Teoretické otázky:


1)      V čem se liší subjektivní a objektivní právní skutečnosti?

2)      Co jsou to pojmové znaky právního jednání a náležitosti právního jednání? Jaké důsledky s
sebou přináší jejich absence?

3)      Vysvětlete rozdíl mezi zdánlivostí právních jednání, absolutní a relativní neplatností, a
relativní neúčinností.

4)      Jaké druhy právních jednání rozlišujeme a dle jakých kritérií?

5)      Jakou roli v právním jednání hraje vůle jednajícího? Jak se liší výklad vůle jednajících
osob s ohledem na druh jejich právního jednání (tj. jednání jednostranná x vícestranná, adresovaná
x neadresovaná apod.)?

6)      Co je to teorie důvěry a jak ji lze charakterizovat?

7)      Jakým způsobem lze zhojit neplatná či nicotná právní jednání? Jakých případů se to tyká?

8)      Vysvětlete rozdíl mezi doručením a dojitím, kde se uplatňují, jak fungují.


Příklady:


1)      Paní učitelka vysvětluje dětem v 6. třídě základní školy při vyučování princip směny/koupě.
Vytáhne z kapsy mobilní telefon a nabídne jej k prodeji za 2000,- Kč. Přihlásí se jedenáctiletá
Jitka a, vzhledem k tomu, že nedávala pozor, a nevěděla, že se jedná pouze o vyučovací metodu,
vyjádří zájem o koupi mobilního telefonu.

Byla uzavřena smlouva?

Jak byste uvedené jednání kvalifikovali z pohledu jeho bez/vadnosti a platnosti?

Jak by se situace změnila, pokud by paní učitelka nabízela předmětný telefon o přestávce?

Je významné, že Jitka je nezletilá?


Judikatura: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 1. 2011, sp. zn. 23 Cdo 346/2008; rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 33 Cdo 1621/2007


2)      Karel již delší dobu touží po tom, že si od Pavla koupí BMW X5. Domlouvá se s Pavlem na
tom, že jakmile získá (Karel) řidičské oprávnění, kontaktuje Pavla, a koupí si od něj vůz za cenu
300.000,- Kč. Karel je u zkoušek neúspěšný, přesto se stydí Pavlovi sdělit pravdu, a řekne mu, že
testy byly jednoduché. Pavel obratem zasílá Karlovi emailem nabídku na koupi vozu BMW X5 za částku
30.000,- Kč, kterou Karel přijímá.

Došlo k uzavření smlouvy?

S jakým obsahem?

Jaký vliv má skutečnost, že Karel zkoušky nesložil?


Judikatura: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 18. 8. 2011, sp. zn. 21 Cdo 2914/2010; rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 23 Cdo 4357/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.
7. 2011, sp. zn. 32 Cdo 1635/2011; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26. 1. 2006, sp. zn. 33 Odo
753/2004


3)      Honza již delší dobu nosí obědy svému kamarádovi Lukášovi, který je v pracovní
neschopnosti. Honza má pochopení pro Lukášovu situaci, a nepožaduje za obědy žádnou platbu,
přestože Honza každý oběd kupuje za částku 80,- Kč. Každý den v 11 hod. napíše Honza Lukášovi SMS,
že je na cestě, a Lukáš mu potvrdí, ať přijde. Jednoho dne Honza nedorazí. Protože Lukáš s obědem
počítal, vyzve Honzu k tomu, ať bezodkladně přijde, neboť jde o zavedenou praxi.

Jak byste kvalifikovali danou situaci?

Jak by se situace změnila, pokud by Lukáš Honzovi za každý oběd platil 100,- Kč?


Judikatura: Nález Ústavního soudu České republiky ze dne 12. 7. 2011, sp. zn. II. ÚS 231/10


4)      Vítek si půjčil dne 1. 3. od svého kamaráda Jakuba bezúročně částku 5.000,- Kč na nové
oblečení. Splatnost zápůjčky byla dohodnuta tak, že Vítek vrátí peníze do 5 dnů od vyzvání Jakubem.
Vzhledem k tomu, že Vítek a Jakub jsou dobří kamarádi, ví Jakub, že Vítek jezdí každý rok od 1. 7.
do 20. 7. na dovolenou do Řecka. Jakub zašle dne 2. 7. Vítkovi na adresu jeho bydliště dopis,
v němž po Vítkovi požaduje, aby peníze v dohodnuté lhůtě vrátil. Když se Vítek vrátí z dovolené,
najde ve schránce výzvu ke splacení zápůjčky spolu s předžalobní výzvou k plnění ze dne 15. 7., ve
které Jakub požaduje rovněž úroky z prodlení.

Jak byste danou situaci kvalifikovali?

Jak by se situace změnila, pokud by Jakub záměrně poslal výzvu na adresu Vítkova trvalého pobytu, o
níž by však věděl, že se zde Vítek nezdržuje, tj. fakticky pobývá jinde?


Judikatura: usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. 11. 2012, 26 Cdo 2988/2011


5)      Kristýna byla v neděli po oběde venčit svého psa Arnolda v lužáneckém parku. Protože Arnold
zpozoroval v blízkosti bišonka, utrhl se z vodítka a zmizel Kristýně z dohledu. Kristýna hned další
den vyvěsila po Brně lístečky s textem, že kdo Arnolda najde a přivede, dostane od Kristýny 2.000,-
Kč.

Posuďte povahu právního jednání.


6)      Milan se domluvil s Dominikem, že mu prodá stavební pozemek za částku 500.000,- Kč. Aby se
Milan vyhnul dani z příjmu, uzavřeli s Dominikem darovací smlouvu, dle níž Milan Dominikovi daruje
předmětný pozemek. Po zápisu vlastnického práva do katastru nemovitostí Milan zjistil, že mu
Dominik neposlal domluvenou částku za prodej. Dominik se odvolává na darovací smlouvu s tím, že
Milanovi dle této nic hradit nemusí.

Posuďte danou situaci.

Jak by se situace změnila, pokud by strany namísto darovací smlouvy uzavřely kupní smlouvu znějící
na částku 5.000,- Kč?


Judikatura: rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 5. 2008, sp. zn. 30 Cdo 2216/2007 a shodně
usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 3. 2020, sp. zn. 24 Cdo 3278/2019; rozsudek Nejvyššího soudu
ze dne 17. 5. 2007, sp. zn. 21 Cdo 2609/2006; usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 6. 2007, sp. zn.
30 Cdo 2621/2006; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. září 2002, sp. zn. 22 Cdo 101/2001; rozsudek
Nejvyššího soudu ze dne 31. 3. 2020, sp. zn. 21 Cdo 2862/2019