Obnovitelné a neobnovitelné zdroje Energetická politika ČR se zaměřením na výrobu elektřiny logo F:\vojtech\Pictures\Obrázky\logo katedry\logoENG.gif JUDr. Vojtěch Vomáčka, Ph.D., LL.M. 15. 3. 2021 - Ekopolitika Masarykova univerzita - Home | Facebook Osnova •Východiska – data a statistiky •Právní úprava – EU a ČR •Podpora jednotlivých druhů OZE Materiály: •časopis Energie 21 - http://energie21.cz/ •www.enviweb.cz •www.oenergetice.cz •www.biom.cz •http://www.mzp.cz/cz/obnovitelne_zdroje_informacni_podpora •http://www.mpo.cz/cz/energetika-a-suroviny/obnovitelne-druhotne-zdroje-energie/ • OZE x Klimatické změny x Účast veřejnosti Strategie a realita Shoda na nebezpečí a jeho příčinách? Shoda na řešení? •Přechod od fosilních paliv k obnovitelným zdrojům nebo šetrnějším zdrojům energie •Omezení krátkodobých znečišťujících látek – metan, popílek, HFC •Doing this could slow climate feedback loops and potentially reduce the short-term warming trend by more than 50% over the next few decades while saving millions of lives and increasing crop yields due to reduced air pollution (Shindell et al. 2017) •Obnova, ochrana, udržení přirozených ekosystémů – fytoplankton, korálové útesy, mokřady, savany… •Ochrana biodiversity, udržitelné hospodaření v lesích •Vyšší podíl rostlinné stravy •Změna ekonomického uvažování •Rovnost pohlaví Greenhouse Gas Emissions, 1990-2014 Obsah obrázku text, mapa Popis byl vytvořen automaticky Predikce •Spotřeba energie neustále roste a dle predikcí bude růst i nadále •Na její světové výrobě se v současné době z 85 % podílejí fosilní paliva. •Energie získávaná z fosilních paliv zároveň stojí celosvětově za 56,6 % antropogenních emisí skleníkových plynů, které přispívají ke globálnímu oteplování a klimatickým změnám (Intergovernmental Panel on Climate Change,2011) •Nezanedbatelný je i bezprostřední vliv na další složky životního prostředí, environmentálně náročnou těžbou energetických surovin počínaje, emisemi polétavého prachu, dusíku a dalším škodlivým působením provozu elektráren konče. Ústavní právo? Mezinárodní právo? Ochrana klimatu •Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (80/2005 Sb. m. s.) •Kjótský protokol – závazky ke snížení emisí skleníkových plynů - projektové mechanismy (81/2005 Sb. m. s.) •Pařížská dohoda k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu •+ právo EU (Konkrétní cíle? Selhání pátého a šestého akčního programu) •Zákon č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů •Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie Ústava ČR • „společně střežit a rozvíjet zděděné přírodní a kulturní, hmotné a duchovní bohatství.“ •dbát „o šetrné využívání přírodních zdrojů a ochranu přírodního bohatství.“ •Právo na příznivé životní prostředí? • • EU: Ochrana životního prostředí Článek 191 SFEU 1. Politika Unie v oblasti životního prostředí přispívá k sledování následujících cílů: - zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, - ochrana lidského zdraví, - uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, - podpora opatření na mezinárodní úrovni určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu. 2. Politika Unie v oblasti životního prostředí je zaměřena na vysokou úroveň ochrany, přičemž přihlíží k rozdílné situaci v jednotlivých regionech Unie. Je založena na zásadách obezřetnosti a prevence, odvracení ohrožení životního prostředí především u zdroje a na zásadě "znečišťovatel platí". 