Právní status nascitura či uměle počatého dítěte a související otázky vývoje biomedicínských
technologií
JUDr. Bc. Jakub Valc, Ph.D.

u
u
u
u
uČást I
u

Východiska zpochybňování morálního a právního statusu embrya (plodu)
uInterrupce život dítěte vs. ochrana zájmů matky (život, soukromí) a společnosti?
u
uAsistovaná reprodukce právo na (geneticky zdravé) dítě kolize různých zájmů
u
uVýzkumné a terapeutické využití embryí     lidský život vs. veřejný zájem (buněčná terapie)

u
u
uJsou interrupce již překonaným tématem?
u
uJaké jsou současné tendence u nás a v zahraničí (např. situace v Polsku, Irsku a na Slovensku)?

Asistovaná reprodukce: vývoj, podstata          a regulace IVF
u„všechny procesy nebo léčebné postupy, které in vitro pracují s lidskými oocyty a spermiemi nebo
embryi s cílem dosáhnout těhotenství“ (definice Světové zdravotnické organizace)
u
uJedna z nejvíce kontroverzních a používaných metod je umělé oplodnění (IVF – in vitro
fertilization)
u
uNarození prvního dítěte pomocí metody IVF bylo dosaženo roku 1978 ve Velké Británii. Následně
rozvoj v dalších státech, např. v Brně již od 1982.
u
uPostup:
u(hormonální stimulace – odebrání vajíček – oplodnění vajíčka spermií ve skle – kultivace  -
transfer)
u
u

Asistovaná reprodukce: vývoj, podstata a regulace IVF
uAbsence komplexní a jednotné právní regulace na evropské a mezinárodní úrovni
u     Vliv judikatury ESLP ve vztahu k ochraně soukromého a rodinného života + zásada volného
uvážení
u     (např. rozhodnutí ve věci Evansová v. UK, S.H. a další v. Rakousko, Dickson v. UK)
uNa úrovni jednotlivých států regulováno prostřednictvím směrnic, profesních standardů a obecné
nebo speciální právní úpravy.
u     V České republice primárně upraveno zákonem č. 373/2011, o specifických zdravotních službách
uZákladní podmínky:
u - Výhradně léčba neplodnosti nebo prevence genetických vad dítěte.
u - Jen pro heterosexuální páry  - nezkoumání povahy vztahu (možnost obcházení?)
u - Požadavek písemné žádosti páru – ne starší než 6 měsíců + informovaný souhlas
u     Rámcová regulace      soudní spory (nejen náhrada škody/újmy)           NS ČR (sp. zn. 21 Cdo
4020/2017)
u   ÚS ČR (sp. zn. I. ÚS 1099/18)
u
u
u

Hlavní problémy související s umělým oplodněním
uObdobí prenatálního vývoje:
u - Preimplantační genetická diagnostika – PGD (PGS)
u - Vytváření nadbytečných embryí (skladování, destrukce, výzkum)
u     Otázky související s naplněním účelu IVF a statusem embrya
u
uObdobí postnatálního vývoje:
u - Anonymní dárcovství pohlavních buněk
u - Náhradní mateřství
u    Problémy sociálního charakteru a ochrany osobnosti dospívajícího dítěte

Nadprodukce a selekce embryí
uDŮVOD:
uPrimárním účelem je deklarované zvýšení efektivnosti IVF (ne vždy je embryo úspěšně počato).
u         Zákonem není počet vytvářených embryí regulován
u
uDůsledky:
uEmbrya jsou podrobena genetickému vyšetření – cílená selekce (X prenatální diagnostika)
uVšechna embrya již nejsou do dělohy přenášena (riziko vícečetného těhotenství + redukce)
uJak může být tedy naloženo s těmi, která nebyla pro reprodukci bezprostředně použita?
u
u
u
u
u

