3. seminář
Program semináře
Subjekt trestného činu
dospělého:
pojem
znaky obligatorní a fakultativní
subjekt obecný, speciální a konkrétní
věk
příčetnost
nezaviněná nepříčetnost
zaviněná nepříčetnost a její formy)
zmenšená příčetnost
pachatel přímý a nepřímý
Objekt trestného činu a
předmět útoku
Objektivní stránka trestného
činu:
pojem, znaky obligatorní a fakultativní
jednání, následek, příčinná souvislost
trestní odpovědnost za delikty spáchané opomenutím (omisivní delikty pravé a nepravé)
Otázky na seminář
1. Kdo může být subjektem trestného činu?
2. Jaké jsou obligatorní znaky subjektu TČ?
3. Kdo všechno se rozumí pod pojmem pachatel trestného činu kromě pachatele hlavního?
4. Od kdy do kdy tyto entity vystupují jako subjekty trestného činu?
5. Jaký vliv na trestní odpovědnost mladistvého má tzv. ostaršení (emantipatio) - přiznání svéprávnosti dle ustanovení § 37 odst. 1 OZ?
6. Vysvětlete pojem příčetnost a zmenšená příčetnost.
7. Vysvětlete pojem rozumová a mravní vyspělost.
8. Jaké jsou fakultativní znaky subjektu?
9. Co je to speciální subjekt?
10. Co je to konkrétní subjekt?
11. Co je to nepřímý pachatel?
12. Co je to jednání za jiného?
13. Vysvětlete pojem actio libera in causa dolosa/culposa (jednání svobodné ve své příčině).
14. Vysvětlete podstatu trestného činu opilství dle ustanovení § 360 TZ (tzv. rauschdelikt).
15. Vyjmenujte a vysvětlete obligatorní znaky objektivní stránky trestného činu.
16. Vysvětlete pojem jednání, odlište jej od pojmu chování a uveďte případy, kdy je jednání vyloučeno.
17. Kdy je trestná omise? Čím musí být založena povinnost konat, aby byla trestná omise?
18. Vysvětlete pojmy garance a ingerence v souvislosti s omisivním jednáním.
19. Jaké jsou dvě základní podoby následku trestného činu? Jak podle nich dělíme trestné činy? Jak dělíme trestné činy poruchové (činnostní - § 184 a výsledečné - § 145)?
20. Uveďte příklady TČ a) pravého omisivního, b) nepravého omisivního, c) čistě komisivního.
21. Vyjmenujte a vysvětlete fakultativní znaky objektivní stránky trestného činu.
22. Vysvětlete tzv. teorii podmínky a řekněte, kdy je možno určité jednání považovat za příčinu?
Judikatura
Přehled základní judikatury
Judikatura k bližšímu nastudování
Jelikož základem přístupu k příčinné souvislosti je v českém trestním právu teorie podmínky, která je modifikována dalšími korektivy (teorie gradace, teorie umělé izolace jevů, přerušení příčinné souvislosti), nedělá většinou větší problém rozlišit, zda mezi nějakým jednáním a následkem je, či není příčinná souvislost. Jednou z nejobtížnějších partií objektivní stránky naopak je přerušení příčinné souvislosti, tedy otázka vztahu dvou dostatečně trestněprávně relevantních podmínek, bez nichž by následek nenastal. V praxi celkem pravidelně nastává tento problém v souvislosti s trestnými činy v dopravě v situacích, kdy se na výsledné dopravní nehodě, při níž ke spáchání trestného činu došlo, podílelo protiprávní jednání více jejích účastníků. Podívejte se, jak se k otázce kauzálního spolupůsobení protiprávního jednání poškozeného na škodlivém následku staví Nejvyšší soud:
Rovněž Ústavní soud se touto problematikou již musel zabývat. Zde se můžete seznámit s tím, jak nahlíží na problematiku trestní odpovědnosti řidiče za těžší následek, k němuž došlo v důsledku nepřipoutání se jeho spolujezdce.
Zajímavou otázku řešil Nejvyšší soud v souvislosti s krádežemi (zejména tzv. "recidivními" dle § 205 odst. 2 TrZ) v době pandemické krize a (ne)aplikovatelnosti kvalifikované skutkové podstaty dle § 205 odst. 4 písm. b) TrZ. Zde se můžete podívat, jakou roli v tom hrála teorie příčinné souvislosti:
Doporučená studijní literatura:
Kratochvíl, V. a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2012, hlava II., kapitola 6, oddíly 1-6
nebo
Jelínek a kol. Trestní právo hmotné. Obecná část. Zvláštní část. 7. vydání. Praha: Leges, 2019, hlavy VII. až IX. obecné části
nebo