Doc. JUDr. Filip Melzer, LL.M., Ph.D.
PrF MU, Brno
Systém závazkového práva.
Základní pojmy
Literatura k předmětu MZÁV1
PETROV, J., VÝTISK, M., BERAN, V. a kol. Občanský zákoník. Komentář. 2.
vydání. Praha: C. H. Beck, 2019
HULMÁK, M. a kol. Občanský zákoník V. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H.
Beck, 2014
BEJČEK, J., ŠILHÁN, J. a kol. Obchodní smlouvy. Závazky z podnikání. 1.
vydání. Praha: C. H. Beck, 2015
- další komentářová a časopisecká literatura
Pojem závazkového práva I.
- Objektivní právo upravující závazky, tj. určité druhy majetkových práv
(X věcná práva)
- Závazek (obligace):
- Římské právo (I. 3, 13 pr.): obligatio est iuris vinculum, quo necessitate
adstringimur alicuius solvendae rei, secundum nostrae civitatis iura"
(závazek je právní pouto, které nás svou nevyhnutelností nutí, abychom
v souladu s právem našeho státu poskytli někomu nějaké plnění)
- Právní poměr, ve kterém vůči sobě stojí dvě nebo více osob jako
oprávněné a povinné k určitému plnění.
- § 1721: „Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění jako
na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním dluhu
uspokojit.“
- Stejný obsah může mít i právní poměr vyplývající z věcných práv (např.
služebnost), avšak liší se svými účinky (relativní účinky obligací X
absolutní účinky věcných práv) – viz dále.
- Obligace: „…vůči sobě…“, „…věřitel vůči dlužníku…“
Pojem závazkového práva II.
- Část soukromého práva (principy společné soukromému právu)
- X veřejné právo (např. vztahy regulované veřejnoprávními smlouvami –
např. smlouvy o dotacích)
- Obec a stát spolu uzavřou smlouvu o poskytnutí dotace – podmínky
dotace nejsou plněny, stát pozastaví další vyplácení – podle čeho se
řídí uzavření smlouvy, prodlení aj.?
- Daňový subjekt dluží na dani, zároveň však zde má přeplatek na jiné
dani – lze provést započtení?
- Legální terminologie: závazkové právo (BGB, CC) X osobní věcné právo
(ABGB) X relativní majetková práva (OZ)
SUBJEKTIVNÍ SOUKROMÁ PRÁVA
PRÁVA OSOBNÍ
RELATIVNÍ
(např. osobní práva
manželská)
PRÁVA MAJETKOVÁ
ABSOLUTNÍ
(např. práva
osobnostní)
ABSOLUTNÍ
RELATIVNÍ
(závazky, tj. obligace)
PRÁVO DĚDICKÉ
VĚCNÁ PRÁVA
(iura in rem)
Třídění (objektivního) závazkového práva
▪ Podle charakteru úpravy
▪ Obecné (OZ) X zvláštní (např. ZOK, ZP)
▪ Podle právního důvodu vzniku závazku
▪ Právní jednání
▪ Zákon
▪ Konstitutivní rozhodnutí orgánu veřejné moci
▪ Atd.
Vymezení závazkového práva (pokrač.)
▪ ZP se většinou vymezuje proti právu věcnému (srov. třetí část OZ),
tj. tvoří párovou kategorii k VP (pro ZP platí opačné principy než
pro VP)
▪ Závazek jako vztah dvou či více osob navzájem, VP jako vztah
osoby k věci
▪ Srov. terminologii
Ius in rem (právo NA věci), tj. VP
Ius ad rem (právo K věci), tj. ZP
▪ Jen ilustrativní vymezení (striktně vzato mohou být vztahy jen
mezi osobami)
▪ ZP jako dynamické právo X VP jako statické (trvalé) právo
(typický znak)
Principy závazkového práva obecně
▪ Princip relativních účinků
▪ Princip otevřeného výčtu
▪ Princip převážné dispozitivnosti právní úpravy
▪ Princip absence publicity (omezené publicity)
Princip relativních účinků
▪ § 1721: „Ze závazku má věřitel vůči dlužníku právo na určité plnění
jako na pohledávku a dlužník má povinnost toto právo splněním
dluhu uspokojit.“
▪ Existence závazku (právního poměru) mezi věřitelem a dlužníkem.
