřenosti v užším slova smyslu
nPříbuzné principy – patří do schématu PP?
nPrincip legitimity
nPrincip racionality
nPrincip spravedlnosti
nTzv. národní pojetí, evropské pojetí (SDEU), lidskoprávní pojetí (ESLP)…

6
Problém přímé aplikovatelnosti ústavních principů
nKoncepce bezprostřední závaznosti ústavní úpravy základních práv a svobod
n
Nutnost hledání metodologie aplikace Ústavy
Böckenfördeho paradox: Ústava je na jedné straně obecná, neúplná a v určitých částech obsahuje
právní principy, ovšem na druhé straně stojí požadavek přímé aplikace Ústavy, který vyžaduje normu
aplikace schopnou

7
Propojení principu proporcionality a Alexyho teorie
nSouvislost mezi teorií principů a principem proporcionality
nprincipy jsou druhy norem s aproximativní (nikoli absolutní !!!) platností
njejich předmětem mohou být jak základní práva a svobody, tak kolektivní dobra (hodnoty)
nprincip lze rozpoznat pouze je-li v konfliktu s jiným principem
nkolize principů se řeší pomocí principu proporcionality
nPRINCIPY JSOU PŘÍKAZY K OPTIMALIZACI
n

8
Zákon (zásada) vyvažování = první zákon poměřování
nČÍM VĚTŠÍ JE STUPEŇ NEUSPOKOJENÍ NEBO DOKONCE POŠKOZENÍ JEDNOHO PRINCIPU, TÍM VĚTŠÍ JE VÝZNAM
USPOKOJENÍ PRINCIPU S NÍM V KONFLIKTU
nje to záležitost ustavení stupně neuspokojení nebo poškození právního principu
npak musí být ustavena důležitost uspokojení protichůdného principu
nnakonec je nutné zodpovědět otázku, zda význam uspokojení jednoho principu ospravedlní
neuspokojení druhého
nProblém kvantifikace – představa vah/numerizace algoritmu?

Druhý (epistemický) zákon poměřování
n„Čím těžší je zásah do základního práva, tím větší musí být jistota o premisách, na nichž je
založen.“ (R. Alexy) nOtázka poznatelnosti empirických a normativních předpokladů výroků obsažených
ve vážící formuli nStejná otázka: numerické dosažení hodnot/jiné hodnotící predikáty (jistý x
nejistý)

10
Disproporce
nKaždá kolize s ústavním právem, která není ospravedlněna alespoň hypotetickou kolizí alespoň tak
intenzivní, s jiným principem buď obsaženým v ústavě nebo principem jí připuštěným jako důvod pro
kolizi, tedy kolizí, která by se mohla stát skutečnou v případě, že první kolize by byla opuštěna,
je disproporční.

Princip proporcionality jako meta-princip a metoda
nModerní nástroj pro řešení kolize hodnot a principů (poměřování, vážení)
nTeoretické zdůvodnění principu proporcionality (R. Alexy – Theorie der Grundrechte, A. Barak a
další)
nVýchodiskem je premisa, že hodnoty, zájmy a principy jsou spolu s pravidly součástí systému práva,
ale mají odlišnou strukturu
nPRINCIP X HODNOTA - opakování
nJde o příbuzné pojmy
nPrincipy mají deontologický charakter (jsou to příkazy či zákazy)
nHodnoty mají axiologický (hodnotící) charakter
n
n

Princip proporcionality – alternativní metody
nAd PRINCIPY X HODNOTY
nPrincipy – otázka Co má být?
nHodnoty – otázka Co je pro společnost/jednotlivce nejlepší?
nHodnotová teorie
nRozpracována německými autory z počátku 20. století
nVztahovala se k období Výmarské republiky
nPředstava objektivního systému hodnot v právu
n

