Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
Čas, promlčení, prekluze
1
Právní úprava
 Čas a jeho počítání (§ 550, § 601-608)
 Promlčení (§ 609-653, další zvláštní ustanovení)
 Prekluze (§ 654, další zvláštní ustanovení)
2
Čas
 Čas jako právní skutečnost nezávislá na lidské vůli (někdy i v
kombinaci se skutečností závislou na lidské vůli)
 Zvláštní právní pravidla odlišná od obecných časových pravidel
(např. středem měsíce je jeho patnáctý den, 48 h ≠ 2 dny)
 Význam času v právu
 Působí následky (tj. zejména vznik či zánik subjektivních práv)
Sám (jednoduchá právní skutečnost) – např. uplynutí doby
nájmu,
Ve spojení s jinou skutečností – např. s neuplatněním práva v
promlčecí lhůtě (složená právní skutečnost)
 Kdo určuje relevanci času?
 Zákon (§ 30 odst. 1 – nabytí zletilosti)
 Na základě zákona: právní jednání (obecně § 600) či soud (např.
§ 26 odst. 2, posl. věta – prohlášení za mrtvého)
3
 Určitost stanovení časového údaje
 Určité (např. 1. 1. 2020, zítra do 15:00 hodin)
 Relativně určité (bez zbytečného odkladu, neprodleně)
 Neurčité (dlužník splní dle svého uvážení, nájem na dobu
neurčitou)
 3 podoby času
 Určitý okamžik (minuta, hodina, den)
 Časový úsek, plynutí času (doba, lhůta)
 Dovršení časového úseku (dosažení zletilosti)
4
 Čas, od kterého následky (účinky) počínají (dies a quo)
 Čas, kterým následky (účinky) končí (dies ad quem)
 Pozn.: jde o podobné dělení jako u odkládací či rozvazovací
podmínky (§ 548 an.)
 Konec plynutí času – 4 modality
 Dies certus an, certus quando (§ 550) – tzv. doložení času
(uplynutí záruční doby)
 Dies certus an, incertus quando (smrt člověka)
 Dies incertus an, certus quando (nabytí zletilosti)
 Dies incertus an, incertus quando (uzavření manželství)
5
 Relevance toho, že určitá skutečnost nastala dříve, resp. později než
jiná
 § 1479: Kdo zemře před zůstavitelem, nebo současně s ním,
nedědí
 Domněnky spojené s časem
 § 27: Závisí-li právní následek na skutečnosti, že určitý člověk
přežil jiného člověka, a není-li jisto, který z nich zemřel jako
první, má se za to, že všichni zemřeli současně
 § 573: Má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím
provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po
odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak
patnáctý pracovní den po odeslání
6
Význam času při nabytí a pozbytí práv a
povinností
 § 601 odst. 1: Nabývá-li se právo nebo vzniká-li povinnost v určitý
den, nabude se nebo vznikne počátkem toho dne;
 § 601 odst. 1: Zaniká-li právo nebo povinnost v určitý den, zanikne
koncem toho dne. To neplatí, vylučuje-li to povaha právního případu
 § 601 odst. 2: Podmiňuje-li zánik určitého práva vznik jiného práva
ve vzájemné návaznosti, nastává oboje v týž okamžik. Není-li
ujednáno nebo stanoveno něco jiného, nastane takový právní účinek
koncem dne
 § 602: Má-li se právo vykonat nebo povinnost splnit v určitý den
nebo do určitého dne, vyžaduje se, aby se tak stalo v obvyklou denní
dobu, ledaže něco jiného plyne ze zvyklostí, ze zavedené praxe
stran, popřípadě ze zvláštních okolností případu
7
 § 603: Práva a povinnosti zaniknou uplynutím doby, na kterou byly
omezeny
 Nutno odlišovat od případů prekluze!! (viz dále)
 § 604: Změna v osobě věřitele nebo dlužníka nemá vliv na běh doby
nebo lhůty (výjimky – např. § 643 odst. 1)
8
Doba a lhůta
 Doba – časový úsek, jehož uplynutím zaniká právo nebo povinnost bez
dalšího, aniž je třeba za účelem dosažení tohoto následku zvláště
právně jednat (např. nájemní smlouva uzavřená na dobu určitou,
uplynutí výpovědní doby)
 Lhůta – časový úsek stanovený k uplatnění práva vůči druhé straně, jiné
(třetí) osobě, soudu či jinému orgánu (promlčecí lhůta, prekluzivní lhůta)
 Pozn.: pro doby i lhůty platí částečně stejná, částečně však odlišná
pravidla (viz dále)
 Některé druhy časových úseků (zejm. lhůt)
 Hmotněprávní a procesněprávní
 Zákonné, smluvní, soudcovské
 Pořádkové (jejich zmeškání nemá negativní následky)
9
Pravidla počítání času
 § 605: Lhůta nebo doba určená podle dnů počíná dnem, který
následuje po skutečnosti rozhodné pro její počátek (48 h ≠ 2 dny).