ØPři asistované reprodukci předvídán vznik nadbytečných embryí (§ 9 zákona o specifických
zdravotních službách):
•Možnost zamrazení pomocí tekutého dusíku a uchování teoreticky až na desítky let (riziko poškození
– SOUDNÍ SPORY, opuštění neplodným párem – otázka koncepce smluvního ujednání + zákonná doba 10
let)
•Možnost dalšího použití či darování jinému páru (musí splňovat podmínky pro dárce)
•Možnost destrukce, přímo nebo se souhlasem neplodného páru
•Možnost použití pro účely výzkumu v režimu zákona č. 227/2006 Sb., o výzkumu na lidských
embryonálních kmenových buňkách, a to se souhlasem neplodného páru
ØEmbryonální kmenové buňky jsou pro svoje jedinečné vlastnosti využívány pro rozvoj vědy v oblasti
buněčné terapie. Při jejich získání však dochází k destrukci embrya (stáří do 7 dnů) ---˃ ochrana
jednotlivce vs. zájem společnosti? Jsou to nadbytečná nebo pokusná embrya? Existují alternativní
způsoby?
u X Úmluva o lidských právech a biomedicíně:
u čl. 2: „Zájmy a blaho lidské bytosti jsou nadřazeny zájmům společnosti nebo vědy.“
u čl. 18: „Pokud zákon umožňuje provádět výzkum na embryích in vitro, musí být zákonem zajištěna
odpovídající ochrana embrya. Vytváření lidských embryí pro výzkumné účely je zakázáno.“
u
Nadbytečná embrya: pouhý výzkumný materiál k buněčné terapii?

Lidské embryo: někdo nebo něco?
ØRovina biologická  Kdy začíná lidský život? Jak se vyvíjí?
u
u
ØRovina filozofická ontologické X funkcionální pojetí osoby
u
u
ØRovina právní právní ochrana nenarozeného dítěte de lege lata a de lege ferenda

Lidské embryo: někdo nebo něco?
ØJaký je biologický status Zygoty?
u
§Proces oplození --> spojení pohlavních buněk může a ženy--> vznik jedinečné diploidní buňky
(zygoty) --> následný vývoj přes embryonální a fetální fáze až do okamžiku porodu.
u
§Zygota je nositel jedinečné kombinace genetických informací předaných matkou a otcem.
§
§Zygota je živým autonomním organismem s vlastním genomem, který je nepochybně příslušníkem
lidského druhu. ---˃ aktivní potence dalšího vývoje.
u

Lidské embryo: někdo nebo něco?
ØJe nenarozené dítěte osobou?
u
u
§Ontologický přístup             l. živočich = osoba (teologická východiska X genetika a
důstojnost)
u
u
u
§Funkcionální přístup            l. živočich  ≠ osoba (absence těla, mozku, skokový vývoj,
závislost na matce apod.)
§
u
u
u

Právo na život v mezinárodních dokumentech
ØČl. 3 Všeobecné deklarace lidských práv:
u„Každý má právo na život, svobodu a osobní bezpečnost.“
u
ØČl. 2 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod:
u„Právo každého na život je chráněno zákonem. Nikdo nesmí být úmyslně zbaven života kromě výkonu
soudem uloženého trestu následujícího po uznání viny za spáchání trestného činu, pro který zákon
ukládá tento trest.“
u
ØČl. 6 odst. 1 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech:
u„Každá lidská bytost má právo na život. Toto právo je chráněno zákonem. Nikdo nebude svévolně
zbaven života.“
u
ØČl. 2 odst. 1 Listiny základních práv Evropské unie:
u„Každý má právo na život.“

Judikatura v otázkách právního statusu nenarozeného dítěte
uRozsudek ESLP ve věci Vo proti Francii, stížnost č. 53924/00
uRozsudek ESLP ve věci Evansová proti Spojenému království, stížnost č. 6339/05
uRozsudek Velkého senátu Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 10. 2011, C34/10, věc Oliver
Brüstle proti Greenpeace
u
u
u
uNenarozené dítě není nositelem absolutního práva na život (ohrožení matky)
uPrávní ochrana nenarozeného dítěte je primárně záležitostí členských států (doktrína volného
uvážení)
u
u
u
uNejednotnost právní regulace (restriktivní/liberální)
u

u
u
u
uJaký je podle Vašeho názoru současný právní status nascitura v České republice?

