Kroměříž 12. června 2018 ®Ústní jednání (§ 80) obecně nepovinné s povinnými výjimkami Správní orgán nařídí ústní jednání na požádání obviněného (povinné poučení), je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv (jinak návrh zamítne usnesením, které se oznamuje pouze obviněnému - má právo se odvolat - § 76 odst. 5 SŘ) Kdy je ústní jednání nezbytné k uplatnění práv obviněného § 51 odst. 2 SŘ - právo na účast při dokazování mimo ústní jednání, tzn. právo na ústní jednání, i když není nařízeno ústní jednání § 82 odst. 3 - Účastníci řízení mají právo klást otázky sobě navzájem, svědkům a znalcům Čl. 6 odst. 3 písm. d) Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod - právo vyslýchat nebo dát vyslýchat svědky proti sobě a dosáhnout předvolání a výslech svědků ve svůj prospěch za stejných podmínek, jako svědků proti sobě ®Ústní jednání (§ 80) Správní orgán nařídí ústní jednání je-li to nezbytné pro zjištění stavu věci (§ 3 SŘ) je-li obviněným mladistvý (§ 55) Správní orgán může (nemusí) nařídit ústní jednání na požádání poškozeného je-li to třeba k rozhodnutí o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení, tzn. ústní jednání nemusí být nařízeno, i když je třeba (ale musí být nařízeno, je-li to nezbytné ke zjištění stavu věci) předvolání účastníků řízení (§ 59 SŘ) - lhůta podle § 49 odst. 1 SŘ – nejméně s pětidenním předstihem, nehrozí-li nebezpečí z prodlení) Ústní jednání bez přítomnosti obviněného Veřejné ústní jednání (§ 49 odst. 2 až 5 SŘ) ®Řízení navazující na kontrolu (§ 81) § 81 zákona č. 250/2016 Sb. - v řízení navazujícím na výkon kontroly mohou být skutečnosti zjištěné při kontrole jediným podkladem rozhodnutí o přestupku § 51 odst. 4 SŘ – v řízení navazujícím na výkon kontroly, ve kterém je účastníkem řízení kontrolovaná osoba, není třeba provádět protokolem o kontrole, který je podkladem rozhodnutí o přestupku, dokazování § 150 odst. 2 SŘ - V řízení o vydání příkazu může být jediným podkladem (nikoliv listinným důkazem!) kontrolní protokol pořízený podle zvláštního zákona týmž správním orgánem, který je věcně a místně příslušný ke správnímu řízení navazujícímu na kontrolní zjišťování …. ®Řízení navazující na kontrolu (§ 81) Co je podkladem rozhodnutí v řízení navazující na kontrolu? Skutečnosti zjištěné při kontrole jako skutečnosti známé správnímu orgánu z jeho úřední činnosti podle § 50 odst. 1 SŘ (a § 81 zák.č.250/2016 Sb.) nebo protokol o kontrole jako listinný důkaz podle § 51 odst. 4 (a § 53) SŘ? Je kontrolní protokol listinný důkaz nebo „jen“ písemnost (listina) obsahující skutečnosti známé správnímu orgánu z jeho úřední činnosti? Pokud je příkaz prvním úkonem v řízení (§ 150 odst. 1 SŘ), dokazování se neprovádí – podkladem jakého druhu je v toto případě kontrolní protokol? Může mít buď povahu jiného podkladu nebo listinného důkazu podle charakteru řízení, ve kterém je použit? Práva kontrolované osoby a práva účastníka řízení § 13 a 14 KŘ – námitky proti kontrolním zjištěním a jejich vyřizování § 36 odst. 1 a 3, § 52 a § 68 odst. 3 SŘ – správní orgán se musí vypořádat s námitkami účastníka řízení proti kontrolním zjištěním, ať už byly nebo nebyly uplatněny a vypořádány v rámci kontroly podle kontrolního řádu (vztah k § 14 odst. 