MP811Zk Správní právo III 4. přednáška Vnitřní správa David Hejč Otázky: nLze vnitřní správu vymezit pozitivně? nJaké jsou nejvýznamnější právní předpisy upravující osobní stav obyvatel? nJaké skutečnosti jsou rozhodné pro matriční zápis? nCo se rozumí místem trvalého pobytu a jaké důsledky jsou s ním spojeny? nJaké povinnosti mají držitelé občanského průkazu? nJe právo sdružovací upraveno výlučně předpisy veřejného práva? nJe realizace shromažďovacího práva podmíněna předchozím povolením; o projev jakého principu se jedná? Vnitřní správa n ntradiční odvětví veřejné správy – původně širší oblast n npostupně se vydělovala nová speciální odvětví n nnegativní vymezení vnitřní správy nzáležitosti nespadající do jiných specializovaných odvětví veřejné správy n npozitivní vymezení vnitřní správy z hlediska obsahu npodle skupin společenských vztahu upravených normami správního práva (k tomu viz další snímky) [USEMAP] Vnitřní správa n1. Zabezpečení osobního stavu obyvatelstva nMatriky, jméno a příjmení nEvidence obyvatel nObčanské průkazy a cestovní doklady (zák. č. 328/1999 Sb., zák. č. 329/1999 Sb.) nCizinecké právo nStátní občanství (zák.č. 186/2013 Sb., o státním občanství) n [USEMAP] Vnitřní správa n2. Právo shromažďovací a sdružovací n(zák. č. 84/1990 Sb….) n n3. Archivnictví, spisová služba, vidimace a legalizace n(zák. 499/2004 Sb.) n n4. Územní členění státu, státní symboly a sčítání lidu n(zák. č. 36/1960 Sb., zák. č. 3/1993 Sb.) Organizace vnitřní správy nMinisterstvo vnitra ( zák. č. 2/1969 Sb.) nKraje – krajské úřady nObce nobecní úřady obcí s rozšířenou působností npověřené obecní úřady nobecní úřady nCelní správa, Policie České republiky apod. n nNález Pl. ÚS 39/10 – evidence obyvatel není samostatnou působností [USEMAP] Matriky nZák. č. 301/2000 Sb., o matrikách, jménu a příjmení n nVyhláška MV č. 207/2001 Sb., kterou se provádí zák.č. 301/2000 Sb. n nZák. č. 500/2004 Sb., správní řád [USEMAP] Vymezení pojmu matrika n nZ lat. matrix – kmen nPůvodně církevní matriky (farnosti) x Josef II. –veřejné listiny nMatrika je státní evidence narození, uzavření manželství, registrovaných partnerství a úmrtí FO na území ČR (občanů i cizinců), a státních občanů v cizině + uzavření manželství cizinci v cizině, byl-li život snoubence přímo ohrožen (§ 667 odst. 1 OZ) [USEMAP] Vymezení pojmu n nDruhy n nMatrika narození nMatrika manželství nMatrika registrovaného partnerství nMatrika úmrtí n n [USEMAP] Struktura nKnihy – svázané tiskopisy a jmenný rejstřík nSbírka listin – listiny (převážně veřejné), které tvoří podklad pro matriční zápis, jeho změnu nebo opravu (př. rozhodnutí soudů nebo správních orgánů) n- vede se zvlášť pro jednotlivé knihy (rok) n- zápis se provádí z úřední povinnosti [USEMAP] Vymezení pojmu nMatriční doklad – výpis z matriční knihy, který obsahuje údaje nebo potvrzení o údajích zapsaných v matriční knize. Jedná se o veřejnou listinu. n nMatriční událost – skutečnosti rozhodné pro matriční zápis (narození, uzavření manželství, registrovaného partnerství, úmrtí, ale také určení otcovství, osvojení apod.) n n [USEMAP] Kniha narození nMatriční událost: narození FO ( zapisuje se podle místa narození, jinak kde byla nalezena x dopravní prostředek - vyložení ) nhlásí nzdravotnické zařízení (3 pracovní dny) nlékař (3 dny) njeden z rodičů nebo jeho zákonný zástupce či opatrovník (3 dny) nmatka (3 dny od chvíle, kdy je schopna) nosoba, která se o narození dítěte dozvěděla (3 dny) n n njméno matky se nezapisuje u utajovaných porodů n nMatriční doklad: rodný list n [USEMAP] Kniha manželství