Regulace obchodů B2C / Ústav práva a technologií, PrF MU1
Ochrana spotřebitele online (regulace
obchodů B2C)
JUDr. Pavel Loutocký, Ph.D., BA (Hons)
2
Struktura
1. Ochrana spotřebitele obecně
2. Elektronická kontraktace obecně
3. Uzavírání distančních smluv – spotřebitel, obchodní podmínky
4. Elektronická identifikace (okrajově)
5. Ochrana spotřebitele v rámci online platforem
6. Řešení spotřebitelských sporů
3
Základní premisa
̶ Kupují spotřebitelé Online?
̶ Ne tak, jak by mohli?
Proč?
• Ochrana trhu – USA 60. léta
• Evropa: počátky v 70. letech
• pojem spotřebitele
• spotřebitelská smlouva
Ochrana spotřebitele - historie
1. ochrana bezpečnosti a zdraví
2. ochrana ekonomických zájmů
3. informovanost - právo na informace
4. právo sdružovat se na ochranu svých
zájmů (class action, spotřebitelské
organizace)
Složky ochrany spotřebitele
• zdraví spotřebitele
• pozice spotřebitele v právním vztahu (zneužívání
postavení silnějšího)
• kvalita, cena poskytovaného zboží, služeb
• distribuční praktiky (nabídka, forma prodeje,
reklama)
• jasné informace
• finanční toky (úvěry, leasing)
• nestandardní situace na straně poskytovatele
(insolvence, úpadek)
Podrobněji například:
̶ 1) Primární právo (SFEU)
̶ 2) Sekundární právo (nařízení, směrnice)
Ochrana spotřebitele v EU?
̶ „Požadavky vyplývající z ochrany spotřebitele
budou brány v úvahu při vymezování a
provádění jiných politik a činností Unie.“
Čl. 12 SFEU
• HLAVA XV
• OCHRANA SPOTŘEBITELE
• Článek 169
1. K podpoře zájmů spotřebitelů a k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele přispívá Unie k
ochraně zdraví, bezpečnosti a hospodářských zájmů spotřebitelů, jakož i k podpoře jejich
práva na informace, vzdělávání a práva sdružovat se k ochraně svých zájmů.
2. Unie přispívá k dosažení cílů uvedených v odstavci 1 prostřednictvím:
a) opatření přijatých podle článku 114 v souvislosti s vytvářením vnitřního trhu;
b) opatření, která podporují, doplňují a sledují politiku členských států.
3. Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a
sociálním výborem přijímají opatření uvedená v odst. 2 písm. b).
4. Opatření přijatá podle odstavce 3 nebrání členskému státu zachovávat nebo zavádět přísnější
ochranná opatření. Tato opatření musí být slučitelná se Smlouvami. Jsou oznamována Komisi.
čl. 169 SFEU
̶ Článek 38 (Hlava IV - Solidarita)
Ochrana spotřebitele
„V politikách Unie je zajištěna vysoká úroveň ochrany spotřebitele.“
Listina základních práv EU
ochrana spotřebitele
▪ Směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993
o nepřiměřených podmínkách
ve spotřebitelských smlouvách
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady
98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně
spotřebitelů při označování cen výrobků
nabízených spotřebiteli
Evrospká úprava
sekundární právo
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES
ze dne 25. května 1999 o některých aspektech prodeje
spotřebního zboží a záruk na toto zboží
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES
ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních
praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně
směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského
parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a
nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.
2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách)
(Text s významem pro EHP)
Evrospká úprava
sekundární právo
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady
2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech
spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady
93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu
a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady
85/577/EHS a směrnice Evropského
parlamentu a Rady 97/7/ES.
▪ Velmi důležitá! (obsahuje mnoho z
náležitostí kladených na kontraktaci – i
elektronickou)
Evrospká úprava
sekundární právo
▪ A MNOHO DALŠÍCH I NEPŘÍMO! (Brusel Ibis, Řím
I,II, atd.)
▪ Aktuálně:
▪ Směrnice o spotřebitelském ADR
▪ Nařízení o ODR
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o některých
aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o některých
aspektech smluv o prodeji zboží, o z měně nařízení (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES a o
zrušení směrnice 1999/44/ES
▪ Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o řešení
neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní
příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu a o změně nařízení
(ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice 2009/22/ES
▪ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o
přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního trhu
▪ Digital Markets Act X Digital Services Act (EU Regulations)
Evrospká úprava
sekundární právo
http://europa.eu/youreurope/citizens/consum
ers/shopping/index_en.htm
https://www.europarl.europa.eu/factsheets/c
s/sheet/47/opatreni-na-ochranu-spotrebitele
Evrospká úprava
Česká právní úprava
Soukromoprávní vs. veřejnoprávní
Jaké jsou obecné rozdíly?
Právní úprava obecně
§ 419 zákona č. 89/2012, občanský zákoník
? jak je definován spotřebitel?
Soukromoprávní úprava
§ 419 zákona č. 89/2012, občanský
zákoník
• Spotřebitelem je každý člověk, který
mimo rámec své podnikatelské činnosti
nebo mimo rámec samostatného výkonu
svého povolání uzavírá smlouvu s
podnikatelem nebo s ním jinak jedná.
Soukromoprávní úprava
§ 1810 – Závazky ze smluv uzavíraných se
spotřebitelem
§ 1820 - Uzavírání smluv distančním způsobem a
závazky ze smluv uzavíraných mimo obchodní prostory
§ 1824 - Zvláštní ustanovení o závazcích ze smluv
uzavíraných distančním způsobem
§ 1829 – Odstoupení od smlouvy (14 dní)
Soukromoprávní úprava
https://www.zakonyprolidi.cz/cs/2012-89
Soukromoprávní úprava
Zákon o ochraně spotřebitele (jeho velká část)
§ 2 odst. 1 písm. a) zákona 634/1992 Sb., o ochraně
spotřebitele
• spotřebitelem je fyzická osoba, která nejedná v rámci
své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného
výkonu svého povolání
Veřejnoprávní úprava
Další předpisy:
▪ Zákon o spotřebitelském úvěru (na dálku…)
▪ Zákon o platebním styku (elektronické platby, BitCoin,…)
▪ Zákon o elektronických komunikacích (poskytování služeb,
cookies,…)
▪ EU: GDPR, Nařízení o ePrivacy?, Nařízení o platformách,
Nařízení o řešení spotřebitelských sporů online (něco z toho viz
výše), atd.