3 KŘ) ®Dokazování (§ 82) Obecně dokazování - § 50 až 57 SŘ Správní orgán může provést výslech obviněného musí, je-li to nezbytné k uplatnění jeho práv Stejné podmínky jako pro výslech svědka (§ 55 SŘ) Výslech v případě právnické osoby jako obviněného Právo nevypovídat a zákaz nucení k výpovědi Poučovací povinnost Vztah k úpravě kontroly a povinnostem kontrolované osoby § 8 písm. c) a § 10 odst. 2 KŘ - poskytnutí údajů, dokumentů a věcí vztahujících se k předmětu kontroly nebo k činnosti kontrolované osoby – lze od kontrolované osoby, pozdějšího možného účastníka řízení, zjišťovat skutečnosti, které by v navazujících procesních postupech (postup před zahájením správního řízení a správní řízení) od účastníka řízení pro zákonnou překážku zjišťovat nemohl? Účastníci řízení (§ 68) právo klást otázky sobě navzájem, svědkům a znalcům Právo a povinnost dotazované osoby odmítnout odpovědět – jako svědek podle § 55 SŘ – povinné poučení ®Dokazování (§ 82) Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého obviněného (§72), osoba přímo postižená spácháním přestupku (§ 71), která dala souhlas se zahájením nebo pokračováním řízení (a co osoba, jejíž souhlas se nevyžaduje podle § 79 odst. 5), a orgán sociálně-právní ochrany dětí právo klást otázky účastníkům řízení, svědkům a znalcům rozšiřuje se katalog procesních práv podle § 71 a 72, kde se počítá pouze s právem účasti na ústním jednání a právem být přítomen při všech úkonech v řízení Dotazovaná osoba má právo odmítnout odpovědět a nesmí být tázána za stejných podmínek jako svědek (§ 55 SŘ) Správní orgán tuto osobu poučí o právu nevypovídat a o zákazu provádět výslech (§ 55 odst. 5 SŘ) ® ®Záruka za splnění povinnosti (§ 83) Zajištění účelu řízení (obecně § 58 SŘ) K zajištění účelu řízení lze využít i předběžné opatření (§ 61 SŘ) Záruka - obecně § 147 SŘ Může usnadnit vymáhání povinností uložených v rozhodnutí o přestupku (zajištění pokuty) Může zvýšit právní jistotu účastníků řízení (v případě záruky směřující k možné náhradě škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení) záruka zpravidla peněžitá V průběhu řízení (obviněný) Před zahájením řízení (podezřelý) Záruku lze uložit též příkazem (nepeněžitou), popřípadě příkazovým blokem, jde-li o peněžitou záruku (§ 83 odst. 3) § 92 odst. 1 a 2 písm. g) – výše záruky za splnění povinnosti V případě nepeněžité záruky by šlo o příkaz na místě podle § 150 odst. 5 SŘ Kdo může uložit záruku před zahájením řízení Jen správní orgán, který řízení povede? Lze uložit příkazem, resp. příkazovým blokem současně záruku i trest? Vypořádání uložené záruky za splnění povinnosti upravuje § 147 odst. 5 a 6 správního řádu ®Zrušení, zánik a přeměna právnické osoby (§ 84) Obdoba § 32 zákona č. 418/2011 Sb. Zvláštní varianta předběžného opatření Pravomoc správního orgánu zakázat zrušení, zánik nebo přeměnu obviněné právnické osoby Důvodné podezření - zánik jako způsob vyhnutí se potrestání za přestupek nebo výkonu správního trestu nebo zmaření uspokojení nároku na náhradu škody nebo na vydání bezdůvodného obohacení Důsledky zákazu nesmí být zjevně nepřiměřené povaze a závažnosti přestupku, ze kterého je obviněna Zvláštní úprava v případě právnických osob založených nebo zřízených na dobu