3. Při přípravě politiky v oblasti životního prostředí přihlédne Unie k: - dostupným vědeckým a technickým údajům, - podmínkám životního prostředí v různých regionech Unie, - možnému prospěchu a nákladům plynoucím z činnosti nebo nečinnosti, - hospodářskému a sociálnímu rozvoji Unie jako celku a vyváženému rozvoji jejích regionů. EU: Energetika Článek 194 SFEU 1. V rámci vytváření a fungování vnitřního trhu a s přihlédnutím k potřebě chránit a zlepšovat životní prostředí má politika Unie v oblasti energetiky v duchu solidarity mezi členskými státy za cíl: a) zajistit fungování trhu s energií; b) zajistit bezpečnost dodávek energie v Unii; c) podporovat energetickou účinnost a úspory energie jakož i rozvoj nových a obnovitelných zdrojů energie; a d) podporovat propojení energetických sítí. Čl. 3 odst. 3 SEU Unie vytváří vnitřní trh. Usiluje o udržitelný rozvoj Evropy, založený na vyváženém hospodářském růstu a na cenové stabilitě, vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství směřujícím k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a na vysokém stupni ochrany a zlepšování kvality životního prostředí. Podporuje vědecký a technický pokrok. Čl. 37 Listiny základních práv EU Vysoká úroveň ochrany životního prostředí a zvyšování jeho kvality musí být začleněny do politik Unie a zajištěny v souladu se zásadou udržitelného rozvoje. EU: Energetika x Životní prostředí Článek 194 SFEU, zavedený Lisabonskou smlouvou, tedy vložil do Smlouvy o FEU výslovný právní základ pro unijní politiku v oblasti energetiky. Jak vyplývá z jeho znění, konkrétně ze znění jeho odstavce 2, tvoří toto ustanovení právní základ unijních aktů, které jsou „nezbytné“ pro dosažení cílů stanovených pro uvedenou politiku odstavcem 1 předmětného ustanovení. Takové ustanovení je právním základem určeným k použití pro všechny akty přijaté Unií v oblasti energetiky, které svou povahou umožňují uskutečnění těchto cílů, s výhradou, jak lze vyvodit z formulace „[a]niž je dotčeno použití jiných ustanovení Smluv“ uvádějící odstavec 2 článku 194 SFEU, specifičtějších ustanovení stanovených Smlouvou o FEU, která se týkají energetiky. Jak uvedla Rada, jedná se zejména o článek 122 SFEU, který se týká vzniku závažných obtíží v zásobování energetickými produkty, nebo článek 170 SFEU, který se týká transevropských sítí, jakož i pravomocí, které má Komise na základě jiných ustanovení této smlouvy, i když dotčená opatření sledují rovněž jeden z cílů energetické politiky uvedených v odstavci 1 tohoto článku (Parlament v. Rada, C‑490/10, body 66 - 67). Podpora obnovitelných zdrojů energie, jež je v Unii prvořadou prioritou, je odůvodněna zejména skutečností, že využívání těchto zdrojů energie přispívá k ochraně životního prostředí a k trvale udržitelnému rozvoji a že může přispět k bezpečnosti a diverzifikaci zásobování elektřinou a splnit rychleji cíle Kjótského protokolu k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu (IBV & Cie, C‑195/12, bod 56). 73 V rámci tohoto prostoru pro uvážení mohla přitom Rakouská republika mít právem za to, že sporný projekt, jehož cílem je podpora výroby obnovitelné energie prostřednictvím vodní energie, je předmětem nadřazeného veřejného zájmu (Komise v. Rakousko, C‑346/14, bod 71) 73 EU: Energetika x Životní prostředí C-195/12 - IBV & Cie 66 Z bodů 62 až 65 tohoto rozsudku vyplývá, že přestože jsou členské státy nabádány k tomu, aby prováděním mechanismů podpory na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny a na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů energie přispívaly k dosažení cílů sledovaných směrnicemi 2004/8 a 2001/77 a obecně unijních cílů v oblasti životního prostředí, unijní právo za současného stavu vyhrazuje členským státům velkou svobodu volby při provádění takových mechanismů. 71 Bod 19 odůvodnění směrnice 2001/77 zdůrazňuje, že při podpoře vývoje trhu s obnovitelnými zdroji energie je nutné zohlednit jeho pozitivní dopad na „regionální a místní možnosti vývoje, vývozní možnosti, sociální soudržnost a možnosti zaměstnání, zejména pokud jde o malé a střední podniky a nezávislé výrobce energie“. 76 Pokud jde o vliv na životní prostředí, který může vyplývat ze zintenzivnění opatření na podporu využívání dřeva nebo dřevního odpadu k výrobě energie, může se tak ukázat nezbytným zohlednit skutečnost, že jakékoliv nadměrné nebo předčasné odlesňování, jež může být podporováno takovými podpůrnými opatřeními, může přispět k většímu výskytu oxidu uhličitého v atmosféře, jakož i k nepříznivým účinkům na biologickou rozmanitost nebo na kvalitu vod. 77Zvýšený rozvoj zemědělských produktů určených k energetickému využití může zase vést k nárůstu různých forem znečištění – jako jsou škodlivé účinky na vodní zdroje – které specificky souvisejí se zemědělskými činnostmi, a zejména s používáním hnojiv a pesticidů. 