Veřejnoprávní úprava
̶ Hmotněprávní:
̶ 1. kogentní ustanovení občanskoprávních předpisů omezení
smluvní svobody
̶ 2. neplatnost smlouvy, odstoupení od smlouvy
̶ 3. odpovědnost – náhrada škody
̶ 4. důkazní břemeno – (objektivní odpovědnost)
Nástroje soukromoprávní regulace
̶ Procesní:
1. pravomoc, příslušnost (i při přeshraničním konfliktu
pro spotřebitele)
̶ Nařízení Brusel I, Řím I,II
̶ Mnoho rozhodnutí, kde lze soudit v EU
̶ 2. aktivní legitimace spotřebitelských organizací
Nástroje soukromoprávní regulace
1. pokuty - bez přímého užitku pro spotřebitele
2. licence (omezená možnost prodeje)
3. správní sankce – zabavení zboží (padělky)
4. trestně právní sankce - závažné poškození spotřebitele
Nástroje soukromoprávní regulace
1. Předsmluvní
2. Samotná kontraktace (uzavírání smluv)
3. Po uzavření
Soukromé právo - Stadia ochrany
spotřebitele
̶ informovanost (rozhodování spotřebitele)
̶ zdraví
̶ regulace reklamy
̶ Předsmluvní nástroje:
• ovlivňování ekonomického rozhodování spotřebitele
• s kým je smlouva uzavřena
• o čem (předmět)
̶ Právní regulace smluvní volnosti
• ekonomická převaha prodávajících - podnikatelů (nutnost ochrany
slabší strany)
1. Předsmluvní
̶ VADY – NEROVNÉ PODMÍNKY
• rozpor s dobrou vírou
• podstatný a neospravedlnitelný nepoměr mezi právy a
povinnostmi stran
• zásada contra preferentem (= výklad nejasností ve
prospěch spotřebitele)
• právní úprava je schválně nekonkrétní
• písemné smluvní podmínky musí být formulovány jasně
a srozumitelně bez kapciózních formulací
̶ výhled na moře (sporné, jak velký, jak daleko,…)
• sankce: nezávaznost ustanovení pro spotřebitele,
pokuta, zveřejnění rozsudku v tisku
2. Kontraktace +
3. Po uzavření
• záruční lhůta, reklamace (odpovědnost za vady vs. záruka
za jakost)
• práva z odpovědnosti za vady (výměna zboží, zrušení
smlouvy)
• Distančně – možnost vrácení zboží (i služeb) bez udání
důvodů do 14 dnů
3. Po uzavření
• závaznost dohody pro spotřebitele, zatímco prodávající
nebo poskytovatel váže plnění služeb na podmínku, jejíž
uskutečnění závisí pouze na jeho vlastní vůli (např.
nutnost užívat dodatečné služby);
• požadavek na spotřebitele, který neplní svůj závazek, aby
platil nepřiměřeně vysoké odškodné;
• povolení prodávajícímu nebo poskytovateli zrušit (změnit)
smlouvu na základě libovolného uvážení, jestliže stejné
právo není vyhrazeno spotřebiteli;
• možnost, aby prodávající nebo poskytovatel jednostranně
změnil bez pádného důvodu jakékoli vlastnosti výrobku,
který má být dodán, nebo služby, která má být
poskytnuta;
Obecně tedy zakázáno
• možnost, aby cena zboží byla stanovena v okamžiku
dodávky nebo aby prodávající nebo poskytovatel zvýšil
cenu, aniž by v obou případech dal spotřebiteli
odpovídající právo smlouvu zrušit, jestliže je konečná
cena příliš vysoká v poměru k ceně dohodnuté při
uzavírání smlouvy;
• vyhrazení práva prodávajícímu určovat, zda dodané
zboží nebo poskytnutá služba je v souladu se
smlouvou, nebo vyhrazení výlučného práva
prodávajícímu vykládat jakoukoli podmínku smlouvy;
• zavázání spotřebitele ke splnění všech jeho povinností, i
když prodávající nebo poskytovatel své povinnosti
neplní.
Obecně tedy zakázáno
• Distribuční praktiky (podomní prodej, prodej mimo prodejnu,…)
• Klamavá reklama (nepravdivé vlastnosti zboží)
• Srovnávací reklama (lze srovnat za stejných podmínek)
• Nekalé obchodní praktiky (neprofesionální, narušující obchod,
soused z Boleslavi atp.)
• Klamavá obchodní praktika (klame spotřebitele i když je informace
pravdivá – není např. úplná)
• Agresivní obchodní praktika (nátlak, nutnost podepsat, nabádá
děti)
• Rozpor s dobrými mravy (sexuální tematika, batolata)
• Obecný zákaz diskriminace
Specifika, zákazy
Elektronický dokument /
kontraktace a identifikace
▪ Soukromoprávní úprava
▪ Především elektronická kontraktace
▪ S ale souvisí veřejnoprávní úprava
▪ Především elektronická identifikace (o
té posléze)
35
Obecně
Obecně
• Žádný dokument (ať již ve formě elektronické, tak ve
formě „papírové“) nemá ultimátní sílu
• Vždy je možné jej zpochybnit, i když na různých úrovních
• (soukromá listina, veřejná listina, úřední doklad)
Dokument
• Materializovaný (listinný) – je jich omezený počet
Dokument
• Dematerializovaný dokument – je jich neomezené
množství
• = Elektronický dokument
• Dokument
• Písemnost
• Listina
• Datová zpráva
• Často jsou tyto pojmy i v odborné
literatuře používány nevhodně a nepřesně
Forma zachycení informace
• § 2 zákona č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové službě
a o změně některých zákonů
̶ dokumentem každá písemná, obrazová, zvuková nebo jiná zaznamenaná
informace, ať již v podobě analogové či digitální, která byla vytvořena
původcem nebo byla původci doručena
• Není tedy kladen požadavek na formu – jakékoli „trvalé“
zaznamenání informace
• Všechny formy dokumentu jsou rovnocenné
Dokument
▪ Od dokumentu se liší tím, že informaci prezetuje prostřednictvím textu
▪ O kýženém jednání nese zachycenou informaci (je to médium)
▪ Může nést informaci o projevu vůle, ale také nemusí (záleží na charakteru
písemnosti)
▪ Je-li vůle jednajícího projevena písemně, znamená to, že její projev má formu
textu, tj. slov zachycených za užití písma
1. písemnost dokáže uchovat informaci po relativně dlouhou dobu (záleží na
zvoleném médiu)
2. účel písemnosti je objektivně informaci prezentovat jakékoli třetí straně
Písemnost
• zákon č. 89/2012, občanský zákoník nedefinuje pojem listina
1. Soukromá listina
2. Veřejná listina
Listina - soukromé právo
§ 565
Je na každém, kdo se dovolává soukromé listiny, aby dokázal její pravost a
správnost. Je-li soukromá listina použita proti osobě, která listinu zjevně
podepsala, nebo proti jejímu dědici nebo proti tomu, kdo nabyl jmění při přeměně
právnické osoby jako její právní nástupce, má se za to, že pravost a správnost
listiny byla uznána.
§ 566
(1) Není-li soukromá listina podepsána, je na tom, kdo ji použil, aby dokázal, že
pochází od osoby, o níž to tvrdí.
(2) Má se za to, že písemnosti týkající se právních skutečností, k nimž dochází při
běžném provozu závodu, dokazují, dovolává-li se jich druhá strana k svému
prospěchu, co je v listině obsaženo a že listina byla vystavena v době na ní
uvedené; to platí i v případě, že listina nebyla podepsána.
1) Soukromá listina
2) Veřejná listina
§ 567
Veřejná listina je listina vydaná orgánem veřejné moci v mezích jeho pravomoci nebo listina,
kterou za veřejnou listinu prohlásí zákon; to neplatí, pokud trpí takovými vadami, že se na ni
hledí, jako by veřejnou listinou nebyla.
§ 568
(1) Je-li nějaká skutečnost potvrzena ve veřejné listině, zakládá to vůči každému plný důkaz o
původu listiny od orgánu nebo osoby, které ji zřídily, o době pořízení listiny, jakož i o
skutečnosti, o níž původce veřejné listiny potvrdil, že se za jeho přítomnosti udála nebo byla
provedena, dokud není prokázán opak.
(2) Zachycuje-li veřejná listina projev vůle osoby při právním jednání a je-li jednajícím
podepsána, zakládá to vůči každému plný důkaz o takovém projevu vůle. To platí i v případě, že
byl podpis jednajícího nahrazen způsobem, který stanoví zákon.