▪ Zejména smluvní závazky vytváří tzv. autonomní právo stran (strany
si toto právo autonomně utvářejí).
▪ ZP působí zásadně jen mezi stranami závazku (inter partes)
▪ Práva a povinnosti vznikají pouze stranám závazku (věřiteli a
dlužníkovi)
▪ Výjimkou je nájem a pacht (viz dále)
▪ U VP princip absolutních účinků
▪ Srov. § 976: absolutní majetková práva působí vůči každému,
nestanoví-li něco jiného zákon
Působení relativního (závazkového) práva
Třetí osoby stojí mimo závazek, a proto zásadně nemají ani právo
na plnění ani povinnost plnit
Věřitel
T
Dlužník
X
X X
X
Působení absolutního (věcného) práva
Vlastnické
právo
(jiné VP)
T 4
T 1
T 3
T 5
T 2
Tzv. rozšířené účinky některých závazkových práv
▪ Výjimečně zákonodárce přiznává některým ZP určité atributy
VP, konkrétně jejich účinky vůči všem
▪ Nájem, pacht
▪ § 2211, § 2221-2224 (pro pacht viz § 2341)
▪ Zvláštní případ:
▪ § 1044: zde však nejde o právo obligačně oprávněného,
nýbrž o aktivní legitimaci k uplatnění cizího práva (práva
vlastníka)
▪ Někdy jde o účinky vůči některým třetím osobám
▪ Smlouva ve prospěch třetího (§ 1767 an.)
▪ § 2913 odst. 1 atd.
Relativní povaha obligací – k prohloubení
▪ Melzer, F., Tégl, P. Absolutní ochrana relativních práv? K výkladu §
1044 ObčZ aneb po 90 letech opět na začátku – 1. část. Právní
rozhledy č. 10/2020, s. 351 an.
▪ Melzer, F., Tégl, P. Absolutní ochrana relativních práv? K výkladu §
1044 ObčZ aneb po 90 letech opět na začátku – 2. část. Právní
rozhledy č. 11/2020, s. 381 an.
▪ Rozsudek NS ze dne 30. 8. 2021, sp. zn. 23 Cdo 3320/2020.
Princip otevřeného výčtu
▪ Strany mohou sjednávat i taková závazková práva, která zákon
nezná
▪ Praktické zejména u smluv; srov. § 1746 odst. 2 (tzv.
nepojmenované smlouvy)
▪ Smysl: ZP platí jen mezi stranami, není tedy důvod omezovat jejich
autonomii
▪ U VP numerus fixus (numerus clausus)
▪ Srov. § 977: jen zákon stanoví, která práva k majetku jsou
absolutní
Princip převážné dispozitivnosti právní úpravy
▪ Smysl: stejný jako u principu otevřeného výčtu
▪ U VP princip převážné kogentnosti
▪ Srov. § 978: od ustanovení této části se lze odchýlit ujednáním
s účinky vůči třetím osobám, jen připouští-li to zákon
Princip absence publicity (omezené publicity)
▪ Smysl: stejný jako u principu otevřeného výčtu
▪ Jen výjimečně se některá ZP k některým typům věcí
(fakultativně) evidují ve veřejných seznamech
▪ Nájem a pacht nemovité věci může být zapsán v KN
▪ U VP princip publicity
▪ VP na nemovitých věcech (KN)
▪ VP na movitých věcech (držba)
Regulace závazkového práva
▪ Část čtvrtá OZ, relativní majetková práva (§ 1721 až 3014)
▪ Hlava I. Všeobecná ustanovení o závazcích (§ 1721-2054)
▪ Hlava II. Závazky z právních jednání (§ 2055-2893)
▪ Hlava III. Závazky z deliktů (§ 2894-2971)
▪ Hlava IV. Závazky z jiných právních důvodů (§ 2991-3014)
▪ Na jiných místech OZ (příklady)
▪ Společný nájem bytu manželi (§ 745)
▪ Zcizení dědictví (§ 1714)
Regulace závazkového práva
▪ V jiných zákonech než OZ (příklady)
▪ Zákoník práce
▪ Zákon o spotřebitelském úvěru (z. č. 257/2016 Sb.)