určitou nebo k dosažení určitého účelu Přechod odpovědnosti právnické osoby za přestupek na právního nástupce (§ 33) Přechod úhrady pokuty na právního nástupce (§ 102) Přechod povinnosti k náhradě škody nebo k vydání bezdůvodného obohacení – soukromé právo ®Zrušení, zánik a přeměna právnické osoby (§ 84) Rozhodnutí se oznamuje jen právnické osobě Lze spojit se zahájením řízení (podobně jako předběžné opatření podle § 61 SŘ) Vyloučen odkladný účinek Důvody zrušení zákazu Vyrozumění orgánu veřejné moci, který vede veřejný rejstřík nebo jinou evidenci právnických osob zákaz zapsat zrušení nebo přeměnu Zvláštní definice přeměny právnické osoby sloučení, splynutí nebo rozdělení právnické osoby, převod jmění na společníka, změna právní formy právnické osoby nebo přemístění sídla právnické osoby do zahraničí Zákaz možno spojit s postupem podle § 61 SŘ ® ®Přerušení řízení (§ 85) Obecně nepovinné - § 64 SŘ Další (povinný) důvod – podání kasační stížnosti podle SŘS Zabránit dvojímu rozhodnutí ve stejné věci Sb. NSS 1255/2007 - Zruší-li krajský soud rozhodnutí správního orgánu, je povinností správního orgánu pokračovat v řízení a řídit se přitom závazným právním názorem vyjádřeným v pravomocném soudním rozhodnutí, bez ohledu na to, zda je ve věci podána kasační stížnost. … Nerespektuje-li správní orgán pravomocné soudní rozhodnutí a nepokračuje řádně v řízení, může se dle okolností jednat o nečinnost, proti níž se lze bránit podáním žaloby dle § 79 a násl. s. ř. s. Sb. NSS č. 1255/2007 - pokud Nejvyšší správní soud zruší rozsudek krajského soudu, jímž bylo správní rozhodnutí zrušeno, „v tu chvíli se věc dostane do stadia nového posuzování žaloby krajským soudem, který vázán právním názorem kasačního soudu (§ 110 odst. 3 s. ř. s.) může rozhodnout o zákonnosti správního rozhodnutí opačně, načež původní (zrušené) správní rozhodnutí „obživne“, aniž by důsledkem nového rozhodnutí krajského soudu bylo současné zrušení v mezidobí případně vydaného dalšího správního rozhodnutí. Vedle sebe tu tak mohou být dvě odlišná či dokonce opačná správní rozhodnutí o téže věci.“ Sb. NSS č. 3270/2015 - Hrozba existence dvou odlišných správních rozhodnutí v téže věci není sama o sobě důvodem pro přiznání odkladného účinku kasační stížnosti ®Přerušení řízení (§ 85) možnost přerušit řízení, jestliže obviněný není schopen chápat smysl řízení pro přechodnou duševní poruchu, která nastala až po spáchání skutku, který je předmětem řízení alternativa k ustanovení opatrovníka podle § 32 odst. 2 písm. g) SŘ vycházet z lékařského posudku (v SŘ je o výslovně) možnost přerušit řízení, pokud lze očekávat uložení trestu obviněnému za jiný skutek v trestním řízení a správní trest, který lze uložit, je bezvýznamný vedle trestu, jehož uložení lze očekávat v trestním řízení uložení správního trestu za přestupek v tomto případě z hlediska smyslu a účelu správního trestu neefektivní rovněž fakultativní důvod odložení věci podle § 76 odst. 5 písm. b) a zastavení řízení podle § 86 odst. 5 Přerušení řízení nepřerušuje běh promlčecí doby do promlčecí doby se nezapočítává doba, po kterou se o věci vedlo soudní řízení správní, tzn. i řízení o kasační stížnosti - § 32 odst. 1 písm. c) ani doba přerušení řízení podle § 85 