§ 569
Byla-li veřejná listina pořízena, aby popřela dřívější veřejnou listinu o právním jednání mezi
týmiž osobami, nabývá vůči třetím osobám účinky, byl-li její obsah zveřejněn ve veřejném
seznamu, anebo byla-li třetí osobě předložena.
Listina
• V NOZ se nehovoří o elektronické podobě..
̶ ALE
§ 3026
(1) Nevylučuje-li to povaha písemnosti, platí
ustanovení tohoto zákona o listině obdobně i pro
jinou písemnost bez zřetele na její podobu.
• § 7 odst. 1 zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální
zákon)
• „Zápisy práv se do katastru provádějí na základě písemností v listinné
podobě nebo v elektronické podobě (dále jen „listina“). …“
Co z toho vyplývá?
• Co je listinná podoba?
• Písemnost je tedy listina v jakékoli podobě..
• Listina ale může být v jakékoli podobě…
Listina – veřejné právo
Listina
• ROZDÍL oproti písemnosti?
• = časově stabilní fixace písemnosti (nikoli vše, co je napsáno, je časově
stabilní)
• Listina tedy podmnožinou písemnosti (rozdíl je ale obtížné pojmout,
jelikož pojmy se různí a není sjednoceno)
• Listinou se tradičně rozumí písemné právní jednání („právní
písemnost“), na rozdíl od jiných písemností, které s právem nemají
nic společného (např. osobní dopis či báseň)
Datová zpráva
̶ § 19 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi
dokumentů
Datová zpráva
̶ (1) Dokumenty orgánů veřejné moci doručované prostřednictvím datové
schránky, úkony prováděné vůči orgánům veřejné moci prostřednictvím datové
schránky a dokumenty fyzických osob, podnikajících fyzických osob a
právnických osob dodávané prostřednictvím datové schránky mají formu datové
zprávy.
̶ (2) Je-li dokument nebo úkon určen do vlastních rukou adresáta, vyznačí tuto
skutečnost odesilatel v datové zprávě.
• Občanský zákoník (elektronická kontraktace)
• Zákon o elektronickém podpisu (už dlouho ne!!!)
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne
23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru
pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES
(eIDAS) – podpisy atd.
• Zákon o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (19. 9.
2016)
• Zákon o elektronické identifikaci (1. 7. 2018)
• Zákon o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů
• Zákon o archivnictví a spisové službě
• Atd.
Elektronické právní jednání
• Nejedná se jen o „kus“ papíru !
• Shoda dvou (nebo více) stran
• „Kus papíru“ je jenom důkaz o tom že existuje smlouva (médium)
• Okamžik uzavření smlouvy
• Vznik právní povinnosti ji dodržet
• Porušení smlouvy je porušením práva
̶ ¨
̶ § 1723, 1724, 1731, 1732, 1740 NOZ (nabídka + přijetí)
Smlouva
Základní principy soukromého práva (vybrané):
1. Autonomie vůle (§ 1 odst. 2 NOZ)
Nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a
povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující
dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení
osob, včetně práva na ochranu osobnosti
2. Zásada bezformálnosti (§ 559 NOZ)
Každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, neníli
ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.
Smlouva
▪ Distanční - strany obvykle nejsou přítomny na stejném
místě
▪ Odlišný způsob identifikace
▪ Jiná úroveň průkaznosti – vyšší? Nižší?
▪ Náležitosti formy – písemná forma?
Elektronická smlouva - specifika
Smlouva je uzavřena, jakmile si strany ujednaly její obsah
(dojde k akceptaci):
Nabídka
Přijetí
nabídky
Dva jednostranné projevy vůle
ve vzájemné shodě (případně s drobnými odchylkami)
Smlouva
• Splňuje právní jednání učiněné
prostřednictvím elektronických prostředků
písemnou formu dle zákonných požadavků?
Elektronická forma právního jednání -
specifika
• Pro splnění písemné formy právního jednání je
nutno dodržet dva základní předpoklady
• A) písemnost (právního jednání)
• B) podpis jednajícího
• §561 NOZ
• (1) K platnosti právního jednání učiněného v písemné
formě se vyžaduje podpis jednajícího.
Elektronická forma právnho jednání -
specifika
• 562 NOZ
• (1) Písemná forma je zachována i při právním jednání
učiněném elektronickými nebo jinými technickými
prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a
určení jednající osoby.
Elektronická forma právnho jednání -
specifika
• „dokumentem je každá písemná, obrazová,
zvuková nebo jiná zaznamenaná informace,
ať již v podobě analogové či digitální…“ (§ 2
odst. e) zákon o archivnictví)
A) písemnost
• „elektronickému dokumentu nesmějí být
upírány právní účinky a nesmí být odmítán
jako důkaz v soudním a správním řízení pouze
z toho důvodu, že má elektronickou podobu.“
• čl. 46 nařízení eIDAS
A) písemnost
• Nevhodné tvrzení:
• elektronické prostředky (či jiné technické
prostředky) nahrazují právní jednání
v písemné formě za předpokladu, že je možno
identifikovat jednající osoby a obsah jejich
vůle.
A) písemnost
• Elektronické prostředky nenahrazují právní
jednání v písemné formě, jsou jejich jiným
projevem stojícím paralelně vedle něj – jsou
rovnocenné
A) písemnost
• ????????????????
• §1819 OZ
• „Textová podoba je zachována, jsou-li údaje poskytnuty takovým
způsobem, že je lze uchovat a opakovaně zobrazovat.“
• Kde se vzala textová podoba?
• Nekoncepční překlad ze směrnice o právech spotřebitelů –
zde se má jednat o zachycení na „trvalém nosiči“
A) písemnost
• Podmínku písemnosti elektronická forma splňuje!
A) písemnost
• „Podpisem lze rozumět uvedení jména a příjmení na
konci textu právního jednání. […] Podpis by totiž měl
plnit zejména funkci určení osoby, která právní
jednání učinila;“ (Lavický)
• 2 role klasického podpisu:
1. Identifikace
2. Projev vůle (souhlas) se závazkem
• Jedná se tedy o nutnost určení jednající osoby při
elektronickém právním jednání
B) Podpis
• §561/1 NOZ
• „Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to
obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním
jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost
elektronicky podepsat.“
• Odkaz na právní úpravu o elektronické identifikaci obecně
B) Podpis
• Podpis nemusí být ale jen na konci textu
• „Žádný právní předpis nestanoví, kde má být na listině,
zachycující písemný projev vůle, umístěn podpis.“ (NS 26 Cdo
2317/2006)
• To koresponduje i s praxí webových formulářů v online
prostředí
B) Podpis
• Elektronicky se podepsat (identifikovat) lze!
• Je tedy splněna i druhá podmínka pro zachování písemné
formy.
• Navíc úvahy nad „ prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a
určení jednající osoby“ – osoba může být určena i jinak než
podpisem – úmysl zákonodárce? Nemyslím si.. (IP adresa?
Hash identifikátor? …)
B) Podpis
• Elektronická podoba:
1. Písemnost – ANO
2. Podpis – ANO
Písemnou formu lze dodržet v případě
elektronického právního jednání!
Elektronická forma právnho jednání -
specifika
• § 561 – 562 (zejména)
• Nedošlo k zásadní změně oproti minulé úpravě
X (paradox)
• využívání elektronických nástrojů (a tedy i elektronických
písemností) v informační společnosti neustále roste
• elektronické písemnosti je využíváno i v oblastech, pro které bylo
v minulosti typické ústní jednání.
• Nezaslouží si tato oblast větší důraz?
Úprava v NOZ
• ALE!!!
