§Pod pojmem „Pachatel“ v kriminologii rozumíme NEJEN osobu, která se dopustila trestného činu. §Pojem „Pachatel“ může v kriminologii označovat také osobu, která není ze strany orgánů činných v trestním řízení stíhána. §Kriminologie se zabývá také osobami trestně neodpovědnými (kupříkladu osobami nepříčetnými a dětmi). §Kriminologie se zabývá také potenciálními pachateli trestných činů a osobami, které vykazují tzv. sociálně – patologické jevy. §Pod pojmem „Osobnost pachatele“ rozumíme hypotetický konstrukt vyjadřující vnitřní dynamickou organizaci lidské psychiky, která determinuje její vnější projevy. Osobnost pachatele je brána individuálně, a to i ve srovnání s jinými osobnostmi. Určení osobnosti pachatele je nutné pro pochopení a vysvětlení jeho jednání, pro prevenci takového jednání apod. §Zkoumáním osobnosti pachatele se zabývá kriminologický výzkum. §Navzdory možným shodným znakům je osobnost každého pachatele jedinečná. §Osobností pachatele se zabývá také forenzní psychologie. § §Kriminologie vychází z psychických definic osobnosti pachatele. §Osobnost pachatele je chápána jako organizovaný, dynamický a jedinečný celek psychofyzických dispozic, který se navenek projevuje určitým chováním. §Forenzní psychologie věnuje pozornost zejména následujícím charakteristikám osobnosti pachatele: 1)Nezdrženlivost v jednání, 2)nedostatečné vnitřní zábrany, 3)kognitivní distorze. §Kriminologický výzkum osobnosti pachatele zkoumá zejména: 1)Motivaci jednání pachatele, 2)jeho osobní, rodinnou a kriminální anamnézu, 3)průběh a vývojové problémy jeho socializace, 4)úroveň jeho adaptace na okolní sociální prostředí, 5)uplatňovaný životní styl, 6)vliv potenciálního i již absolvovaného trestu na jeho budoucnost, 7)predikci jeho dalšího chování a odhadu případné recidivy jeho kriminálního jednání. §Typologie pachatele je metoda, která se snaží o zobecnění poznatků o osobnostech pachatelů a rozčlenění pachatelů trestných činů do kategorií. §Typ pachatele charakterizuje určitý komplex vlastností, rysů či jiných znaků osobnosti, které jsou společné většímu počtu osob a lze díky nim vytvořit dílčí skupinu v rámci konkrétní kategorie (i když „čisté“ typy neexistují). §Osobnost pachatele nemá neměnnou strukturu, hodnotí se i adaptace na vnější prostředí. § Členění typologií podle vlivů na utváření osobnosti pachatele: 1)Biologické dispozice, 2)psychické dispozice, 3)vliv sociálního prostředí. § §Dříve užívána teorie rozlišující pachatele na základě vnějších biologických odlišností. Poté se zkoumal vztah abnormálních nálezů nebo poruch s jednáním. §Lombrosova teorie o rozeném zločince = podle biologických znaků rozlišovala i mezi jednotlivými typy zločinců (např. vrahy a zloději). §Koncepce oligofrenního pachatele, neboli koncepce psychopatické osobnosti. Psychopatická osobnost bývá definována jako disharmonická osobnost s abnormálními rysy, jejíž některé projevy mohou vést až ke kriminálnímu jednání. Patří sem např. paranoidní porucha, schizoidní porucha, disociální porucha, emočně nestabilní porucha aj. §Psychická dispozice pachatele je určována na základě poznatků získaných v klinické i obecné psychologii. §Struktura osobnosti pachatele je určena: 1)Schopnostmi (zejména inteligencí), 2)charakterem, 3)temperamentem, 4)volními vlastnostmi, 5)motivací, 6)postojem, atd… 7) 7) §Tato typologie pachatele zohledňuje zejména sociálního prostředí pachatele a jeho sociální učení, hodnotové orientace pachatele a jeho sociální začlenění. §Jádrem