Změny závazku 21
Zajištění a utvrzení dluhu II.
Filip Melzer
Zajišťovací převod práva (§ 2040 an.)
• Dočasný převod práva za účelem zajištění dluhu
• Poskytovatel zajištění – dlužník nebo třetí osoba
• Konstrukci zajišťovacího převodu je možno sjednat v různých modalitách
• převod s rozvazovací podmínkou (zákonná domněnka: § 2040 II)
• tzv. fiduciární převod – nutno si ujednat
• Překonaná judikatura NS k OZ 1964 – 31 Odo 495/2006 (i tehdy byla
nesprávná)
2
Předmět zajišťovacího převodu
• Právo – musí být zcizitelné, majetkové, nezáleží na tom, zda jde o právo
trvající (nebo připouštějící opětovný výkon), anebo o právo jednorázové
• Nejčastěji vlastnické právo
• Pohledávka (tzv. zajišťovací cese)
• Nemovitost: vklad (§ 2041)
3
Obsah a zánik zajišťovacího převodu
• Obsah – práva a povinnosti věřitele a poskytovatele jistoty (§ 2042)
• právo mít věc u sebe + prostá správa věci
• srov. § 1521 an.: omezení dispozičního oprávnění
• Dispozitivní
• Zánik
• Při splnění dluhu (§ 2043)
• umožní se výkon práva v předešlém rozsahu
• plody a užity oproti náhradě nákladů
• Při prodlení se splněním (§ 2044)
• Z dočasného (podmíněného) převodu se stává převod trvalý
(nepodmíněný)
• Hyperocha (§ 2044 II)
4
Zajišťovací převod práva v insolvenci
• Na předmět zajišťovacího převodu se hledí jako na majetek dlužníka
• Věřitel musí svou pohledávku přihlásit
• Bude jen přednostně uspokojen z výtěžku zpeněžení
5
Dohoda o srážkách ze mzdy (platu, odměny)
(§ 2045 an.)
• Obsah: dohodou věřitele a dlužníka o srážkách ze mzdy nebo platu, z
odměny ze smlouvy o výkonu závislé práce zakládající mezi
zaměstnancem a zaměstnavatelem obdobný závazek nebo z náhrady
mzdy nebo platu.
• Nestandardní zajišťovací institut (zachován vlivem socialistické tradice)
• Zajištění vzniká uzavřením dohody mezi dlužníkem a věřitelem, k níž dal
zaměstnavatel souhlas
6
• Vzniká přímý nárok zajištěného věřitele vůči plátci: předložením
dohody
• Pravidla pro provádění srážek stanoví zákoník práce (§ 145 an.
ZP)
• Nesení nákladů se zúčtováním a placením (§ 2046)
7
Utvrzení dluhu
• Utvrzení X zajištění
• Funkce utvrzovacích institutů => nejde o zajištění dluhu, ale o posílení
postavení věřitele jiným způsobem
• Tradiční utvrzovací instituty (§ 2010 odst. 1 věta druhá): Utvrdit lze dluh
ujednáním smluvní pokuty nebo uznáním dluhu
• Nespecifické utvrzovací instituty
• např. doložka přímé vykonatelnosti
• prodloužení promlčecí lhůty atd.
8
Smluvní pokuta (§ 2048 an.)
• Nový dluh (peněžitý či nepeněžitý) vznikající z vůle smluvních stran v
případě, že dlužník nesplní smluvní povinnost
• SP vs. penále (§ 2052) – viz § 2535 odst. 1 před novelou
• Podmínění smluvní pokuty
• 23 Cdo 1192/2019
• Smluvní pokuta a výkon práva
• např. 33 Odo 111/2004
• srov. odstupné a podobné instituty (srov. § 555 an.)
9
• SP jako ujednání mezi dlužníkem a věřitelem
• Může povinnost dlužníka utvrdit třetí osoba (ujednáním SP s věřitelem)?