• Výjimka ve prospěch elektronické písemnosti:
• § 562/2 NOZ – (novinka)
• Má se za to, že záznamy údajů o právních jednáních v
elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se
systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám. Byl-li
záznam pořízen při provozu závodu a dovolá-li se jej druhá
strana k svému prospěchu, má se za to, že záznam je spolehlivý.
• presumpce pravosti a správnosti. Výhoda elektronické formy před
„papírovou“ - obrácení důkazního břemene
• Souvislosti s důkazní spolehlivostí, archivací (ale jen v soukromém
právu)
Úprava v NOZ
Uzavírání smluv distančním
způsobem - spotřebitel
• Například „disclaimer“ o nepřítomnosti nelze brát
jako přijetí nabídky (email)
• § 1732 odst. 2 NOZ – průlom adresnosti oferty
(např. podnikatel nabízí zboží předem neurčenému
okruhu osob) – veřejná nabídka
• § 1740 odst. 3 NOZ – odchylka od nabídky, která
podstatně nemění podmínky nabídky, je akceptací
(lze ale odmítnout oferentem)
Smlouva – některá specifika v online
prostředí
• § 1744 NOZ – konkludentní souhlas (dodání zboží bez
akceptace na základě el. objednávky – eshopy často jen
např potvrdí objednávku…)
• S přihlédnutím k obsahu nabídky nebo k praxi, kterou strany mezi sebou
zavedly, nebo je-li to obvyklé, může osoba, které je nabídka určena,
nabídku přijmout tak, že se podle ní zachová, zejména poskytne-li nebo
přijme-li plnění. Přijetí nabídky je účinné v okamžiku, kdy k jednání
došlo, došlo-li k němu včas.
• Vhodná i kontraktace (ale obecně komunikace) s
využitím emailu (vhodné zachycení obsahu právního
jednání)
Smlouva – některá specifika v online
prostředí
1. Obecně – adhezní smlouvy (+ obchodní
podmínky)
2. Specificky – spotřebitelská kontraktace
3. Klasická individuální komunikace (např.
emailem, messengerem, atp.)
Uzavírání smluv distančním způsobem -
specifika
• Využití obchodních podmínek může fakticky omezit
možnost slabší strany změnit smluvní podmínky –
konkrétní podmínky jsou jí vnuceny
• Zbavení reálné možnosti ovlivnit obchodní
podmínky
• § 1798 NOZ a násl.
1) Adhezní smlouvy
Dopadá na:
1. Podnikatele (potenciálně – ekonomická závislost –
neexistuje zastupitelný druh zboží – např. software)
2. Spotřebitele (vždy je slabší stranou)
• § 1799 NOZ
• Doložka ve smlouvě uzavřené adhezním způsobem, která odkazuje na
podmínky uvedené mimo vlastní text smlouvy, je platná, byla-li slabší strana
s doložkou a jejím významem seznámena nebo prokáže-li se, že význam
doložky musela znát.
1) Adhezní smlouvy
• nepřímá smluvní ujednání, která se stanou
součástí smlouvy v okamžiku, kdy s tím
obě strany projeví souhlas (např.
obchodník nabízí zboží na webu, kupující
akceptuje)
• § 1751 NOZ – část smlouvy lze určit
odkazem na obchodní podmínky
• nutnost skutečně se seznámit s obsahem
smlouvy před uzavřením smlouvy
1) Obchodní podmínky
Připojení obchodních podmínek:
a) Přiložení do emailu ve formě přílohy
• snadné seznámení se s obsahem
b) Zobrazení jako jeden z kroků ve
webovém prohlížeči nebo ve „framu“
• poměrně standardní
1) Obchodní podmínky
c) Zobrazení v „pop-up“ okně
• problematické – okno se nemusí zobrazit
d) Hypertextový odkaz
• Nutnost zajistit funkčnost
• Spotřebitel - problém - uvedení informací prostřednictvím
hypertextového odkazu požadavek trvalosti nesplňuje,
jelikož je podnikatel může bez vědomí spotřebitele
libovolně měnit. (Rozsudek Soudního dvora Evropské
unie ze dne 5. 7. 2012 ve věci C-49/11, Content Services
Ltd proti Bundesarbeitskammer.)
• http://curia.europa.eu/juris/document/document.jsf;jsessionid=D04A199A5D71B3053FBB031B221FAE3B?text=&docid=124744&pa
geIndex=0&doclang=cs&mode=lst&dir=&occ=first&part=1&cid=2558150
1) Obchodní podmínky
I. Emailem (zasláním všeobecných podmínek, u kterých
dal oferent najevo, že o nich nebude vyjednávat)
II. Formulářové smlouvy (u nich je založena vyvratitelná
doměnka adhezity)
1) Uzavírání adhezních smluv elektronicky
a) Click - wrap
• Jen kliknutí na tlačítko „Souhlasím“ např. při používání
software (nebude se jednat o písemnou smlouvu)
b) Click - through
• Formulář o více krocích – typické pro e-shopy
c) Browse - wrap
• Přístup na stránku (problematické prokazování, že uživatel o
podmínkách věděl)
II) Formulářové smlouvy uzavírané
elektronicky
▪ § 1810 a násl. (některá ustanovení)
▪ § 1820 a násl. (specifika distančních smluv)
2) Specifika – ochrana spotřebitele při
uzavírání distančních smluv
1. Informační povinnost
2. Možnosti odstoupení od smlouvy
2) Specifika – ochrana spotřebitele při
uzavírání distančních smluv
▪ Obecně (§ 1811 NOZ)
1. informace praktické (týkající se osoby podnikatele či předmětu
smlouvy)
2. informace právní (možnost odstoupení od smlouvy, práva plynoucí
z vad zboží)
▪ Specificky pro distanční smlouvy (§ 1820 NOZ)
1. informace týkající se platby
2. informace o závaznosti smlouvy (např. minimální doba, po kterou je
spotřebitel vázán smlouvou)
3. informace o odstoupení od smlouvy (možnosti odstoupení, podmínky
odstoupení, způsob, jakým by měl spotřebitel postupovat)
4. mimosoudní řešení sporů včetně uvedení orgánu, na který je možno
se obrátit
Informační povinnost
▪ Elektronicky uzavírané smlouvy (§ 1826 NOZ)
Při použití elektronických prostředků uvede podnikatel i údaje
a) zda uzavřená smlouva bude u něho uložena a zda k ní umožní
spotřebiteli přístup,
b) o jazycích, ve kterých lze smlouvu uzavřít,
c) o jednotlivých technických krocích vedoucích k uzavření smlouvy,
d) o možnostech zjištění a opravování chyb vzniklých při zadávání dat
před podáním objednávky a
e) o kodexech chování, které jsou pro podnikatele závazné nebo
které dobrovolně dodržuje a o jejich přístupnosti s využitím
elektronických prostředků.
Informační povinnost
▪ Není toho trochu moc?
▪ Informační přetížení?
▪ Chudák spotřebitel..
▪ Nějaké statistiky… kolik myslíte, že čte spotřebitelů
obchodní podmínky?
▪ PŘÍKLAD…
Informační povinnost
▪ Předpokladem je, že spotřebitel zboží vyzkouší, jelikož u distančních smluv
je tato možnost omezena
▪ § 1829 a násl. NOZ
(1) Spotřebitel má právo odstoupit od smlouvy ve lhůtě čtrnácti dnů. Lhůta podle
věty první běží ode dne uzavření smlouvy a jde-li o
a) kupní smlouvu, ode dne převzetí zboží,
b) smlouvu, jejímž předmětem je několik druhů zboží nebo dodání několika částí,
ode dne převzetí poslední dodávky zboží, nebo
c) smlouvu, jejímž předmětem je pravidelná opakovaná dodávka zboží, ode dne
převzetí první dodávky zboží.
