Soukromé a občanské právo v systému právního řádu 2 úrovně : 1.soukromé – veřejné 2. vnitřní systém soukromého práva (občanské právo + zvláštní soukromá práva) Soukromé právo a jeho místo v systému práva •Důvodem členění soukromého a veřejného práva je potřeba odlišení : -Množiny lidského chování od submnožiny chování, na jehož právní regulaci je veřejný zájem, tj. chování právem regulovaného a neregulovaného, a v rámci druhé skupiny odlišení: -Množiny chování, u něhož je přítomen zájem na jeho právní regulaci bez nutnosti přímého zásahu veřejné moci (soukromé právo) od submnožiny chování, u něhož je přítomen zájem na jeho regulaci prostřednictvím přímého zásahu veřejné moci (veřejné právo) • Soukromé právo a jeho místo v systému práva- pokrač. •Způsob, kterým je provedeno odlišení: • •Vymezení pojmu a funkce soukromého práva závisí na nalezení kritéria odlišení soukromého a veřejného práva • • Vývoj členění soukromého a veřejného práva •Jevové odlišení etap vývoje vztahu SP a VP: •Římské právo – Ulpiánova teorie (viz dále) •Středověké právo – soukromé právo založeno na obyčejovém právu, veřejné na aktech panovnické moci •Novodobé právo (od buržoazních revolucí) – soukromé a veřejné právo vyjadřují vztah občana (jednotlivce) a veřejné (státní) moci • Vývoj členění soukromého a veřejného práva •Podstata historických etap vztahu SP a VP závislá na typu postavení jedince ve společnosti: •antické Řecko akcentovalo polis (celek), •antický Řím (vliv křesťanství)stavěl do popředí individuum, •středověk (vazalský systém) zánik odlišování VP a SP (chyběl soukromý prostor) •znovu se objevuje v přirozeném právu od 16. stol.- občan a stát. • Etapy novodobého vývoje vztahu soukromého a veřejného práva •Kapitalismus volné soutěže: prosazení prostoru pro soukromé právo (zákoníky soukromého práva dominantou právního řádu) •2. pol. 19. stol.: období zásahů veřejné moci do soukromého práva •Totalitní režimy: potlačení SP, dominance veřejné moci •Pád železné opony: teze o pohlcení veřejného práva soukromým •Globalizace – ztráta faktického vlivu národních států – privatizace práva •Vliv lidských práv – konstitucionalizace SP Přehled teorií odlišení SP a VP •Ulpiánus – teorie zájmová • (kritérium – čí zájem je sledován v daném vztahu) •Teorie mocenská • (kritérium – zda ve vztahu uplatněno vzájemné podřízení účastníků) •Teorie organická (subjektů) • (kritérium – jeden z účastníků vystupuje při plnění funkce veřejnoprávní korporace) - OZ •Metoda právního regulování • (kritérium – povaha právního regulování) + předmět právní regulace • Dále ve výkladu se vychází z kritéria metody právní regulace • • • • • • Předmět právní regulace •Vymezuje okruh společenských vztahů, upravených určitým odvětvím práva •Předmět je vnější kritérium (mimo vlastní právní regulaci) Metoda právní regulace •Určuje, jakou legislativní technikou je určitý okruh právních vztahů upraven •Metoda je kritérium vnitřní (je součástí právního systému) • • • Metody právní regulace •Veřejnoprávní ve vlastním smyslu •= vysoká úroveň veřejného zájmu •= přímé uplatnění veřejné moci na právní vztahy •= nástrojem úřední rozhodnutí (individuální právní akt) •Soukromoprávní •= nižší úroveň veřejného zájmu •= nepřímé uplatnění veřejné moci (soukromoprávní statut účastníků + vyváženost jejich pozic + uplatnění veřejné moci ze soukromé iniciativy) •= nástrojem smlouva Praktický význam rozlišení SPaVP do 1.1.2014 •Výslovně v soudním řádu správním (SŘS, zák. č. 150/2002 Sb., ve znění novel): •§ 68 písm. b): •„(správní) žaloba je nepřípustná také tehdy, jde-li o rozhodnutí správního orgánu v soukromoprávní věci, vydané v mezích legální pravomoci správního orgánu“ – připojen odkaz na část pátou občanského soudního řádu - OSŘ) Legislativní rozlišení S a VP po 1.1.2014 •Občanský zákoník 2012 výslovně definuje soukromé právo v § 1 odst. 1: Ø„Ustanovení právního řádu upravující vzájemná práva a povinnosti osob vytvářejí ve svém souhrnu soukromé právo.“ ØOrgány veřejné moci nejsou osobami ØNámitka: smluvní vztahy mezi nositeli veřejné moci, resp. n.v.m. a osobami? Současné zásahy do vztahu soukromého a veřejného práva •§ 1 OZ (nezávislost uplatňování SP na VP) •Europeizace: •– „horizontální účinek“ práva ES/EU •- „konstitucionalizace“ SP •- regulace EU posiluje vliv VP na SP: „Regulatory rules“ vnášejí mocenský prvek do SP •„socializace“ práva soukromého (Pawlowski) •pokračující privatizace veřejného práva •únik ze sféry právní regulace do sféry samoregulace (formulářové smlouvy, Internet..) •Někteří autoři deklarují zánik SP a VP • • Charakter současného soukromého práva •Samo sebe deklaruje jako liberální typ SP •Výrazný segment autonomie vůle podřízen „regulatory rules“ •Kombinace metod regulace •Spravedlnost kombinovaná z více typů (komutativní-distributivní- korektivní..); stále více se hovoří o spravedlnosti sociální jako cíli realizace práva