▪ Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné
moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (z. č.
82/1998 Sb.)
▪ Zvláštní skutkové podstaty náhrady škody (např. zákon o
vodovodech a kanalizacích, energetický zákon)
▪ Zvláštní předpisy mohou omezovat různé subjekty v možnosti
vstupovat do závazků (např. zákon o obcích, zákon o majetku
České republiky)
Regulace závazkového práva
▪ Podzákonné předpisy (příklady)
▪ Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
▪ Nařízení vlády č. 363/2013 Sb.
▪ Nařízení vlády č. 364/2013 Sb.
Regulace závazkového práva
▪ Právo EU
▪ Směrnice (srov. § 3015: neúplný, resp. chybný výčet)
▪ Směrnice v oblasti ochrany spotřebitele (směrnice o právech
spotřebitelů 2011/83/EU)
▪ Směrnice o boji proti opožděným platbám v obchodních transakcích
(2011/7/EU)
▪ Směrnice o koordinaci právní úpravy členských států týkající se
nezávislých obchodních zástupců (86/653/EHS)
▪ Nařízení (roste jejich význam)
▪ Doprava (letecká, autobusová, železniční)
▪ Nařízení, kterým se stanoví společná pravidla náhrad pomoci
cestujícím v letecké dopravě v případě odepření nástupu na palubu,
zrušení nebo významného zpoždění letů (261/2004/EU)
▪ Návrh CESL (Common European Sales Law)
Použitelnost závazkového práva
▪ Problém aplikovatelnosti § 11
▪ Např. smlouva: v některých případech nezakládá
závazek
▪ Dědická smlouva
▪ Modifikace rozsahu SJM
▪ Vznik manželství, dohoda rodičů o styku s dítětem
▪ V některých případech nejde ani o soukromé právo –
veřejnoprávní smlouvy (§ 170 spr. ř.), prostor pro
analogii
Pojem závazku
▪ Závazek (závazkový vztah, obligace) – druh právního vztahu
(právního poměru)
▪ Terminologie
▪ Závazek (obligace, právní vztah) X dluh (povinnost)
OZ 1964: závazek = vztah (§ 494) i povinnost, tj. dluh (§ 488)
OZ: závazek = vztah (ne vždy to však sedí – např. § 1908)
▪ Strany jsou v závazku zavázány k plnění v podobě konání (dare,
facere) nebo nekonání (omittere, pati)
▪ Př.: kupní smlouva – A se zaváže dodat zboží a umožnit nabytí
vlastnického práva X B se zaváže zaplatit kupní cenu
Základní vlastnosti závazku
▪ Právní vztah X společenská úsluha
▪ U společenské úsluhy absentuje vůle právně se zavazovat
▪ Majetkový charakter
X Vazba na osobu (zánik se smrtí, § 2009)
X Nemajetkový zájem (§ 1722)
▪ Závazek zásadně nemůže být jednostranně změněn či zrušen
▪ Výjimky (plynoucí ze smlouvy či ze zákona – např. § 1829, 1923,
1969)
▪ Relativní práva (absolutizace?)