▪ Právní úprava dopadá i na služby, přestože to není NOZ zmíněno (špatná
implementace směrnice o právech spotřebitelů)
▪ Jak je to s placením nákladů na dopravu?
Možnost odstoupení od smlouvy
▪ § 1831 NOZ
▪ (1) Odstoupí-li spotřebitel od smlouvy, zašle nebo předá podnikateli
bez zbytečného odkladu, nejpozději do čtrnácti dnů od odstoupení od
smlouvy, zboží, které od něho obdržel. Byla-li spotřebiteli již
poskytnuta služba, není z toho podnikateli ničeho povinen s výjimkou
ustanovení § 1834 (zaplacení části poskytnuté služby spotřebitelem v
případě, že byla výslovně spotřebitelem ve lhůtě pro odstoupení od
smlouvy poskytnuta)
▪ Spotřebitel nese odpovědnost za snížení hodnoty zboží v případě, že
jej užíval jinak, než je vhodné s ohledem na jeho povahu a k tomu,
aby se seznámil s povahou, vlastnostmi a funkčností zboží (čl. 14 odst.
2 směrnice o právech spotřebitelů – do českého právního řádu nebylo
implementováno)
Možnost odstoupení od smlouvy
30 Cdo 1230/2007 – Písemnost vs. elektronické nástroje
• Písemná forma právního úkonu předpokládá existenci dvou náležitostí, a to písemnosti
a podpisu. Písemnost spočívá v tom, že projev vůle (právní úkon) jednajícího subjektu zahrnuje
všechny podstatné náležitosti zachycené v písemném textu listiny. Písemný projev musí být
zároveň podepsán, tj. je platný až po podpisu jednající osoby. Smlouva, která musí být písemná,
avšak nebyla jejími účastníky podepsána, nemůže vyvolat zamýšlené právní následky.
33 Cdo 3210/2007
• Formulář vyplněný návštěvníkem webových stránek cestovní kanceláře je pouze impulzem
k iniciativě cestovní kanceláře předložit zákazníkovi návrh cestovní smlouvy. Je-li tento návrh
předkládán prostřednictvím elektronických prostředků, musí být opatřen zaručeným
elektronickým podpisem; k platnému uzavření cestovní smlouvy je třeba, aby byl stejným
způsobem akceptován.
Judikatura obecně
elektronická kontraktace
24 Co 696/2015
• Požadavku písemnosti ve smyslu § 561 odst. 1 o.z. je
učiněno zadost i v situaci, kdy smluvní strana opatří
smlouvu prostým elektronickým podpisem ve formě
unikátního hesla či ID vázaného výhradně k její osobě,
přičemž tak učiní mechanickými prostředky, tj. kliknutím
na příslušné virtuální tlačítko. Takový podpis splňuje jak
funkci identifikační, tak funkci autentizační.
Judikatura obecně
elektronická kontraktace
• K problematice překvapivosti ujednání v obchodních podmínkách se
vícekrát vyjádřily například rakouské a německé soudy.
• Spotřebitel obchodní podmínky standardně nečte a tím pádem pro něj
nemůžou být některé části závazné (pokud obsahují překvapivá
ustanovení).
• rakouský Nejvyšší soud, který konstatoval, že i v případě, že se
obchodní podmínky jeví jako přečtené (například zakliknutím
příslušného tlačítka), je pro platnost daných ustanovení nezbytné, aby
byla daná osoba ochotna opravdu se podřídit daným právním
důsledkům; pokud tomu tak nebylo, nelze mít takové prohlášení za
účinné.
Judikatura týkající se spotřebitelské
kontraktace
• Krajský soud v Berlíně se pak zabýval překvapivostí ustanovení v obchodních
podmínkách sociální sítě Facebook v souvislosti s funkcí „Friend finder“.
• V obchodních podmínkách bylo začleněno ustanovení o dalším užití fotografií
a videí uživatele.
• Nebylo však již konkrétněji popsáno, za jakým účelem může Facebook daný
obsah užít a o jaký obsah se vlastně jedná.
• Samotné ujednání bylo v obchodních podmínkách vymezeno velmi obecně,
nepřehledně a složitě.
• Jedná se o pro spotřebitele překvapivé ujednání a souhlas (kliknutí na tlačítko
„souhlasím“) ještě neznamená, že by měl být spotřebitel takovýmito
překvapivými ujednáními vázán, a tedy že v daném případě udělil souhlas se
zpracováváním osobních údajů.
Judikatura týkající se spotřebitelské
kontraktace
• Kontroverzní rakouské rozhodnutí
̶ rakouský Nejvyšší soud přiznal náhradu za snížení hodnoty zboží podnikateli s tím, že
ke snížení hodnoty došlo natolik, že daná věc již nemohla být prodána jako nová, ale jen
použitá.
̶ Zboží však nebylo poškozeno, bylo spotřebitelem jen užíváno pro odzkoušení.
V konkrétním případě se jednalo o monitor, který byl po lhůtu na vrácení zboží užíván
přibližně 43 hodin (dle vestavěného počítadla).
̶ Toto rozhodnutí však bylo záhy překonáno, jelikož zásadním způsobem
znevýhodňovalo spotřebitele. Smyslem odstoupení od smlouvy sjednané distančním
způsobem je právě možnost zboží vyzkoušen a v případě, že nedojde k jeho poškození
̶ Rozsudek rakouského Nejvyššího soudu ze dne 27. 9. 2005, sp. zn. 1 Ob 110/05s.
Judikatura týkající se spotřebitelské
kontraktace
• Rozsudek Evropského soudního dvora ze dne 3. 9. 2009 ve věci
C-489/07, Pia Messner proti Firma Stefan Krüger.
• je v rozporu se směrnicí o ochraně spotřebitele, pokud vnitrostátní
právní úprava obecně stanovuje, že podnikatel může požadovat od
spotřebitele kompenzační náhradu v případě, že zboží vyzkoušel a
v dané lhůtě od smlouvy odstoupil. To se ovšem nemůže vztahovat
na situace, kdy spotřebitel užíval zboží způsobem neslučitelným se
zásadami občanského práva (zásada dobré víry či bezdůvodného
obohacení).
Judikatura týkající se spotřebitelské
kontraktace
▪ Směrnice o spotřebitelském ADR
▪ Nařízení o ODR
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne 20. května 2019 o
některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a digitálních služeb
▪ Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/771 ze dne 20. května 2019 o
některých aspektech smluv o prodeji zboží, o z měně nařízení (EU) 2017/2394 a
směrnice 2009/22/ES a o zrušení směrnice 1999/44/ES
▪ Nařízení (EU) 2018/302 Evropského parlamentu a Rady ze dne 28. února 2018 o
řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace
založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci
vnitřního trhu a o změně nařízení (ES) č. 2006/2004 a (EU) 2017/2394 a směrnice
2009/22/ES
▪ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1128 ze dne 14. června 2017 o
přeshraniční přenositelnosti on-line služeb poskytujících obsah v rámci vnitřního
trhu
▪ Digital Markets Act X Digital Services Act (EU Regulations)
Budoucí (nebo již současný) vývoj?
▪ Ad implementace směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/770 ze dne
20. května 2019 o některých aspektech smluv o poskytování digitálního obsahu a
digitálních služeb
▪ V OZ nový oddíl § 2389a – 3289s (tolik k systematičnosti a přehlednosti civilního
kodexu..)