nMatriční událost: uzavření manželství n- zápis se provádí na základě protokolu o uzavření manželství (vyhotovuje matriční úřad (manželé, svědci a oddávající a matrikář nebo církev) n nMatriční doklad: oddací list [USEMAP] Kniha registrovaného partnerství nZák. č. 115/2006 Sb. n nMatriční událost: uzavření RP n - podkladem pro zápis je protokol o prohlášení n nMatriční doklad: doklad o partnerství [USEMAP] Kniha úmrtí nMatriční událost: úmrtí FO npodkladem je list o prohlídce mrtvého (vystavuje lékař a úředně tím ověřuje smrt FO, do 3 pracovních dnů má oznamovací povinnost) nnebo pravomocného rozhodnutí soudu o prohlášení fyzické osoby za mrtvou n nMatriční doklad: úmrtní list n n [USEMAP] Organizace nMatriční úřady – obecní úřady pověřené vedením matričních knih a úkony zabezpečované v souvislosti s vedením těchto knih nSeznam – vyhláška MV 207/2001 Sb. (změny pouze k začátku kal. roku) nZvláštní matrika – Úřad městské části Brno-střed – matrika, do níž se zapisují matriční události, ke kterým došlo u státních občanů v cizině nMatrikář – úřední osoba (SO, zam. obce, zkouška) [USEMAP] Jméno nFO povinnost užívat v úředním styku jméno, popřípadě jména, která jsou uvedena v rodném listu nZapsat lze 2 jména, více jmen jen u dítěte, které spolu s rodiči není občanem ČR nPravidla pro zapsání jména do matriční knihy – nelze zapsat jména zkomolená, zdrobnělá a domácká + nejde jméno opačného pohlaví a nelze opakovat jméno sourozence (společní rodiče) nJméno/a dítěte se zapíší do matriky podle souhlasného prohlášení rodičů, popřípadě jen jednoho z nich (§ 18 odst. 1) nPřípady, kdy matriční úřad nezapíše do knihy narození jméno/a - § 18 odst. 4 17 [USEMAP] Příjmení nFO povinnost užívat v úředním styku příjmení, popřípadě více příjimení, která jsou uvedena v rodném listu nUžívat více příjmení může občan např. v případech, kdy došlo k prohlášení při uzavírání manželství, že spolu se společným příjmením bude užívat i své předchozí (na druhém místě), nebo jde o příjmení dítěte, jehož rodiče jsou oprávněni užívat více příjmení nPravidla pro zapsání příjmení do matriční knihy nnarozeného manželům (§ 19/1) nnarozeného rodičům, kteří neuzavřeli manželství (§ 19/3) ndítě, které je počato umělým oplodněním, ženě neprovdané (§ 19/4) nnení-li otec dítěte znám (§ 19/5) n nelze-li dosáhnout dohody rodičů o příjmení dítěte, příjmení se do knihy narození nezapíše a matriční úřad o tom učiní oznámení soudu (§ 19/6) 18 [USEMAP] Změna jména nebo příjmení npouze na základě žádosti FO, popřípadě jejích zákonných zástupců nzměna příjmení se povolí zejména tehdy, jde-li o příjmení hanlivé nebo směšné nebo je-li pro to vážný důvod nzměna jména se nepovolí z důvodů, kdy by měla být v rozporu s pravidly pro zapsání jména do matriční knihy (viz předchozí text – jméno zkomolené…) nzměna jména nebo příjmení se nepovolí, jestliže by změna byla v rozporu s potřebami a zájmy nezletilého. 19 [USEMAP] Evidence obyvatel nZák. č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel a rodných číslech n nVyhláška č. 177/2000 Sb., kterou se provádí zák. č. 133/2000 Sb. [USEMAP] Vymezení základních pojmů nInformační systém evidence obyvatelstva – obsahuje údaje o obyvatelstvu, které jsou důležité pro činnost státu a bezprostředně identifikují obyvatele nProvozovatelem je MV nObyvatel: n a) státní občan České republiky n b) osoba, která pozbyla státní občanství České republiky, n c) cizinci, kteří jsou matkou, otcem, popřípadě jiným zákonným zástupcem, manželem, registrovaným partnerem nebo dítětem občana [USEMAP] Trvalý pobyt nMístem trvalého pobytu