81 Potřeba mít možnost zacházet odlišně s těmito jednotlivými kategoriemi biomasy, a zejména rozhodnout se v závislosti na různých aspektech životního prostředí pro různé druhy látek, na které se má vztahovat podpora, a rozlišit konkrétní způsoby takové podpory, včetně jejich důležitosti, musí být naopak považována za vlastní uvedenému kontextu Energetická závislost EU •EU dováží 53 % veškeré energie, kterou spotřebovává •šest členských států je při dovozu plynu zcela závislých na jediném externím dodavateli •doprava z 94 % závisí na ropných produktech, které jsou z 90 % dováženy EU Production 2015 Energy dependency rate EU: Energetika x Životní prostředí •Směrnice RED I (směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2009/28/ES ze dne 23. dubna 2009 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů). •Pro státy EU z této směrnice vyplývá cíl dosáhnout 20 % podílu energie z obnovitelných zdrojů a cíl 10 % podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě v roce 2020. •Pro Českou republiku byl Evropskou Komisí stanoven minimálně 13 % podíl energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a zajištění minimálně 10% podílu obnovitelných zdrojů v dopravě. Share of energy from renewable energy sources in the EU member states EU: Energetika x Životní prostředí RED II Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů •Závazný podíl energie z obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě byl stanoven na 32 % k roku 2030. •Výchozí pozice Komise a Rady na straně jedné a Parlamentu na straně druhé byla výrazně odlišná. •Osm státních parlamentů se zapojilo do jednání s Komisí, většinou s požadavkem, aby stanovené cíle nebyly závazné na vnitrostátní úrovni. • V souladu s čl. 25 směrnice musí každý členský stát uložit dodavatelům paliv povinnost zajistit, aby nejpozději v roce 2030 činil podíl energie z obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie v odvětví dopravy alespoň 14 % s tím, že Komise tuto povinnost posoudí s cílem předložit do roku 2023 legislativní návrh na její zpřísnění, pokud budou náklady na výrobu energie z obnovitelných zdrojů dále významně sníženy, bude-li třeba splnit mezinárodní závazky Unie ohledně dekarbonizace nebo bude-li toto zvýšení odůvodněno významným snížením spotřeby energie v Unii. •Zastropování příspěvku biopaliv a biokapalin, jakož i paliv z biomasy spotřebovaných v dopravě, jsou-li vyrobeny z potravinářských nebo krmných plodin, pro účely výpočtu hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů členského státu na 3,8 % k roku 2030. • RED II Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů •Zastropování podílu biopaliv první generace na konečné spotřebě zůstává ve výši 7 %, a zároveň tento podíl nesmí být vyšší než o jeden procentní bod ve vztahu k situaci v roce 2020. Výjimkou je případ, kdy se členským státům podaří v roce 2020 dostat pod podíl ve výši 1 %. Potom je možné zvýšit podíl až na 2 %. Při snižování podílu biopaliv první generace není nutné jejich využití nahradit jiným odpovídajícím podílem energie z obnovitelných zdrojů, aby bylo dosaženo zmíněného cílového podílu na konečné spotřebě ve výši 14 %. Směrnice totiž dává možnost státům velikost tohoto konečného podílu snížit práce o odpovídající podíl, ve kterém ustoupí od využívání biopaliv první generace. •K zastropování dochází i ve vztahu k podílu biopaliv vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX části B směrnice (tzn. z kuchyňského oleje a živočišných tuků), které je možné započítat do podílu energie z obnovitelných zdrojů v dopravě maximálně do podílu 1,7 %. •Podstatné je, že v zajištění minimálního podílu energie z obnovitelných zdrojů v odvětví dopravy by měla hrát rostoucí roli pokročilá biopaliva. Příspěvek pokročilých biopaliv a bioplynu vyrobených ze surovin uvedených v