Pripad Al-Jedda
Pan Al-Jedda, ktery ma britske i iracke obcanstvi, byl 10. rijna 2004 zatcen a uveznen
bristkymi jednotkami v Iraku na zaklade podezreni z clenstvi v teroristicke organizaci
ci z ucasti na teroristickych aktivitach. Britske jednotky byly soucasti
mnohonarodnostnich sil jednajicich na zaklade, inter alia, rezoluce c. 1546 (2004)
Rady bezpecnosti OSN. Rezoluce c. 1546 (2004) byla prijata podle kapitoly VII
Charty OSN a autorizovala mnohonarodnostni sily k pouziti „vsech dostupnych
prostredku za ucelem udrzeni bezpecnosti a stability v Iraku v souladu s dopisy
prilozenymi k rezoluci.“ V jednom z prilozenych dopisu (viz text nize) bylo uvedeno,
ze mnohonarodnostni sily jsou opravneny k zadrzeni jednotlivcu v pripade, ze je to
„nutne z nalehavych bezpecnostnich duvodu“.
Pan Al-Jedda pozadal ve Velke Britanii o soudni prezkum zakonnosti detence
britskymi jednotkami v Iraku. Pan Al-Jedda namital, ze takoveto zbaveni osobni
svobody je porusenim clanku 5(1) Evropske umluvy o lidskych pravech a zakladnich
svobodach (Umluva) recipovane do britskeho prava prostrednictvim tzv. Human
Rights Act (1998).
Snemovna lordu ve svem vetsinovem rozhodnuti uvedla, ze britske jednotky
nejednaly v rozhodne dobe pod zastitou OSN a nepodlehaly jejimu efektivnimu veleni
a kontrole, jejich jednani tudiz nelze OSN pricist. Snemovna lordu nicmene stanovila,
ze na zaklade clanku 25 a 103 Charty OSN byla Velka Britanie povinna pana AlJeddu
zadrzet v souladu s rezoluci c. 1546 (2004) Rady bezpecnosti OSN, bylo-li to
nutne z bezpecnostnich duvodu. Zavazky z Charty OSN tudiz prevazily nad zavazky z
Umluvy. Lord Bingham vsak uvedl, ze „prava zadrzovanych osob na zaklade clanku 5
Umluvy musi byt zabezpecena takovym zpusobem, aby nedochazelo k jinym
zasahum do osobni svobody nez tem, ktere jsou nezbytne pro vykon detence.“
Stiznost pana Al-Jeddy byla v tomto smeru Snemovnou lordu zamitnuta, coz
neznamena, ze by pan Al-Jedda nemohl v jinem rizeni pozadat o soudni prezkum
doby a podminek vykonu detence.
Otázky:
1. Uvedte rozdily mezi subjektivitou jednotlivce, statu a mezinarodni organizace
v mezinarodnim pravu.
2. Souhlasite s tvrzenim, ze jednani britskych jednotek jako soucasti
mnohonarodnostnich sil v Iraku na zaklade rezoluce 1546 (2004) nebylo OSN
pricitatelne? Zhodnotili byste situaci odlisne v pripade jednani jednotek
UNMIK nebo KFOR v Kosovu z hlediska pricitatelnosti OSN? Proc?
3. Jaka jsou kriteria pricitatelnosti jednani statu a/nebo mezinarodni organizaci?
4. Jake jsou dusledky pricitatelnosti jednani mezinarodni organizaci namisto
statu z hlediska prijatelnosti stiznosti Evropskym soudem pro lidska prava?
Kdo muze byt smluvni stranou Umluvy?
5. Provedte vyklad clanku 103 Charty OSN a posudte, zda se vztahuje i na
zavazky vyplyvajici z Umluvy. Nema Umluva jako specificky nastroj ochrany
lidskych prav zvlastni postaveni mezi ostatnimi mezinarodnimi smlouvami?
Porovnejte s odstavcem 35 v rozhodnuti Al-Jedda.
6. Jake znate zpusoby recepce mezinarodniho prava do prava vnitrostatniho?
Jaky zpusob recepce je typicky pro Velkou Britanii? Jaky pro Ceskou
republiku?
Povinná literatura:
1) MALENOVSKÝ, J., Mezinárodní právo veřejné, jeho obecná část a poměr
k vnitrostátnímu právu, zvláště k právu českému (zejména kapitola o
odpovědnosti státu a přičitatelnosti jednání státu), Brno, 2008.
2) Vytah rozhodnuti v pripadu Al-Jedda: House of Lords: R (on the application
of Al-Jedda) (FC) v. Secretary of State for Defence (December 12, 2007),
International Law in Brief, ASIL.
http://www.asil.org/ilib/2007/12/ilib071228.htm#j2
Doporucena literatura:
1) Cele rozhodnuti v pripadu Al-Jedda (vlozeno v ISu).
2) Behrami v. Francie, Saramati v. Francie, Nemecko a Norsko (Application
Nos. 71412/01 and 78166/01, May 2, 2007).
3) Koskenniemi, M.: The Fate of Public International Law: Between Technique
and Politics, Modern Law Review, Vol. 70, January 2007, p. 6.
http://www.blackwell-synergy.com/doi/pdf/10.1111/j.1468-
2230.2006.00624.x?cookieSet=1
Dokumenty:
1) Rezoluce Rady bezpečnosti OSN č. 1546 (2004).
http://daccessdds.un.org/doc/UNDOC/GEN/N04/381/16/PDF/N0438116.pdf?Ope
nElement
2) Charta OSN 30/1947 Sb.
Rezoluce 1546 (2004):
“Decides that the multinational force shall have the authority to take all necessary
measures to contribute to the maintenance of security and stability in Iraq in
accordance with the letters annexed to this resolution expressing, inter alia, the Iraqi
request for the continued presence of the multinational force and setting out its tasks,
including by preventing and deterring terrorism, so that, inter alia, the United
Nations can fulfil its role in assisting the Iraqi people as outlined in paragraph seven
above and the Iraqi people can implement freely and without intimidation the
timetable and programme for the political process and benefit from reconstruction
and rehabilitation activities.”
Annex Text of letters from the Prime Minister of the Interim Government of
Iraq Dr. Ayad Allawi and United States Secretary of State Colin L. Powell to the
President of the Council, 5 June 2004:
“These include activities necessary to counter ongoing security threats posed by
forces seeking to influence Iraq’s political future through violence. This will include
combat operations against members of these groups, internment where this is
necessary for imperative reasons of security, and the continued search for and
securing of weapons that threaten Iraq’s security.”