Konec lhůty nebo doby určené podle týdnů, měsíců nebo let
připadá na den, který se pojmenováním nebo číslem shoduje se
dnem, na který připadá skutečnost, od níž se lhůta nebo doba počítá.
Není-li takový den v posledním měsíci, připadne konec lhůty nebo
doby na poslední den měsíce.
 § 606: Polovinou měsíce se rozumí patnáct dnů a středem měsíce
jeho patnáctý den. Je-li lhůta nebo doba určena na jeden nebo více
měsíců a část měsíce, počítá se část měsíce naposled.
10
 § 607: Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je
posledním dnem lhůty pracovní den nejblíže následující.
 § 608: Lhůta nebo doba určená v kratších časových jednotkách, než jsou
dny, se počítá od okamžiku, kdy začne, do okamžiku, kdy skončí (a
momento ad momentum).
11
Včasnost učinění právních aktů při využití poštovní
přepravy
 Včasnost učinění právních aktů, pokud se doručují adresátovi
poštou
 Hmotněprávní jednání (např. akceptace návrhu na uzavření
smlouvy) – poslední den doby musí adresátovi dojít (teorie
dojití – nevyžaduje se seznámení).
 Procesní úkony (např. odvolání proti rozsudku) – poslední
den odvolací lhůty musí být odevzdány k poštovní
přepravě (čas, po který je zásilka dopravována, se do lhůty
nevčítá).
- např. § 57 odst. 3 OSŘ
12
Promlčení
 Právní úprava
 Obecná pravidla (§ 609-653)
 Zvláštní pravidla
V OZ (např. § 1945, 2025, 2771)
V jiných předpisech (např. směnečný a šekový zákon)
13
Podstata a funkce promlčení
 Podstata (§ 609)
 Jeden z právních důsledků marného uplynutí času (vedle
prekluze a vydržení)
 Nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužníkova
povinnost plnit věřiteli zaniká (právo plnit však trvá i nadále) a
dlužník má právo odmítnout plnění
 Plní-li dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, může si věřitel plnění
ponechat (dlužník nemůže plnění požadovat zpět); § 2997
 Funkce
 Zachování právní jistoty – veřejný zájem (časová limitace
možného uplatnění soukromých subjektivních práv – např. z důvodů
důkazních)
 Nucení věřitele ke včasnému uplatnění svého práva (projev zásady
vigilantibus iura)
 Ochrana dlužníka před časově neomezenou možností věřitele
uplatňovat svá práva
14
Námitka promlčení
 Může uplatnit jen dlužník
 Lze ji uplatnit jen v rámci soudního řízení o nároku věřitele (nikoli
mimosoudně) X uplatnění námitky relativní neplatnosti PJ!