se rozumí adresa pobytu občana v České republice, kterou si občan zvolí zpravidla v místě, kde má rodinu, rodiče, byt nebo zaměstnání – vazba na registr obyvatel (§ 10 odst. 1) – lze jen jedno místo trvalého pobytu nÚS 4/02 Sb. n. svazek č. 28, Nález č. 136, str. 81 (dodává, že zpravidla) nvolba prováděna svobodně nnevznikají žádná práva k objektu ani vlastníku nemovitosti (např. právo nemovitost obývat) [USEMAP] Trvalý pobyt nč. j. 2 As 64/2005-108 NSS rozšířený senát n n„rozhodnutí ohlašovny nemá soukromoprávní důsledky, nikdo se pouze na základě zaevidování, nezaevidování či zrušení údaje o místu trvalého pobytu nemůže domáhat vydání objektu bydlení, užívacího práva v něm, či naopak jeho vyklizení“ n n„nedílnou součástí práva na zvolení místa trvalého pobytu je také právo na to, aby na zvolené adrese místa trvalého pobytu nebyly evidovány osoby, které pro to nesplňují nebo přestaly splňovat zákonné podmínky.“ n nmožnost žaloby podle § 65 s.ř.s. [USEMAP] Trvalý pobyt ns místem trvalého pobytu je spojena řada důsledků jak pro ohlašovatele, tak i případně pro vlastníka objektu, v němž je místo trvalého pobytu evidováno; tyto důsledky jsou stanoveny jinými právními předpisy nnapř.: nvolební právo a místní referendum nmístní příslušnost ndoručování (vedle TP lze do CEO zapsat i údaj o adrese, na kterou mají být doručovány písemnosti ) [USEMAP] Rodné číslo – vymezení pojmu n nIdentifikátor FO (III. ÚS 673/02) – evidenční a identifikační charakter n n10 místné číslo dělitelné 11 beze zbytku n nPrvní dvojčíslí – poslední dvě čísla roku narození n nDruhé dvojčíslí – měsíc narození (u žen zvýšeno o 50) n nTřetí dvojčíslí – den narození n nKoncovka – čtyřmístná – rozlišení obyvatel narozených ve stejný den n [USEMAP] nMinisterstvo předává rodná čísla výdejovým místům: n n1. matriční úřad (přiděluje rodná čísla fyzickým osobám narozeným na území České republiky) n n2. zvláštní matrika (přiděluje rodná čísla občanům narozeným v zahraničí) n n3. ministerstvo (např. mezinárodní ochrana) Centrální registr – tvorba, přidělování a ověřování – vede MV [USEMAP] Občanské průkazy nZák. 328/1999 Sb., o občanských průkazech n nVyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech [USEMAP] Vymezení základních pojmů nObčanský průkaz – veřejná listina, kterou občan prokazuje své jméno, příjmení, podobu a státní občanství ČR + další údaje v občanském průkazu zapsané nPovinnost mít OP – každý občan starší 15 let X povinnost jej nosit stále u sebe, nicméně riziko nesplnění povinnosti prokázat totožnost na výzvu policisty (§ 63 zákona o policii – k tomu viz dále) nÚdaje, které občanský průkaz obsahuje viz § 3 odst. 2 [USEMAP] Typy občanského průkazu n nobčanský průkaz se strojově čitelnými údaji a kontaktním elektronickým čipem n n nobčanský průkaz bez shora uvedených údajů – vydávají se s omezenou platností na 1 až 6 měsíců za specifických okolností n [USEMAP] Doba platnosti občanského průkazu n ndoba platnosti 10 let; 5 let vydaný občanu mladšímu 15 let); 35 let vydaný občanu staršímu 70 let n n nskončení platnosti občanského průkazu – viz § 11 30 [USEMAP] Vydání občanského průkazu n nžádost u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností n nvydání prvního OP (předkládá se rodný list) X nového OP (předkládá se dosavadní OP) n nLhůty pro vyřízení ( 30 dnů/ 15 dnů) 31 [USEMAP] Dispozice s občanskými průkazy nje zakázáno: nobčanský průkaz přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky. npořizovat jakýmikoliv prostředky kopie občanského průkazu bez prokazatelného souhlasu občana, kterému byl občanský průkaz vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. nshromažďovat, ukládat, upravovat nebo pozměňovat, předávat, šířit, zveřejňovat, uchovávat, kombinovat, blokovat nebo likvidovat strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, popřípadě v kontaktním elektronickém čipu, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpis nestanoví jinak. 