Údržba cesty, užívání, podnikání, podpora, ohledy na životní prostředí, daně (dopravní politika) Filip Křepelka 6. lekce Dopravní a přepravní právo (B) Mezinárodní dopravní právo (M) Výstavba cesty a zázemí (infrastruktury) •Velké investice: cesty, silnice, mosty, tunely, železnice, přístavy, kanály, zdymadla, letiště. •Angažmá veřejné moci při výstavbě: důvody dříve a nyní •- vojenské, bezpečnostní, udržení soudržnosti státu (ba EU) •- hospodářský rozvoj, sociální úroveň, dostupnost pro obyvatelstvo •Angažmá soukromého sektoru: důvody – výdělek •- vlastní hospodářský zájem na dopravě, výnos z mýta •Otázka vlastnictví a jeho významu. Spojení a oddělení cesty/zázemí a provozu •Cestná a silniční doprava: veřejně dostupné cesty, soukromé cesty •Letecká: prostor samozřejmě dostupný všem, může být však vyhrazen, letiště veřejná, letiště státní, letiště soukromá. •Námořní a říční doprava: obecně oddělené, jenom některé kanály mohou být pro vlastní potřebu. •Železniční doprava: dříve bezvýjimečně propojení kolejí a provozu, nyní v některých případech oddělení, demonopolizace. Rozložení nákladů •Vedle splácení investice též nutnost údržby. •Neudržované cesty a zázemí jako velký problém. • •Poplatky za užití: letiště, přístavy, •Mýto: za využití cesty •(nutnost odlišit od cla) •Veřejná úhrada a možnost využití. Doprava pro vlastní potřebu •Jako samozřejmost, právo či výsada? •Vlastní financování je obvyklé, příspěvek jiného výjimkou. •V jednotlivých druzích dopravy různé druhy dopravních prostředků. •Zpoplatnění či zdanění existence dopravního prostředku. •Regulace prostřednictvím nároků na řidiče nad rámec ohledů kvůli bezpečnosti. •Co je při provozu dopravního prostředku oprávněn převážet? •Koho při provozu dopravního prostředku oprávněn převážet? • Přeprava jako možnost živit se a vydělávat •Není totéž z hlediska oprávnění. •Vesměs přísnější přístup státu. •Hraniční režimy přivydělávání, oproti minulosti usnadněné díky moderním komunikačním technologiím: např. Uber. Konkuruje například tradiční oficiální taxislužbě. •Licence pro provozovatele. •Licence mohla být zároveň vymezený monopol. •Nelegální přeprava: silnice, námořní a říční doprava? •Jak zjistitelné a postižitelné? • Trend demonopolizace •V minulosti monopoly pro přepravu v některých druzích dopravy. •Během posledních desetiletí trend demonopolizace. •Přesvědčení, že hospodářská soutěž je blahodárná. •Podobně některá další monopolní odvětví (pošta, telekomunikace, elektroenergetika, plynárenství). •Demonopolizace si žádá posílení dozoru: objevují se zvláštní úřady, zapojují se úřady na ochranu hospodářské soutěže. •V Česku demonopolizace agendou Evropské unie. Osobní a nákladní silniční doprava •Oddělení je běžné, silniční doprava je nejvíce dekoncentrovaná. •Odlišné kategorie: taxislužba osobními auty, Autobusy (linky) a autokary (zájezdy). •Nákladní doprava vozidly různých velikostí. •Licence na základě splnění technických, personálních a organizačních požadavků. Jaká je míra uvážení? •Lze předpokládat, že jednotlivé státy se odlišují podle svého politicko-ekonomického zřízení. Železniční, letecká, říční, námořní •Železniční v minulosti výlučně unitární, při případné spolupráci či zakotvených právech průjezdu. Nyní v řadě zemí snaha demonopolizovat. Oddělení železniční dopravní cesty a provozu. •Letecká osobní (poštovní) doprava často monopolizovaná, historické důvody, často vojensko-politické ambice. •Říční doprava – podle poměrů jednotlivých systémů, v Evropě liberalizace v EU •Námořní doprava podle poměrů v příslušném státě. Samotné moře je však volně dostupné. Levné vlajky (flags of convenience) pro mezinárodní nákladní dopravu. Vnitrostátní a mezinárodní doprava / přeprava •Licence obecně vnitrostátní, mezinárodní doprava si žádá shodu států. •Peáž: cesta vede přes další stát, ale zvláštní režim (včetně pasového, celního apod.) •Silniční – dvoustranné a vícestranné liberalizační režimy: vlastní, osobní, nákladní, autobusové linky a zájezdy. •Železniční – spolupráce železničních podniků, nyní v Evropě nastupující soutěž též v mezistátní dopravě. •Letecká – „devět