▪ není definován digitální obsah, jehož úprava má být vložena do OZ na základě
směrnice - digitální obsah je něco, s čím se operuje ve směrnici, ale v EU právu to
není provázané s jinými směrnicemi; v ČR pojem pak není provázán s ničím dalším
▪ + jaký je vztah mezi digitálním obsahem a službou informační společnosti? Rozdíl v
EU X ČR?
▪ je tam obsažen pojem programového vybavení, které však autorské právo nezná a
nemáme novou definici
▪ digitální obsah má být bez vad - bavíme se o vadách software, to je něco, co
vlastně neexistuje – SW má vždy nějakou nedokonalost a vadu a primární je, k
jakému účelu by měl sloužit (hranici se snažili vydefinovat i autoři směrnice,
nakonec se nepodařilo, takže dané není obsaženo
Zajímavost
Elektronická identifikace
▪ Nutnost odlišit se ve společnosti od ostatních
▪ Identifikace jedince vždy reagovala na soudobé
potřeby společnosti související s jejím rozvojem a
jejími potřebami
Obecná nutnost identifikace
Identita
• e-mailová adresa
• avatar
• uživatelský účet
• IP adresa
• elektronický podpis
• …
Virtuální identita
Možnosti využití elektronického podpisu byly
popsány již v 70. letech 20. století
• Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu a o změně některých dalších
zákonů (zákon o elektronickém podpisu)
• Směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/93/ES ze dne 13. prosince 1999
o zásadách Společenství pro elektronické podpisy
• UNCITRAL Model Law on Electronic Signatures with Guide to Enactment 2001
Elektronická identita
Evoluce? Nařízení eIDAS
• eIDAS – electronic identification and services
• Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické
identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro
elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení
směrnice 1999/93/ES
• Zveřejněno v Úředním věstníku EU dne 28. 8. 2014
Co znamená nařízení eIDAS
• Jeden z důležitých nástrojů pro dotvoření digitálního volného
vnitřního trhu
• Zvýšení důvěryhodnosti elektronických transakcí v rámci
vnitřního trhu
• Vytvoření jednotného rámce pro elektronickou identifikaci
jednotlivých subjektů - společný základ pro elektronickou
komunikaci mezi občany, podniky a orgány veřejné moci pro
efektivnost veřejných a soukromých on-line služeb,
elektronického podnikání a elektronického obchodu (obecně
dopadá do veřejného i soukromého práva!)
• Nahrazení současné evropské legislativy pro elektronické
podpisy a rozšíření působnosti oproti původní směrnici
Cíle nařízení eIDAS
• Právní rámec pro důvěryhodné elektronické transakce
• Výměna dokumentů, prokazování totožnosti (atd.) mezi občany,
podniky a úřady v členských zemích EU
• Usnadnění přeshraničního obchodování, vyplnění daňového přiznání,
účast na veřejných zakázkách, pobírání důchodu, podávání přihlášek
ke studiu, atd.
Čeho se tedy nařízení eIDAS týká?
̶ Negativní vymezení čl. 2 bod 2, 3
2. Toto nařízení se nevztahuje na poskytování služeb vytvářejících důvěru,
které jsou používány výhradně:
• v rámci uzavřených systémů dle vnitrostátního práva
• z dohod mezi určeným okruhem účastníků
3. Tímto nařízením není dotčeno vnitrostátní právo ani právo Unie týkající
se:
• uzavírání a platnosti smluv (to ale není úplně pravda)
̶ jiných právních nebo procesních povinností týkajících se formy (to ale
není úplně pravda)
Působnost nařízení eIDAS
• Uznávání elektronické identity FO nebo PO, která byla
přidělena v jiném členském státě
• Neznamená to ale jednotnou „evropskou elektronickou
identitu“
• FO nebo PO bude uznávána elektronická identita
přidělena v „jejím“ státě přímo bez toho, aniž by jí musela
být přidělena identita v tom státě, kde má být identita
uznána
• eID
1. Oblast elektronické identifikace
3 úrovně prostředků pro elektronickou identifikaci
(tzv. úrovně důvěry):
1. Nízká: jméno, heslo
2. Značná: certifikát pro autentizaci
3. Vysoká: certifikát pro autentizaci uložený na
elektronickém identifikačním průkazu
STORK 2.0 (Secured Identity Across Borders Linked)
1. Oblast elektronické identifikace
• Prováděcí akt technické specifikace, normy a postupy
• Členské státy stanoví, jestli do elektronické identifikace pro
přístup k online službám zapojí i soukromý sektor
• Obecně formulovaná část, nic extra konkrétního, snaha o
technologickou neutralitu
1. Oblast elektronické identifikace
Elektronická služba, která je zpravidla poskytována za
úplatu (čl. 3 odst. 16)
• elektronický podpis, elektronická pečeť, elektronické časové razítko
• elektronické doporučené doručování, autentizace internetových stránek
• elektronické dokumenty
• uchovávání elektronických podpisů a pečetí (tzv. digitální kontinuita)
2. Oblast služeb vytvářejících důvěru
elektronický podpis
z velké části založen na původní směrnici
stavěn na roveň klasickému podpisu
„data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s
nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání“
elektronická pečeť
„el. podpis“ pro PO nebo státní orgán, slouží k identifikaci, ale neprokazuje seznámení se s
obsahem (v ČR v minulosti elektronická značka – mohla ji využívat ale i FO)
elektronické časové razítko
2. Oblast služeb vytvářejících důvěru
elektronické doporučené doručování
datům odeslaným a přijatým prostřednictvím služby elektronického
doporučeného doručování nesmějí být upírány právní účinky a
nesmějí být odmítána jako důkaz v soudním a správním řízení pouze
z toho důvodu, že mají elektronickou podobu (čl. 43 odst. 1)
autentizace internetových stránek
potvrzení, které umožňuje autentizovat internetové stránky a spojuje
je s fyzickou nebo právnickou osobou, jíž je certifikát vydán (čl. 45)
2. Oblast služeb vytvářejících důvěru
elektronické dokumenty
elektronickému dokumentu nesmějí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako
důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu
(čl. 46)
uchovávání elektronických podpisů a pečetí (tzv. digitální kontinuita)
kvalifikovaný poskytovatel služeb vytvářejících důvěru, který používá postupy a
technologie, jež jsou s to zajistit důvěryhodnost kvalifikovaného elektronického podpisu i
po uplynutí doby technické platnosti (čl. 34)
2. Oblast služeb vytvářejících důvěru
• Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu
• Zákon č. 499/2004 Sb., o archivnictví a spisové
službě - novelizace
• Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech
a autorizované konverzi - novelizace
• atd. (je toho mnoho)
Konkrétní legislativní dopady v ČR
1. zákon 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické
transakce (doplnění národní právní úpravy k nařízení eIDAS)
2. zákon 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci (unifikace systému,
elektronické identifikační průkazy)
Konkrétní legislativní dopady v ČR
• Digitální dokument je rovnocenný listinnému (při dodržení
daných podmínek)
• Elektronický podpis je rovnocenný „klasickému“
• Vzájemné uznávání a umožnění využívání elektronické
identifikace a doručování
• Certifikované služby pro vytváření, ověřování a udržování
podpisů, pečetí a časových razítek
Dopady nařízení eIDAS
Na „národní úroveň“ je ponecháno:
• stanovení sankcí za nedodržení různých požadavků
• případné přestupky
• určení národních orgánů dohledu nad poskytovateli služeb
vytvářejících důvěru
• atd.