32 [USEMAP] Dispozice s občanskými průkazy nPovinnosti občanů: ns přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit občanský průkaz před poškozením, zničením, ztrátou, odcizením nebo zneužitím, nohlásit neprodleně kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností nebo matričnímu úřadu, že nastaly skutečnosti uvedené v předchozí odrážce; v případě odcizení občanského průkazu je možno ohlásit tuto skutečnost též policii, nv zahraničí ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení nebo zničení občanského průkazu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nvčas požádat o vydání občanského průkazu – více viz § 14 n 33 [USEMAP] nPorušení zákonem taxativně vymezených povinností občany je přestupkem podle § 16a odst. 1, za které lze uložit pokutu do 10.000 Kč/15.000 Kč/100.000 Kč (neoprávněně zpracovává strojově čitelné údaje vedené v občanském průkazu, nebo v kontaktním elektronickém čipu) n nPřestupky právnických osob a podnikajících fyzických osob (- neoprávněně zapisuje údaje do kontaktního elektronického čipu - pokuta do 1 000 000 Kč. 34 Správní trestání [USEMAP] Prokázání totožnosti nOprávnění požadovat prokázání totožnosti podle § 63 zákona o policii (srov. § 12 zákona o obecní policii) nProkázáním totožnosti se rozumí prokázání jména, popřípadě jmen, příjmení, data narození a v případě potřeby také adresy místa trvalého pobytu, adresy místa pobytu nebo adresy bydliště v zahraničí, rodného čísla a státní příslušnosti. Rozsah a způsob zjišťování osobních údajů musí být přiměřené účelu zjišťování totožnosti (§ 63 odst. 1 ZoP) =) lze prokázat i jinými doklady či způsoby, než je OP. nK tomu viz rozsudek NSS ze dne 28. 1. 2016, čj. 10 As 236/2015-36 n Zápatí prezentace 35 [USEMAP] Prokázání totožnosti n§ 63 (2) Policista je oprávněn vyzvat k prokázání totožnosti osobu: na) podezřelou ze spáchání trestného činu nebo správního deliktu, nb) zdržující se v prostoru, o kterém lze důvodně předpokládat, že se v něm zdržují cizinci bez povolení opravňujícího k pobytu na území České republiky, n… ne) odpovídající popisu hledané nebo pohřešované osoby, nf) vstupující do policií chráněného objektu nebo prostoru anebo do místa, kam je policistou zakázán vstup, nebo z tohoto objektu, prostoru anebo místa vycházející…. n 36 Cestovní doklady nZák. č. 329/1999 Sb., o cestovních dokladech n nVyhláška č. 400/2011 Sb., kterou se provádí zákon o občanských průkazech a zákon o cestovních dokladech [USEMAP] Vymezení základních pojmů nCestovní doklad – veřejná listina, opravňující občana k překračování státních hranic České republiky přes hraniční přechod, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva, jíž je Česká republika vázána n nCestovním dokladem občan prokazuje své jméno, popřípadě jména, příjmení, rodné číslo, podobu, státní občanství České republiky a další údaje zapsané nebo zpracované v cestovním dokladu [USEMAP] Druhy cestovních dokladů nZákon o cestovních dokladech upravuje více druhů cestovních dokladů, které lze použít k cestování do zahraničí: n nCestovní pas – základní a univerzální n nDiplomatický pas – omezenému okruhu osob n nSlužební pas – určený ke služební cestě do zahraničí n nCestovní průkaz – vydáván s územní a časovou platností omezenou účelem cesty (platnost nejvýše 6 měsíců) n [USEMAP] Cestovní pas nŽádost o vydání cestovního pasu se podává u kteréhokoliv obecního úřadu obce s rozšířenou působností, nv zahraničí u zastupitelského úřadu České republiky s výjimkou konzulárního úřadu vedeného honorárním konzulárním úředníkem nO vydání cestovního pasu může požádat: nobčan starší 15 let, ale do doby zletilosti, tj. do 18 let, musí k žádosti přiložit písemný souhlas zákonného zástupce s jeho ověřeným podpisem. nzákonný zástupce za občana mladšího 15 let 40 [USEMAP] Dispozice s cestovními doklady nje zakázáno: nobčanský průkaz přijímat jako zástavu a odebírat jej při vstupu do objektů nebo na pozemky npořizovat jakýmikoliv prostředky kopie cestovního dokladu bez souhlasu občana, kterému byl cestovní doklad vydán, pokud zvláštní zákon nebo mezinárodní smlouva nestanoví jinak núdaje zpracované v nosiči dat s biometrickými údaji nelze zpracovávat jiným způsobem, než jaký stanoví zákon 41 [USEMAP] Dispozice s cestovními doklady nPovinnosti držitelů: ns přihlédnutím ke všem okolnostem a poměrům chránit cestovní doklad před ztrátou, odcizením, poškozením nebo zneužitím n odevzdat bez zbytečného odkladu neplatný cestovní doklad nebo cestovní doklad, který je zaplněn záznamy, orgánu příslušnému k jeho vydání, matričnímu úřadu, zastupitelskému úřadu anebo neprodleně na vyžádání orgánům policie. n Dispozice s cestovními doklady nDržitel je povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu anebo jeho nález orgánu příslušnému k jeho vydání, popřípadě kterémukoliv obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, matričnímu úřadu nebo nejbližšímu útvaru policie. nDržitel je v zahraničí povinen ohlásit neprodleně ztrátu, odcizení, zničení cestovního dokladu nebo jeho nález nejbližšímu zastupitelskému úřadu, nestanoví-li jinak mezinárodní smlouva nPorušení povinností je přestupkem – viz § 34a zákona o cestovních dokladech 43 Právo shromažďovací 44 •je zvláštní formou svobody projevu (stejně jako právo sdružovací či petiční) • •svoboda projevu, výměna informací a názorů, účast na řešení veřejných a jiných společných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek [USEMAP] Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod nČl.11 nSvoboda shromažďování a sdružování n1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými, včetně práva zakládat na obranu svých zájmů odbory nebo vstupovat do nich. n2. Na výkon těchto práv nemohou být uvalena žádná omezení kromě těch, která stanoví zákon a jsou nezbytná v demokratické společnosti v zájmu národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti, předcházení nepokojům a zločinnosti, ochrany zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Tento článek nebrání uvalení zákonných omezení na výkon těchto práv příslušníky ozbrojených sil, policie a státní správy. 45 Charta základních práv EU nČlánek 12 Svoboda shromažďování a sdružování n n1. Každý má právo na svobodu pokojného shromažďování a na svobodu sdružovat se s jinými na všech úrovních, zejména pokud jde o záležitosti politické, odborové či občanské, což zahrnuje právo každého zakládat na ochranu svých zájmů odbory a vstupovat do nich. n n2. Politické strany na úrovni Unie přispívají k vyjadřování politické vůle občanů Unie. 46 Listina základních práv a svobod nČl. 19 n n(1) Právo pokojně se shromažďovat je zaručeno. n n(2) Toto právo lze omezit zákonem v případech shromáždění na veřejných místech, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, ochranu veřejného pořádku, zdraví, mravnosti, majetku nebo pro bezpečnost státu. Shromáždění však nesmí být podmíněno povolením orgánu veřejné správy. 