• 33 Cdo 498/2009
• P. Bezouška: Lze smluvní pokutou utvrdit cizí dluh? (epravo.cz)
• SP a slabší strana => v některých případech omezení možnosti ujednat SP (§
2239)
• § 2898
• utvrzená pohledávka:
• smluvní: § 2048 X zákonné: § 1723 II
• existující
• má vzniknout teprve v budoucnu
• již porušená (? – tak Bejček, Šilhan a kol.)
• SP není příslušenstvím pohledávky! (§ 513)
• význam: např. při zajištění hlavní pohledávky10
Akcesorita smluvní pokuty
• Akcesorický závazek vůči hlavnímu závazku
• není-li porušena smluvní povinnost (např. neexistuje), není právo na
SP
• Ale: po aktivaci SP (porušení povinnosti) akcesorita ustupuje
• např. promlčení samostatně
11
Funkce smluvní pokuty
Typické funkce SP:
• motivační (preventivní)
• sankční
• ve vztahu k NŠ:
• kompenzační – usnadňuje NŠ (paušalizovaná NŠ)
• limitující – omezuje povinnost k NŠ nad rámec SP
• Specifické (ve zvláštních případech):
• terminační: zprošťující (remisorní) účinky (X § 2049)
• u tzv. nepravé smluvní pokuty: zprošťující účinky
12
Možné varianty SP
Podle: Bejček, Šilhán a kol. Obchodní smlouvy. Závazky z podnikání. Praha: C. H. Beck, 2015, m.č. 320.
13
Způsob ujednání smluvní pokuty
• Lze ujednat buď určitou (konkrétní) výši SP, nebo způsob, jak se výše SP
určí (§ 2048)
• Častá ujednání
• Jednorázová pevná částka – např. 100.000 Kč
• Jednorázová procentní sazba (z dlužné nebo jiné částky) – např. 10
% z kupní ceny
• Pevná částka či procentní sazba za časovou jednotku – např. 10 Kč
za každý den prodlení, popř. 1 % z kupní ceny za každý den prodlení
14
Zproštění povinnosti plnit SP
• Zásadně bez možnosti zproštění se
• možnost ujednat si:
• liberační důvody
• exkulpace
15
Přiměřenost smluvní pokuty a soudní moderace
(§ 2051)
• Nepřiměřeně vysoká SP
• na návrh dlužníka
• soud může snížit
• Podle judikatury jediný následek nepřiměřenosti (X neplatnost)
• Posouzení ze strany soudu:
• zda je smluvní pokuta nepřiměřeně vysoká
• zda soud využije možnosti moderovat
• v jaké míře bude moderovat
• Časové hledisko – moderace jako jen obsahová kontrola smlouvy?
• NS 23 Cdo 1778/2020 (X nemravnost, nepoctivost)
16
Kritéria nepřiměřenosti
• nelze vycházet jen ze samotné výše
• zcela klíčové je posouzení funkce konkrétní SP
• sankce
• paušalizace
• Pb: NS – posouzení z hlediska sjednání SP (předvídatelnost
škody)
• zohlednění okolností konkrétního případu (slušnost)
• X nelze paušálně přebírat závěry z jiných případů
• někdy se uvádí u peněžité SP: nejvyšší přípustná hranice: 0,5 %
denně (ALE: nelze paušalizovat!)
17
Přiměřenost smluvní pokuty – judikatura
33 Cdo 1682/2007: Při zkoumání platnosti ujednání o smluvní pokutě je v souvislosti s výší
smluvní pokuty třeba, aby pokuta zahrnovala všechny škody, které lze rozumně v daném
konkrétním vztahu s porušením určité povinnosti očekávat, musí mít dostatečnou, nikoliv
však přemrštěnou pobídkovou výši. Přiměřenost výše smluvní pokuty je třeba posoudit s
přihlédnutím k celkovým okolnostem úkonu, jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je
třeba rovněž vzít výši zajištěné částky, z níž lze také usoudit na nepřiměřenost smluvní pokuty
s ohledem na vzájemný poměr původní a sankční povinnosti.