Ústavněprávní ochrana lidského života
ØPreambule Listiny základních lidských práv a svobod:
u„…uznávajíc neporušitelnost přirozených práv člověka, práv občana…“
u
ØČl. 1 Listiny základních lidských práv a svobod:
u„Lidé jsou svobodní a rovní v důstojnosti i v právech. Základní práva a svobody jsou nezadatelné,
nezcizitelné, nepromlčitelné a nezrušitelné.“
u
ØČl. 6 odst. 1 Listiny základních práv a svobod:
u„Každý má právo na život. Lidský život je hoden ochrany již před narozením.“ + koncepce
souvisejících zákonů
u
uJaký je tedy právní status nenarozeného dítěte?
u    (nález ÚS SR – sp. zn. PL. ÚS. 12/01)
u
u

Právní status nascitura
uSoukromoprávní postavení:
u§ 25 NOZ: „Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za
to, že se dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo.“
uCo z uvedeného ustanovení vyplývá? Co je v zájmu nascitura? Jaké může mít daná právní konstrukce
vliv na ochranu embrya a plodu v soukromém právu       vztah k veřejnoprávní regulaci a
nepostižitelnosti       matky dítěte?
u Postmortální ochrana:
u - narození živého/mrtvého dítěte příloha vyhlášky č. 297/2012 Sb., o Listu o prohlídce zemřelého
u-  nakládání s lidskými pozůstatky a ostatky (plod po potratu a mrtvě narozené dítě)
u    Novela zákona o pohřebnictví a zákona o ZS

Vymezení pojmu mrtvě narozené dítě a plod po potratu
uPříloha vyhlášky č. 297/2012 Sb., o Listu o prohlídce zemřelého, ve znění pozdějších předpisů:
u„…za narození živého dítěte se považuje úplné vypuzení nebo vynětí plodu z těla matčina, bez
ohledu na délku těhotenství, jestliže plod dýchá nebo projevuje alespoň jednu ze známek života, to
je srdeční činnost, pulzaci pupečníku nebo nesporný pohyb kosterního svalstva…“
u„Pro potřeby vyplnění listu o prohlídce zemřelého se mrtvě narozeným dítětem rozumí plod narozený
bez známek života, jehož hmotnost 500 g a více, nelze-li porodní hmotnost určit, narozený po
dvacátém druhém dokončeném týdnu těhotenství, a nelze-li délku těhotenství určit, nejméně 25 cm
dlouhý, a to od temene hlavy k patě.“
u§ 82 odst. 2 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů:
u„Plodem po potratu se rozumí plod, který po úplném vypuzení nebo vynětí z těla matčina neprojevuje
ani jednu ze známek života a současně jeho porodní hmotnost je nižší než 500 g, a pokud ji nelze
zjistit, jestliže je těhotenství kratší než 22 týdny…“
u

Vymezení pojmu mrtvě narozené dítě a plod po potratu
u§ 2 zákona č. 256/2001 Sb., o pohřebnictvím, ve znění pozdějších předpisů:
u„Pro účely tohoto zákona se rozumí
ua) tělem zemřelého mrtvé lidské tělo nebo jeho části do pohřbení, pokud není za podmínek
stanovených zvláštním právním předpisem26) použito pro potřeby lékařské vědy, výzkumu nebo k
výukovým účelům; tělem zemřelého je i tělo mrtvě narozeného dítěte,
ub) jinými lidskými pozůstatky plod po potratu, včetně biologických zbytků potratu, není-li možné
je od plodu oddělit, podle zvláštního právního předpisu; jiným lidským pozůstatkem je vždy plod po
umělém přerušení těhotenství,
u§ 82 odst. 1 zákona o zdravotních službách:
u„Při nakládání s plodem po potratu, který nebyl jako jiný lidský pozůstatek vydán k pohřbení
postupem podle zákona o pohřebnictví, a dále s plodovým vejcem bez plodu, plodovým lůžkem
(placentou) nebo těhotenskou sliznicí, které byly vyňaty nebo vypuzeny z těla ženy, se obdobně
použijí ustanovení § 81 s tím, že plod po potratu lze použít pouze pro potřeby vědy, výzkumu nebo k
výukovým účelům.“
uPlody po potratu, které nebyly jako jiné lidské pozůstatky vydány k pohřbení postupem podle zákona
o pohřebnictví, se zpopelňují v krematoriu odděleně od anatomicko-patologického odpadu, a to na
základě smlouvy uzavřené mezi poskytovatelem a provozovatelem krematoria.
u Stav po novele       Posílení postmortální ochrany