47 Zákonná právní úprava nZákon č. 84/1990 Sb., o právu shromažďovacím n nPředmět právní úpravy: npodmínky pro shromažďování osob npravomoc orgánů veřejné správy směrem k shromažďování osob n Podzákonná právní úprava Nařízení obcí/měst, vydané na základě § 4 odst. 2 zákona o právu shromažďovacím. nobec/město jím může určit místa, kde lze konat shromáždění bez oznámení. n nShromáždění může svolat občan starší 18 let nebo právnická osoba se sídlem na území České republiky, anebo skupina osob. n nKe shromáždění není třeba předchozího povolení orgánu veřejné moci. n nShromáždění musí být oznamována úřadu = princip oznamovací n n 49 [USEMAP] Výjimky z oznamovací povinnosti nshromáždění pořádaných právnickými osobami přístupných jen jejich členům či pracovníkům a jmenovitě pozvaným hostům; nshromáždění pořádaných církvemi nebo náboženskými společnostmi v kostele nebo v jiné modlitebně, procesí, poutí a jiných průvodů a shromáždění sloužících k projevům náboženského vyznání; nshromáždění konaných v obydlích; nshromáždění jmenovitě pozvaných osob v uzavřených prostorách n+ pro místa určená v nařízení obce/města (Speakers' Corner - § 4 odst. 2) 50 [USEMAP] Oznámení shromáždění nshromáždění se oznamuje alespoň 5 dnů předem (kratší lhůta jen v odůvodněných případech): nobecnímu úřadu v jehož územním obvodu se má shromáždění konat npověřenému obecnímu úřadu, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu nkrajskému úřadu, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu, nMinisterstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje npůsobnost ve věcech práva shromažďovacího je výkonem státní správy nnáležitosti oznámení – viz § 5 51 [USEMAP] Shromáždění úřad zakáže nsměřuje-li k popírání nebo omezování osobních, politických nebo jiných práv osob pro jejich národnost, pohlaví, rasu, původ, politické nebo jiné smýšlení, náboženské vyznání a sociální postavení nebo k rozněcování nenávisti a nesnášenlivosti z těchto důvodů; n směřuje-li k výzvě dopouštět se násilí nebo hrubé neslušnosti nebo jinak porušovat ústavu a zákony. nmá-li se konat na místě, kde by účastníkům hrozilo závažné nebezpečí pro jejich zdraví n …§ 10 52 [USEMAP] Povinnosti účastníků shromáždění ndbát pokynů svolavatele a pořadatelů a zdržet se všeho, co by narušilo řádný a pokojný průběh shromáždění n po ukončení shromáždění se pokojně rozejít n je-li shromáždění rozpuštěno, neprodleně opustit místo shromáždění nnesmějí mít u sebe střelné zbraně, výbušniny nebo pyrotechnické výrobky a jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, lze-li z okolností nebo z chování účastníků usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím. nnesmějí mít obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jejich identifikaci. 53 [USEMAP] Rozpuštění shromáždění nkoná-li se, aniž bylo oznámeno a jestliže nastaly okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz nebo je-li zakázáno ze zákona nkoná-li se shromáždění, které ačkoliv bylo oznámeno a nebylo zakázáno, jestliže se podstatně odchýlilo od oznámeného účelu takovým způsobem, že v průběhu shromáždění nastaly (mimořádné) okolnosti, které by odůvodnily jeho zákaz núčastníci páchají trestné činy, neřídí se rozhodnutím úřadu nebo nebyly splněny povinnosti účastníků shromáždění a nápravu se nepodařilo zjednat jiným způsobem. 