odst. 3 - § 32 odst. 1 písm. b) ®Zastavení řízení (§ 86) Speciální úprava k § 66 odst. 2 SŘ Důvody vyžadující (částečné) věcné posouzení Svou povahou jde o rozhodnutí ve věci a překážku věci rozhodnuté podle § 77 odst. 2 – § 86 odst. 1 písm. a) až c) Oznamované usnesení s možností odvolání Důvody čistě procesní (§ 86 odst. 2) Usnesení se pouze poznamená do spisu Ztráta výsad a imunit jako důvod pro zahájení řízení – odst. 3 Trestní řízení jako důvod zastavení řízení – odst. 4 Možnost znovu zahájit řízení o přestupku po ukončení trestního řízení, pokud nejde o překážku věci rozhodnuté podle § 77 odst. 2 Trest za jiný skutek v trestním řízení jako fakultativní důvod zastavení – odst. 5 Oznámení OSPOD a zák.zástupci nebo opatrovníkovi (zastavení řízení pro věk podezřelého) – odst. 6 ®Narovnání (§ 87) doplnění institutu zastavení řízení tzv. odklon - způsob vyřešení projednávaného přestupku bez vyslovení viny a souvisejících negativních důsledků (zápis do evidence) Dohoda mezi obviněným a poškozeným (§ 69 a 70) schválená rozhodnutím správního orgánu – povaha dohody (soukr.) Veřejný zájem, povaha a závažnost přestupku, osoba obviněného a jeho osobní poměry „Přiznání“ obviněného, nejsou-li důvodné pochybnosti Úhrada majetkové újmy nebo vydání bezdůvodného obohacení Částka k veřejně prospěšným účelům na účet spr.orgánu Určení příjemce (pouze zákonem stanovené subjekty),výše částky a lhůty k uhrazení povaha úkonu správního orgánu podle § 87 odst. 2 (jak určí příjemce, částku a lhůtu) a jeho vztah k rozhodnutí podle § 87 odst. 1 ®Narovnání (§ 87) Schválení dohody Rozhodnutí správního orgánu (§ 93 odst. 3) Předtím výslech obviněného a poškozeného poučení obviněného o následcích dohody Časový sled kroků podle § 87 Uzavření dohody o narovnání úhrada škody nebo bezdůvodného obohacení určení příjemce částky na veřejné účely, její výše a lhůty k uhrazení složení částky na veřejné účely na účet spr.orgánu Výslech obviněného a poškozeného a poučení obviněného Vydání rozhodnutí o schválení dohody Řízení končí právní mocí rozhodnutí o schválení dohody Výrok o zastavení řízení - § 93 odst. 3 písm. g) Odvolání proti rozhodnutí o schválení dohody - § 96 odst. 3 Důvody odvolání a důsledky případného zrušení rozhodnutí ®Společné řízení (§ 88) Společné řízení je zahájeno doručením oznámení o zahájení řízení všem podezřelým z přestupku - § 78 odst. 2 Povinné společné řízení (absorpční zásada - § 41) Více přestupků jednoho podezřelého Důsledky opomenutí společného řízení - § 37 písm. b), § 43 odst. 2 (a § 76 odst. 5 písm. a) Sb. NSS č. 2248/2011 - Nevede-li správní orgán v rozporu s § 57 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, společné řízení o více přestupcích téhož pachatele, není takový postup vadou řízení, je-li z odůvodnění následného rozhodnutí zřejmé, že ve věci byla aplikována zásada absorpční, zakotvená v § 12 odst. 2 citovaného zákona pro ukládání trestu za souběh přestupků. Související přestupky více podezřelých ®Společné řízení (§ 88) Skutková podstata se týká porušení právních povinností vyskytujících se ve stejné oblasti veřejné správy K projednání všech je příslušný týž správní orgán Oblast veřejné správy - souhrn právních norem, které regulují množinu právních