Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
PrF MU, Brno
Právní jednání 3
Náležitosti právního jednání
Následky vad právního jednání
 Jednání nemá pojmové znaky PJ nebo nemá náležitosti = je vadné
 Vady v užším smyslu: jen vady existujícího PJ
 Následky
 Zdánlivost
 Neplatnost
 Neúčinnost (bez dalšího X na základě rozhodnutí soudu)
 Zrušení soudem
 Jiné následky (např. náhrada škody)
Vady právního jednání a jejich následky
2
 Zdánlivé jednání – nepřihlíží se k němu bez dalšího,
není nutné rozhodnutí soudu
 Jednání, která nenaplňují pojmové znaky PJ
 Chybí vůle jednajícího (§ 551)
 Není zjevně projevena vážná vůle (§ 552)
 Projev vůle je nesrozumitelný či neurčitý (§ 553)
 Jiná jednání, která zákon prohlásí za zdánlivá
 Např. nepřiměřená ujednání ve spotřebitelské
smlouvě (§ 1815), ujednání zkracující práva
nájemce bytu (§ 2235), započtení s podmínkou nebo
doložením času (§ 1983), výpověď z prac. poměru
pro nedodržení formy (§ 50 odst. 1 ZP)
Zdánlivost
3
 Zpravidla nepůsobí vznik povinnosti k náhradě škody pro
neplatnost právního jednání (§ 579 odst. 2)
 Pravidla o částečné neplatnosti se zpravidla nepoužijí (§ 576) –
typicky, jestliže se nepřihlíží pouze k některým ujednáním
 Zdánlivost jednotlivého ujednání zásadně nemá vliv na ostatní
(X např. neurčitost)
Zdánlivost
4
 PJ vzniklo (existuje), avšak právní řád mu odpírá účinky, ke kterým
směřuje
 Neplatnost = ultima ratio – tzn. v pochybnostech je nutné PJ
vykládat tak, aby bylo platné (§ 574) = potius valeat actus quam
pereat, resp. in favorem negotii (srov. např. ÚS, sp. zn. I. ÚS
625/03)
 Neplatnost jako omezení principu autonomie vůle
 Objekt neplatnosti: právní jednání
 Někdy i jiné objekty neplatnosti (např. právnická osoba – srov.
§ 129); jde o jiné případy, než neplatnost PJ (pravidla o
neplatnosti PJ nelze na tyto případy aplikovat)
Neplatnost
5
 Přeměna PJ – neplatné PJ posouzeno jako jiné platné
PJ
 Má-li neplatné PJ náležitosti jiného PJ, které je platné –
platí toto jiné PJ, pokud je z okolností zřejmé, že
vyjadřuje vůli jednající osoby (hypotetická vůle)
 U relativně neplatného PJ až po dovolání se neplatnosti
 Zkoumá se
 Hospodářský účel (kauza)
 Existence důvodů, proč by strany nechtěly toto jiné PJ
 Dovolenost
 Př.: smluvní pokuta X odstupné (falsa demonstratio non nocet)
 Zde však správné řešení spočívá již v interpretaci PJ
Konverze (§ 575)
6
 Neupraveno jako obecné instituty, jen konkrétní projevy
 Konvalidace – následné odpadnutí vady PJ (zhojení PJ)
 Např. odpadnutí nedostatku formy (§ 582 odst. 1)
 V některých případech i u zdánlivosti (§ 553 odst. 2)
 Ratihabice – dodatečné schválení PJ
 Souhlas manžela (§ 714 odst. 2)
 Souhlas opatrovníka (§ 65)
Konvalidace, ratihabice
7
 Absolutní X relativní
 Částečná X úplná
 V OZ: „Hlavní důvody neplatnosti“ (§ 580)
 Pouze nevhodná terminologie; nejsou žádné hlavní
či vedlejší důvody neplatnosti
Druhy neplatnosti – příklady
8
 Absolutní (§ 588)
 Ochrana veřejných zájmů (veřejný pořádek, dobré mravy)
 Není třeba ji namítat, soud k ní přihlíží i bez návrhu (ex offo)
 Podmínky
Zjevně se příčí dobrým mravům
Rozpor se zákonem + rozpor s veřejným pořádkem
Počáteční nemožnost plnění
 Relativní (§ 586)
 Ochrana zájmu jen určité osoby (soukromého zájmu)
 Musí být namítnuta oprávněnou osobou, jinak k ní soud
nemůže přihlédnout (v procesu i mimoprocesně)
 Právo dovolat se (namítnout) relativní neplatnosti se promlčuje
 § 1755: možnost vzdání se námitek proti neplatnosti smlouvy
Absolutní a relativní neplatnost
9
 Důvod neplatnosti se týká jen části PJ
 Má tato neplatnost vliv na celé PJ, nebo se omezí jen na tuto část?