54 [USEMAP] Právo sdružovací 55 [USEMAP] Mezinárodní pakt o občanských a politických právech nČl.22 n1. Každý má právo na svobodu sdružovat se s jinými, i právo zakládat na ochranu svých zájmů odborové organizace a přistupovat k nim. n 2. Výkon tohoto práva nesmí být žádným způsobem omezován; výjimkou jsou omezení, jež jsou stanovena zákonem a jež jsou nutná v demokratické společnosti v zájmu národní nebo veřejné bezpečnosti, veřejného pořádku, ochrany veřejného zdraví nebo morálky nebo ochrany práv a svobod jiných. Nic v tomto článku nebrání omezit zákonem výkon tohoto práva příslušníkům ozbrojených sil a policie. 56 Listina základních práv a svobod nČl.20 n(1) Právo svobodně se sdružovat je zaručeno. Každý má právo spolu s jinými se sdružovat ve spolcích, společnostech a jiných sdruženích. n(2) Občané mají právo zakládat též politické strany a politická hnutí a sdružovat se v nich. n(3) Výkon těchto práv lze omezit jen v případech stanovených zákonem, jestliže to je v demokratické společnosti nezbytné pro bezpečnost státu, ochranu veřejné bezpečnosti a veřejného pořádku, předcházení trestným činům nebo pro ochranu práv a svobod druhých. n(4) Politické strany a politická hnutí, jakož i jiná sdružení jsou odděleny od státu. 57 Sdružování občanů prostřednictvím spolků nSoukromoprávní úprava nZákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník § 214 a násl. nzejména vymezení základních otázek osobního statutu spolku nprávní úprava recipuje s nezbytnými upřesněními předchozí úpravu zákona č. 83/1990 Sb. n nVeřejnoprávní úprava nZákon č. 304/2013 Sb. o veřejných rejstřících nspolkový rejstřík - veřejný rejstřík právnických osob nspolek vzniká dnem zápisu do tohoto veřejného rejstříku – registrační (nikoliv povolovací) princip n 58 [USEMAP] Základní znaky spolku: samospráva (soukromá), dobrovolnost členství, oddělení majetkových sfér spolku a jeho členů spolková činnost jako hlavní činnost spolku. Registrační princip je „výrazem principu odloučenost sdružení od státu a promítá se zejména v tom, že stát vznik společností nekonceduje, pouze je administrativně registruje, či jen pořádkově eviduje, jako je tomu u odborových organizací a organizací zaměstnavatelů, nebo také v tom, že stát nijak nezasahuje do vnitřních právních poměrů společnosti“ (sp. zn. I. ÚS 90/06). Státní symboly nÚstava ČR nČl.14 n(1) Státními symboly České republiky jsou velký a malý státní znak, státní barvy, státní vlajka, vlajka prezidenta republiky, státní pečeť a státní hymna. n (2) Státní symboly a jejich používání upraví zákon. n nzákon č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky nzákon č. 352/2001 Sb. o užívání státních symbolů České republiky n 59 [USEMAP] Zákon o státních symbolech České republiky nobsahuje popis a vyobrazení státních symbolů 60 http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-1.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-2.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-3.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-4.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/3-93-5.jpg http://ftp.aspi.cz/obr/full/pr/154-98.jpg Zákon o užívání státních symbolů ČR nstanoví povinnost pro všechny oprávněné osoby užívat státní symboly jen vhodným a důstojným způsobem nupravuje kdo smí jaký státní symbol užívat, jakým způsobem a kde nužívání státních symbolů je upraveno též v dalších právních předpisech – např. v zákoně o obcích, o vysokých školách, ve volebních zákonech atd. nPřestupkem je: nzneužití, hrubé znevážení, zničení, poškození nebo odcizení státního symbolu České republiky, jeho užití v rozporu se zákonem, nebo (ne)vyvěšení státní vlajky v rozporu se zákonem n 61