X Pohledávka = věc (ve vlastnictví věřitele) – pozn.: může být
objektem věcných práv? Srov. § 979
Strany závazku
▪ Závazek má vždy alespoň 2 strany
Na každé straně může stát jeden subjekt nebo více subjektů
(např. manželé uzavírají smlouvu o koupi věci, která je předmětem
spoluvlastnictví 3 osob – jde o dvoustranný závazek, v němž na
každé straně stojí více subjektů)
Ale: zánik dlužníka – PO (výmazem z obchodního rejstříku) bez
právního nástupce
ObchZ: 29 Cdo 4828/2017: pohledávka trvá (?)
Naproti tomu: § 2026 odst. 2
▪ Základní model: 2 strany (věřitel a dlužník) stojí v protichůdném
postavení
▪ Zásadně má každá strana současně postavení dlužníka i věřitele
(viz i dále)
▪ Dlužník obecně není slabší stranou v závazku!
Obsah závazku
▪ Pohledávka (právo na plnění) X dluh (povinnost plnit)
▪ Hlavní plnění (základní účel) X vedlejší plnění (pomocné, ochranné)
– slouží k přípravě, provedení nebo zajištění hlavní povinnosti
▪ Utvářecí (kreační) právo (Gestalltungsrecht) – právo jednostranně
založit, změnit či zrušit závazek
▪ Např. odstoupení od smlouvy, právo vypovědět závazek, vytknout
vadu, přijetí návrhu
Pozn.: promlčují se? postupují se?
▪ Povinnost poctivého jednání (§ 6) – doplňující funkce
▪ Tzv. nepravé povinnosti (Obliegenheit) – nejde o skutečné
povinnosti, nýbrž o pravidla jednání, které zachovávají dotčenému
určitou právní pozici (aniž by k nim byl povinen). Např. § 2903
▪ nelze vynutit, nejednání v souladu s nimi není porušení
povinnosti, a proto ani NŠ
▪ Vedlejší povinnosti (viz přednáška o obsahu závazku)
Typy závazků – příklady
▪ Podle počtu stran
▪ Dvoustranné X vícestranné (nikoli však jednostranné)
▪ Podle povahy (pozice) strany
▪ Jednoduché (jedna ze stran má pouze postavení věřitele, druhá
pouze postavení dlužníka) X složené (každá strana má současně
postavení věřitele i dlužníka)
▪ Podle úplatnosti
▪ Úplatné X bezúplatné
▪ Podle právního důvodu vzniku
▪ Z právního jednání X ze zákona X z rozhodnutí orgánu veřejné
moci X z jiného právního důvodu
Vznik závazku (§ 1723)
▪ Právní jednání
▪ Smlouva
▪ Jiné právní jednání – jednostranné (srov. zejm. § 2884 an.)
Co slib? (veřejný příslib; slib odškodnění X slib daru dle § 2056;
dále též záruka)
▪ Protiprávní jednání (delikty v užším významu)
▪ Právní událost (náhrada škody na základě kvalifikované události)
▪ Jiné právní skutečnosti (konstitutivní rozhodnutí orgánu veř. moci,
zákon aj.)
Kauza závazku
▪ Ne zcela jednotný význam a obsah v různé době, v
různých situacích (§ 1791, BO atd.)
▪ Odpověď na otázku, proč se subjekt zavazuje (jaký je
hospodářský důvod?) X právní důvod (odpověď na
otázku, proč má subjekt povinnost plnit
▪ Závazky mají kauzu (pokud vznikají z právního jednání)
– člověk jedná, protože chce něčeho dosáhnout
▪ Srov. § 1722, § 1791
Kauza závazku ve smyslu § 1791
▪ § 1791: „důvod, na jehož základě má dlužník povinnost
plnit“
▪ Typický hospodářský důvod; hospodářské vysvětlení
závazku
▪ Např. proč dlužník na sebe bere určitý dluh a věřiteli
vzniká odpovídající pohledávka?