svobod“. •Námořní – širé moře je volné, přístup do přístavů. •Říční – vnitrostátní toky a jezera, zmezinárodněné řeky. • Evropská unie a Světová obchodní organizace •Dopravní politika Evropské unie jako samostatná politika. •Snaha vytvořit prostor volného poskytování přepravy. •Odůvodnění pochopitelně integrací: hospodářskou stejně jako společenskou. •Související sblížení technických norem. • •V rámci WTO liberalizace prostřednictvím GATS – závazky jednotlivých států. • • Dopravní obsluha jako závazek •Obvyklé v osobní dopravě, výjimečné v nákladní dopravě. •Závazek dopravce veřejnosti zajistit obsluhu určité linky. •Stanovený jízdní řád jako nabídka přepravy cestujícím jako zákazníkům. •Může být koncipováno jako veřejnoprávní povinnost, postihy při selhávání pokuty, odnětí licence. Dotace na dopravní obslužnost •Často je doprava – zejména osobní - ztrátová. •Dopravci jsou ochotni ji provozovat jenom s dotacemi. •Přidělování peněz: nyní často nějaké výběrové řízení. •Nebo vlastní provoz (včetně podřazených podniků apod.). •Kontrola kvality prostřednictvím dotací. • •Je-li dotace na dopravní obslužnost přiměřená, nejedná se v EU o státní podporu narušující hospodářskou soutěž. Zajištění dopravy pro obyvatelstvo •V minulosti státní/veřejný monopol •Regulace ceny pro cestující. •Slevy na jízdném či přeprava zdarma pro některé vymezené kategorie osob (děti, žáci, studenti, zdravotně postižení, výsady…) •Nyní v rámci konkurence nutnost integrovat do dotačních programů či zavést příslušné dotační programy včetně sociálních dávek. •Sociální dávky na zabezpečení vlastní přepravy. • Soutěž jednotlivých dopravců •Demonopolizace umožňuje vytváření ceny průnikem nabídky a poptávky. •Nicméně vesměs přepravu zajišťuje několik málo přepravců: duopol, oligopol. •Reálná konkurence je vzácná. •Na místě je tedy třeba dohledu proti zneužití. •Potlačování kartelů a zneužití dominantního postavení v jednotlivých druzích dopravy? Klasické soutěžní právo se dopravě nevěnuje. Zajištění vstupů, zejména paliv •Nedostatek dopravních prostředků a jejich obstarávání v případě nouze a zvláštní potřeby: války a podobné stavy nouze. Nejenom automobily a další dopravní prostředky, ale dříve dokonce koně. •Posilování mobility a připravenosti na ni jako příprava na válku. •Dříve zejména uhlí, posléze – až do současnosti – ropy jako suroviny pro výrobu paliv. •Nedostatek paliva pro jednotlivé druhy dopravy jako důvod technologických změn (např. elektrifikace železnice, městská doprava) •Nedostatek či nestabilita dodávek elektřiny. Lokální environmentální problémy •Stranou nechme požadavky na bezpečnost provozu a nepoškozování dopravní cesty a zázemí). •Hluk, otřesy, světlo •Emise a exhalace: kouř, spaliny •Riziko ze znečištění (olej, chemikálie, náklady) •Proto již od 19. století místní, následně všeobecná omezení a požadavky na dopravní prostředky a způsoby jejich provozu. • Globální environmentální problémy •Emise spalin uhlovodíkových paliv jako ničení životního prostředí v celoplanetárním měřítku: skleníkové plyny – globální oteplování. •Podíl dopravy – jednotlivých druhů / trakcí na dopravě ve světovém měřítku. •Posilování úsilí o snížení emisí skleníkových plynů by mohlo mít zásadní dopady na jednotlivé druhy dopravy podle jejich ekologické náročnosti. Zdanění dopravy a přepravy •Daně jsou významné, ba někdy zásadní pro jednotlivé druhy dopravy. •Daně z dopravních prostředků (automobily) •Daň z přidané hodnoty: základní či snížená sazba. •Spotřební daň na palivo jako vysoká zátěž – osvobození pro některé druhy dopravy (mezinárodní civilní letecká doprava pod IATA) •Zohledňování nákladů na přepravu či vlastní dopravu jako náklady na udržení výnosů (výdaje příjmů). •Daňové odpočty za individuální dojíždění za prací, studiem apod. • Celková bilance – pro stát a jeho rozpočet •Je doprava / přeprava důležitým zdrojem prostředků pro stát, nebo jsou zásadní, ba převažující výdaje na dopravní infrastrukturu? •Nutnost zvažování výnosů a nákladů včetně zprostředkovaných. •Totéž platí pro mezinárodní integraci: kontinentální v EU a globální v rámci WTO. • •