 Zbytek zůstane platný, pokud
 Jej lze od neplatného jednání oddělit (např. nejde o essentialia
negotii)
 Je to v souladu s hypotetickou vůlí stran (salvátorská klauzule
X klauzule úplné neplatnosti)
 Lze analogicky aplikovat i na případy zdánlivosti, ovšem se
zvláštním zkoumáním smyslu a účelu toho kterého dotčeného
pravidla
Částečná neplatnost (§ 576)
10
 Lex specialis vůči § 576
 Nezákonné určení množstevního, časového, územního nebo
jiného rozsahu: platnost zachovávající redukce (§ 577) = soudní
rozhodnutí o změně (hypotetická vůle)
 Může se týkat i podstatných kusů smlouvy
 X zvláštní úpravy (např. nepřiměřená smluvní pokuta – § 2051;
cena v rozporu s cenovými předpisy – § 1792 odst. 2)
 X zvláštní ochranný účel (spotřebitelské právo)
Částečná neplatnost – překročení rozsahu (§ 577)
11
 Rozpor se zákonem, tj. rozpor s kogentními normami
 Soukromého práva (§ 1 odst. 2)
 Veřejného práva
 Judikatura NS k OZ 1964: hypertrofie případů neplatnosti!
 § 580 odst. 1: „Neplatné je (…) právní jednání, které odporuje
zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.“
 Př.: koupě hračky, která nesplňuje zvláštní bezpečnostní
standardy pro děti (veřejné právo)
 Př.: koupě samopalu, jehož prodej veřejné právo též zakazuje
 Dále: neoprávněné podnikání, pronájem kanceláře za účelem
bydlení, prodej věci mimo dovolenou prodejní (otvírací) dobu
apod. Zkoumáme, zda k naplnění zákonného požadavku
nepostačuje mírnější prostředek než je neplatnost (např.
práva z vad).
 Srov. vztah úpravy neplatnosti PJ a trestního práva (PJ X trestný
čin)
Důvody neplatnosti – rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1)
12
 II. ÚS 87/04
 V daném případě starosta obce uzavřel bez souhlasu obecní rady
dodatek k nájemní smlouvě, kterým bylo zvýšeno nájemné (obec byla
pronajímatelem). Otázkou bylo, zda absence předchozího schválení
obecní radou má za následek neplatnost tohoto dodatku či nikoli.
 „Závěr, že určitý právní úkon je neplatný pro rozpor se zákonem nebo
proto, že zákon obchází, se musí opírat o rozumný výklad dotčeného
zákonného ustanovení. Nelze vystačit pouze s gramatickým
výkladem. Významnou roli zde hraje především výklad teleologický.
Je proto nutné se vždy ptát po účelu zákonného příkazu či
zákazu. (…) V soukromoprávní sféře ne každý rozpor se zákonem
má automaticky za následek absolutní neplatnost právního
úkonu. Smyslem ochrany legality v soukromoprávní sféře není
jen ochrana zájmů státu, ale především ochrana soukromoprávních
vztahů, tedy především ochrana smluvních vztahů podle zásady
„pacta sunt servanda“ (smlouvy se musí dodržovat)“.
Rozpor se zákonem
13
 „(…), které se příčí dobrým mravům“
 Srov. § 588: „(…) zjevně příčí dobrým mravům“ = zjevnost vždy
 Pojetí zjevnosti (sporné: zjistitelnost X intenzita)
 Př. z judikatury:
 Synalagmatické závazky, kde plnění jedné strany závisí na vůli
třetí osoby (např. až mi zaplatí třetí osoba, až dostanu úvěr);
srov. např. 29 Cdo 42/2013, ze dne 29. 10. 2015
Rozpor s dobrými mravy (§ 580 odst. 1)
14
 Nemožnost
 Objektivní X subjektivní (v případě osobního výkonu nebo
jiných případů, kdy nelze spravedlivě žádat plnění)
 Faktická X hospodářská (plnění povede k hospodářské zkáze
dlužníka)
U hosp. nemožnosti třeba posuzovat: předvídatelnost,
smluvní typ (odvážná smlouva), míra narušení
ekvivalentnosti, obtížnost plnění
 Právní (nedovolenost)
X srov. § 1760 (dosavadní judikatura)
X srov. § 2006 an. (následná nemožnost plnění)
Počáteční nemožnost plnění (§ 580 odst. 2)
15
 1. věta: Jednání osoby omezené ve svéprávnosti (nedostatek
věku, omezení na základě soudního rozhodnutí); srov. též další
pravidla – např. § 32, § 65 odst. 1
 2. věta: Jednání osoby sice neomezené ve svéprávnosti, ale in
concreto jsoucí ve stavu duševní poruchy
 Důsledek: absolutní neplatnost X zvláštní pravidla – např. § 65
(otázka, zda význam i pro jiné případy zastoupení nesvéprávných)
 Relevance tzv. světlého okamžiku (lucidum intervallum)?