(Veřejno)právní status nascitura
uVeřejnoprávní postavení:
uZákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník:
-Trestné činy proti těhotenství ženy (§ 159 a násl.) Absolutní beztrestnost ženy + podmínky
-Trestné činy nakládání s lidským embryem a genomem (§ 167 a násl.)      Ochrana embrya?
u
u   Vazba na zvláštní právní předpisy (stanovení zákonných podmínek „usmrcení embrya/plodu):
-zákon  č. 66/1986 Sb., o umělém přerušení těhotenství + prováděcí právní předpis
u(odstupňovaná úroveň ochrany – 12/24/narození)
u- Právní předpisy v oblasti asistované reprodukce a výzkumného využití embryí (viz předchozí
výklad)
u

u
u
u
u
uMusíme respektovat důstojnost a hodnotu lidského života při aplikaci biomedicínských technologií
výhradně s odkazem na získání statusu osoby?

u
u
u
u
uČást II

Umělá reprodukce: kdo je rodičem dítěte?
ØGenetický rodič:
•Genetickou matkou je žena, z jejíchž vajíčka bylo dítě počato.
•Genetickým otcem je muž, z jehož spermie bylo dítě počato.
ØBiologický rodič:
•Biologickou matkou je žena, která dítě odnosila a porodila.
•Biologickým otcem je ten, kdo je geneticky spojen s dítětem.
ØPrávní rodič:
•Právní matkou dítěte je žena, která dítě porodila (§ 775 NOZ).
•Právním otcem je ten, na koho ukazují vyvratitelné domněnky (776 NOZ).
ØSociální rodič:
•Rozhodující je prostředí, ve kterém dítě vyrůstá (psychosociální hledisko)
u

Anonymní dárcovství: identita vs. anonymita?
ØAbsence právní úpravy na úrovni Evropské unie
u Směrnice Evropského parlamentu a rady 2004/23/ES (požadavek dobrovolnosti, bezplatnosti a
uchování údajů o zdravotním stavu dárce alespoň 30 let)
ØNejednotná právní úprava v jednotlivých státech (anonymní/neanonymní)
ØV České republice je obligatorní anonymita dárcovství :
•„Poskytovatel, který je oprávněn provádět metody a postupy asistované reprodukce, je povinen
zajistit zachování vzájemné anonymity anonymního dárce a neplodného páru a anonymity anonymního
dárce a dítěte narozeného z asistované reprodukce.“  (§ 10 odst. 1 zákona o specifických
zdravotních službách)
•„Poskytovatel je povinen údaje o zdravotním stavu anonymního dárce uchovat po dobu 30 let od
provedení umělého oplodnění a na základě písemné žádosti předat neplodnému páru nebo zletilé osobě
narozené z asistované reprodukce informaci o zdravotním stavu anonymního dárce.“ (§ 10 odst. 2
zákona o specifických zdravotních službách)
•„Poskytovatelé zacházející s tkáněmi a buňkami zajistí…anonymizaci a ochranu údajů, včetně
genetických informací…vedení a uchování záznamů o tkáních a buňkách a zacházení s nimi…kterým není
porušena ochrana údajů…sledovatelnost je nutno zajistit po dobu nejméně 30 let od použití tkání a
buněk.“ (§ 3 odst. 3 písm. c) a d) zákona o lidských tkáních a buňkách)
•„Dárci se vybírají podle věku, který stanoví jiný právní předpis, podle zdravotního stavu,
lékařského a laboratorního vyšetření, lékařské anamnézy a anamnézy chování uvedených v dotazníku a
na základě osobního pohovoru…“ (příloha č. 5 vyhlášky č. č. 422/2008 Sb.)
u
•
•
•

Anonymní dárcovství: identita vs anonymita
uAnonymita dárcovství = dítě nebude nikdy znát genetické rodiče
u(právo znát svůj původ VERSUS právo na ochranu soukromí)
u
u
uJudikatura ESLP ve věci určování otcovství a anonymních porodů (právo na soukromý a rodinný život)
u(Mikulić proti Chorvatsku, stížnost č. 53176/99; Mizzi proti Maltě, stížnost č. 26111/02; Godelli
proti Itálii, stížnost č. 33783/09; Odièvre proti Francii, stížnost č. č. 42326/98) + nové tendence
k „odanomyzování“ (Recommendation 2156 (2019) a změna směrnice o LTaB
u
u
u čl. 7 Úmluvy o právech dítěte: „Každé dítě je registrováno ihned po narození a má od narození
právo na jméno, právo na státní příslušnost, a pokud to je možné, právo znát své rodiče a právo na
jejich péči.
u čl. 3 odst. 1 Úmluvy o právech dítěte: „Zájem dítěte musí být předním hlediskem při jakékoli
činnosti týkající se dětí, ať už uskutečňované veřejnými nebo soukromými zařízeními sociální péče,
správními nebo zákonodárnými orgány.