příloze IX části A by se měl na konečné spotřebě energie v dopravě podílet poměrem alespoň 0,2 % v roce 2022, alespoň 1 % v roce 2025 a alespoň 3,5 % v roce 2030. ČR: podpora biometanu http://files.bioplynovestanice.webnode.cz/200000155-be150bf0f0/Biopaliva%20srovn%C3%A1n%C3%AD.JPG EU: Energetika x Životní prostředí Výsledek obrázku pro palm oil ban EU: Energetika x Životní prostředí Výsledek obrázku pro palm oil eu import Výsledek obrázku pro palm oil eu import Výsledek obrázku pro palm oil eu import EU: Energetika x Životní prostředí Zákaz palmového oleje? Pro účely výpočtu minimálního podílu nesmí být podíl biopaliv první generace, u nichž je zjištěno značné rozšíření oblasti produkce na půdu s velkou zásobou uhlíku, spojených s riziky nepřímé změny ve využívání půdy vyšší než úroveň spotřeby v roce 2019 v daném členském státě, nejsou-li certifikována jako biopaliva, biokapaliny nebo paliva z biomasy s nízkým rizikem nepřímé změny ve využívání půdy. Výsledek obrázku pro malaysia palm oil wto Energetická unie 2014 Evropská rada stanovila vytvoření energetické unie jako jeden z pěti hlavních cílů evropské strategické agendy, která vytyčuje priority EU pro nadcházející roky. Cíl týkající se energetické unie má tyto tři dílčí aspekty: •zajistit cenově dostupnou energii pro podniky a spotřebitele; •zabezpečit energii pro všechny země EU snížením energetické závislosti EU; •vyrábět více energie z obnovitelných zdrojů a pokračovat v boji proti změně klimatu. 2015 •Evropská komise předložila návrh o energetické unii •Balíček opatření pro energetickou unii, který vypracovala Evropská komise, má za cíl dokončit vytváření jednotného trhu s energií a současně zreformovat výrobu, přepravu a spotřebu energie v Evropě. 2018 •Předběžná dohoda o nových pravidlech pro evropský trh s elektřinou •Předsednictví Rady a Evropský parlament dosáhly předběžné dohody o směrnici a nařízení o elektřině. Share of greenhouse gas emissions by source, 2014 NZE x OZE (v ČR) OZE (převažující do 20. století): •Větrná •Slunečná •Vodní •Geotermální •Biomasa •Bioplyn NZE: •Fosilní •Uran NZE x OZE (v ČR) OZE: •Sluneční https://www.elektrarny.pro/grafy/FVE_All.png https://www.elektrarny.pro/grafy/Vykon_05-2013.png https://www.elektrarny.pro/grafy/FVE_1MW.png Výsledek obrázku pro fotovoltaické elektrárny v Ä�r https://www.priroda.cz/clanky/foto/mapa-solarnich-elektraren.jpg NZE x OZE (v ČR) OZE: •Vodní • Limity: -téměř vyčerpaný potenciál v ČR -zaplavení ploch – snížení biodiverzity či osídlení -překážky pro pohyb ryb -minimální zůstatkový průtok -regulace vodního toku a protipovodňová opatření - § 15 odst. 8 VZ Při povolování vodních děl, jejich změn, změn jejich užívání a jejich odstranění musí být zohledněna ochrana vodních a na vodu vázaných ekosystémů. Tato vodní díla nesmějí vytvářet bariéry pohybu ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku. To neplatí v případech, a) jde-li o rybníky nebo vodní nádrže pro chov ryb nebo o stavby k hrazení bystřin a strží, b) vyžaduje-li to ochrana před povodněmi nebo jiný veřejný zájem, nebo c) kdy pohyb ryb a vodních živočichů v obou směrech vodního toku nelze zajistit z důvodu technické neproveditelnosti nebo neúměrných nákladů. (obdobně § 59 VZ) NZE x OZE (v ČR) OZE: •Geotermální Limity: -relativně malý potenciál v ČR (častý překryv s ochranou pro účely lázeňství -malé zkušenosti, rozšířená tepelná čerpadla (tzv. mělká GTE) -riziko odvodu vody ze studní -seismické otřesy při provádění vrtů -únik freonů z čerpadel do ovzduší • NZE x OZE (v ČR) OZE: •Biomasa Limity: -spalování v malých zdrojích bez filtrace -zápach -využívání invazivních druhů -zvýšení cen potravin -Akční plán pro biomasu (2012 – 2020) – hlavní OZE v ČR Biopaliva -množství nepřímých emisí při výrobě (pěstování, hnojiva...) -zábor přírodně cenných ploch -kritéria udržitelnosti (podmínka pro započtení, přínos pro snížení emisí, plochy, kde je zakázáno pěstovat biomasu, správná zemědělská praxe) • NZE x OZE (v ČR) OZE: •Větrná http://www.csve.cz/img/wysiwyg/image/20180305_Statistika_CR1.png