▪ X právní důvod ve smyslu § 1991 an.: zpravidla v
podobě práva na plnění (např. existence pohledávky)
Kauza závazku ve smyslu § 1791
▪ Hlavní typické hospodářské důvody (účely) závazku:
▪ Liberalita (v širším smyslu slova) – causa donandi
▪ Směna hodnot
▪ Pomocné důvody (účely): konkrétně provádí některý z
uvedených hlavních typických důvodů
▪ Buď mohou mít podobu jen některého z hlavních důvodů
Splnění dluhu (causa solvendi): plnění oproti zániku
dluhu
Odstranění spornosti, dosažení právního míru (např.
u narovnání)
▪ Nebo mohou mít podobu každého z obou hlavních důvodů
Např. zajištění
Typy právních jednání z hlediska existence a
vyjádření kauzy
▪ Pojmově kauzální právní jednání
▪ Materiálně abstraktní právní jednání
▪ Absence kauzy se řešení zpravidla prostřednictvím
BO
▪ Formálně abstraktní právní jednání
▪ Zdánlivě abstraktní právní jednání
Kauza závazku ve smyslu § 1791
▪ Nezbytnost existence kauzy?
▪ Zásadně je nezbytná
▪ Výjimky: zejména v rámci třístranných vztahů (např. finanční
záruka)
▪ Nezbytnost vyjádření kauzy? (§ 1791 odst. 1)
▪ Nezbytnost prokázání kauzy? (§ 1791 odst. 1)
▪ X cenné papíry (obligatorně abstraktní PJ)
Pro prohloubení:
▪ Melzer, F., Tégl, P. in Melzer/Tégl. Občanský zákoník § 2716 - 2893.
Velký komentář. Praha: C. H. Beck, 2021, s. 1440 – 1456.
Pohledávka
▪ Právo věřitele na plnění od dlužníka (jedna nebo více pohledávek
v závazku)
▪ Povaha: nehmotná movitá věc (§ 496 a 498)
▪ Pohledávkou není věcné právo, např. právo na uspokojení ze
zastavené věci, pohledávkou není právo na ochranu věcného práva,
typicky právo na vydání věci, právo na zdržení se zásahů do
věcného práva
▪ V určitých aspektech s ní lze nakládat podobně jako s jinou věcí
(hmotnou) – např. převádět, zastavovat
▪ V případě věcněprávních dispozic zde však zpravidla platí
zvláštní úprava (viz např. § 1879 an.); srov. též obecný § 979
▪ Př.: kupní smlouva – postoupení pohledávky na zaplacení kupní
ceny X zřízení zástavního práva k pohledávce na dodání věci a
převedení vlastnického práva
Nárok: 2 významy tohoto pojmu
▪ Subjektivní právo požadovat po jiném určité konání
nebo opomenutí
X kreační oprávnění (utvářecí práva, kompetence)
▪ Vlastnost subjektivního práva spočívající v možnosti
domáhat se splnění u orgánu veřejné moci
Nárok a jiné zvláštní vlastnosti pohledávky
▪ Nárok = zde ve smyslu práva věřitele domáhat se plnění od
dlužníka u soudu nebo jiného orgánu veřejné moci
▪ Některé pohledávky se nikdy nemohou být vybaveny nárokem
(tzv. pohledávky bez nároku, naturální obligace)
▪ Existující nárok může v některých případech zaniknout při
trvající existenci pohledávky (např. v důsledku promlčení)
▪ Pb: pactum de non petendo - lze smluvně vytvořit právo bez
nároku?
▪ Vymahatelná je pohledávka, která je vybavena nárokem
▪ Vykonatelná je pohledávka, kterou lze proti vůli dlužníka vykonat
(tj. jsou splněny předpoklady pro výkon rozhodnutí nebo exekuci);
srov. např. § 589 an.
▪ Nedobytná je pohledávka, jestliže sice trvá, ale nelze očekávat,
že by kdy byla splněna (typicky dlužník nemá majetek ke splnění);
srov. např. § 1885 odst. 1
Dluh a odpovědnost
▪ Povinnost dlužníka plnit věřiteli (jeden nebo více dluhů v závazku)
▪ Dluh jako věc v právním smyslu?