vztahů majících společného jmenovatele - shodný nebo obdobný veřejný zájem - ve vztahu ke skutkovým podstatám přestupků druhový nebo skupinový objekt přestupků - zpravidla na okruh přestupků, jejichž skutkové podstaty jsou upraveny jedním zákonem, případně několika právními předpisy Na základě § 140 SŘ možno do společného řízení připojit i další přestupky z jiné oblasti veřejné správy ® ®Společné řízení (§ 88) možné projednat pouze přestupky spáchané před zahájením přestupkového řízení o prvním z přestupků brání se tomu, aby obviněný z přestupku soustavnou recidivou fakticky zabránil projednání jeho přestupků Společné řízení s více mladistvými podezřelými (obviněnými) vhodné z hlediska zjištění stavu věci, hospodárnosti a rychlosti řízení a s přihlédnutím k osobám mladistvých podezřelých Společné řízení s mladistvým podezřelým a jiným podezřelým nezbytné z hlediska zjištění stavu věci a není to na újmu mladistvého podezřelého Možnost vyloučit věc k samostatnému řízení obecně § 140 odst. 3 SŘ Forma usnesení ® ®Řízení o náhradě škody a o vydání bezdůvodného obohacení (§89) Škoda – pouze majetková újmy (§ 42 odst. 1) Působení správního orgánu na obviněného, aby dobrovolně nahradil škodu nebo vydal bezdůvodné obohacení (Dobrovolné nahrazení škody je polehčující okolností - [§ 39 písm. c)] – vydání bezdůvodného obohacení ne? Podmínky uložení povinnosti nahradit majetkovou újmu Byla způsobena spácháním přestupku Nebyla dobrovolně uhrazena Výše byla spolehlivě zjištěna ®Řízení o náhradě škody a o vydání bezdůvodného obohacení (§89) Jinak se nárok nepřizná a odkáže se na jiný orgán veřejné moci (rovněž pokud by zjišťování vedlo ke značným průtahům v řízení) Náhradu lze přiznat částečně a ve zbytku odkázat na jiný orgán Nemožnost rozhodovat o nároku v případě nahrazení škody Vyrozumění poškozeného – povaha vyrozumění a procesní postavení poškozeného a jeho možná obrana proti postupu správního orgánu Opožděné uplatnění nároku (§ 70 odst. 2) Usnesení odkazující na jiný orgán a vyrozumění o výsledku řízení o přestupku V případě vydání bezdůvodného obohacení obdobně Rozhodování je rozhodováním o věci soukromého práva, ale poléhá přezkumu ve správním soudnictví Sb. NSS č. 2276/2011 ® ®Příkaz (§ 90) Obecně - § 150 SŘ Pouze některé správní tresty napomenutí, pokuta (chybí horní hranice), zákaz činnosti (chybí omezení doby) nebo propadnutí věci nebo náhradní hodnoty Kdy příkaz nelze použít v řízení zahájeném se souhlasem osoby přímo postižené spácháním přestupku (ochrana jejích procesních práv podle § 71) o nároku na náhradu škody nebo nároku na vydání bezdůvodného obohacení (povaha adhézního řízení) má-li být uložen správní trest mladistvému s výjimkou pokuty ukládané příkazem na místě (a co napomenutí?), nebo osobě s omezenou svéprávností ®Příkaz (§ 90) § 150 odst. 1 SŘ - není-li vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nemusí příkaz obsahovat odůvodnění došlo k rozšíření okruhu sankcí, které lze uložit (dříve to bylo jen napomenutí a pokuta, dnes to je navíc zákaz činnosti a propadnutí věci nebo náhradní hodnoty) a v případě pokuty navíc došlo k odstranění horní hranice (dříve šlo v příkazním řízení ukládat pokuty jen do 10 tis. Kč) Jak to dopadne v přezkumném řízení? § 