http://www.csve.cz/img/wysiwyg/image/20180305_StatistikaCR_Vykon2017.png NZE x OZE (v ČR) § 2 zákona č. 165/2012 Pro účely tohoto zákona se rozumí a) obnovitelnými zdroji obnovitelné nefosilní přírodní zdroje energie, jimiž jsou energie větru, energie slunečního záření, geotermální energie, energie vody, energie půdy, energie vzduchu, energie biomasy, energie skládkového plynu, energie kalového plynu z čistíren odpadních vod a energie bioplynu, b) biomasou biologicky rozložitelná část produktů, odpadů a zbytků biologického původu z provozování zemědělství a hospodaření v lesích a souvisejících průmyslových odvětvích, zemědělské produkty pěstované pro energetické účely a biologicky rozložitelná část průmyslového a komunálního odpadu, c) bioplynem plynné palivo vyráběné z biomasy používané pro výrobu elektřiny, tepla nebo pro výrobu biometanu, d) biokapalinou kapalné palivo vyráběné z biomasy používané pro výrobu elektřiny a tepla, e) biometanem upravený bioplyn srovnatelný kvalitou a čistotou se zemním plynem, který je po vstupu do přepravní nebo distribuční soustavy považován za zemní plyn, f) druhotnými zdroji využitelné energetické zdroje, jejichž energetický potenciál vzniká jako vedlejší produkt při přeměně a konečné spotřebě energie, při uvolňování z bituminozních hornin včetně degazačního a důlního plynu nebo při energetickém využívání nebo odstraňování odpadů a náhradních paliv vyrobených na bázi odpadů nebo při jiné hospodářské činnosti Právní úprava - ČR Zákon č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie -vymezení podporovaných zdrojů OZE a druhotných zdrojů -parametry a způsob provádění podpory: Výkupní ceny, Zelený bonus, „Rozsah a výši podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů stanoví Úřad podle tohoto zákona v cenovém rozhodnutí.“ -Národní akční plán: přispívá k naplňování závazných cílů podílu energie z obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie a hrubé konečné spotřebě energie v dopravě v ČR v roce 2020 a stanoví průběžné dílčí cíle podílů energie z obnovitelných zdrojů Zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií -požadavky na účinnost v budovách -proces pořizování energetických koncepcí Zákon č. 458/2000 Sb., energetický zákon -podmínky provozu a výstavby výroben, udělování licencí Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší - povinnost přimíchávání biopaliv Východiska Snaha o podporu obnovitelných zdrojů energie •Trvale udržitelný rozvoj – šetrné využívání zdrojů •Snížení dopadů globální změny klimatu •Ochrana lokálního životního prostředí (zejména ovzduší) •Energetická bezpečnost – snížení energetické závislosti •Konkurenceschopnost Podpora -snížení nákladů na výrobu, -zvýšení prodejní ceny elektřiny (tepla), -zvýšení rozsahu odebírané energie, -povinnost používat OZE • Různé problémy •Podle jednotlivých druhů OZE •OZE automaticky neznamená, že se jedná o ekologický zdroj! •nepotvrzený účinek, snížení konkurenceschopnosti, „únik uhlíku“, nezamýšlené efekty, limity využití Právní úprava - ČR Státní energetická koncepce Právní úprava - ČR Státní energetická koncepce (2015 – 2040) •I přes některé ekologické aspekty využití uhlí není tato domácí surovina v horizontu SEK v plné míře nahraditelná, a to z bezpečnostního i ekonomického hlediska. Zejména proto musí být dalším cílem energetické politiky zajištění moderní vysoce účinné technologie jejího využívání. • •Jaderná energie by dlouhodobě mohla přesáhnout 50% podíl na výrobě elektřiny a nahradit tak významnou část uhelných zdrojů. • • Významným sektorem využití zemního plynu je doprava, kde bude střednědobě sloužit k náhradě části kapalných paliv. Celkový podíl plynu na energetickém mixu by měl tedy stoupnout. • •Některé zdroje uvádí, že další druhy emisí, vznikající při spalování biomasy (zejména polétavý prach), jsou v některých případech vyšší než při spalování zemního plynu, ale dokonce i než při spalování uhlí. Proto je nezbytné zajistit, aby byl rozvoj spalování biomasy realizován technologiemi