▪ Odpovědnost
▪ Různé významy: viz komentář k § 24
▪ Zde ve významu Haftung; dříve v české terminologii: ručení.
Odpovídá ten, z jehož majetku může být daný dluh nuceně
uspokojen.
▪ Typicky v moderním právu odpovídá dlužník. Může však
existovat i odpovědnost bez dluhu (např. ručitel), i dluh bez
odpovědnosti (např. naturální obligace)
- srov. § 899a OZ – viz níže
▪ Princip: dlužník odpovídá za splnění dluhu celým svým majetkem
▪ Právní úprava zná však i dluhy bez odpovědnosti (tzv. naturální
dluhy)
Odpovědnost (ručení) a dluh (Schuld und Haftung)
§ 899a
(1) Splnění peněžitého dluhu z právního jednání nezletilého, který
nenabyl plné svéprávnosti, lze vymoci pouze z majetku, který
nezletilý nabyl před nabytím plné svéprávnosti, a majetku, který
nabyl právním jednáním vztahujícím se výlučně k majetku
nabytému před nabytím plné svéprávnosti; to neplatí pro peněžitý
dluh vzniklý při výdělečné činnosti podle § 33.
(2) Za peněžitý dluh dítěte, který vznikl z právního jednání učiněného
před nabytím plné svéprávnosti, ručí rodič, který za dítě jednal nebo
mu k právnímu jednání udělil souhlas; tím není dotčen § 876 odst.
3. Ručitel nemůže vymáhat po dlužníkovi vyrovnání tohoto dluhu.
37
▪ Terminologie: civilní obligace X naturální obligace (nedokonalá
obligace, někdy též morální obligace) = chybí vymahatelnost
▪ I naturální obligace může být splněna dobrovolně = nejde o
bezdůvodné obohacení (neznalost dlužníka o absenci nároku
nehraje roli)
▪ Příklady naturálních obligací
▪ Promlčené dluhy (§ 609, 653) – vymahatelné byly, ale
vymahatelnost zanikla (zůstalo právo, nikoliv nárok)
▪ Pohledávky ze sázky, hry a losu (§ 2874 s výjimkou dle § 2883);
pohledávky ze zápůjčky či úvěru poskytnuté vědomě na
nevymahatelnou sázku, hru nebo los (§ 2878)
▪ Úroky podle § 1805
▪ Plnění podle § 2998
▪ Dohoda o nevymahatelnosti práva?
Naturální dluhy (též pohledávky, obligace)
Problém přechodných ustanovení OZ
▪ Jakým právem se řídí závazky vzniklé za účinnosti OZ 1964, které
přetrvávají po 1. 1. 2014?
▪ Obecně
▪ Princip úplné neretroaktivity (§ 3028 odst. 3)
▪ Vždy se použije část I hlava I (§ 3030)
▪ Možnost dohody o použití nové úpravy na staré závazky (§ 3028
odst. 3)
▪ Nájem (§ 3074); výjimka: nájem věci movité a pacht
▪ Účty (§ 3077)
▪ Neplatná cestovní smlouva se stává platnou, i možné nároky na
náhradu škody z ní (§ 3078)
▪ Náhrada škody (§ 3079)
Intertemporální právo – k prohloubení
▪ Melzer in Melzer/Tégl. Občanský zákoník. Velký
komentář. Svazek III (§ 419 – 654). Praha: Leges, 2014,
k intertemporálnímu právo soukromému obecně, s. 1096
an.
▪ Melzer in Melzer/Tégl. Občanský zákoník. Velký
komentář. Svazek III (§ 419 – 654). Praha: Leges, 2014,
komentář k § 3028, m. č. 165 an.
▪ https://pravo21.cz/podcasty/judikatura-prechodna-
ustanoveni-obcanskeho-zakoniku
Děkuji za pozornost