 Srov. i § 24
Nedostatečná svéprávnost (§ 581)
16
 Jde o podskupinu případů rozporu se zákonem
 I zde je třeba zkoumat, zda smysl a účel stanovení formy tento
následek vyžaduje
 Rozvíjí § 580 odst. 1, nenahrazuje jej (různé názory) – srov. R
43/2015
 (1) Není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami
nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu
dodatečně zhojí. Zahrnuje-li projev vůle současně více právních
jednání, nepůsobí nedostatek formy vyžadované pro některé z nich
sám o sobě neplatnost ostatních.
 (2) Není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami,
lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i
tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části
čtvrté tohoto zákona.
Rozpor s požadavkem formy (§ 582)
17
 Pravidelný smysl požadavku formy stanovené zákonem
 Důkazní funkce (v OZ se prakticky nevyskytuje): nepůsobí
neplatnost
 Varující funkce: (rel. nepl.) – nelze však namítnout poté, co
obě strany plnily (§ 2057 odst. 2)
 Zajišťovací a kontrolní funkce: zajištění právního styku v
zájmu třetích osob nebo ve veřejném zájmu, popř. zjištění
určitého ujednání zejm. pro orgány veřejné moci; abs.
neplatnost; plnění zde nemá za následek konvalidaci (§ 560)
 Forma ujednaná stranami
 I zde je třeba zkoumat smysl a účel stanovení zvláštní
(písemné) formy; zpravidla půjde o důkazní funkci
Rozpor s požadavkem formy (§ 582)
18
 Možnost konvalidace dodatečným napravením vady, s účinky ex
tunc – § 582 odst. 1 věta první i. f.
 Původně neplatné PJ se stane platným
 Nutnost odlišovat od nového PJ (s účinky ex nunc)
 Konvalidace tím, že obě strany plnily – tam, kde má forma varující
funkci (rel. neplatnost)
 Forma ujednaná stranami (§ 582 odst. 2)
 Forma stanovená částí čtvrtou OZ
Rozpor s požadavkem formy (§ 582)
19
 Omyl: nesoulad mezi skutečností a subjektivní představou
jednajícího
 Druhy omylu
 Skutkový (faktický) X právní
 Při projevu vůle (omyl v projevu; omyl v obsahu) X při tvorbě
vůle [omyl v jednání; omyl v pohnutce (motivu)]
 Podstatný X nepodstatný
 Hlavní X vedlejší
 Omluvitelný X neomluvitelný (sporná relevance tohoto
rozlišování)
Neplatnost pro omyl (§ 583 an.)
20
 Omyl při projevu vůle
 Omyl v projevu – jednající projeví něco, co projevit nechtěl
(přeřekne se, přepíše se atd.)
 Omyl v obsahu – jednající projeví, co chtěl projevit, avšak
přikládal tomuto projevu jiný obsah (použití cizích slov, kterým
jednající přikládá odlišný obsah než ve skutečnosti mají)
 Omyl při tvorbě vůle (omyl ohledně okolnosti mající vliv na
rozhodnutí jednajícího učinit příslušný projev vůle – jednající
projevil, co chtěl, ale tento projev se zakládal na nesprávné
představě o skutečnosti)
 Omyl v jednání – týká se skutečnosti zahrnuté do právního
jednání
 Omyl v pohnutce (motivu) – týká se skutečností vně právního
jednání (zásadně právně irelev.)
Neplatnost pro omyl (§ 583 an.)
21
 Jde o omyl o rozhodující okolnosti, tj.
