Soudy jako procesní subjekty Mgr. Miloslav Hrdlička Procesní subjekty - pojem nSubjekty řízení, které mohou svými procesními úkony působit ke změně, vzniku, zániku civilněprocesních vztahů n Procesní subjekty – členění nRozhodující orgány n nÚčastníci řízení n nZvláštní procesní subjekty n nNutné odlišit od osob zúčastněných na řízení Osoby zúčastněné na řízení nJedná se o takové subjekty, které nelze označit za účastníky celého řízení a nejsou to ani subjekty řízení n nMají v procesu právem upravené postavení n nNemohou ale vykonávat vliv na průběh procesu n nPříklad: svědek, znalec, tlumočník n n(Někdy jsou tyto subjekty označovány též jako účastníci pro určitý úsek řízení) n Obecně k pojmu soudnictví a soudní moc Teorie dělby moci nStátní moc je dělena: 1.Moc zákonodárná 2.Moc výkonná 3.Moc soudní nZásady dělby moci: oddělenost, samostatnost, nezávislost, rovnováha a vzájemmé brzdy. nDůvody pro toto dělení jsou zejména snaha o nalezení garancí proti zneužití a libovůli n Pojem soudnictví nSoudnictví je specifická činnost státu, která je vykonávána nezávislými a nestrannými orgány(soudy) a směřuje k poskytování ochrany subjektivním právům a právem chráněným zájmům nMožnost státního(mocenského) donucení Druhy soudnictví nCivilní soudnictví ØRozhodování soukromoprávních věcí nSprávní soudnictví ØRozhodování o ochraně veřejných subjektivních práv – často proti rozhodnutí správních org. nTrestní soudnictví ØRozhodování o vině a trestu – trestné činy nÚstavní soudnictví ØZajištění ústavních práv Pravomoc a příslušnost soudů Společný výklad n nPravomoc i příslušnost jsou tzv. podmínky řízení na straně soudu n Pravomoc civilních soudů n Pravomoc soudů nSouhrn oprávnění a povinností, které zákon přiznává soudům k jejich činnosti nJedná se vlastně o meze možného chování subjektů(v našem případě civilních soudů) nJe to okruh věcí, které mohou projednat a rozhodnout soudy nTento okruh je upraven zejména v § 7 o.s.ř. n Vymezení pravomoci civilních soudů n n§7 odst. 1 nV občanském soudním řízení projednávají a rozhodují soudy spory a jiné právní věci, které vyplývají z poměrů soukromého práva, pokud je podle zákona neprojednávají a nerozhodují o nich jiné orgány. n§ 7 odst. 2. – upravuje pravomoc soudů rozhodnout v řízení podle části V. OSŘ n n§ 7 odst. 3. – tzv. rozšířená pravomoc n n§ 7 odst. 4. – odkaz na SŘS n Zkoumání pravomoci n§ 104 OSŘ n nPokud soud zjistí, že není dána jeho pravomoc, zastaví řízení a postoupí po právní moci usnesení o zastavení řízení orgánu, který má pravomoc rozhodnout (v případě, že podáte žalobu u správního soudu a ten shledá, že by měl rozhodnout civilní soud – obdobný postup, ale žaloba se odmítá) n nPokud tento orgán nesouhlasí s postoupením– vzniká tzv. kompetenční konflikt nČasto jde o spor mezi civilním a správním soudem nPoznámka - § 104b a 104c nesprávně hovoří o věcné příslušnosti – jedná se zde též o pravomoc nPoužití § 104b a § 104c – civilní soud x správní soud Pravomoc soudů II. nSpory o pravomoc – ØZákon č. 131/2002 Sb., o řešení některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů ØKompetenční konflikty: ØKladné ØZáporné Ø„Zvláštní senát“ ve složení – 3 soudci Nejvyššího soudu a 3 soudci Nejvyššího správního soudu Ø n Rozhodčí řízení nZa pomoci rozhodčí smlouvy dochází k přenosu pravomoci rozhodnout daný spor na rozhodce n nZ hlediska zkoumání soudu - § 106 OSŘ Příslušnost n Příslušnost soudů nVymezení okruhu působnosti mezi soudy navzájem nPříslušnost je možné dělit: ØA) Věcná ØB) Funkční ØC) Místní n Věcná příslušnost soudů nKterý druh soudu bude v konkrétní věci rozhodovat v I. stupni. nVymezení rozsahu působnosti mezi soudy navzájem nVymezuje, který článek bude rozhodovat nOkresní soudy - § 9 odst. 1 o.s.