Podle rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2020, čj. 46 A 72/2017-27

Účastníkem územního řízení, jehož předmětem je umístění stavby studně, je podle § 85 odst. 2 písm. b) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, i vlastník nebo oprávněný z jiného věcného práva k sousedním stavbám, sousedním pozemkům nebo stavbám na nich, který může být územním rozhodnutím přímo dotčen na svých právech. Právo osoby bude dotčeno i tehdy, jestliže v důsledku umístění stavby podle územního rozhodnutí bude omezena možnost účastníka řízení nakládat s podzemními vodami spojená s vlastnickým či jiným věcným právem k sousedícímu pozemku či stavbě. 

Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 9. 2015, čj. 8 As 174/2014-30

Předpokladem řádného doručení územního rozhodnutí veřejnou vyhláškou podle § 92 odst. 3 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2012, je jeho uveřejnění na úřední desce stavebního úřadu, který takové rozhodnutí vydal (§ 25 odst. 2 správního řádu z roku 2004). Neuveřejnění tohoto rozhodnutí způsobem umožňujícím dálkový přístup, na úřední desce obecního úřadu obce, v níž se nachází rozhodnutím dotčená nemovitost, na účinky doručení vliv nemá. 

Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 18. 2. 2021, čj. 30 A 15/2019-107

I. Koncentrace řízení (zde podle § 112 odst. 2 a § 114 odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, a podle § 82 odst. 4 správního řádu) se neuplatní, jestliže účastník řízení nemohl své námitky vznést dříve z objektivních důvodů nebo jestliže se jeho námitky týkají veřejného zájmu, jehož ochranu je správní orgán povinen zajistit z úřední povinnosti.

II. Odvolací správní orgán není povinen vyžádat si potvrzení nebo změnu závazného stanoviska dotčeného orgánu (§ 149 odst. 5 správního řádu) na základě odvolací námitky, která je již na první pohled a bez nutnosti odborné úvahy nedůvodná nebo zůstane ze strany účastníka naprosto nepodložená. 

Podle rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 20. 10. 2015, čj. 29 A 30/2013-175

I. Název a rozsah stavby si určuje stavebník ve své žádosti o stavební povolení (náležitosti dle § 110 zákona č. 183/2006 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, dále jen „stavební zákon“) a stavební úřad mu nemůže nařídit rozsah stavby rozšířit či zúžit nebo změnit její označení. Pokud žádost i připojené doklady splňují zákonem požadované náležitosti, stavební úřad stavbu povolí.

II. Pokud námitka účastníka stavebního řízení proti pojmu „oprava vozovky“ či „rekonstrukce vozovky“ nesměřuje proti projektové dokumentaci, způsobu provádění stavby či užívání stavby nebo proti požadavkům dotčených orgánů, přičemž není ani zřejmé jak tím bylo přímo dotčeno vlastnické právo účastníka řízení, pak se k takové námitce překračující rozsah uvedený v první a druhé větě § 114 stavebního zákona nepřihlíží. Stavební úřad ji může z uvedeného důvodu s ohledem na § 114 stavebního zákona zamítnout.