 Týká se hlavní okolnosti (omyl hlavní) – hlavní omyl je vždy
podstatný
Hlavní okolnost je vždy rozhodující: předpokládaná kauzalita
– jde o objektivní povahu této okolnosti
 Týká se vedlejší okolnosti (omyl vedlejší)
Vedl. omyl může být podstatný nebo nepodstatný. Vedlejší
okolnost je rozhodující (a tedy vedlejší omyl je podstatný) jen,
pokud ji strany za rozhodující prohlásily (a contrario § 584
odst. 1): kauzalita z vůle stran (princip autonomie vůle) –
nerozhoduje objektivní povaha této vlastnosti
 Právní následek: relativní neplatnost
Podstatný omyl (§ 583)
22
 Hlavní okolnost obecně: podstata základních prvků PJ, tj.
subjekt, objekt, obsah
 Omyl v druhu právního jednání (error in negotio) – srov. různé typy
smluv (dlouhodobé, jednorázové) apod.
 Omyl v totožnosti (identitě) předmětu (error in corpore)
 Omyl ohledně podstatné (určující) vlastnosti předmětu – např.
šperk je ze zlata, ne z jiného kovu
 Omyl v osobě adresáta (omyl v osobě, error in personam)
Hlavní okolnost
23
 Zejména vlastnosti věcí nebo osob, které však nejsou vlastnostmi
hlavními, dále veškerá ujednání, která upravují přímo nebo
nepřímo povinnost plnit – např., že šperk pochází od konkrétní
osoby, že šperk je vyroben ze zlata určitého stupně ryzosti apod.
 Omyl v pohnutce, který je zásadně irelevantní
 X omyl vyvolaný lstí (srov. § 584 odst. 2)
 Aby byl omyl podstatný, pak by při znalosti skutečného stavu věcí
PJ vůbec nebylo učiněno (ani za modifikovaných podmínek)
 Pokud by však strany jednaly i za modifikovaných podmínek
(dle jejich vůle), jde o omyl nepodstatný a případ se posoudí
dle § 584 odst. 1 i. f. – viz následující snímek
Vedlejší okolnost
24
 Týká se vedlejší okolnosti, která nebyla prohlášena za
rozhodující (podstatnou)
 Koupě zlatého náramku, jehož ryzost není 18, ale ve skutečnosti
16 karátů
 Právní následek
 Nezakládá neplatnost
 Vzniká jen právo na přiměřenou náhradu (nejde o náhradu
škody, nýbrž o vyrovnání majetkového postavení osoby
jednající v důsledku omylu – např. právo na slevu z ceny
předmětu plnění)
Nepodstatný omyl (§ 584 odst. 1)
25
 Pohnutka (motiv) – jakákoli představa, která vedla jednajícího k PJ,
pokud není hlavní nebo vedlejší okolností
 Příklady
Vedoucí obchodu objedná určitý druh zboží, protože si myslí, že
již bylo vyprodáno; posléze uvidí, že se mýlí
Koupě květin někomu, o kom má kupující za to, že právě slaví
jmeniny, ačkoli tomu tak není
 Obecná úprava pohnutky absentuje
Omyl v pohnutce
26
 Právní relevance pohnutky? Zásadně nemá relevanci
 Výjimky:
Omyl v pohnutce je vyvolán lstí (§ 584 odst. 2)
Jde o omyl v osobě
Pohnutka se stala součástí PJ – co to znamená?
Jde o omyl pořizovatele závěti (§ 1531)
Omyl v pohnutce
27
 Pojem lsti = úmyslné vyvolání omylu (civilní podvod)
 Zahrnuje i případy vědomého využití omylu (tj. věděla X musela
vědět)
 Právní následek: relativní neplatnost, byť se týká i jen pohnutky
 Zákon: „vedlejší okolnosti“
 Důvod: lstivé jednání vykazuje vysoký stupeň nepoctivosti
Lest (§ 584 odst. 2)
28
 Odvolávat se na svůj omyl je možné jen tehdy, když je
to ospravedlněno chováním druhé strany
 Možnosti:
 Druhá strana omyl vyvolala. Posuzuje se
objektivně, není nutné zavinění
 Druhá strana o omylu věděla, resp. musela vědět
(a neupozornila mýlící se stranu na pravý stav věcí)
Srov. dikci § 583 X 585 (druhá strana o omylu
jednajícího musela vědět) – v případě obou §§ se
však situace posoudí stejně
Účast druhé strany na omylu
29
 Vyvolala-li omyl jednajícího osoba třetí, je právní jednání
platné. Měla-li však osoba, s níž se právně jednalo, na činu
třetí osoby podíl, anebo o něm věděla či alespoň musela vědět,
považuje se i tato osoba za původce omylu.