Princip proporcionality – alternativní metody
nTyto myšlenky potvrzeny i pozdější judikaturou
npřípad LÜTH BVerfGE 7, 198 (204)– prozařování ústavního práva do práva jednoduchého
nZákladní zákon (Ústava), který zdaleka nezakládá hodnotově neutrální řád, založil objektivní řád
hodnot v jeho části týkající se základních práv… základ systému hodnot je jádro lidské osobnosti,
které se svobodně rozvíjí ve společnosti a v lidské důstojnosti
nRezonance hodnotové teorie v českém právním myšlení
n

Princip proporcionality – alternativní metody
nMají principy svoji hierarchii?
nPrávní síla (lex superior)
nAno – jsou přičitatelné určitému formálnímu prameni práva, od něho odvozují svou sílu
nÚstavní principy
nNelze mezi sebou odlišit podle právní síly ani temporality
nPro účely uplatnění proporcionality se považují za stejně silné (tzn. žádný z nich nemá a priori
přednost před jiným)
nProblematické – je možno poměřovat absolutní práva?

Princip proporcionality – alternativní metody
nProblém kolize principů nebo hodnot
nOtázka volby hodnotících kritérií
nJak poznám, které hodnotě/principu mám dát přednost?
nŘešení:
nAplikace hodnotových teorií
nAplikace principu proporcionality
n

Princip proporcionality
nMetoda řešení kolize hodnot
n1) Pravidlo přednosti (pořadí hodnot)
nAlexy vychází z toho, že neexistuje univerzálně platné pořadí hodnot či principů, které by platilo
pro každý případ interpretace základních práv
nKritika hodnotové teorie (E. Forsthoff)
nZpochybnění:
nObjektivní existence hodnot
nMetodologické stránky hodnotové argumentace
n2) Mechanismus poměřování (vážení) hodnot
nAbwägung (metoda považování – vážení)
nVerhältnismässigkeitsprinzip (proporcionalita)
nPraktische Konkordanz (praktická konkordance)

Princip proporcionality
nTzv. princip praktické konkordance (Konrad Hesse)
nAlternativa (spíše předstupeň) metody proporcionality založená na „vážení“
nOmezení základního práva je možné pouze potud, pokud je nezbytné k potvrzení (prosazení) jiného
principu či základního práva
nHranice možného omezení jsou dosaženy, jakmile kolidující právo či princip dosahuje svého
největšího působení
nPřesnější hranice omezení lze určit pouze skrze proporcionalitu
nPoužit např. v rozsudku  BVerfGE Krucifix (1995)
nKolize náboženské svobody věřících osob a svobody přesvědčení osob bez vyznání (čl. 4 GG)
nUmístění kříže ve školách s povinnou školní docházkou na základě bavorského zákona porušuje
svobodu vyznání
n

Princip proporcionality
nMetoda vážení (poměřování)
nSpočívá v tom, že jsou stanoveny tzv. preferenční věty, na základě nichž jsou porovnávány dotčené
hodnoty (principy) v kontextu konkrétního právního případu
nTzv. zákon vážení (poměřování)
nČím více se od jedné hodnoty odhlíží (tzn. v daném případu se nenaplňuje, tím více se naplňuje
hodnota (princip) konkurenční
nVážení principů nepředstavuje úlohu typu „všechno nebo nic“, nýbrž jde o „optimalizaci působení
práva ve společnosti“

Princip proporcionality
nKritika vážení (poměřování)
nNejedná se o objektivizovatelnou metodu
nZákladem je subjektivismus a decisionismus
nUmožňuje libovůli – černá skříňka
nAlexy se domnívá, že je možné vytvořit racionální model odůvodnění poměřování principů
prostřednictvím lidskoprávního diskursu
nPrincipy jsou v jeho pojetí příkazy k optimalizaci
n

Proporcionalita v právní argumentaci
nPrávní principy mohou být nahlíženy jako:
nPouhý katalog topoi
nJe možné je aplikovat libovolně – kazuisticky
n
nNěco více – materiální teorie principů (E. W. Böckenförde)
nJe třeba poměřování a vážení
nMetodologie aplikace principů

