104
Ústavní právo České republiky
či., 11- odst; 2 a- 3, č!. 12i či. 14 odst. 3, čl. 16 odst. 4, čl. 17 odst: 4, čl.. 19 odst. 2, čl. 20 odst. 3, či. 27 odst. 3 Listiny atd.
Kromě toho k těmto ustanovením můžeme zařadit ta, která vyjadřují vztah státu navenek, tj, k jiným státům. Jsou velmi vzácná. Nalézáme je v preambuli, v čl. 10, čl. .11, či. 13, čl. 39, čl. 43, čl. 49, čl. 87 Ústavy ČR; \..".— ■'
2,5.3. Ustanovení vyjadřující státní cíle a hodnoty, na které je stát vázán
Cíle českého slátu v podobě ústavních formulací nalézáme v preambuli (blíže sub 3.2.). Tuto povahu má rovněž ekologický čl. 7 nebo ekonomický čl. 98 odst. 1 Ústavy ČR á nepřímo jsou cíle státu obsaženy i v rámci úpravy jednotlivých základních práv a svobod (zejména čl. 26 až 35 Listiny). Na rozdíl od střídmých ustanovení o cílech státu (oproti socialistické ústavě z roku 1960) naše Ústava obsahuje ucelenou soustavu hodnoť (sub 4.). na kterých je stát budován a o které se mají jeho orgány ve své činnosti opírat Jde o principy demokracie, právního státu, úcty k právům a svobodám atd. Zatímco hodnotová ustanovení jako měřítko kontroly ústavnosti spory nevyvolávají, teprve nález č. 278/2001 Sb; (nezávislost ČNR) potvrdil přosaditelnost cílových ustanovení.
Tato část ústavního obsahu není zpravidla řazena k pojmu ústavy v ideálním smyslu (sub 2.3.1.3.), jak to vymezil čl. 16 Prohlášení práv člověka a občana. Nicméně pó 2. světové válce se takové katalogy: v podobě generálních klauzulí začínají objevovat, i když ne vždy jsou považovány za přínosné.48) Na, druhé straně takové obecné vymezení umožňuje více např. Ústavnímu soudu dát tomuto pojmu konkrétní obsah. Tak pojem právního státu v sobě skrývá daleko více, než je,
4S). Týká se to .zejména nástupnických států bývalého. SSSR, kde. je: někdy vedou odmítáno obecné zakotvení např.. principu právního státu, neboť v daných podmínkách-to,může-přinést spíše negativní efekt. Blíže Těoretičeskije problémy respublikanskoj kbnstitnciji. Gosudarstvo i pravo, roč. 1992-č.. 2,: s: 5n--Problém je i ve střetu s požadavkem ideologické neutrality ústavy. ,:
Úvod do teorie Ústavy Ústava jako základní zákon CR_105
možné nalézt např. v jednotlivých ustanoveních Listiny nebo Ústavy ČR.49)
Na rozdíl od ústav jiných států (Švýcarsko, některé stáry USA, bývalá SFRJ) nenajdeme v Ústavě ČR odchylky od toho, co je communis opinio doctorum považováno za ústavní materii. Pokud jde o odchylky ve směru zúžení obsahu ústavy, možno připustit, že Ústava ČR neupravuje výslovně výjimečné a mimořádné stavy ohrožení státu a na úpravu vztahu jedince a státní moci pouze odkazuje v čl. 3. Rovněž v ní až na výjimky nenalézáme, prakticky úpravu základních povinností občanů. Pokud jde o odchylky ve směru rozšíření obsahu ústavy, nic takového v Ústavě ČR nenalézáme.5Í))
2.5.4. Ústavní zákony a ústavní pořádek
2.5.4.1. Ústavní zákony
Náš právní řád zná nadále formu ústavních zákonů. Ty jsou známy i v jiných státech, zejména'v-Rakousku, se kterým v tomto směru sdílíme společné dědictví staré monarchie.51) Nás dosavadní ústavní vývoj přinesl od roku-1918 přes 100 ústavních zákonů a ústavních dekretů.-Do konce roku 1992 jich platilo pro ČR zhruba 50. Vzhledem k tomu, že Ústava ČR nadále s existencí ústavních zákonů počítá, je důležité podívat se na to, s jakými typy ústavních zákonu můžeme počítat Může jít o ústavní zákony:
• měnící a doplňující text ústavy (ústavního pořádku), přičemž
49) Nikde zde nenalezneme např. zmínku o právní jistotě, kterou však Ustavní soud považuje za významnou složku pojmu právního státu. Např. Sb. n. u., sv. 1, s. 10, 75.