minimalizujícími tuto zátěž. Strategie a realita Opatření Politiky ochrany klimatu v České republice (2017) Průmysl ETS + IPPC + zák. č. 406/2000 Sb., hospodaření energií Energetika ETS + Státní energetická koncepce Konečná spotřeba energie Energetická účinnost Doprava Dopravní politika ČR a Akční plán čisté mobility: navyšování podílu alternativních pohonů a paliv v silniční dopravě, elektrizace železnic, postupný přesun nákladní dopravy ze silniční na železniční, případně vodní dopravu Zemědělství, lesnictví Akční plán pro biomasu, místní podpora zalesňování zemědělské půdy •Antifosilní zákon, uhlíková daň, EIA? Resortní politika… Strategie a realita Adaptační strategie ČR (2015) Prioritní oblasti (sektory), u kterých se předpokládají největší dopady změny klimatu: •lesní hospodářství, •zemědělství, •vodní režim v krajině a vodní hospodářství, •urbanizovaná krajina, •biodiverzita a ekosystémové služby, •zdraví a hygiena, •cestovní ruch, •doprava, •průmysl a energetika, •mimořádné události a ochrana obyvatelstva a životního prostředí. Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (2017) -Projekty podporující adaptaci na regionální a lokální úrovni -Zemědělství, lesní hospodářství, doprava? Žádné legislativní změny… Strategie a realita NKÚ: OVZDUŠÍ: Úroveň kvality ovzduší se za roky 2015 až 2017 v České republice nezlepšila, přestože stát na její zvýšení vynakládá miliardové částky. Mezi největší znečišťovatele ovzduší v ČR patří doprava, průmysl a domácnosti. Systém financování prostřednictvím operačního programu je nastaven tak, že je primárně podporována výměna zastaralých a nevyhovujících zdrojů lokálního vytápění domácností. Finanční alokace prvních dvou dosud vyhlášených výzev pokryje pouze výměnu cca 10 % zastaralých kotlů, kterých je v ČR odhadem 570 tisíc. Státní fond životního prostředí nevyhodnocoval, zda podpořené projekty měly skutečný dopad na zlepšení kvality ovzduší. ENERGETICKÁ PRODUKTIVITA: ČR zemí s třetí největší energetickou náročností v EU. Energetická náročnost české ekonomiky je více než dvojnásobná oproti průměru EU. Vnitrostátní cíl energetické účinnosti ČR dosáhnout nových úspor energie do roku 2020 nebude naplněn. Úspory energie na základě dotací byly ke konci roku 2017 minimální, na čemž se podepsalo zejména pomalé čerpání peněz, dlouhá doba schvalování žádostí o dotace a také nezájem o podporu. Z dlouhodobého pohledu NKÚ zásadním přetrvávajícím negativním jevem při poskytování podpor je nevyhodnocování jejich přínosů, popř. dopadů. Nebyla v plné míře realizována opatření ke zjištěným nedostatkům z předchozích let, k jejichž přijetí deklarovalo MPO. ZEMĚDĚLSTVÍ: V důsledku nastavených podmínek a pravidel je podpora poskytována převážně velkým potravinářským firmám na úkor malých a středních podniků. Blíže viz https://www.nku.cz/…/vyrocni-zp…/vyrocni-zprava-nku-2018.pdf Energetický mix ČR •Výroba elektřiny v ČR byla historicky postavena zejména na spalování hnědého a černého uhlí, jehož zásoby zde byly vždy dostatečné. •V roce 1985 byla uvedena do provozu JE Dukovany, od roku 2002 pak i JE Temelín. Parní elektrárny na pevná paliva81 spalující zejména hnědé uhlí pak byly částečně odstaveny, částečně zmodernizovány. •Do této situace vstoupila od roku 2005 podpora a rozvoj obnovitelných zdrojů, které do roku 2013 zaujímaly v celkovém energetickém mixu čím dál větší podíl. V roce 2015 byly prolomeny územní limity těžby hnědého uhlí na dole Bílina, což umožňuje využít dalších až 120 mil. t uhlí. •V roce 2016 se spalováním hnědého uhlí vyrobilo 43,5 % elektřiny, dalších 6,9 % se vyrobilo spalováním černého uhlí. Uhlí tak zajišťuje výrobu celé poloviny elektřiny v ČR. Dalším zásadním zdrojem je jaderné palivo, z něhož se vyprodukovalo 28,9 % elektrické energie. Mezi další zdroje patří zemní plyn, skládkový plyn či obnovitelné zdroje energie. EU production of electricity by source, 2015 logo F:\vojtech\Pictures\Obrázky\logo katedry\logoENG.gif DĚKUJI ZA POZORNOST! vomacka@mail.muni.cz Masarykova univerzita - Home | Facebook