Právní argumentace je komplexní činností, která předpokládá komunikační dovednosti a jejich uplatnění v procesu interakce s jinou osobou. Cílem argumentace je vyřešení názorového rozdílu. Tohoto cíle se dosáhne tak, že se předloží jasné, strukturované a právně odůvodněné řešení problému. Snahou přitom je navrhnout takové řešení, které bude akceptovatelné pro racionálně uvažující a rozhodující nezávislý a nestranný soud. 

V právu rozlišujeme argumentaci skutkovou a právní. Cílem skutkové argumentace je zjištění skutkového stavu, tedy vyložení (včetně popisu) toho, jak se určitá situace ve skutečnosti odehrála (kdo ji způsobil, kdy, jakým způsobem). Setkat se s ní můžete jak v soukromém právu (byla uzavřena smlouva? Uzavřela ji oprávněná osoba? Bylo řádně splněno to, co smlouva předpokládala? A bylo to splněno včas?), tak i v právu veřejném (Kdo řídil auto v době dopravní nehody? Jakou rychlostí jel? Dal přednost?). 

To, k čemu směřuje argumentace právní, je prostřednictvím podřazení skutkového stavu (subsumpce) pod právní normu nalézt právní řešení určité situace. Proces právní argumentace vychází z logického myšlení a logické argumentace. V českém právním prostředí se podobně jako v kontinentální právu obecně využívá především dedukce. Dominantní je také v systému common law, kde ale větší význam než v našem právním prostředí mají i další metody. Těmi jsou indukce a analogie (v našem právním prostředí je častěji chápána též jako jedna z dílčích výkladových metod).  

Ve výuce práva má schopnost právní argumentace důležité postavení. Velký důraz je na ni kladen v USA. Drilována je také při studiu práva v Německu. V prvním případě je cvičena zpravidla na reálných případech, ve druhém na případech smyšlených. Přístupy se liší (CREAC, IRAC vs. Gutachtenstil, Urteilstil), podstata je však srovnatelná. Schéma argumentace je do značné míry pevně dané a je třeba si jej (do značné míry mechanicky) osvojit. 

S právní argumentací velmi úzce souvisí také schopnost přesvědčit adresáta o tom, že právě mé argumenty jsou ty správné. Adresátem může být soud, ale také obchodní partner, zaměstnanec, někdo, kdo nás svým jednáním poškodil atp. Právně argumentujeme prostřednictvím slova či písma. Právní argumentaci v takovém případě musíme podat způsobem, který odpovídá konkrétní situaci, našim potřebám a povaze cílového adresáta. Výše uvedené postupy (IRAC a CREAC) nás mohou vhodně navést. Zde již do značné míry nejde o dovednost čistě právní, pro právníka je ale neméně důležitá. 

Nutným předpokladem dobré právní argumentace je také znalost jednotlivých metod výkladu.