této typologie je myšlenka, že ne každý zločinec by se stal zločincem v každé době a za každých okolností. §Franz von Liszt rozděloval pachatele trestných činů do tří skupin: příležitostné, zločince ze zvyku schopné nápravy, a nepolepšitelné zločince. Dělení spojoval se třemi individuálně preventivními funkcemi trestání (odstrašení, náprava, zneškodnění). §Ke stanovení prognózy budoucího chování pachatele využívá kriminologie následující metody: 1)Statistická metoda – užití predikčních tabulek, 2)klinická metoda – se užívá zejména při ukládání trestu, prostřednictvím znaleckých posudků, 3)intuitivní metoda – opětovně užíváno při stanovování trestu pachateli, jedná se o individuální odhad odborníka (zejména soudce). §V 70. a 80. letech minulého století proběhl na území České republiky výzkum, který se zabýval osobností pachatele při zohlednění následujících faktorů: 1)Emoční ladění, 2)úroveň strukturace vnitřních regulativů chování, 3)sociální reaktivita, 4)asertivnost, prosazování se. §Na základě tohoto výzkumu bylo shledáno 8 typů odsouzených pachatelů trestných činů. 1) §Socializovaný odsouzený – vyznačuje se dobře zformovaným systémem vnitřních regulativů chování (ve smyslu svědomí), má nízký sklon k agresivním reakcím, je emočně stabilní. §Agresivní psychopat (nesocializovaný agresor) – u těchto pachatelů je trestná činnost zakotvena spíše v osobnostních než v situačních faktorech, typický je nedostatečně zformovaný systém vnitřních regulativů chování, egocentričnost a nebržděná agrese. §Konformní mormon – vykazuje konformnost, těžkopádnost až tupost a submisivitu. Trestná činnost je u tohoto typu pachatelů snáze odhalitelná, bývají nejslabším článkem. §Nezdrženlivý, nezvladatelně puzený – pro tento typ pachatele je typická dynamičnost, touha po vzrušení, uspokojení, fascinace okamžikem, slabá kontrola realitou; kriminální prognóza je spíše nepříznivá. A) A) A) § §Neurotický – s nízkou mírou kriminální recidivy, má obvykle dobře vytvořený systém vnitřních regulativů chování. Je úzkostlivý, emočně labilní, inibovaný (utlumený). §Hostilní – tento typ pachatele vykazuje nepřátelské zaměření vůči svému okolí, emoční labilitu, poměrně dobře zformovaný systém vnitřních regulativů chování; dopouští se zejména násilné kriminality, malá ochota k akceptaci trestu. §Podrobivý – obvykle tento typ pachatele přejímá normy skupiny, bývá snadno manipulovatelný (důvěřivost). Dále se vyznačuje nízkým sklonem k agresivním reakcím. §Anxiózní (úzkostný) manipulátor – pro tento typ pachatele je velmi obtížná resocializace. Vyznačuje se velkou zdatností v manipulaci a emoční stabilitou. § § § § § §Prvověznění pachatelé jsou obvykle typově: a)Socializovaní odsouzení, b)neurotický, c)anxiózní manipulátor. §Recidivisté jsou obvykle typově: a)Konformní mormon, b)nezdrženlivý, nezvladatelně puzený, c)podrobivý. § Zbývající dva typy, tj. agresivní psychopati a hostilní, jsou mezi odsouzenými pachateli zastoupeni rovnoměrně. a) a) §KUCHTA, J. a kol. Základy kriminologie a trestní politiky. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 2005. 544 s. (Beckovy mezioborové učebnice). ISBN 80-7179-813-4. §MUSIL, Jan. a kol. Kriminalistika. 2.vyd. Praha: C. H. Beck, 2004. §ZÁHORSKÁ, J. Psychologická intervence při vyšetřování trestných činů. Praha : Portál, 2007. 136 s. ISBN 978-80-7367-236-2. §Osobnost pachatele trestných činů, elearning FSPS MUNI, online, dostupné z: https://www.fsps.muni.cz/inovace-SEBS-ASEBS/elearning/kriminologie/osobnost. §