u
u
u
uMyslíte, že by měla být právní úprava anonymního dárcovství zachována? Co může způsobit
„odanonymizování“. Bude právo znát svůj původ vždy v zájmu dítěte?
u
u
uMůže být právní úprava dárcovství pohlavních buněk nastavena proporcionálním způsobem? Co to
prakticky znamená?

Náhradní mateřství: dítě jako komodita?
uCo je to náhradní mateřství?
u
u
u
uJaké může mít formy?
u(tradiční/gestační + altruistické/komerční)
u
u
uV čem mohou být dána zásadní rizika či eticko-právní problémy související s jeho realizací?

Náhradní mateřství: dítě jako komodita?
u
uÚmluva o lidských právech a biomedicíně
u(Čl. 21: „Lidské tělo a jeho části nesmí být jako takové zdrojem finančního prospěchu.“)
u
u
u
uNejednotnost právní regulace = „baby turistika“ + ohrožení stability výchovného prostředí dítěte
u
u
uJudikatura ESLP ponechává regulaci na členských státech a individuálně akcentuje nejlepší zájem
dítěte
u(Prolamování národních předpisů? Nutnost uplatnění výhrady veřejného pořádku?)
u(Mennesson proti Francii, č. 65192/11; Labassee proti Francii., č. 65941/11; D. a další proti
Belgii, č. 29176/13; Paradiso a Campanelli proti Itálii, č. 25358/12
u
u

Současné tendence
uOmezování přístupu k náhradnímu mateřství ve státech, které byly dříve „rájem“ pro neplodné páry a
umožňovaly komerční formu surrogace.
u
uIndie (2016), Rusko (2021?) Jen vlastní občané, sezdané páry
u
uProč dané státy k tomuto kroku přistpoupily/přistupují?
u
uX New York (2021)      nově uzákonění komerční formy náhradního mateřství

u
u
u
u
uJe náhradní mateřství uzákoněno v České republice?

(Ne)regulace náhradního mateřství v ČR
a otázka legality
u§ 804 NOZ:
u„Osvojení je vyloučeno mezi osobami spolu příbuznými v přímé linii a mezi sourozenci. To neplatí v
případě náhradního mateřství.“
uČl. 2 odst. 4 Ústavy České republiky (srov. čl. 2 odst. 3 Listiny základních lidských práv a
svobod):
u„Každý občan může činit, co není zákonem zakázáno, a nikdo nesmí být nucen činit, co zákon
neukládá.“ (ZÁSADA LEGÁLNÍ LICENCE)
u§ 169 trestního zákoníku:
u„Kdo za odměnu svěří dítě do moci jiného za účelem adopce nebo pro jiný obdobný účel, bude
potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti.“
u§ 25 NOZ:
u„Na počaté dítě se hledí jako na již narozené, pokud to vyhovuje jeho zájmům. Má se za to, že se
dítě narodilo živé. Nenarodí-li se však živé, hledí se na ně, jako by nikdy nebylo.“
u§ 1 odst. 2 NOZ:
u„Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona;
zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení
osob, včetně práva na ochranu osobnosti.“
u ZÁKAZ INSTRUMENTALIZACE + MOŽNOST OCHRANY PROTI „NEDESTRUKTIVNÍM“ ZÁSAHŮM
u+ zákon o specifických zdravotních službách (anonymita dárkyně), právní úprava osvojení (NOZ) atd.
u
u

u
u
uJe zákaz nebo dokonce kriminalizace náhradního mateřství ze strany zákonodárce adekvátním řešením?
u
uJaké problémy mohou v současné době vznikat v rámci mezinárodní surrogace?
u
u
u

uDěkuji Vám za pozornost.