 Právo uplatnit námitku se nepromlčuje
 Možnost vzdát se námitky promlčení (omezení § 610 odst. 1)
 Soud nepřihlíží k promlčení ex offo, ale jen k námitce dlužníka
 Výjimečně soud nepřihlédne k námitce promlčení (§ 610 odst. 2)
 Zneužití práv (§ 8)
15
Důsledky námitky promlčení
 Zánik nároku jakožto složky subjektivního práva umožňující jeho
vynutitelnost (prosaditelnost)
 Pojem nároku, pojem naturálního práva
 Avšak! Subjektivní právo trvá dál a může být proto splněno
16
Předmět promlčení
 Promlčují se subjektivní soukromá práva (§ 609, 611), a to
 Všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených
zákonem
 Jiná práva než majetková (osobní) jen tehdy, pokud to zákon
stanoví
 Nároky X utvářecí práva (kreační oprávnění)
 Nepromlčují se (§ 612-615)
 Práva osobní – promlčují se však práva na odčinění újmy
způsobené na těchto právech
 Právo na výživné (§ 697, 760 aj.) – promlčují se však práva na
jednotlivá opětující se plnění výživného (srov. i § 12 odst. 5
RegPZ)
 Právo vlastnické (§ 1011), právo domáhat se rozdělení společné
věci (§ 1140), právo na zřízení nezbytné cesty (§ 1029), právo
vykoupit reálné břemeno (§ 1304)
 Zástavní právo se nepromlčuje dříve než zajištěná pohledávka
17
 § 617 – výjimka z obecných důsledků promlčení
 I po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva
při obraně proti právu uplatněnému druhou stranou, pokud se
obě práva vztahují k téže smlouvě nebo k několika smlouvám
uzavřeným co do účelu v závislosti na sobě
 I po uplynutí promlčecí lhůty se strana může dovolat svého práva
při započtení, pokud mohlo být k započtení přistoupeno kdykoli
před uplynutím promlčecí lhůty
 § 618 – důsledky promlčení práva zapsaného ve veřejném seznamu
nebo rejstříku zástav
18
Počátek promlčecích lhůt
 Úprava (§ 619-628)
 Subjektivní a objektivní kritérium stanovení počátku promlčecí lhůty
(obecně)
 Subjektivní kritérium – počátek je závislý na vědomosti
oprávněného subjektu o rozhodujících skutečnostech
 Subjektivní objektivizované kritérium (nepravá subjektivní
promlčecí lhůta) – počátek je závislý na tom, že oprávněný o
rozhodujících skutečnostech sice nevěděl, ale vědět o nich měl a
mohl (hrubá nedbalost)
 Objektivní kritérium – počátek je nezávislý na vědomosti
oprávněného subjektu o rozhodujících skutečnostech
 Čisté objektivní kritérium má ve svých důsledcích funkci vyvlastnění
(právněpoliticky často neudržitelná koncepce; zejména při krátké
lhůty) 19
 Kritéria jsou u jednotlivých promlčecích lhůt stanovena buď
- výlučně (§ 636 odst. 3 – jen subj. – uplatní se jen § 620 odst. 1),
nebo
- kumulativně (§ 621 – subj. a § 638 – obj.)