Omyl způsobený třetí osobou (§ 585)
30
 Sporné – srov. judikaturu NS k OZ 1964 i k OZ
 Př.: Prodávající ujistí kupujícího, že v prodávaném domě lze
uskutečnit nástavbu. Po prodeji domu kupující zjistí, že
provedení nástavby brání stavební uzávěra, kterou lze bez
obtíží zjistit dotazem na stavební úřad.
Omluvitelnost omylu?
31
§ 587
(1) Kdo byl k právnímu jednání přinucen hrozbou tělesného nebo
duševního násilí vyvolávající vzhledem k významu a
pravděpodobnosti hrozícího nebezpečí i k osobním vlastnostem toho,
jemuž bylo vyhrožováno, jeho důvodnou obavu, má právo namítnout
neplatnost právního jednání.
(2) Kdo přivedl jiného k právnímu jednání hrozbou nebo lstí, nahradí
vždy újmu z toho vzniklou.
Bezprávná výhrůžka (§ 587)
32
 Terminologie
 OZ 1964: „odporovatelnost“
 OZ: „relativní neúčinnost“ (ale i pojem „odporovat“, „odpůrčí
žaloba“)
 Ochrana pohledávky věřitele před zkrácením ze strany dlužníka
 Odporovatelnost jako doplněk neplatnosti (nezpůsobuje
neplatnost, jen toto jednání nemá vůči věřiteli účinky)
 Primární význam institutu v rámci exekuce (výkonu
rozhodnutí)
 Vztah mezi neplatností a odporovatelností? Možnost volby ze
strany věřitele
 Odporovatelnost se musí uplatňovat soudní cestou, tj. odpůrčí
žalobou (§ 589 odst. 2)
Odporovatelnost (relativní neúčinnost) (§ 589)
33
 Tři osoby: věřitel, dlužník, třetí osoba (tertius)
pohledávka
zkracující
PJ
odpůrčí
žaloba
Základní znázornění
VĚŘITEL DLUŽNÍK
TŘETÍ OSOBA
34
 Zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné
pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil,
že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. Toto
právo má věřitel i tehdy, je-li právo třetí osoby již vykonatelné,
anebo bylo-li již uspokojeno.
 3 základní předpoklady (§ 589 odst. 1)
 Existence pohledávky věřitele vůči dlužníkovi
 Vykonatelnost pohledávky (existence exekučního titulu)
 Zkracující právní jednání dlužníka (i faktické úkony?)
Předpoklady odporovatelnosti
35
 Vykonatelnost pohledávky: existence exekučního titulu
 Zpravidla v podobě rozhodnutí soudu, které je pravomocné a
vykonatelné
 Pohledávka nemusí být vykonatelná v okamžiku podání odpůrčí
žaloby; postačí, je-li vykonatelná v okamžiku rozhodnutí o odpůrčí
žalobě
Vykonatelnost pohledávky
36
 § 589 odst. 1 (vždy) ve spojení s
 § 590, nebo
 § 591, anebo
 § 592
 Věřitel může při odpůrčí žalobě volit mezi různými skutkovými
podstatami dle svého uvážení (tam, kde je to možné dle
okolností případu)
 Př.: zkracující jednání dlužníka naplňuje znaky více skutkových
podstat současně – pak je na věřiteli, kterou skutkovou podstatu
zvolí (výhody a nevýhody: různý rozsah dokazování, různé lhůty
pro podání odpůrčí žaloby)
Skutkové podstaty obecně
37
 Úmysl zkrátit věřitele (§ 590 odst. 1)
 5 let – úmysl byl druhé straně znám
 2 roky – úmysl musel být druhé straně znám
 2 roky + osoba blízká – ledaže úmysl nebyl ani nemusel být
znám (obrácení důkazního břemena)
 Marnotratnost (§ 590 odst. 2)
 1 rok – kupní nebo směnná smlouva, avšak nemusí být
zjevný úmysl zkrátit věřitele, postačí možnost rozpoznání
marnotratnosti
§ 590
38
 2 roky + bezúplatné jednání (darování)
 Výjimky
 Plnění zákonné povinnosti
 Obvyklé příležitostné dary
 Veřejně prospěšný účel + přiměřenost
 Plnění z mravního závazku nebo slušnosti
 § 595 odst. 3: rozsah odpovědnosti (X věc nebo její náhradu v
době ztráty dobré víry již nemá)
§ 591
39