ř. nKrajské soudy - § 9 odst. 2 o.s.ř. nNejvyšší soud – ANO - § 9 odst. 3 o.s.ř. nPro určení rozhodné podmínky při zahájení řízení Věcná příslušnost II. n§ 9 OSŘ nOkresní soudy budou projednávat např.: spory o ochranu osobnosti nZrušen § 9 odst. 3 OSŘ – a od 1.1.2014 obecně přesunuto do § 7a ins. zákona – opět krajské soudy n nKrajské soudy budou projednávat jako soudy I. stupně např.: nSpory vyplývající z práva duševního vlastnictví nOchrana názvu a pověsti PO nNekalá soutěž nSpory z koupě závodu, pachtu závodu n n § 3 ZZŘS – věcná příslušnost – opět obecně okresní soudy, ale § 3 odst. 2 ZZŘS – věcná příslušnost krajských soudů např. v řízení o opatrovnictví PO, statusové věci PO a dalších n nÚvahy de lege ferenda n Zkoumání věcné příslušnosti n§ 104a OSŘ n nZkoumána kdykoli za řízení nMůže namítnout i účastník nObecně rozhoduje nadřízený vrchní soud, (popřípadě Nejvyšší soud - § 104a odst. 2 OSŘ) nSoudy i účastníci jsou tímto rozhodnutím vázáni n n Místní příslušnost soudů nVymezuje, který konkrétní soud (v rámci jednoho článku) bude ve věci rozhodovat nUpraveno v § 84 a násl. o.s.ř. nRozlišujeme: nObecná místní příslušnost – Obecný soud žalovaného nZvláštní, kterou je možné členit na ØA) Výlučnou(obligatorní) - § 88 o.s.ř. ØB) Fakultativní – § 87 o.s.ř. n Obecná místní příslušnost n§ 84 - § 86 OSŘ n§ 4 ZZŘS – příslušný je obecný soud osoby, v jejímž zájmu se řízení koná n nTzv. Obecný soud žalovaného (§ 84 OSŘ a násl.) nFyzická osoba – podle místa bydliště nFyzická osoba podnikatel – ve věcech týkajících se jeho podnikatelské činnosti – podle sídla nPrávnická osoba – sídlo nStát – podle sídla organizační složky státu Fakultativní místní příslušnost n§ 87 OSŘ n nJe možné zvolit vedle obecného soudu – volba na žalobci n nNapř. podle místa, kde má stále pracoviště žalovaný nebo kde došlo ke skutečnosti, která zakládá právo na náhradu újmy, atd. n n Obligatorní místní příslušnost n§ 88 OSŘ n nJe nutné vždy využít tato pravidla (pokud se jedná o situaci uvedenou v § 88 OSŘ) n nNapř. soud v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní a další. Delegace nDelegace – ØA) Nutná § 12 odst. 1 o.s.ř. ØB) Vhodná § 12 odst. 2 o.s.ř. Ø ØRozhoduje nejblíže společně nadřízený soud (§ 12 odst. 3 OSŘ) Prorogace nProrogace - § 89a o.s.ř. – písemná dohoda o místní příslušnosti Øve věcech týkajících se vztahů mezi podnikateli vyplývajících z podnikatelské činnosti Zkoumání místní příslušnosti n§ 105 OSŘ n nSoud zkoumá pouze do skončení přípravného jednání (§ 114c OSŘ). Pokud se nekonalo přípravné jednání tak pouze předtím, než začne jednat o věci samé. Později pouze pokud nebylo provedeno přípravné jednání a pouze k námitce účastníka uplatněné při prvním úkonu. nSoud vysloví, že není příslušný a po právní moci postoupí jinému soudu nPokud ten nesouhlasí, předloží svému nadřízenému soud Funkční příslušnost nVymezuje, který soud může rozhodnout o opravném prostředku. n§ 10 OSŘ nOdvolání – vyšší článek soudní soustavy n§ 10a OSŘ nDovolání – Nejvyšší soud nŽaloba na obnovu řízení a pro zmatečnost – obvykle soud, který vydal napadené rozhodnutí n Zásada perpetuatio fori n§ 11 OSŘ n nStanovení okamžiku rozhodného pro určení příslušnosti n nZásada trvání příslušnosti Organizace soudní soustavy ČR Základní právní předpisy I. nÚstavní zákon č. 1/1993, Ústava České republiky, ve znění pozdějších předpisů nÚstavní zákon č. 2/1993, o vyhlášení LISTINY ZÁKLADNÍCH PRÁV A SVOBOD nZákon č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích + PŘÍLOHY nZákon č. 99/1963 Sb., Občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních nZákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů nZákon č. 150/2002 Sb., Soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů nZákon č.131/2002 Sb., o řešení některých kompetenčních sporů, ve znění pozdějších předpisů Základní právní předpisy II. nZákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů nVyhláška ministerstva spravedlnosti České republiky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů Vymezení základních pojmů článek a instance nČlánek ØOrganizační postavení soudu ØMísto soudu v organizační struktuře soustavy soudů nInstance(stupeň) ØProcesní pojem ØProcesní vztahy při rozhodování o řádném opravném prostředku ØSoustava soudů ČR je dvouinstanční Vybrané základní principy organizace soudů v ČR nZásada nezávislosti a nestrannosti soudů a soudců nZásada výkonu soudnictví pouze soudem nZásada zákonného soudce nZásada účasti laického prvku na výkonu soudnictví n n Zásada zákonného soudce nČl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod: Ø„Nikdo nesmí být odňat svému zákonnému soudci. Příslušnost soudu i soudce stanoví zákon.“ nVyloučení ovlivňování a manipulování s věcmi nPředem jsou zákonem stanovena pravidla, který soud a v jakém složení(obsazení) bude ve věci rozhodovat nTato zásada se projevuje v institutech: ØPříslušnost soudu ØObsazení soudu ØVytvoření rozvrhu práce(§41 zákona o soudech a soudcích) ØPodjatost soudce (§ 14 a násl. OSŘ) n Soustava civilních soudů v ČR nObecné soudy – 4 články: ØNejvyšší soud ØVrchní soudy ØKrajské soudy ØOkresní soudy Okresní soudy nNejnižší článek soudní soustavy nSoudy I. stupně – nestanoví-li zákon jinak(§9 o.s.ř.) nÚzemní obvody – příloha č. 3 k zákonu o soudech a soudcích nÚzemní členění státu nemusí odpovídat členění organizace a sídel soudů! nPobočky – příloha č. 7 k zákonu o soudech a soudcích ØNapř. Okresní soud v Karviné – pobočka v Havířově nV Brně – působnost okresních soudů Městský soud v Brně nV Praze – působnost okresních soudů Obvodní soud pro Prahu … Krajské soudy nDruhý článek soustavy soudů nMohou rozhodovat: Øa) jako soudy I. stupně – viz. § 9 o.s.ř. Øb) Jako soudy II. stupně – rozhodnutí o opravném prostředku proti rozhodnutí okresního soudu nMohou rozhodovat i ve věcech správního soudnictví nObvody – příloha č. 2 k zákonu o soudech a soudcích nPobočky – přílohy č. 5 a 6 k k zákonu o soudech a soudcích nV Praze – působnost krajských soudů Městský soud v Praze Vrchní soudy nTřetí článek soudní soustavy nV Praze a Olomouci nVystupují jako soudy II. stupně nObvody - příloha č. 1 k zákonu o soudech a soudcích n Nejvyšší soud nČtvrtý článek soudní soustavy nNejvyšší článek soudní soustavy nČinnost: ØRozhoduje o dovoláních ØSjednocování judikatury nSídlo – Brno n Rozhodování soudu – v jakém složení soud rozhoduje? – zejm. § 36 a násl. OSŘ nCivilní řízení(upraveno v o.s.ř., ZZŘS): nOkresní soud ØObecně rozhoduje samosoudce ØSenát rozhoduje ve věcech pracovních nKrajský soud ØV II. stupni – senát ØV I. stupni – samosoudce nVrchní soud – vždy v senátech nNejvyšší soud – vždy v senátech n n(Kompetenční spory – zákon č. 131/2002 Sb., o rozhodování některých kompetenčních sporů - speciální senát složený ze 3 soudců NS a 3 soudců NSS) n nMůže rozhodnout i vyšší soudní úředník n n Vyšší soudní úředník nZákon č. 121/2008 Sb., o vyšších soudních úřednících a vyšších úřednících státního zastupitelství a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů n nVyšší soudní úředník může sám rozhodnout ve věcech uvedených v § 11 zákona č. 121/2008 Sb. nZvláštní režim např. u odvolání proti takovému rozhodnutí (§ 9 zákona č. 121/2008 Sb.) Podjatost a vyloučení soudce nPojem podjatosti n nPostup při zjištění podjatosti nSoudcem nNámitka podjatosti Děkuji za pozornost…