50) v některých ústavách můžeme najít úpravu výroby a prodeje alkoholických nápojů, pravidel boxerských zápasů, přidělování bytů, odměny za nález, pramene ropy atd.-
51) Zde znají i zvláštní podobu tzv. ústavních ustanovení v obyčejných zákonech, kdy některá ustanovení zákona jsou označena jako. ústavní, a tím jsou obtížněji měnitelná. Blíže viz Kroupa, J. a kol.: Soudobé ústavní systémy. Brno 2001, s. 108n, kde uvádím bližší údaje a literaturu.
*       . '_■ ■   ■ ■ ■_ .:   Ustavní právo České republiky
jsou chápány jako její součást (např. či. 4 ÚZoVÚSG, úst. zákon č. 162/1998 Sb.). Taková ustanovení nebo ústavní zákony nejsou vedeny samostatně,
* měnící a doplňující text ústavy a zůstávající samostatnými mimo něj (např. ÚZB). Zvláštní povahu zde má Listina, která jěpodle či; 3tJstavy ČR součástí ústavního pořádku (viz níže), nikoli vlak Ústavy ČŔ samotné. Byla řecipována současně jedním aktem s Ústavou ČR, vyhlášena však byla odděleně jako usnesení předsednictva ČNR pod č. 2/1993 Sb. Významným aktem je v této souvislosti ústavní zákon ČNR č. 4/1993 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR. Podlé něj byly převzaty do právního řádu ČR všechny právní předpisy federace, které platily v den jejího zániku (tj. 31. prosince 1992), tj. i Listina jako ústavní zákon zanikající federace. Od 1. ledna 1993 však tyto platné federální předpisy včetně Listiny Ústava CR roztřídila jednak podle jejich právní síly, když v čl. 112 odst. 3 část z nich dekonstitucionalizovála,"v čl. 112 odst. 2 potom část, Z:nich zcela,zrušila. Zbývající v čl. 112, odst. 1 zařadila do ústavního pořádku ČR. Pouze Ústava ČR však mohla určit povahu Listiny, neboť do doby její účinnosti ústavní pořádek ČR právně neexistoval. Stejně tak mohla svrchovaná
v. CR rozhodnout o právní povaze, jiných ústavních, předpisů federace.
•dočasného charakteru. Řeší otázky, které nejsou trvalou součástí mechanismu fungování státní moci, nýbrž jsou jen dočasné.
. . Jako příklad možno uvést ústavní zákon ČNR č. 29/1993 Sb., o některých dalších opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR,
• upravující otázky základního charakteru, které není vhodně :   upravit v ústavě. Jako příklad možno uvést ÚZoVÚSC,
52) Jiný názor, který konstitutivní význam Ústavy ČR pro právní povahu Listiny v právním řádu ČR popírá, zastávají Koudelka, Z., Šimíček, V.: K právní povaze Listiny základních práv a svobod. Právník, roč. 1996, č. 2, s. 177-178. Souvisí to i s jejich svérázným výkladem počítání času, podle kterého den nekončí ve 24.00, správně viz např. rozsudek Vrchního soudu v Praze (in: Soudní judikatura ve věcech správních, roč. 1998, č. 249) nebo nálezy-Ústavního soudu (Sb. n. u., sv. 6, č. 98 a c. 138)..