Princip proporcionality – judiciální podoba
nVymezení německým ústavním soudem (Bundesverfassunggericht – BVerfGe) v druhé polovině 20. stol.
nZdrojem proporcionality je princip materiálního právního státu v kauzách:
nLebach (1 BvR 536/72 - svoboda tisku vs. ochrana osobnosti)
nObecné a konkrétní povážení kolidujících zájmů a základních práv
nPřednost byla dána ochraně osobnosti
nBVerfGE 51, 324
nPrávo obviněného na ochranu života a tělesné nedotknutelnosti proti povinnosti státu zajistit
trestněprávní ochranu
n

Proporcionalita a EU
nČl. 52 Charty základních práv EU
nRozsah a výklad práv a zásad
n1.   Každé omezení výkonu práv a svobod uznaných touto listinou musí být stanoveno zákonem
a respektovat podstatu těchto práv a svobod. Při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení
zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které
uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého.

Princip proporcionality v ČR
nPojetí Ústavního soudu ČR (nález ze dne 1. 3. 2007, sp. zn. Pl. ÚS 8/06)
nv případech střetů základních práv či svobod s veřejným zájmem, resp. jinými základními právy či
svobodami: "....je třeba posuzovat účel (cíl) takového zásahu ve vztahu k použitým prostředkům,
přičemž měřítkem pro toto posouzení je zásada proporcionality (přiměřenosti v širším smyslu), jež
může být také nazývána zákazem nadměrnosti zásahů do práv a svobod.
nTato obecná zásada zahrnuje tři kritéria posuzování přípustnosti zásahu. Prvním z nich je princip
způsobilosti naplnění účelu (nebo také vhodnosti), dle něhož musí být příslušné opatření vůbec
schopno dosáhnout zamýšleného cíle, jímž je ochrana jiného základního práva nebo veřejného statku.
Dále se pak jedná o princip potřebnosti, dle něhož je povoleno použití pouze nejšetrnějšího - ve
vztahu k dotčeným základním právům a svobodám - z více možných prostředků. Třetím principem je
princip přiměřenosti (v užším smyslu), dle kterého újma na základním právu nesmí být nepřiměřená ve
vztahu k zamýšlenému cíli, tj. opatření omezující základní lidská práva a svobody nesmějí, jde-li o
kolizi základního práva či svobody s veřejným zájmem, svými negativními důsledky přesahovat
pozitiva, která představuje veřejný zájem na těchto opatřeních."

Proporcionalita v judikatuře ÚS ČR
nJe to určitý teleologický test kolize
nA) základních práv
nB) principů
nC) hodnot
ndnes:
n součást judikatury evropských ústavních soudů (zejména německy mluvící země, ale i Polsko,
Slovensko)
nStruktura – kritéria (3 – 4 krokový test):
nVhodnost
nPotřebnost
nPorovnání závažnosti
n (tzn. proporcionalita v užším slova smyslu)
nMinimalizace zásahu do základních práv (čl. 4 odst. 4 Listiny)
nŠetření podstaty a smyslu základních práv
n
n
n
n

25
Princip proporcionality jako metodologický test
nKriterium vhodnosti
nKriterium potřebnosti
nPorovnávání závažnosti práv (proporcionalita v úzkém smyslu) – zvažování argumentů:
nempirických,
nsystémových,
nkontextových,
nhodnotových.
n
faktická závažnost jevu, který je spojen s ochranou určitého základního práva
zvažování smyslu a zařazení dotčeného základního práva či svobody v systému základních práv a
svobod
zkoumání dalších negativních dopadů omezení jednoho základního práva v důsledku upřednostnění
jiného
zvažování pozitiv v kolizi stojících základních práv vzhledem k akceptované hierarchii hodnot