Dopady nařízení eIDAS
• Přijímá oznámení prostředků pro elektronickou identifikaci
• Stanoví minimální technické specifikace, normy a postupy pro
vymezení jednotlivých úrovní zabezpečení (nízká, značná a vysoká)
• Ověřuje způsobilost systémů elektronické identifikace
• Spolupracuje se členskými státy při narušení bezpečnosti
• Vydává další prováděcí akty k eIDAS
Role Evropské Komise
• data v elektronické podobě,
• která jsou připojena k jiným datům v elektronické
podobě nebo jsou s nimi logicky spojena
• a která podepisující osoba používá k podepsání
• Zaručený elektronický podpis umožňuje jednoznačnou
identifikaci podepisující osoby
Elektronický podpis dle čl. 3/10 eIDAS
Identita
Tedy znovu!
Co je elektronický podpis?
• Nařízení archivaci el. dokumentů komplexně neřeší!
• Recitál 61
• Toto nařízení by mělo zajistit dlouhodobé uchovávání informací, aby
zajistilo dlouhodobou platnost elektronických podpisů a
elektronických pečetí a zaručilo, že mohou být ověřeny bez ohledu
na budoucí technologické změny.
• Neřeší archivaci ale tak jako české právo („přerazítkováváním“
dokumentu)
Archivace?
• 23 Cdo 3439/2018 – rozhodčí doložka lze sjednat emailem
• II. ÚS 3042/14 - Nutnost podepsat datovou zprávu odesílanou
z datové schránky elektronickým podpisem (není třeba)
• IV. ÚS 1829/13 – nutnost podepsat přílohu datové zprávy
(není třeba)
• II – ÚS 3042/12 - K odeslání podání z emailu (uznávaně
elektronicky podepsán) a jeho příloh (nepodepsány) – stačí
jen podepsaný email
• II. ÚS 289/15 - Nutnost elektronicky podepsat přílohu podání
z datové schránky (není nutno)
Judikatura podpis
̶ Elektronický nosič (příloha k datové zprávě) doprovázející samotnou datovou zprávu podanou
prostřednictvím informačního systému datových schránek je považován za součást daného
podání ve smyslu zákonné definice kladné na elektronické podání v občanském soudním řádu
nebo v trestním řádu, ledaže z obsahu projevené vůle strany vyplývá něco jiného.
̶ Byl-li z datové schránky odesilatele (oprávněného) odeslán do datové schránky soudu
elektronický dokument, který obsahuje podání ve věci samé, považuje se tento dokument
(příloha) za řádně podepsaný (uznávaným elektronickým podpisem), i když samotný dokument
elektronicky podepsán není. Pokud byl ale daný dokument odeslán z cizí datové schránky, musí
být opatřen uznávaným elektronickým podpisem.
̶ V případě, že bylo podání v elektronické podobě podepsáno uznávaným elektronickým
podpisem, nepoužije se tzv. fikce podpisu podle § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o
elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, ve znění pozdějších předpisů.
Stanovisko Nejvyššího soudu Plsn 1/2015
(leden 2017)
̶ Procesní úkon, učiněný prostřednictvím datové schránky se považuje za procesní
úkon učiněný písemně a podepsaný osobou pro kterou byla datová schránka zřízena.
Pokud je takovou osobou právnická osoba, má pak takový úkon učiněný
prostřednictvím datové schránky stejnou účinnost, jako kdyby byl proveden osobou
oprávněnou jednat za právnickou osobu.
̶ Soud primárně doručuje písemné vyhotovení rozhodnutí (či dalších písemností) do
datové schránky v případě, že adresát má datovou schránku zřízenu. Pokud tomu tak
není, přistoupí k jinému způsobu doručení. Soud pak rozhodnutí (či jiné písemnosti)
doručuje prostřednictvím datové schránky jen jestli to povaha dané písemnosti
umožňuje. Předpokladem ale je, že adresát má fyzickou osobu oprávněnou nebo
pověřenou k přístupu do datové schránky a že nedošlo ke znepřístupnění datové
schránky. Pokud právnická osoba prokáže, že neměla v době doručení osobu
oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do datové schránky (a daný stav nebyl
zaviněn), nenastanou účinky doručení písemnosti.
Stanovisko Nejvyššího soudu Plsn 1/2015
(leden 2017)
̶ Má-li fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku
fyzické osoby a zároveň datovou schránku podnikající fyzické osoby), je
nutné písemnosti doručovat do té datové schránky, která odpovídá povaze
doručované písemnosti. Účinky doručení nastanou ale rovněž doručením do
nepříslušné datové schránky dané fyzické osoby s tím, že okamžik doručení
nastává ve chvíli, kdy se do datové schránky přihlásí taková osoba, která má
s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodaného dokumentu.
̶ Lhůta pro fikci doručení (10 dnů ode dne, kdy byl dokument dodán do datové
schránky) se považuje za lhůtu procesní a její běh se počítá v občanském
soudním řízení dle občanského soudního řádu a v trestním řízení dle
trestního řádu.
Stanovisko Nejvyššího soudu Plsn 1/2015
(leden 2017)
Online platformy a ochrana
spotřebitele (většinou je alespoň
jednou ze stran spotřebitel)
….K platformám obecně
Uber jako exemplární příklad
Obchodní model Uberu
̶ Variabilita poskytovaných služeb (mnoho rozdílných aut, zaměření
na cílové skupiny: Uber Kids, Uber Senior…)
̶ Propracovaný software
̶ 1. žádost; 2. propojení; 3. jízda; 4. platba & hodnocení
̶ 20% z ceny si ponechává Uber za zprostředkování služeb
̶ Stovky měst na světě (https://www.uber.com/cs-CZ/cities/)
Obchodní model Uberu
̶ Zajímavé statistiky:
̶ Spropitné cca kolem 7%
̶ Medián hodinového výdělku řidiče: $13.70
̶ 58.3% řidičů je starších 50 let
̶ Důvody úspěchu
̶ Problém s lokální dopravou (MHD, taxi)
̶ Noční život
̶ Služební cesty, turisti
̶ Sledování pohybu auta (možnost odhadnout čas příjezdu)
̶ Uber nevlastní žádná auta
Vývoj evropské a české judikatury
̶ Ochrana spotřebitele
Snaha o zvýšenou ochranu, pokud není, nefunguje ani samotná platforma
̶ Odpovědnost platformy
Odpovědnost za újmu – snaha toto převést na samotné uživatele – podnikatele (nikoli tedy
změstnance)
̶ Soutěžní právo
̶ Pracovní právo
̶ Daně / povolení
Veřejnoprávní limitace související se soutěžním právem
̶ atd.
Vývoj evropské a české judikatury
Evropská judikatura
̶ Rozsudek SDEU ze dne 20. 12. 2017, ve věci C-434/15 (UberSpain)
̶ Rozsudek SDEU ze dne 10. 4. 2018, ve věci C-320/16 (Uber)
̶ Rozsudek SDEU ze dne 19. 12. 2019, ve věci C-390/18 (Airbnb Ireland UC)
Česká judikatura
̶ Rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2017, č.j. 9 As 291/2016-136 (Praha vs. Uber)
̶ Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 9. 2017, č.j. 7 Cmo 185/2017-507 (Lido
taxi a Brno vs. Uber)
̶ Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 9. 2017, č.j. 3 Cmo 147/2017-164 (Praha vs.