150 odst. 4 SŘ - pokud je vydání příkazu prvním úkonem v řízení, nelze v něm uložit povinnost nahradit náklady řízení Příkaz jako první úkon v řízení – jakým okamžikem začíná nová promlčecí doba podle § 32 odst. 3? Vydáním nebo doručením příkazu? Lze vydat společný příkaz podle § 88? Odpor – do 8 dnů (nikoliv už 15) od doručení Odpor jen proti části příkazu? Zákaz změny v neprospěch obviněného, pokud podá odpor a pokračuje se v řízení o přestupku Omezení nemůže platit, jestliže správní orgán v řízení změní právní kvalifikaci skutku - musí uložit správní trest odpovídající nové právní kvalifikaci ® ®Příkaz na místě (§ 91) Obecně § 150 odst. 5 SŘ (nástupce blokového řízení - § 112 odst. 6) Pouze napomenutí a pokuta Příkazový blok s napomenutím nepočítá – příkaz na místě podle § 150 odst. 5 SŘ obviněný nebo osoba jednající za obviněného, který je právnickou (§ 30 SŘ) nebo podnikající fyzickou osobou, souhlasí se zjištěným stavem věci, s právní kvalifikací skutku, s uložením pokuty a její výší a s vydáním příkazového bloku Pokuta max. 10 tis. Kč (mladistvý do 2500 Kč, nejde-li o podnikatele) Napomenutí mladistvému? Poradní sbor – závěr č. 162 ®Příkaz na místě (§ 91) Výčet správních orgánů, které mohou rovněž ukládat napomenutí nebo pokutu příkazem na místě Orgán Policie ČR (zákon č. 273/2008 Sb. a zákon č. 251/2016 Sb.) Orgán Vojenské policie (zákon č. 300/2013 Sb. a zákon č. 251/2016 Sb.) Orgán státní báňské správy (zákon č. 61/1988 Sb.) Orgán inspekce práce (zákon č. 251/2005 Sb.) Strážník obecní policie (zákon č. 531/1991 Sb. a zákon č. 251/2016 Sb.) Přestupky v působnosti obce (nejen § 60 odst. 2) Příkaz na místě – rovněž peněžitá záruka za splnění povinnosti (§83 odst. 3) ® ®Příkaz na místě a příkazový blok (§ 92) V případě pokuty nebo peněžité záruky formulářové písemné vyhotovení příkazu na místě náležitosti stanovené zákonem evidované příkazové bloky (na povinnost na místě zaplacenou a na povinnost na místě nezaplacenou) Podpis příkazového bloku obviněným – pravomocné a vykonatelné rozhodnutí (exekuční titul) Nelze podat odpor, je možné přezkumné řízení (§ 101) Příkazový blok na peněžitou povinnost na místě nezaplacenou – nemůže-li obviněný splnit na místě Poučení o způsobu zaplacení, lhůtě splatnosti (§ 46 odst. 2) a následcích nezaplacení Vydávání a odebírání příkazových bloků ®Výroková část rozhodnutí o přestupku (§ 93) Obecně - § 68 odst. 2 SŘ (dříve § 77 zákona č. 200/1990 Sb.) Sb. NSS č. 1546/2008 I. Výrok rozhodnutí o jiném správním deliktu musí obsahovat popis skutku uvedením místa, času a způsobu spáchání, popřípadě i uvedením jiných skutečností, jichž je třeba k tomu, aby nemohl být zaměněn s jiným. II. Neuvede-li správní orgán takové náležitosti do výroku svého rozhodnutí, podstatně poruší ustanovení o řízení [§ 76 odst. 1 písm. c) s. ř. s]. III. Zjistí-li soud k námitce účastníka řízení existenci této vady, správní rozhodnutí z tohoto důvodu zruší. ®Výroková část rozhodnutí o přestupku (§ 93) Popis skutku a právní kvalifikace Vyslovení viny Forma zavinění (fyzická osoba) Druh a výměra trestu Započtení předběžného opatření Ochranné opatření Náhrada majetkové újmy nebo bezdůvodné obohacení Náklady řízení V případě právního nástupce – údaj o pachateli