Proporcionalita v judikatuře ÚS
nAbstraktní kontrola norem
nInstitut anonymního svědka (Pl. ÚS 4/94)
nVýklad čl. 4 odst. 4 Listiny jako příkazu k optimalizaci
nKolize práva na obhajobu a práva vyjadřovat se ke všem prováděným důkazům
nKonkrétní kontrola ústavnosti
nKauza rekognice (III. ÚS 25/01)
nPrávo na obhajobu a bezpečnost státu (Pl. ÚS 41/02)
nPrávo na uveřejnění informací o členství soudců v KSČ
nOdklony od „standardního“ testu
nExtrémní disproporcionalita (nález ze dne 21. 4. 2009, sp. zn. Pl. ÚS 28/09 – ústavnost daně z
převodu nemovitosti)
nNeodůvodněná přednost jednoho práva před druhým (nález ze dne 1. 12. 2005, sp. zn. II. ÚS 94/05)

27
Princip proporcionality
nvšechny součásti principu proporcionality vyjadřují ideu optimalizace
nústavní práva jsou příkazy k optimalizaci, tedy mají být realizovány v co největší míře v daných
právních a skutkových podmínkách
nvhodnost a potřebnost: optimalizace ve vztahu k tomu, co je doopravdy možné → Paretovo optimum
n

Proporcionalita v judikatuře NSS
nÚzemní rozhodování (rozsudek NSS ze dne 21. 10. 2009, č. 6 Ao 3/2009-76)
nvztahu mezi veřejným zájmem na odstranění dopravní závady v obci a soukromým zájmem vlastníka
pozemků zahrnutých do koridoru dopravní infrastruktury
nOpatření obecné povahy
nPřiměřenost (proporcionalita) je součástí čtyřkrokového testu zákonnosti
nKompetence k vydání OOP
nProcesní správnost postupu
nMeritorní správnost OOP
nPřiměřenost
npo soudu požadovat, aby provedl odbornou úvahu ve směru vážení důležitých veřejných zájmů či
veřejného zájmu na jedné straně a ochrany vlastnictví navrhovatelů na straně druhé, pokud tuto
úvahu před ním neprovedl z důvodu zaviněné pasivity navrhovatelů příslušný správní orgán

Proporcionalita v judikatuře NSS
nZákaz shromažďování (rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2009, čj. 8 As 7/2008-116)
nŘešení přímého střetu shromažďovacího práva s jiným ze základních lidských práv nelze zobecnit a
musí se vždy odvíjet od konkrétních skutkových okolností za současného zohlednění principu
proporcionality.
nRozpuštění politické strany (rozsudek NSS ze dne 4. 3. 2009, čj. Pst 1/2008-66)
nzamýšlený zásah je přiměřený sledovanému cíli, tj. nenarušuje princip proporcionality mezi
omezením práva sdružovat se v politických stranách a zájmem společnosti na ochraně jiných hodnot.
Těmito hodnotami jsou zejména zájem na bezpečnosti státu, veřejné bezpečnosti a veřejném pořádku,
předcházení trestným činům nebo ochrana práv a svobod druhých
nPodmínky výkonu živnostenského oprávnění (rozsudek NSS ze dne 11. 6. 2009, čj. 9 As 69/2008-50)
nVýklad podmínky bezúhonnosti pro účely živnostenského zákona
nPrávo na informace vs. Ochrana osobnosti
nRS 8 As 55/2012 – 62 – relativně překonáno Ústavním  soudem
nInformace o platech zaměstnanců placených z veřejných prostředků se podle § 8b zákona o svobodném
přístupu k informacím zásadně poskytují.
n

Proporcionalita a teleologie
aneb závěrečný rekurz  k účelu
nVhodnost, potřebnost, proporcionalita
nHodnotící kritéria, která mohou být naplněna různým obsahem při zohlednění účelu
nSubjektivní moment při provádění principu proporcionality
nZáleží na aplikační instituci, zda jej použije  (otázka hermeneutické  svobody a interpretační
odvahy)
npodle Ústavního soudu je ovšem povinna test proporcionality užívat v situacích kolize základních
práv
nSvévole poměřování, ztráta právní jistoty a negativní vývoj směrem k soudcovskému státu
(Holländer, Filosofie práva, s. 165)