Úvod do teorie Ústavy Ústava jako základní zákon ČR _107
• jednorázového použití, stanovící odchylku od textu ústavy, aniž ■   jej trvale mění. Typickým příkladem takových ústavních zákonů
jsou ty, jejichž pomocí se zkracuje volební období (úst. zákon č. 69/1998 Sb.). Ne každá jednorázová odchylka od ústavy je však přípustná (čl. 9 odst. 2 Ústavy ČR).5V| Rovněž čl. 9 odst. 1 Ústavy ČR je formulován tak. že nepřipouští, aby se vedle textu Ústavy ČR vytvářel ad hoc nějaký paralelní text jako výjimka z ústavního pravidla,54) nicméně Parlament tak v roce 1998 učinil, .
• mající vyjádřit význam nějaké individuálně určené záležitosti,
aniž se dotýkají textu ústavy. Týká se to zejména změny hranic (čl. 11 odst. 2- úst. zákon č. 74/1997 Sb., o změnách státních ,hranic se, SR). Sem. lze zařadit i ÚZRfdEU, jehož některá ustanovení jsou sice formulována obecně, nicméně se úspěšným vykonáním referenda o přistoupení k EU vyčerpal.. .  Některé ústavní zákony mohou spadat do více skupin. Mohou být samostatné a současně obsahovat i nesamostatné novelizace jiných samostatných ústavních zákonů.nebo Listiny. ;
2.5.4.2. Ústavní pořádek
. V této souvislosti je třeba připomenout zavedení nového pojmu do našeho právního řádu (čl. 3, Čl. 112 Ústavy ČR). Jedná se o „ústavní pořádek",55) jehož zavedení se nesetkalo vždy s příznivým přijetím a vyvolalo i řadu pochybností v souvislosti s právní povahou Listiny.56) Podle mého názoru se jedná o soubor právních předpisů, které mají
53ľ K otázce přípustnosti zkracování volebního období viz blíže Filip, J.: Volební období jako '■ ústavní probiém.Parlamentní zpravodaj, roč. 1997, č. 11-12, 54) Ústavní zákon č. 69/1998 Sb; tak není ani doplněním, ani změnou Ústavy ČR, nýbrž jejím obejitím. .  .. :  ,: :     ■ :
s5) ľojem „pořádek" v češtině spíše vyjadřuje situaci, kdy jsou určitá pravidla dodržována. Přesnější než tento rusismus či germanisnus by bylo použití termínu jáď\ který, směřuje právě k vymezení určitého souboru pravidel. Pojem „právní pořádek" použil v jiných podmínkách ustavní dekrete. 11/1944, o obnovení právního pořádku.
56) Tak např. Knapp, V.: Poslední dějství národního majetku. Právník, roč. 1993, č. 6, s. 456; Bárta, J.: Vznikající ústavní soudnictví České republiky. Právník, roč. 1993, č. 7, s. 544. Tito autoři Listine nepriznávali ani sílu ústavního zákona.
12^__Ústavní právo České republiky
v GR sílu ústavního zákona a které lze napříště měnit: znovu pouze. : ústavním zákonem; Tak je rovněž tento pojem nepřímo chápán v § 86 \ odst.3 JŔPS.    ,v: ;
Vymezením obsahu ústavního pořádku v či. 112 Ústavy ČR bylá řešena otázka osudů množství, ústavních zákonů, které na základě ústavního zákona CNR č. 4/1993 Sb., o opatřeních souvisejících se zánikem ČSFR přecházejí do právního řádu ČR. Pravděpodobně zde ústavodárce vedly k tomuto kroku obavy, zda by se podařilo získat kvalifikovanou většinu, která by byla jinak v budoucnosti potřebná k jejich změně.
Jaký: tedy byl smysl toho kroku. Pomocí tohoto pojmu je především určerioj které z federálních ústavních předpisů si zachovávají právní sílu ústavního zákona i v ČR. Jedná se o:
• Listinu v rozsahu vyhlášeném pod Č. 2/1993 Sb., ovšem ne ve stejném rozsahu1 použitelnou vzhledem k čl; 1 ústavního zákona ČNR č. 4/1993 Sb. (víz i sub 2.6.20;: r
• úst. zákony upravující státní hranice ČR (riapř. č. 102/1930 Sb. - s Německem a Rakouskem, č. 205/1936 Sb., s Německem, č. 62/1958 Sb. ä Polskem; č. 30/1974 Sb. ČNR) a č. 66/1974 Sb. (FS) s Rakouskem, č. 121/1981 Sb. (ČNR) a č. 37/1932 Sb. (FS) s NDR a č. 43/1988 Sb. (ČNR) a č. 169/1989 Sb. (FS) s Polskem).