a právním nástupnictví ® ®Výroková část rozhodnutí o schválení dohody o narovnání (§ 93) Obecně - § 68 odst. 2 SŘ Popis skutku a právní kvalifikace Forma zavinění Výrok o schválení dohody Obsah dohody Částka na veřejně prospěšné účely a příjemce Zastavení řízení Náklady řízení V případě právního nástupce – údaj o právním nástupnictví ®Lhůta pro vydání rozhodnutí (§ 94) Bezodkladně, popř. 60 dnů – speciální k § 71 SŘ ®Náhrada nákladů řízení ( 95) Obecně - § 79 SŘ Obviněný, který byl uznán vinným Náklady řízení paušální částkou - § 79 odst. 5 SŘ Vrácení nákladů v případě zrušení rozhodnutí o přestupku Poškozený Náhrada účelně vynaložených nákladů spojených s uplatněním jeho nároku Pokud byl poškozený s nárokem úspěšný a prokázal vznik a výši Částečná náhrada ®Obecně - § 81 a další SŘ ®Kdo se může odvolat a v jakém rozsahu (§ 96) Obviněný v plném rozsahu Poškozený proti výroku o svém nároku a souvisejících nákladech Zákonný zástupce a opatrovník mladistvého a OSPOD ve prospěch mladistvého proti výroku o vině, trestu, ochranném opatření a nároku na náhradu Vlastník věci proti výroku o zabrání věci nebo náhradní hodnoty Ten, kdo uzavřel dohodu o narovnání, zákonný zástupce a opatrovník a OSPOD ®Odvolání a postup orgánu prvního stupně (§ 97) Obviněný – nové skutečnosti a odkazy po celou dobu řízení (speciální ust. k § 82 odst. 4 SŘ) Sb. NSS č. 1856/2009 - obviněný z přestupku může uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy (§ 73 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích) i v odvolání, přičemž omezení stanovené v § 82 odst. 4 správního řádu na řízení o přestupku nedopadá Sb. NSS č. 2786/2013 - v řízení o správním deliktu se neužije § 82 odst. 4 správního řádu, a obviněný v tomto řízení může uplatňovat nové skutečnosti a navrhovat nové důkazy i v odvolání a správní orgán nemůže odmítnout provést navržené důkazy pouze s poukazem na to, že nebyly navrženy v řízení v prvním stupni Vztah § 82 odst. 4 a § 50 odst. 3 věty druhé SŘ Ostatní účastníci, osoby zúčastněné na řízení OSPOD – nové skutečnosti a důkazy jen ve vyjádření k tvrzení obviněného (speciální ust. k § 86 odst. 3 SŘ) Zastavení řízení na prvním stupni a zrušení rozhodnutí orgánu prvního stupně (speciální k § 88 odst. 2 SŘ) ®Řízení u odvolacího orgánu (§ 98) Přezkum v plném rozsahu (speciální k § 89 odst. 2 větě první a druhé SŘ, vztah k rozsahu odvolacího práva podle § 96 odst. 1)) Zákaz změny k horšímu (speciální k § 90 odst. 3 SŘ) Mělo by platit i pro rozhodnutí orgánu prvního stupně po vrácení věci na základě analogie k § 264 odst. 2 TŘ? Účelem zásady zákazu reformace in peius je vyloučit zhoršení postavení obviněného, který podal odvolání buď sám, nebo ho v jeho prospěch podala odvolání jiná k tomu oprávněná osoba a jde o to v co nejširší míře zaručit obviněnému [popřípadě osobám oprávněným podat odvolání v jeho prospěch - § 96 odst. 1 písm. c)] svobodné rozhodnutí napadat odvoláním (z jeho pohledu) vadné rozhodnutí orgánu prvního stupně a přezkoumat ho odvolacím orgánem, aniž by se obával rizika zhoršení své situace. Rozhodování ve prospěch všech účastníků Podle DZ - pokud výroky ve vztahu k ostatním obviněným nabyly právní moci, rozhodne správní orgán ve prospěch ostatních obviněných