Taxify)
̶ Nález Ústavního soudu III.ÚS 4072/17 (Uber)
Uber Spain
̶ O co se jednalo? Uber řidiči nemají licenci a povolení v souvislosti s
taxislužbou
̶ taková zprostředkovatelská služba, jako je služba dotčená
v původním řízení, umožňující pomocí aplikace pro chytré telefony
za úplatu zprostředkovat kontakt mezi neprofesionálními řidiči
používajícími vlastní vozidlo a osobami, které se potřebují přemístit
po území města, musí být považována za neoddělitelně spjatou
s přepravní službou, a proto musí být považována za „službu
v oblasti dopravy“
̶ To ale neznamená, že se jedná o taxislužbu
Uber France
̶ vnitrostátní právní úprava, která trestně stíhá organizování systému
zprostředkování kontaktu mezi zákazníky a osobami, které za úplatu
poskytují služby silniční přepravy osob vozidly s méně než deseti
místy, aniž mají k tomuto účelu povolení, se týká „služeb v oblasti
dopravy“, pokud se vztahuje na zprostředkovatelskou službu
poskytovanou pomocí aplikace pro chytré telefony, která je nedílnou
součástí komplexní služby, jejíž hlavní složkou je přepravní služba.
̶ Potvrzena služba v oblasti dopravy
̶ Je ale na právním řádu MS, jestli se jedná o taxislužbu
Airbnb Ireland
̶ …. zprostředkovatelská služba, jejímž účelem je prostřednictvím
elektronické platformy za úplatu zprostředkovat vztah mezi
potenciálními nájemci a pronajímateli, ať již podnikateli či soukromými
osobami, nabízejícími poskytnutí krátkodobého ubytování, a zároveň
poskytovat řadu dalších doplňkových služeb k této zprostředkovatelské
službě, musí být kvalifikována jako „služba informační společnosti“, na
kterou se vztahuje směrnice 2000/31.
Uber v ČR
PRAHA
̶ Rozsudek NSS ze dne 31. 10. 2017, č.j. 9 As 291/2016-136 (Praha vs. Uber) [zrušil rozsudek
Městského soudu v Praze ze dne 26. 10. 2016, č.j. 1 A 96/2015-38]
• „přeprava osob uskutečněná řidiči, kteří používají aplikaci UberPop, se neodehrává v
právním vakuu. Jakkoliv využívají moderní technologická řešení a alternativní ekonomické
formy, neznamená to automaticky, že jejich činnost nepodléhá žádným pravidlům.“
• „Pro posouzení jeho odpovědnosti za přestupek je podstatná aktuální podoba právní úpravy,
nikoli představy o tom, jaká by měla být.“
• „Městský soud tedy neměl ustrnout na konstatování, že žalobce uskutečnil přepravu
způsobem, který doposud není regulovaný. Měl posoudit, jestli faktická povaha této přepravy
naplňuje či nenaplňuje činnost, kterou současná právní úprava zná, resp. reguluje.“
Taxify v ČR
PRAHA
̶ Usnesení Městského soudu v Praze ze dne 26. května 2017, č. j. 2 Nc 1041/2017-86 –
zákaz provozování služby Taxify pro oblast Prahy (nesplňuje podmínky taxislužby)
̶ Usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 31. 9. 2017, č.j. 3 Cmo 147/2017-164 – špatně
procesně posoudil městský soud předběžné opatření (nevyjádřil se k dané otázce)
̶ rozhodnutí Městského soudu v Praze z října 2018 – Taxify nesmí dále působit v Praze
̶ ….. 16.2.20201 – Vrchní soud v Praze „Pro estonskou společnost Bolt nesmí v Praze
jezdit řidiči, kteří nejsou držiteli oprávnění řidiče taxislužby a nemají zapsané vozidlo
v evidenci“ (Taxify mezitím přejmenováno na Bolt)
Uber v ČR
BRNO
̶ Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 27. 9. 2017, č.j. 7 Cmo 185/2017-507 (Lido
taxi a Brno vs. Uber)
̶ Povolil Uber v Brně: "činnost žalovaného lze označit za (jinou) službu v oblasti dopravy,
zahrnující jak zprostředkování kontaktů mezi řidiči a potenciálními cestujícími, tak i
samotnou přepravu, ovšem nikoli za taxislužbu, či její zprostředkování, a to právě pro
absenci podmínek daných zákonem“, nelze tedy uložit zákaz poskytování „taxislužby“
̶ Nález Ústavního soudu III.ÚS 4072/17 zde dne 5.11.2018 toto ale zrušil (Když to
vypadá jako kachna, je to kachna – Uber je taxislužba)
Uber v ČR
BRNO
̶ Bonus – co tomu předcházelo?
̶ Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 7. 4. 2017, č.j. 18 Nc 9/2017-46 – nařízeno
zdržet se poskytování
̶ Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 6. 2017, č.j. 7 Cmo 137/2017-341 – zrušil
rozhodnutí KS
̶ Usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 17. 7. 2017, č.j. 18 NC 9/2017-377 – lépe
argumentoval, že Uber je NOK
̶ Usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 22. 6. 2017, č.j. 7 Cmo 137/2017-341 – Uber
je OK
̶ Nález Ústavního soudu III.ÚS 4072/17 zde dne 5.11.2018 – Když to vypadá jako
kachna, je to kachna – Uber je taxislužba
Uber v ČR
Reakce novelou zákona o silniční dopravě
̶ Evidenční nálepka (není nutno mít znak TAXI nebo něco podobného)
̶ Zrušení lokálních zkoušek (logické – máme GPS ;) )
̶ Dopravce musí být provozovatelem vozidla v registru
̶ Stále nutná ale licence
̶ Ovlivnění (pozitivně) zkostnatělého chápání provozu taxislužby – aplikace, poloha
přijíždějícího auta, platby přes appku v mobilu atp.
Aktuálně v zahraničí
UK: Uber’s Business Model Under Pressure After Losing Key Legal Battle – MarketWatch –
řidič je zaměstnancem se vším všudy (potvrzeno 19.2.2021 UK Supreme Court) . Argument mj.
1) v podmínkách „our driver“, „Uber driver“; 2) Uber nabízí služby sám, Uber podstatně
ovlivňuje řidiče; 3) klade podmínky na automobil; 4) Uber stanovuje platební podmínky; 5)
obecně rozhoduje, kdo bude řidič a kdo ne
CH: S tím mj také souvisí, jestli je v pořádku jen deaktivace účtu, pokud je řidič
zaměstnancem (https://www.swissinfo.ch/eng/swiss-court-confirms-uber-status-as--employer-
/46036976)
USA, Severní Irsko – obdobná soudní rozhodnutí
DE: Uber neměl potřebné licence jak pro provozování taxislužby, tak pro půjčování aut
2019/2020 (trochu odlišný business model než v ČR)
Obdobný scénář a problémy ve většině států -> Uber přehodnocuje svůj business model
Co si z toho vzít?
̶ Obecně regulace směřuje k omezování služeb sdílené ekonomiky
̶ Je ale otázkou jestli ne až příliš
̶ (to se projevuje i u Airbnb atp.) X na druhou stranu v Airbnb Ireland bylo řečeno,
že se jedná o „zprostředkovatele“ resp. ISP (tedy lehké zmatení – jak se liší Uber a
Airbnb svou podstatou podnikání?)
̶ Cestou by ale neměla být tvrdá restrikce, ale vybalancování regulace
̶ Účelem těchto služeb by se opět mělo stát vybalancování a nastavení
příležitostného poskytování služeb (např. Airbnb omezení maximální doby
ubytování, zvýšená daňová povinnost, Uber omezení maximální vzdálenosti
přepravy?)
̶ Jinak velké problémy s tím, kdo je odpovědný
Děkuji za pozornost.
Nějaké otázky?
loutocky@muni.cz