Ostatní ústavní zákony ČSFR (a ústavní dekret prezidenta) platné ha území ČR k 1. lednu 1993 ztratily sílu ústavního zákona, a lze je proto měnit pomocí obyčejných zákonů
jen v případě, že byly převzaty do právního řádu ČR a zůstaly jeho součástí i dnem I. ledna 1993 (čl. 112 odst. 2 Ústavy ČR). Podmínkou pro jejich uplatnění je, Že jejich ustanovení nejsou podmíněna toliko existencí ČSFR a příslušností ČR k ní. Čl. 1 odst. 1 ústavního zákona CNR č. 4/1993 Sb. však taková ustanovení výslovně nezrušuje. Stanoví pouze, že „jich nebe použit". S ohledem na čl. 112 odst. 2 Ústavy ČR
však takových Ustanovení mnoho nebude a po více než 10 letech po zániku ČR již celý problém ztrácí na aktuálnosti.
Dále součástí ústavního pořádku ČR jsou:
Úvod do teorie Ústavy Ústava jako základní zákon ČR_109
• Ústava ČR,
v ústavní zákony ČNR, přijaté v: jejím 7.. volebním období, tj. po 6, červnu 1992 do konce roku 1992 (tj. 5. 4/1993 Sb. ač. 29/1993 Sb.), ■      . ■-: ■
• ústavní zákony,., které budou přijaty „podle Ústavy ČR". Výslovně Ústava ČR: počítala např. s přijetím ústavních zákonů o Prozatímním senátu (čl. 106 odst. 2), což je již jen obsoletní ustanovení, při:, vytváření. VÚSC (čl. 99 odst. 3 - srovnej ÚZoVÚSC), při přijetí ústavních zákonů, ke změně státní hranice (čl. 11 -srov. úst. zákon č. 74/1997 Sb.) nebo při přijetí
. ústavního, zákona o referendu (čl. 2 odst; 2 - část ÚZRfdEU č. 515/2002 Sb.).
• přirozeně každá změna ústavního pořádku (ústava s malým „u") si podle čl. 9 odst. 1 Ústavy ČR vyžádá formy ústavního zákona.
. Takovými ústavními zákony jsou některá, ustanovení ÚZoVÚSC (čl. 4), ÚZI3, úst. zák. č. 162/1998 Sb. (změna Listiny),.úst., zák.
. č. 300/2000 Sb. (zrněna Ústavy ČR a změna ÚZB), úst. zák. č. 176/2000 Sb. (změna ÚZoVÚSC), úst. zák. č. 395/2001 Sb. (změna.Ústavy ČR), úst. zák. č. 448/2001 Sb. (změna Ústavy ČR) a ÚZRfdEU (změna Ústavy. ČR). V těchto případech se
... vždy jedná o změnu nebo doplnění obsahu ústavního, pořádku, což je něco jiného, než jeho dočasně vyřazení z aplikace.š?)
2.5.5. Dynamismus a stabilita ústavy
Právní, předpisy obrazně řečeno žijí svým životem. Mají období nezralého mládí, úspěšné dospělosti, kdy pracují naplno, a konečně své stáří, kdy už na úkoly-přestávají stačit a vývoj je.předbíhá. Časový rozměr jejich života se však předpis od předpisu liší. Podle mého názoru by bylo možno rozdělit předpisy na:
■■■■ v generační, podle známého Jeffersonova výroku o tom, že každá
57) Proto není zcela jednoznačné* zda Ústava ČR připouští možnost přijetí jiných ústavních zákonů, než se. kterými výslovně, počítá. Z tohoto hlediska.by bylo pochybné přijetí úst. zákona £. 69/1998 Sb.; o zkrácení volebního období Poslanecké sněmovny.