33 Cdo 2248/2009: Ujednání o smluvní pokutě odpovídající ⅓ půjčené částky za každý byť
započatý měsíc prodlení se splácením dluhu, jež bylo sjednáno mezi účastníky smlouvy o
půjčce, je neplatným právním úkonem pro rozpor s dobrými mravy. Nepřiměřenost smluvní
pokuty není možno v dané věci usuzovat z celkové výše smluvní pokuty, která je závislá na
délce prodlení, nýbrž ze vzájemného poměru zajištěné povinnosti a výše sjednané smluvní
pokuty připadající na určitou časovou jednotku.
32 Cdo 1432/2010: Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat toliko z její výše; je
třeba přihlédnout zejména k účelu smluvní pokuty, k okolnostem, za nichž byla sjednána, k
výši zajištěné částky a ke vzájemnému poměru výše hlavního závazku a smluvní pokuty. Zákon
ponechává soudu širokou možnost uvážení, aby rozhodnutí o platnosti smluvního ujednání
věřitele a dlužníka v konkrétní věci odpovídalo obecně sdílenému pojetí ekvity a mravnosti. Za
určitých okolností nemusí být nepřiměřenou smluvní pokuta i ve výši 1 % denně z dlužné
částky. Závěr soudu o neplatnosti ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,5 % denně z dlužné
částky, založený pouze na takto sjednané výši smluvní pokuty, nemůže obstát.
18
Přiměřenost smluvní pokuty – judikatura
33 Cdo 131/2012: Z hlediska přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě hodnotit odlišně
smluvní pokutu sjednanou ve formě pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou
formou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně stanovenou smluvní pokutu ve
výši několikanásobku zajištěné částky je možno (při současném zohlednění všech okolností
případu) považovat za nepřiměřenou právě s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné
pohledávky a výší smluvní pokuty, kterou by v takovém případě byl dlužník povinen zaplatit i
třeba jen za několik dnů prodlení.
33 Cdo 3611/2011: Na nepřiměřenost smluvní pokuty nelze usuzovat z její celkové výše, je-li
důsledkem dlouhodobého prodlení a s tím spojeným navyšováním o jinak přiměřenou "denní
sazbu“ smluvní pokuty. Opačný závěr je nepřijatelný, neboť ve svých důsledcích zvýhodňuje
dlužníka (čím déle dlužník své povinnosti neplní, tím více je zvýhodněn při posuzování
případné nepřiměřenosti výše smluvní pokuty) a znamená zpochybnění funkcí, které má
smluvní pokuta plnit.
19
Moderace zaniklého dluhu
• započtení
• původně: 32 Odo 1007/2006 (-)
• 31 Cdo 927/2016
• splnění?
Možnost vzdání se práva na moderaci?
• po porušení povinnosti (+), nikoli před tím
20
Smluvní pokuta v jiném plnění než v penězích
• SP může být ujednána i v jiném plnění
• Věcné plnění (např. určité množství věcí druhově určených)
• Plnění v činnostech
• Není nutné, aby SP byla ujednána ve stejném plnění jako je hlavní dluh
• Např. v případě prodlení s úhradou peněžního dluhu je dlužník
povinen z titulu SP posekat věřiteli trávník
21
Vazba smluvní pokuty na porušenou povinnost
• Uhrazení SP nemá vliv na povinnost splnit utvrzený dluh (§
2049)
• Nárok na SP i tehdy, byla-li utvrzená povinnost porušena
nezaviněně
• SP a odstoupení od smlouvy (§ 2005 odst. 2)
22
Vazba smluvní pokuty na vzniklou škodu
• Nárok na SP bez ohledu na to, zda porušením utvrzené
povinnosti vznikla škoda
• Pokud škoda vznikla, pak SP zásadně jako paušalizovaná
náhrada škody – disp. (§ 2050)
• § 2898
• Vztah SP a úroků z prodlení
23
Procesní souvislosti smluvní pokuty
• SP není příslušenstvím pohledávky, ale samostatným nárokem –
je proto třeba žalovat vedle jistiny
• NS: 23 Cdo 5280/2009
24
Uznání dluhu (§ 2053 an.)