 Vztah obou kritérií a jejich vliv na okamžik promlčení práva –
poměr běhu subjektivní a objektivní promlčecí lhůty
20
Příklady počátku promlčecích lhůt
 Východisko u subjektivní promlčecí lhůty: § 619
 Jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci,
počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být
uplatněno poprvé (actio nata)
 Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná
osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu
promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla
 § 620 an.: Konkretizace okolností rozhodných pro počátek běhu
promlčecí lhůty u jednotlivých práv (případně lex spec. k povazu
počátku – např. § 620)
 Souvislost s § 1958 odst. 2
21
Příklady počátku promlčecích lhůt
 Objektivní promlčecí lhůty
 Např. § 636 odst. 1, 2, § 637, § 638
22
Délka promlčecích lhůt
 Obecné ustanovení (§ 629) – 2 druhy lhůt
 3 roky (objektivní či subjektivní lhůta)
 10 let (jen objektivní lhůta počítaná od okamžiku dospělosti práva
– uplatní se tehdy, není-li to zvláštním ustanovením vyloučeno –
např. § 636 odst. 3)
 15 let (jen objektivní lhůta ve zvláštních případech – např. § 636
odst. 2, 638 odst. 2)
 Délka subjektivních promlčecích lhůt je stanovena dispozitivně (§
630)
 Lze ujednat kratší nebo delší promlčecí lhůtu, nejméně však 1
rok a nejdéle 15 let
 Nelze ujednat kratší ani delší lhůtu, bylo-li by to v neprospěch
slabší strany (např. spotřebitele)
 Nelze ujednat kratší lhůtu, jde-li o právo na plnění vyplývající z
újmy na svobodě, životě nebo zdraví, nebo o právo vzniklé z
úmyslného porušení povinnosti
23
 Zvláštní ustanovení o délce lhůt (§ 631 an.)
 V rámci těchto ustanovení je pro některé případy speciálně
stanoven i počátek promlčecí lhůty (např. § 636, 637, 638)
24
Běh promlčecích lhůt
 Princip: promlčecí lhůta běží zásadně nepřerušeně
od počátku do konce – zejm. změna v osobě věřitele
nebo dlužníka nemá vliv na běh doby nebo lhůty (§
604) – obecné pravidlo (výjimka např. § 643 odst. 1)
 Výjimky z pravidla – překážky, které brání řádnému běhu
lhůty
 Vliv překážek na běh promlčecí lhůty
 Stavení promlčecí lhůty
 Nový počátek promlčecí lhůty (tzv. přerušení)
25
 Stavení promlčecí lhůty
 Lhůta nepočne běžet, dokud překážka trvá (§ 646)
 Již započatá lhůta neběží po dobu trvání překážky (§ 647)
 Již započatá lhůta běží přes existenci překážky dále, ale
neskončí dříve, než v určité době po odpadnutí překážky (§ 645,
652)
 Nový počátek promlčecí lhůty (tzv. přerušení promlčecí lhůty)
 Uznání dluhu dlužníkem či přiznání práva rozhodnutím orgánu
veřejné moci (§ 639 + § 2053 an.)
26
 Případy překážek běhu promlčecí lhůty
 Osoba, která má mít zákonného zástupce či opatrovníka (645)
 Promlčení mezi manžely a dalšími provázanými osobami (§ 646)
 Dohoda o mimosoudním jednání věřitele a dlužníka (§ 647)
 Uplatnění práva u orgánu veřejné moci (§ 648, 649, 3017 – spol.
ust.)
 Bránění věřiteli v uplatnění práva (§ 650)
 Existence vyšší moci (§ 651)
27
 Důsledky odpadnutí překážky dle 646-651 – v některých případech
prodloužení promlčecí lhůty o 6 měsíců (§ 652)
 Důsledky uznání promlčeného dluhu dlužníkem, resp. přiznání
promlčeného práva rozhodnutím orgánu veřejné moci (§ 653) – viz
též § 639 a 640
28
Prekluze
 Obecné ustanovení o prekluzi (§ 654)
 Zvláštní ustanovení o prekluzi (příklady: § 1187 odst. 1, § 1325, §
2148 odst. 1)
 Nebylo-li právo vykonáno ve stanovené lhůtě, zanikne jen v
případech stanovených zákonem výslovně (co znamená
„výslovně“?)
 Podstata prekluze
Zánik subjektivního práva (nikoli jen nároku)
K zániku práva soud přihlédne, i když to dlužník nenamítne (tj. ex
offo)
 Ustanovení zákona o běhu promlčecí lhůty platí obdobně i pro
prekluzivní lhůtu
29
Studijní úkol
Pro doplnění:
MELZER/TÉGL. Komentář, komentář k § 600-654
30
Děkuji za pozornost
31