v přezkumném řízení – skutečně? ® ®Nové rozhodnutí (§ 99) Navazuje na § 101 písm. e) SŘ Upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti (§ 47 odst. 4) Zrušení výroku o podmíněném upuštění od uložení správního trestu a uložení správního trestu (§ 42) Rozhodnutí o účasti pachatele na amnestii (§ 104) Zrušení správního trestu nebo jeho nevykonané části Uložení správního trestu v jiné výměře Nařízení vyřazení přestupku z evidence přestupků ®Přezkumné řízení (§ 100) Vyjdou najevo skutečnosti odůvodňující posouzení skutku jako trestného činu Rozhodnutí o přestupku je v rozporu s § 5 Odstranění překážky věci rozhodnuté ve vztahu k trestnímu řízení (č.j. 11 Tdo 738/2003, č.j. 5 Tdo 166/2006, č.j. 5 Tdo 1399/2007 Kolize s překážkou věci rozhodnuté podle § 77 odst. 2 Zvláštní lhůty pro zahájení přezkumného řízení Subjektivní - 3 měsíce Objektivní - 3 roky od zahájení trestního stíhání nebo od právní moci rozhodnutí OČTŘ tvořícího překážku věci rozhodnuté Objektivní – 3 roky od právní moci rozhodnutí o přestupku ®Přezkum příkazu na místě (§ 101) Zahájení nejpozději 6 měsíců od právní moci příkazu Podnět k přezkumu podaný po této lhůtě vyřizuje správní orgán, který příkaz vydal Sdělení o vyřízení podnětu ®Obnova řízení v případě příkazu na místě (§ 100 SŘ) Sb. NSS č. 2838/2013 - obnova řízení na žádost účastníka podle §100 odst. 1 písm. a) SŘ u přestupku, který byl vyřízen v blokovém řízení postupem podle § 84 a násl. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, jen v případě, že žadatel neudělil souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení, rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o zamítnutí žádosti o obnovu správního řízení podléhá soudnímu přezkumu (§ 65 odst. 1 s. ř. s.) ®Prohlášení nicotnosti příkazu na místě (§ 77 SŘ) V případě omylu v osobě pachatele Nové znění § 77 správního řádu (zákon č. 183/2017 Sb.) Překrývání se důvodu nicotnosti a obnovy řízení ®Přechod úhrady pokuty na právního nástupce (§ 102) Pokuta pachateli – právnické osobě Zánik právnické osoby po nabytí právní moci rozhodnutí o přestupku a před uplynutím lhůty pro nařízení exekuce Přechod povinnosti uhradit pokutu na jednoho, případně více právních nástupců Solidární odpovědnost Na dědice fyzické osoby pokuta nepřechází 7 As 167/2012 – 34 Ani po právní moci rozhodnutí o uložení pokuty za správní delikt tato finanční částka neztrácí svou povahu veřejnoprávní sankce represivního charakteru. Bylo by přílišným zjednodušením, pokud by na ni bylo pohlíženo pouze jako na pohledávku státu za fyzickou osobou, u níž by přicházel přechod na dědice například na základě ust. § 239 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád. Je nutno vzít v úvahu, že represivní (ale i výchovný a preventivní) charakter sankce je naplňován nikoliv již vydáním rozhodnutím či jeho právní mocí, nýbrž především jejím výkonem. Proto má taková sankce osobní charakter a je neoddělitelně spojena s osobou delikventa; zákon mu neumožňuje s touto sankcí jakkoliv nakládat inter vivos či mortis causa. Výkon takové sankce uložené konkrétní fyzické osobě tudíž nemůže v důsledku její smrti přejít na jinou fyzickou osobu - dědice. Nejedná se tedy o pohledávku, která by spadala do pasiv dědictví.