• Funkce utvrzovací => potvrzení něčeho, co již existuje
• Jednostranné adresované písemné právní jednání dlužníka => dlužník
má právo je učinit, nemá povinnost
• konkludentní: § 2054
• Uznání dluhu má hmotněprávní i procesní následky
• Neplést s uznáním nároku dle § 153a OSŘ
• Obsahové náležitosti uznání
• Důvod dluhu (nejen odkazem na právní titul vzniku, ale i jinak
(např. dluh vyplývající z faktury č. …)
• Výše dluhu
25
Jaké dluhy lze uznat?
• Pouze existující
• Peněžitý i nepeněžitý
• I promlčený (ale: nikoli při konkludentním uznání, § 2054 III)
• Přiznaný pravomocným rozhodnutím soudu i nepřiznaný
• Splatný i nesplatný dluh
• Dluh v minulosti již uznaný (uznávat lze opakovaně)
• Nelze uznat např. dluhy ze hry a sázky (§ 2878), neplatnost uznání při timesharingu
(§ 1864)
26
Hmotněprávní následky uznání dluhu
• Nový běh promlčecí lhůty (§ 639)
• Uznání dluhu, jehož splatnost (dospělost) dosud nenastala?
• Uznání již promlčeného dluhu?
• Desetiletá promlčecí lhůta neplatí pro úroky a pro opětující se plnění,
které dospěly po uznání dluhu (§ 642)
27
Procesněprávní následky uznání dluhu
• Založení vyvratitelné právní domněnky, že dluh existoval (trval) v uznané
výši v době jeho uznání
• Značně se posiluje procesní postavení věřitele => přenesení důkazního
břemene na dlužníka (§ 133 OSŘ)
• Vyvratitelná právní domněnka nastupuje i tehdy, nevěděl-li dlužník o
promlčení dluhu
28
Konkludentní uznání dluhu (§ 2054)
• Placení úroků => účinky uznání ohledně částky, z níž se úroky platí
• Částečné plnění => účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že
tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu
• Neplatí, je-li právo věřitele již promlčeno
• Uznání dluhu a započtení:
• Rozsudek NS ze dne 22. 7. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3752/2019.
29
Uznání dluhu při pluralitě dlužníků
• U dílčích závazků
• Uznání má vliv pouze na tu část dluhu, která připadá na uznávajícího
dlužníka
• U solidárních závazků
• Uznání jedním spoludlužníkem (byť celé výše dluhu) má opět jen
subjektivní účinky
• U nedílných závazků zakládá uznání dluhu účinky vůči všem ostatním
spoludlužníkům (objektivní účinek uznání)
• Uznání dluhu pouze jedním z manželů (R 47/1984)
30
Uznání dluhu – NZ se svolením k vykonatelnosti
• § 71a odst. 2 NŘ: „Notářský zápis o právním jednání, kterým je uznání
peněžitého dluhu, může obsahovat svolení zavázaného účastníka, aby podle
tohoto zápisu byl nařízen a proveden výkon rozhodnutí (vedena exekuce) a
aby byl takový notářský zápis exekučním titulem, jestliže svou povinnost
řádně a včas nesplní.“
• Obsah právního jednání, o kterém je takový notářský zápis => přísnější
požadavky
• Výhody notářského zápisu se svolením k vykonatelnosti
31
Studijní úkol
Bejček, Šilhán a kol. Obchodní smlouvy. Závazky z podnikání. Praha: C. H.
Beck, 2015, m.č. 316 an.
32
Děkuji za pozornost!
Změny závazku 233