 Stejně jako právní jednání uvedená v § 590 nebo 591 se posoudí i
opomenutí, kterým dlužník pozbyl majetkové právo nebo kterým
jiné osobě vůči sobě vznik, zachování nebo zajištění jejího práva
majetkové povahy způsobil. To platí i tehdy, odmítl-li dlužník
dědictví, ledaže bylo předluženo
 Př.: nepodání žaloby bránící promlčení, nebránění se prodloužení
nájmu, nepodání námitky promlčení nebo nedovolání se relativní
neplatnosti
 Sporné: je možno odporovat i faktickému (nejen právnímu)
jednání? Př.: zapracování věci dlužníka do cizí věci třetí osoby
§ 592
40
 Ochrana před vykonatelností
 Vyhradí-li si věřitel dříve, než se jeho pohledávka stane
vykonatelnou, právo dovolat se neúčinnosti právního jednání tím,
že výhradu prostřednictvím notáře, exekutora nebo soudu
oznámí tomu, vůči komu se neúčinnosti právního jednání
může dovolat, pak věřiteli lhůta k dovolání se neúčinnosti
právního jednání neběží, dokud se pohledávka vykonatelnou
nestane
 Důsledek výhrady odporu: staví se zákonné prekluzivní lhůty, než
se pohledávka stane vykonatelnou
§ 593: výhrada odporu
41
 Odst. 1: Proti tomu, kdo s dlužníkem právně jednal nebo kdo z
právního jednání přímo nabyl prospěch a vůči jejich všeobecným
právním nástupcům
 Odst. 2: Dále zejm. problém následných převodů: proti třetím
osobám (tzv. jiným právním nástupcům) při splnění dodatečných
podmínek
§ 594: proti komu se odporuje?
42
 Věřitel může vést na ušlý majetek exekuci (§ 595 odst. 1)
 „Ušlý majetek“ je třeba chápat šířeji – např. i zřízení služebnosti
na dlužníkově věci, zástavního práva apod. – pak se vede
exekuce přímo proti dlužníkovi a k právním závadám na věci se
nepřihlíží
 Rozhodnutí soudu o odpůrčí žalobě je exekučním titulem, na
základě kterého může být vůči odpůrci nařízena exekuce
 Případně má věřitel právo na náhradu (nelze-li vést exekuci)
 Rozsah u bezúplatného nabytí: § 595 odst. 3
§ 595: právní následky odporu
43
 Nabyla-li třetí osoba k věci, z níž by se věřitel mohl jinak domoci
uspokojení, takové právo, že se proti této osobě neúčinnosti
dovolat nelze, má ten, proti němuž se věřitel neúčinnosti právního
jednání mohl dříve dovolat a za jehož držby právo třetí osobě
vzniklo, vůči věřiteli povinnost k náhradě škody
§ 596: ochrana třetích osob
44
 § 597
 (1) Kdo má vůči věřiteli povinnost podle § 595 nebo 596, může
se jí zprostit uspokojením věřitelovy pohledávky za dlužníkem.
Může tak učinit i předtím, než se věřitel neúčinnosti dovolá
 (2) Kdo má vůči věřiteli povinnost podle § 595 nebo 596, může
od dlužníka požadovat vrácení vzájemného plnění nebo
splnění pohledávky oživlé následkem toho, že se věřitel dovolal
neúčinnosti
 § 598
 Dovolává-li se neúčinnosti téhož právního jednání více věřitelů,
nemůže být od povinné osoby požadováno v souhrnu více, než
stanoví § 595 a 596
§ 597, § 598: ochrana odpůrce
45
 Dovolá-li se věřitel neúčinnosti právního jednání týkajícího se věci
zapsané ve veřejném seznamu, může spolu s předložením
odpůrčí žaloby a důkazu o jejím podání žádat orgán pověřený
vedením takového seznamu, aby v něm poznamenal dovolání se
neúčinnosti právního jednání.
 Vyhoví-li soud žalobě, má rozsudek účinky i proti osobám, které
po provedení poznámky nabyly věci nebo právo k věci v takovém
seznamu zapsané
§ 599: zápis odporu do katastru
46
Studijní úkol
Pro prohloubení:
MELZER/TÉGL. Komentář, komentář k § 574-599
47
Děkuji za pozornost
48